Jiří Šubrt: Nejsem stoupencem žádného směru ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. [ URL "http://hiso.fhs.cuni.cz/HISO-152.html"] , je sociolog, a vedoucí pracoviště Historické sociologie [ URL "FHS-1541.html "] na Fakultě humanitních "FHS-4.html "] . Zabývá se zejména sociologickou teorií, kolektivní pamětí, historickým vě sociologií. V rámci oboru Historická sociologie vyučuje například kurzy Historická a srovn Teorie sociální změny či Kolektivní paměť a její výzkum; na Společenskovědním modulu předn společnost a sociologické teorie. *========================================================================================= * Jste vedoucí pracoviště Historické sociologie. Co přesně historická sociologie je? *========================================================================================= To není úplně triviální otázka. Vzpomínám si, že když se před několika lety skupina sociol zemí snažila v rámci Mezinárodní sociologické asociace prosadit novou sekci, která by se z historickou sociologií, tak členové předsednictva této asociace nevěděli, co si pod tím ma a pletli si historickou sociologii s dějinami sociologie. Tedy: historická sociologie nejs sociologie. Název sugeruje, že by to mohl být nějaký mix mezi historickou vědou a sociolog jakým pěstujeme historickou sociologii zde na Fakultě humanitních studií, je založen na to sociologie je v prvé řadě sociologií. Je to sociologie, která klade důraz na jednu důležit a to je perspektiva času, perspektiva dlouhodobých historických procesů. To znamená, že i sociologie obecně) snažíme nějakým způsobem vysvětlit, co se odehrává v soudobé společnost to, že máme-li to vysvětlit uspokojivě, musíme brát na zřetel dlouhodobé vývojové procesy, se soudobé společnosti utvářely. Historická sociologie tedy není něco, co by bylo možné dá některých jiných oborových sociologií, jako je třeba sociologie rodiny, venkova, města neb specifická sociologická perspektiva, pro kterou je důležitý čas. *========================================================================================= * Takže je to vlastně obecná sociologie s přihlédnutím k času a historickému vývoji? *========================================================================================= Dalo by se to tak chápat. Na druhou stranu ale právě ten zřetel na dlouhodobé vývojové pro historickou sociologii k přednostním zkoumáním některých otázek. Perspektivou historické s samozřejmě můžeme dívat na většinu témat, která soudobá sociologie zkoumá, ale pro dnešní oboru je specifické, že se hodně orientuje na problematiku modernizace, tedy na otázku pro se rodí moderní společnost. K dalším tématům patří třeba otázky náboženství nebo nacionali historickou sociologii je také významná komparativní perspektiva, srovnávání, někdy se dok jako historická komparativní sociologie. Důraz se zde klade na komparaci ve dvojím smyslu: srovnávání jednotlivých historických fází, jednak na srovnávání v prostorové dimenzi, tedy probíhají obdobné procesy na různých místech planety. *========================================================================================= * Máte na taková srovnání nějakou specifickou metodu? Lidí, kteří žili před sto lety, už s nezeptáme, dnes se jich ale ptát můžeme. *========================================================================================= Žádnou svoji specifickou metodu nemáme. To, s čím se snažíme studenty seznámit, je soubor Učíme je sociologické výzkumné metody založené na kvantitativní metodologii, což je předev jen – dotazníkový výzkum. Dotazníky, jak jste podotkla, není možné na populaci aplikovat z je ale také kvalitativní metodologii, která je namnoze založena na hloubkových rozhovorech také týkat analýzy dokumentů. Podstatnou součástí metodologie je pro nás archivní výzkum. k práci nejen v klasických archivech, které obsahují historický materiál, ale také k využí sociologických, jež dnes obsahují data a informace, které sahají zhruba půl století nazpát analýza přináší docela zajímavé poznatky. *========================================================================================= * Jak se to má s historickou sociologií v rámci sociologie? Je už etablovaná nebo musíte z bojovat? *========================================================================================= Když se zde na fakultě naše pracoviště zakládalo, tak jsem naštěstí žádný výrazný boj za j podnikat nemusel. U vedení fakulty jsme nalezli porozumění a podporu velmi rychle. Na urči – hlavně ze začátku – jsem narážel u některých kolegů z oboru sociologie, kteří na mé počí nepochopením a možná i podezřívavě. Dnes už se ale, myslím, situace uklidnila, a na problé nenarážím. K prosazení našeho oboru patrně pomohlo i to, že již několik let vydáváme časop sociologie, jehož šéfredaktorem je doc. Bohuslav Šalanda [ URL "http://hiso.fhs.cuni.cz/HI *========================================================================================= * Jak jste se k historické sociologii dostal? *========================================================================================= K historické sociologii jsem se svým způsobem dostal už jako student. Studoval jsem v osmd za období normalizace, a pro tohle období byl typický nedostatek kvalitní odborné literatu té sociologické. Když jsem si tehdy chtěl přečíst něco zajímavého, velmi často jsem sahal sociologické literatury, protože ta byla spoutaná normalizačními kánony, a hledal jsem ins historii. Při tomto hledání jsem mimo jiné narazil na téma času a tohle téma mě tehdy fasc jsem si, že v sociologickém myšlení není dostatečně zpracované, ale k literatuře, která by popostrčila o kousek dál, jsem se dostal až v devadesátých letech, kdy jsem měl možnost vy Rakouska a do Německa. Tady jsem měl najednou možnost dostat se k literatuře nové, pro mě a zpočátku také občas málo srozumitelné. Zabýval jsem se tedy časem, napsal jsem o tom něk a dvě monografické práce a toto bádání mě dovedlo ke koncepci, kterou můj britský kolega a přítel Patrick Baert označil výrazem „temporalizovaná sociologie“. Program temporalizované program sociologie, která zdůrazňuje oproti synchronní a strukturální perspektivě perspekt vývojovou. Této představě odpovídá právě historická perspektiva, perspektiva dlouhodobých procesů. Hledání publikací věnovaných času mě navíc přivedlo k jednomu důležitému jménu, a Elias. Elias napsal knihu o čase, která mě zaujala, chtěl jsem se o něm dozvědět víc, zača studovat i jeho další práce a výsledkem byla publikace o Eliasovi. Můžu říct, že od té dob autorem moje představy o tom, jak by sociologie měla vypadat, hodně ovlivněné. Nechci říct nekriticky přijímal, myslím si, že je to badatel, o jehož závěrech je nutné diskutovat, al určité době velkou inspirací a vlastně mě k historické sociologii dovedl. Částečně k tomu že jsem se v roce 1997 zúčastnil v Amsterdamu konference, která byla věnována 100. výročí Eliase, a tam mě oslovil pan profesor Johann Arnason. Předtím jsem ho vůbec neznal; prohod pár slov. Já jsem si od toho setkání příliš nesliboval, nicméně po několika letech mě pan který byl tou dobou v Praze a přednášel na Fakultě humanitních studií, oslovil znovu a poz přednášky. To byl další krůček k historické sociologii. *========================================================================================= * Odkud vzešla iniciativa založit obor Historická sociologie? *========================================================================================= To vzešlo ode mě, ale zase díky shodě určitých okolností a náhod. Asi před deseti lety jse že Fakulta humanitních studií hledá na částečný úvazek sociologa a přihlásil jsem se do vý Když jsem tady pak začal působit, dostal jsem se do společenství lidí, které mě nutilo uva jestli by nebylo možné dělat sociologii jinak, než jak jsem to znal z jiných pracovišť. Ne o tom začal hovořit s panem profesorem Arnasonem, pak jsme do našich diskusí zapojili pana Miloše Havelku [ URL "http://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-180.html"] , profesora Wiellfrieda Sp vykrystalizovala podoba oboru tak, jak byl později akreditován. *========================================================================================= * Čím vás kolektiv na Fakultě humanitních studií přiměl uvažovat o sociologii jinak? *========================================================================================= Já si historickou sociologii spojuji kromě důrazu na čas a na komparaci ještě s jednou věc otevřenost k interdisciplinární spolupráci. Z minula jsem měl zkušenost, že interdisciplin mezi obory příliš nefunguje, ale tady jsem se najednou dostal do kontaktu s lidmi, u který by interdisciplinaritě mohli být otevřeni, jako třeba pan docent Jan Horský [ URL "http:// EKDD-34.html"] . To byl další moment, který mě přiměl k úvahám o zformování pracoviště, kd sociologie dělala jinak a kde by se bral zřetel na historickou dimenzi. Důležité bylo také profesorem Hrochem, který je jako historik dost netypický v tom, že má potřebu zdůrazňovat je sociologii otevřený. Tímhle způsobem to tedy všechno postupně krystalizovalo. *========================================================================================= * Připadá vám Fakulta humanitních studií odlišná ještě v jiných věcech, než je interdiscip *========================================================================================= Je tu, řekl bych, poněkud jiná atmosféra, která propojování lidí z různých oborů napomáhá. malá fakulta, kde se většina lidí navzájem osobně zná a má velmi často možnost spolu hovoř velkých fakultách, jako je například Filosofická fakulta, není tak běžné. Vyhovuje mi, že humanitních studií malá a přehledná a že pokud řeším nějaký problém, není složité kontakto se kterými se potřebuji domluvit, a vše s nimi během relativně krátkého času osobně projed fakultu, kde by bylo tak jednoduché kontaktovat vrcholové vedení fakulty, děkana, proděkan z tohoto hlediska je Fakulta humanitních studií unikátní. *========================================================================================= * Vraťme se ještě k sociologii. Změnilo Vám její studium nějak výrazně pohled na svět? *========================================================================================= Určitě ano. Já jsem si kdysi během svých studií trošku vyčítal, že jsem nešel studovat fil jsem měl tehdy pocit, že filosofie je disciplína, která proniká k těm pravým esenciálním o problémům. Dnes jsem naopak rád, že jsem studoval sociologii a že se věnuji sociologii his mě to vede k poznání, že všechno vědění, kterým lidé disponovali a disponují, je sociálně determinované a proměnlivé, a že i když občas máme tendenci podléhat iluzi, že dospíváme k jakousi absolutní povahu, pohled z historicko-sociologické perspektivy ukazuje, že je to z co má svou historickou relativní platnost. *========================================================================================= * Jaký status má v takové situaci to vědění, ke kterému dospívá sociologie? *========================================================================================= Je to samozřejmě vědění, které je historicky podmíněné, spojené s touto dobou a s našimi m schopnostmi dívat se na svět, jeho minulost a současnost, určitým způsobem. *========================================================================================= * Zmínil jste se o tom, že je Vám blízký důraz na potřebu teorie. Znamená to, že je teorie nějakým způsobem okrajová? *========================================================================================= Myslím, že tak je tomu spíše v historii. Vztah mezi historií a sociologií je určitým způso z jednoho důvodu: historikové zhruba od 19. století kladou velký důraz na fakta, která nal v archivním výzkumu, a mají za to, že přesná vědecká práce spočívá v tom ta fakta nějakým nejvěrněji prezentovat, nic k tomu nepřidávat, nic neubírat. Pro sociology bylo tohle už v málo, protože sociologie 19. století měla tendenci vytvářet něco, co by bylo možné označit dějin. Vytvářela koncepce, které popisovaly a vysvětlovaly dlouhodobý historický vývoj, a se sociologie dívala na historiky trošku přezíravě, protože ti podle nich nebyli schopni t syntetické úvahy provádět a dospívat k nějakým obecným závěrům. Pro historii byla zase soc začátku podezřelá tím, že se právě těchto věcí dopouštěla, a tím se pro ni stávala spekula která aby vytvořila svá výkladová schémata, musí celou řadu věcí zjednodušit, ořezat a zde *========================================================================================= * Takže v sociologii je poměr mezi teorií a empirií vyrovnaný? *========================================================================================= Asi by se to tak dalo říct. Ono se to ale také nějakým způsobem vyvíjelo. Když se podíváme sociologie, které nejsou moc dlouhé, vidíme, že v první etapě vývoje (v druhé polovině 19. začátku století 20.) se sociologie vyvíjela především v Evropě a její vývoj ovlivňovali ev univerzitní profesoři, kteří měli často nějaké filosofické školení. První sociologické sys sebou do značné míry nesly mateřská znaménka filosofie – byly to systémy, které kladly důr a pokud se týkaly historie, tak šlo o to odhalit nějakou logiku, podle které probíhá histo první světové válce se sociologie podstatně proměnila, protože se těžiště jejího dalšího v do Spojených států, kde sociologie padla na trošku jinou půdu, do prostředí, které bylo pr kde se od sociologů chtělo, aby dodávali informace, které jsou použitelné v praxi. To vedl sociologové začali rozvíjet hlavně sociologický výzkum, ale také k tomu, že se začaly odmí toho předchozího období jako spekulativní a málo založené na empirickém výzkumu. Vedlo to představy, že součástí sociologie mají být nějaké koncepce dlouhodobého historického vývoj až třicátých let tedy převládá názor, že sociologie se má věnovat pouze soudobým společnos co je minulost, má přenechat historii. Ta dvacátá, třicátá, čtyřicátá léta byla významná, se rozvinula a rozpracovala výzkumná metodologie, kterou dnes používáme, ale po druhé svět sociologové uvědomili, že obor musí stát na obou nohou a že potřebuje jak výzkum, tak teor se noví myslitelé a noví teoretikové, například americký sociolog Talcott Parsons, a objev pokusy vytvořit velkou sociologickou teorii, takovou, která by byla s rozvinutým sociologi kompatibilní. Dnes je tedy po mém soudu situace taková, že se sociologie skutečně rozvíjí a ideální je, když badatel není jen teoretik nebo jen výzkumník, ale když nějakým způsobem roviny propojit. *========================================================================================= * Z Vašich předchozích vyjádření, i z toho, že jste chtěl jít původně studovat filosofii, jste spíš na té teoretické koleji. *========================================================================================= Ano. Já jsem vždycky chtěl být spíš teoretikem, ale na druhou stranu mě život vedl různými nichž jsem se výzkumu nevyhnul, a teď jsem za to vděčný. Vidím to i na některých kolezích, strávili jen v oblasti teorie, že to není úplně dobré, když teoreticky a filosoficky založ představu o tom, jak se dělá sociologické řemeslo. Myslím, že to nemusí být vyrovnané, ale by měl mít přehled o obojím, neměl by nic přehlížet a neměl by druhou část té disciplíny i *========================================================================================= * Napsal jste celou řadu knih o sociologických teoriích a jejich autorech. Je nějaký autor ztotožňujete nebo který Vám je obzvlášť blízký? *========================================================================================= Ještě než odpovím na tuhle otázku, chtěl bych se zmínit o tom, proč jsou moje texty, pokud tak extenzivní. Když jsem se začal zabývat problémem času, zjistil jsem, že o něm existuje literatura, a že když člověk nerozumí tomu, z jakých teoretických pozic daný autor k té ot tak pro něj ty texty v podstatě přestávají být srozumitelné. Abych tedy dokázal pochopit, různí autoři o tématu času píšou, musel jsem se seznámit s širším kontextem jejich myšlení jsem tomu věnoval nějaký čas a nějaké úsilí, pokoušel jsem se to zúročit tím, že jsem o tě teoriích psal a posléze přednášel (o soudobých sociologických teoriích a o dějinách sociol velmi dlouhou dobu). A teď k té otázce. Řekl bych, že můj celoživotní problém spočívá v to se až doposud nedokázal ztotožnit s žádným sociologickým paradigmatem do té míry, že bych vlastní a stal se jeho stoupencem. Závidím některých kolegům, třeba filosofům, kteří se zt fenomenologickou perspektivou a teď ji rozvíjejí. Já jsem bohužel v dosavadních dějinách s žádnou koncepci, se kterou bych se dokázal na sto procent identifikovat, což je ale možná to člověka inspiruje k tomu, aby se pokoušel stále hledat a nezůstal u toho, co už si osvo dospívám k vlastnímu pojetí sociologie, které by se dalo označit jako kritický eklekticism na tom, že si do svého obrazu sociologie vypůjčuji od různých autorů z různých koncepcí to zajímavé, inspirativní, podnětné. Musím to samozřejmě přijímat tak, aby ty různorodé podně kompatibilní, což občas vede k tomu, že ty jednotlivé myšlenky musím nějakým způsobem modi podrobovat kritice. Ale nejsem stoupencem žádného vyhraněného směru. V současné době se sn k vlastnímu, specifickému pohledu, ale zdá se mi, že jsem teprve na začátku. Vzhledem ke s nevím, jestli budu ještě schopen k takovému cíli dorazit, ale to, co považuji za dobré pro čem bych chtěl pokračovat, naznačila moje poslední knížka, která se jmenuje Individualismu sociologii. V poslední kapitole jsem načrtl několik myšlenek, u kterých mám pocit, že by s dále propracovat. *========================================================================================= * Poslední otázka je tradičně osobnější: čemu se rád věnujete ve volném čase? *========================================================================================= Měl jsem už od mládí rád výtvarné umění, takže pokud mám možnost, chodím na výstavy. Dávám modernímu umění, ale řekl bych, že jsem v něm tak trošku konzervativní, protože stále pref příliš mi neříká konceptuální umění nebo videa. Mám rád abstraktní malbu. Rád vyhledávám m galeriích, takže v okamžiku, kdy se dostanu na nějakou zahraniční cestu, se okamžitě zajím zajímavá expozice či výstava. Kupuji si knihy o moderním umění a tak trochu sbírám grafiku Marie Pavlásková 4. 4. 2017