• Aktuality

Aktuality


Vyrazte do Hradce nebo Pardubic na výstavu Konkrétní podzim 2017

Do 14. října máte možnost navštívit výstavu uměleckých děl Konkrétní podzim 2017, na které se podílí i náš kolega, umělec a zároveň vedoucí kreativního modulu FHS, Aleš Svoboda: „Osobně jsem pro výstavu připravil variabilní sestavu dvacet pět černo-bílých pláten formátu 55 x 55 cm. Tvarové řešení jednotlivých pláten vytvořil počítačový program vrstvící bílé a černé čtverce a kruhy do rastru vzniklého opakovaným dělením v poměru zlatého řezu. Zároveň vystavuji i reliéf ze stejných prvků velikosti 10 x 10 cm. Také zde se jedná o variabilitu, prvky jsou na ploše připevněny magnety a lze je libovolně přemisťovat.“


Aleš Svoboda


Konkrétní podzim je téměř každoroční výstavní akce pořádaná Klubem konkrétistů v Hradci Králové a Pardubicích. Letošní Konkrétní podzim s podtitulem Materiál – struktura – objekt má pět expozic, tři v Hradci Králové a dvě v Pardubicích, a je mimo jiné ve znamení znovuobnovení výstavní vazby se slovenskými kolegy. Na všech místech vystavuje celkem 35 autorů.


Vyrazte do Hradce nebo Pardubic na výstavu Konkrétní podzim 2017 (Foto: Aleš Svoboda)


Konkrétní umění a Klub konkrétistů

„Konkrétní umění pro mě znamená možnost ustavičného obnovování znakového potenciálu umění.“ uvádí Aleš Svoboda a pokračuje: „Klub konkrétistů, založený v roce 1967 a v době totality formálně zaniklý, znovu obnovil svou činnost v 90. letech, tehdy ještě s účastí původních protagonistů, jako byl třeba Arsén Pohribný, Radek Kratina a Jiří Valoch. Klub tehdy působil s domicilem v Olomouci pod názvem KK2, nicméně měl své „spící buňky“ v dalších místních sekcích a po utlumení činnosti KK2 převzala organizační iniciativu Východočeská sekce Klubu konkrétistů, která nakonec ustavila v roce 2011 celostátní KK3.


Členové klubu rozvíjejí tzv. „konkrétní umění“. Původ tohoto pojmu najdeme už v roce 1918 u Hanse Arpa, který proti chápání nezobrazivého umění jako důsledku „abstrahování“ od okamžitých vizuálních počitků stanovil chápání tvorby jako vytváření forem, které mají důvod samy v sobě, bez nutného odkazu na viditelný svět. Pojem pak využil v roce 1930 v Manifestu konkrétního umění Theo van Dousburg. Pro skutečnou uměleckou tvorbu požaduje odstoupení od počitků a pocitů ze světa.“



Lucie Džurdženiková

27. 9. 2017

Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám