Tereze Lišková: V Humru jsem měla větší redakci než teď ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Tereza Lišková, absolventka oboru Studium humanitní vzdělanosti na FHS UK [ URL "FHS-1536. jako šéfredaktorka magazínu Material Times [ URL "https://www.materialtimes.com/"] . *========================================================================================= * Na fakultě humanitních studií jsi absolvovala bakalářské studium. Proč právě na FHS? *========================================================================================= Když jsem maturovala, měla jsem dvě představy - buď půjdu na Fildu na kulturologii, nebo n humanitních studií. Obě dvě ty varianty mi přišly dobré, ale na kulturologii mě nevzali, t na FHS. Neměla jsem to ale jako druhou záchytnou možnost, ale prostě jako jednu ze dvou. *========================================================================================= * Vzpomeneš si ještě na nějaký předmět, který tě nejvíce bavil? *========================================================================================= Do dneška jezdím na Sokratovské rozhovory, což byl a pořád je na FHS blokový seminář, kter výročí, dvacet let. Už je tam opravdu dlouho. Tam jezdím dodneška a potkávám lidi, co na f ty, co už tam dávno nejsou. To je jedna z věcí, co mi přetrvala do současnosti. Zároveň se k přednáškám pana Pince, profesora Sokola, Ivana Ryndy či Lily Císařovské. *========================================================================================= * Přijde ti to jako pořád stejná skupina lidí? Lidé, co chodili na fakultu, když jsi na ní které potkáváš na seminářích, a chodí tam dnes? *========================================================================================= Někteří z nich jsou fakt ti stejní - moji bývalí spolužáci a spolužačky, jen se z pozice ú do role facilitátorů. Dobře se tam ale dá povídat s kýmkoliv. Je to pár dní intenzivních s rozhovorů u piva i v rámci semináře. Ještě jsem si ale vzpomněla, jak ses ptala, proč jsem šla jsem tam i proto, že mi můj kamarád, se kterým jsem jela vlakem, řekl, že tam chodí a Tenkrát se mi usadila myšlenka, že bych si o tom měla něco zjistit. Trošku mě nahlodal. *========================================================================================= * Vzpomeneš si, s čím jsi měla naopak při studiu největší problém? Byla to třeba nějaká tě kterou si musela dávat na několikrát? *========================================================================================= Asi spíš sama se sebou, než s nějakými zkouškami. S nějakou svojí sebedisciplínou a s tím, rozdělit mezi další věci, které jsem dělala. Dálkově jsem studovala ještě žurnalistiku v B jsem dělala vždy nějakou studentskou aktivitu - časopis, ples nebo něco takového. Spíš jse tím, jak si čas rozdělit efektivně. *========================================================================================= * Očividně jsi to ale zvládla. *========================================================================================= S odřenýma ušima. (smích) Ne vždy ty výsledky byly tak dobré, jak by mohly být. *========================================================================================= * Po bakaláři jsi studovala nová média na Filozofické fakultě UK. Můžeš dnes říct, že tě n připravila, že jsi tam přišla se základnou vědomostí, která se ti pak dobře hodila? *========================================================================================= Ke zkouškám moc ne, trochu mi pomohly některé semináře, chodila jsem třeba k Jaroslavu Van možná trochu hodilo, ale ke zkouškám jsem se musela připravit zvlášť a taky jsem měla asi (Největší štěstí ale asi bylo, když mě Merry, spolužačka a kamarádka z FHS, vzbudila smsko kdy jsem skoro zaspala první kolo přijímacích zkoušek.) Ještě k těm vědomostem – nebyla js žádná novomediální odbornice. Ale během Studia nových médií jsme měli semináře, kde jsme č filozofické, sociologické, psychologické texty. Tam bylo vidět z jaké fakulty, kdo přišel. přišel z FHS, bylo snadnější rozumět, soustředit se a brát to tak, že to k tomu patří. *========================================================================================= * Bylo vás tam víc z FHS? *========================================================================================= Bylo. Třeba Honza Böhm, ten dneska pracuje pro Lékaře bez hranic, nebo Vojtěch Novák, kter K tomu, abych se na nová média přihlásila, mě inspiroval kamarád Matez Jindra, který tam š taky o tom vyprávěl. Řekla jsem si, že o tom oboru nic nevím, ale znělo mi to dobře. Jinak přednáší třeba Dita Malečková, která FHS taky studovala. *========================================================================================= * Sedíme v knihovně materiálů, kde pracuješ. Jsi šéfredaktorkou magazínu o umění, řemeslec Material Times, zároveň se věnuješ malbě. Jakou roli ve tvém životě vlastně hraje umění? *========================================================================================= Teď moc času malovat nemám, málokdy si vyhradím čas na soustředění. Spíš než umění bych ře aktivní vytváření něčeho na základě pnutí nebo rozhovorů s lidmi. Je pro mě také důležité lidi a nějak se s nimi porovnávat, mluvit o tom - aby věci vznikaly dohromady. To jsem tak dřív a pokračuju v tom. *========================================================================================= * Seznámila ses na FHS s lidmi, se kterými se vídáš do teď? *========================================================================================= Ano. Když jsem přišla, znala jsem jen jednoho kluka z gymplu, který tam šel se mnou, a byl hned po maturitě dost překvapená. Nejdřív jsem byla smutná, ale pak jsem dospěla k tomu, ž muset začít něco dělat, abych tam někoho našla. Tak jsme začali chodit do Disku, pak jsem studentskému časopisu, který už existoval. Bylo super, že jsem se k něčemu mohla přidat, p Postupně vznikla skupina dvaceti, třiceti lidí, se kterými se vídáme do dneška. Ne už tak docela známe. *========================================================================================= * Ještě k roli šéfredaktorky. Na fakultě jsi byla šéfredaktorkou studentského časopisu Hum porovnat s tím, co děláš teď, v reálném světě? *========================================================================================= Měla jsem větší redakci, než mám teď. (smích) *========================================================================================= * Vážně? *========================================================================================= Měli jsme tenkrát docela hodně členů v redakci, časopis vycházel ale jen jednou za čas. Ta externích spolupracovníků, ale není to tak koherentní skupina. Teď je to snad ale o něco p než tenkrát. (smích) Nedávno byl sraz k deseti letům Humra, který organizoval současný šéf pozval nás napříč historií. Tak jsme si i prolistovali výtisky a docela jsme se pobavili, zanechali na papíře. *========================================================================================= * Jsi spoluautorkou receptu na mrkev v rohlíku. Co to vlastně je? A dá se to jíst? *========================================================================================= Ano dá. Vzniklo to na Filozofické fakultě, právě při studiu nových médií. Měli jsme vymysl způsob interakce lidí a jídla a kamarád měl představu, že bude vařit mrkev v rohlíku. Chyt a začali jsme vymýšlet omáčky, které by se dávaly místo hořčice a kečupu. Samotná mrkev v suchá, i když třeba děti ji preferují a naše omáčky moc nechtějí. Vymýšleli jsme různé způ omáčky na základě využití současných technologií. Vznikl datový receptář OpenSouce, což je source. Máme tam už několik stovek receptů. Člověk si může vytvořit recept jen podle barev textu – program udělá analýzu textu a na základě toho vyplivne recept. *========================================================================================= * Dá se to jíst? *========================================================================================= Je to leckdy i dobré, ale záleží i na člověku, jaký zvolí poměr ingrediencí. Program nabíd je na kuchaři, aby to namíchal, tak, aby mu to chutnalo. *========================================================================================= * Všechny tyhle tvoje aktivity vlastně začaly už na FHS. *========================================================================================= Projekt mrkve v rohlíku vznikl na Fildě, nyní vaříme textové omáčky i s kuchařkami bez dom Jako doma. Právě schopnost navazovat spolupráci skrz obory nebo oblasti jsem určitě rozvíj samozřejmé, že studenti nových médií půjdou za organizací, která se stará o ženy bez domov mají projekt, který s nimi chtějí dělat dohromady. Snaha vykračovat mimo běžný rámec, to F jsem se naučila. *========================================================================================= * Chtěla bys o fakultě ještě něco dodat? *========================================================================================= Přijde mi zajímavé, že dodneška tady v redakci i v jiných oblastech pořád navazuji na lidi poznala na FHS, včetně učitelů. Vím, že jste dělali rozhovor s Tomášem Princem, s tím v Ma děláme seriál Pod rukama. Anička Puobišová, která také byla šéfredaktorkou Humra, pro nás rozhovory. V druhém tištěném čísle Material Times teď vyjde článek Františka Marčíka, kter dobu patřil do mytického klanu opravářů. Vědomě se snažím navazovat na myšlenky, které jso a snažím se je využívat v současné praxi. *========================================================================================= * O jaké jde třeba učitele? *========================================================================================= Poslední byl myslím rozhovor s Karolínou Pauknerovou, která dělá antropologii krajiny, pře Ryndou. Časopis vychází z myšlenky knihovny materiálů - má být o materiálech, o vztazích m Píšeme o umění, architektuře, designu, řemeslech.  Ale ta témata jsou vlastně společenská, nějak ve všedním životě potkáváme všichni. Proto se snažím, aby bylo vidět, že materiály n pro inženýry nebo designéry, ale že se to týká tak trochu nás všech a má smysl se tím zabý myslím, že se FHS propojuje s tím, co dělám. Sára Wienerová 19. 4. 2017