Marie Heřmanová: Antropologové jsou často lepší než vystudovaní novináři ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Marie Heřmanová, absolventka bakalářského oboru Studium humanitní vzdělanosti [ URL "FHS-1 také navazujícího magisterského oboru Obecná antropologie – Integrální studium člověka [ U "] na Fakultě humanitních studií UK, kde momentálně dokončuje doktorandské studium. Zaměřu migrace, médií a antropologie města. Pracovala jako mediální koordinátorka Programu migrac Člověk v tísni, v současné době působí v nadaci Open Society Fund Praha, kde má na starost a koordinační aktivity v oblasti migrace a uprchlictví. Pravidelně spolupracuje s různými organizacemi v oblasti migrace a mediální komunikace, píše do médií a působí jako tisková dobrovolníků, kteří pomáhají uprchlíkům na Balkánské trase. *========================================================================================= * Na FHS jsi absolvovala bakalářské studium. Byla to tvoje první volba? *========================================================================================= Jo, já myslím, že byla. Ono je to sice dávno, co jsem se hlásila na bakaláře, ale myslím, hlavní důvod byl – ono to bude znít blbě – ale nevěděla jsem, co chci, věděla jsem, že chc Líbilo se mi, že tam je toho víc, že se nemusím zaměřit na jednu věc, že je to takový vlas prodloužený gympl – že si o těch humanitních oborech můžu udělat hlubší obrázek a pak se z asi kvůli tomu hlavně to byla tehdy první volba. *========================================================================================= * Jak jsi se o fakultě tehdy dozvěděla? *========================================================================================= No, tak to si taky přesně nepamatuji, ale na gymplu jsme měli všichni, jak se tomu říkalo listy. Protože ještě tehdy nefrčel tolik internet. :) Tam býval seznam všech vysokých škol ohledně přijímacího řízení. My jsme si to všichni procházeli. Věděla jsem, že chci do Prah nějakou humanitní fakultu, takže z toho vycházelo FSV, FHS nebo Filosofická fakulta. Takže takovou vylučovací metodou. *========================================================================================= * Když jsi přišla na FHS, jak ses sžila se systémem určité anonymity na fakultě? *========================================================================================= Mně tohle asi docela vyhovovalo. Myslím, že je to hodně individuální podle toho, jak je čl Jednak jsem znala nějaké lidi z Českých Budějovic, odkud jsem a kteří se mnou šli také na nějaké lidi jsem potkala na přednáškách a hlavně pro mě asi tohle nebylo tak důležité. Mě studium jako takové a mám dojem, že jsem tím nijak netrpěla. Nepřišlo mi to podstatné. Je na každé přednášce potkává úplně jiné lidi, takže si tam nevytváří nějaké dlouhodobější sk jsem měla možná tu výhodu, že nejsem z Prahy a bydlela jsem na koleji. Na koleji vždycky č sociální skupině je, takže mi to vyhovovalo. *========================================================================================= * Vzpomeneš si na nějaký předmět z bakaláře, který tě nejvíc bavil? *========================================================================================= Já jsem chodila na strašně různorodé předměty, ale hodně mě bavila filosofie na bakaláři, bakalářku jsem psala filosofickou, konkrétně mě bavila antická filosofie. Na bakaláři jsem antropologii, měli jsme nějaký úvod do antropologie a to mě úplně nadchlo. Hodně mě taky b to čtení a interpretace textů, protože ráda čtu i píšu. Chodila jsem i na různé obskurní p Biblická hebrejština. To si pamatuju dobře, že to bylo takové naražení na moje limity – by nejhorší z celé skupiny a vůbec jsem se nedokázala naučit ani tu abecedu. To bylo takové v přišlo mi super, že tam tahle možnost je, že se něco takového můžu zkusit naučit.     *========================================================================================= * Vzpomeneš si, s čím jsi měla při studiu naopak největší problém? *========================================================================================= Pamatuji se, že v prvním ročníku jsme měli všelijaké úvody do psychologie, sociologie, eko ekonomie mě fakt hodně nebavila. Nepřišla mi vůbec dobrá učebnice, pamatuji si, že mi přiš Přišlo mi, že se učím jen nějaký věci nazpaměť a, i když ekonomie je možná zajímavá věda, nebyl prostor tomu nějak porozumět. Bylo to takové biflování. Pak si také pamatuju, že jse atestaci – myslím, že to byly Kulturní dějiny – to byly zajímavé věci, ale způsob, jakým s řekněte mi, co jste četla na straně třicet dva ve třetím odstavci... Bylo to asi šest kníž kulturní dějiny – ty byly hrozně zajímavé knížky, ale zkouška byla pověstná tím, že to nen člověk o tom nějak popovídal, bylo to jen biflování. To mi přišlo hrozně zbytečné. A když nad magistrem a bohužel i nad doktorátem, tak mi vadí, že se to občas opakuje, jsou tam ta knížky, které jsou třicet let staré a dávno překonané a lidi podle nich učí a zkoušejí, i je nutí nás číst a učit se je nazpaměť. To je úplně zbytečné a s tím mám problém do dneška *========================================================================================= * Dostaly jsme se k tomu, že jsi na FHS absolvovala magistra. Zajímalo by mě, jestli si tř tom, že by si šla na jinou školu nebo fakultu. *========================================================================================= Já jsem se hlásila i jinam. Mě hodně bavila i ta filosofie, takže jsem se hlásila přímo na fakultu na filosofii a religionistiku. Měla jsem víc přihlášek, ale věděla jsem, že chci n antropologii. Právě během bakalářského studia jsem zjistila, že to je to, co mě baví a co jsem si dala víc přihlášek, ale měla jsem docela jasno. A ta antropologie byla v Praze teh Plzně jsem nechtěla. Během bakaláře i magistra jsi byla v cizině na studijním pobytu. *========================================================================================= * V čem to tam bylo jiné než na FHS? Byl to pro tebe šok? *========================================================================================= Na bakaláři jsem byla v Paříži a tam to pro mě až takový šok nebyl. Ono student na Erasmu takovou šanci proniknout do systému studia, hodně zůstává zase mezi ostatními mezinárodním to byla obrovská fakulta se spoustou různých menších oborů a studenti si to taky skládali tam nebylo jasné, kdo studuje jaký obor a já jsem měla taky na výběr, takže to bylo podobn byla zvyklá z Prahy. Potom během magistra jsem byla v Mexiku a to trochu šok byl, ale zase trochu jiného. Jela jsem tam dělat výzkum, takže já jsem na té univerzitě měla jen konzult podepisoval papíry a hlídal, co tam dělám, supervizoval ten výzkum. Nechodila jsem tam na jsem dělala výzkum. *========================================================================================= * Neuvažovala jsi o tom, že bys celé studium přesunula do zahraničí? *========================================================================================= No, uvažovala hodněkrát a někdy mě i mrzí, že jsem to neudělala. Hlavně ten doktorát – a t FHS, to je o podmínkách doktorandů v Čechách obecně a naštěstí se o tom docela hodně mluví Z mého pohledu je to fakt velký problém, já ještě ten doktorát nemám hotový, trvá mi to st teď už se teda blížím k závěru, ale celou dobu jsem u toho pracovala na plný úvazek a celo sem tam někdo dával takzvaně vyžrat, že pracuji a nevěnuji se tomu studiu. Někteří učitelé a snaží se studenty podpořit v tom, aby to nějak zvládali, ale obecně mi přijde nerealisti předpokládá, že to studenti zvládnou za to mizerné doktorandské stipendium – číst, psát, p výzkum a k tomu nějak přežít. To není o skromnosti, z toho se prostě vyžít nedá. Já jsem n jasný představy o své kariéře, ale fakt mě ta antropologie bavila a baví, a kdyby byla ta ji třeba dělala i na akademické půdě. Dvakrát jsem si třeba žádala o GA UK, který jsem ned jsem si nějak pokryla z Fondů mobility a z různých dalších programů, které mi byly schopné abych udělala terénní výzkum. A také z vlastních peněz. Ale že člověk píše články, píše di jenom hodně těžko grantují peníze – a jak to mám dělat, když musím platit nájem a musím ně fakt štve a mrzí mě, že jsem se na ten doktorát nepřihlásila někam do zahraničí, kde bych roky, věnovala bych se tomu naplno a mohla jsem to mít hotové a mít zkušenost ze zahraničí podmínky českých doktorandů jsou prostě hrozně špatné. Je to nefér. Nechci to nějak omlouv to mohla stihnout rychleji, ale pak to dopadá tak, že hodně lidí doktorát vůbec nedodělá a nefér, že jim to pak někdo vyčítá. *========================================================================================= * Doktorát tedy studuješ na FHS, uvažovala jsi, že bys ho studovala v Čechách, ale ne na F *========================================================================================= V Čechách ne. Chtěla jsem tu antropologii a tady není tolik možností. Měla jsem i pocit, ž i nejlepší lidi, co se týče toho, kdo mi může vést disertaci. V rámci České republiky ne, ve druháku jsem uvažovala, že bych zkusila Fulbrighta nebo že bych se přihlásila někam úpl zahraničí – ale tam je samozřejmě také vždycky ten problém toho, jak to zafinancovat, jest dosáhl na nějaké granty nebo stipendia… *========================================================================================= * My jsme se toho už dotkly, ale vzpomeneš si na nějakého učitele, nebo obecně na lidi, kt během studia? *========================================================================================= Na magistru mě ovlivnil můj vedoucí diplomky, Radan Haluzík, ale ten už na fakultě není. V a vedl také různé terénní praxe pro studenty, které byly hodně inspirativní a ještě víc mě pro terénní výzkum. Vzal nás na Balkán tam, kde dělal terénní výzkum on sám a prostě nám u místa a mluvil o tom, jak probíhal jeho výzkum. Měli jsme tam i praktické cvičení, i když těžké se terénní výzkum naučit, ale když člověk někde je a vidí, jak to prostě v praxi vyp mě bylo dost důležitý. Taky mi hodně pomohl Marek Halbich [ URL "http://www.antropologie.f KOAFHS-46.html"] , protože jsem chtěla dělat výzkum v Mexiku a všichni říkali – no Mexiko, to bude těžký… Ale Marek Halbich řekl, jasně, to zařídíme – takže to byla neocenitelná pom za mně třeba s tou mexickou univerzitou a psal mi doporučení a tak podobně. Yasar Abu Ghos www.antropologie.fhs.cuni.cz/KOAFHS-44.html"] měl skvělé přednášky a samozřejmě mně ovlivn moje školitelka Terka Stöckelová [ URL "http://www.antropologie.fhs.cuni.cz/KOAFHS-47.html náročná, ale myslím, že je to v něčem dobře, že se svým studentům věnuje a nutí je se něka Terezou máme nepovinný doktorandský seminář, kde si navzájem komentujeme texty a to považu by vlastně spíš měla být povinná a hrozně oceňuju, že tohle někdo dělá „navíc“, i když nem určitě Petra Ezzeddine [ URL "http://www.antropologie.fhs.cuni.cz/KOAFHS-45.html"] . Sama mimo fakultu, ne jen tu akademickou práci, motivuje studenty, aby to dělali taky, snaží se to jde a zároveň má to pochopení i pro to, že se při studiu musí chodit do práce. Pro mě j tam je někdo, kdo má pochopení, rozumí tomu a snaží se motivovat studenty, aby to vydrželi stojí. *========================================================================================= * Ty jsi novinářka a mě by zajímalo, jestli tě na to FHS nějak připravila. Novinařina je d zaměstnání absolventů naší fakulty. *========================================================================================= Já tedy nejsem úplně fulltime novinářka, ale píšu hodně. Stoprocentně, myslím, že antropol lepší novináři než vystudovaní novináři. Je to možná drzé, ale myslím si to. Jednak z meto hlediska, protože se člověk naučí být vnímavý a všímat si i nenápadných věcí, nebo třeba d způsobem, kdy svému respondentovi nepodouvá odpovědi na otázky. To je určitě do jisté míry ale jako antropolog si člověk takové věci i hodně natrénuje. Takže skutečně praktické meto a druhá věc je – my jsme od bakaláře, ale i na antropologii – vždycky museli hodně číst a co jsme přečetli, a není lepší způsob, jak se naučit psát, než hodně číst a psát. Já mám h kteří pracují v médiích a ti, co vystudovali žurnalistiku, tak si stěžují, že tam málo psa o tom, kolik my jsme na FHS toho přečetli a napsali, tak jsou vlastně hodně překvapení a ř nás vůbec nikdo nechtěl. Jasně, že se člověk nenaučí řemeslo jako takové, třeba různé novi historii a teorii, ale já jsem se třeba potom přihlásila na nějaké kurzy nebo jsem neměla doučit sama a myslím, že to asi není tak podstatné jako prostě „umět psát“. Přemýšlení o t které mě naučilo studium antropologie, to je neocenitelné. Není to náhoda, že nás v médiíc A taky si myslím, že je to tím, že se člověk přes ten výzkum dostane k zajímavým tématům, jsou podstatné a cítí, že je důležité zprostředkovat nějaké porozumění. I když to třeba ne záměr, tak ho to nutí psát, protože má pocit, že ví něco, co je důležité a má pocit, že by taky vědět a navíc to dokáže to popsat. *========================================================================================= * Dlouhodobě se věnuješ tématům migrace. Jak se vyrovnáváš s přístupem české veřejnosti k Není to svým způsobem nevděčná práce? *========================================================================================= Je i není. Zrovna minulý týden jsem tvrdila, že chci emigrovat. :) Spoustu lidí to nějak t to jich. Problémem ve veřejné diskuzi není jenom migrace, to je jenom jeden z průvodních j podíváme třeba do Polska nebo Maďarska, tak v těch politických změnách směrem k autoritářs vědci první na ráně. Všude to teď slyšíme – ti zbyteční studenti humanitních oborů – z těc obětní beránek. Jenže paradoxně právě proto si člověk uvědomuje o to víc, jak je to důleži potřebu o tom mluvit a upozorňovat, jak to je nebo není a upozorňovat na nějaké hlubší věc jsem se tomu tématu migrace hodně věnovala právě v rámci médií. Je to komplexní tématika, pochopit přes noc a je třeba, aby se o tom vyjadřoval někdo, kdo chápe tu komplexnost. Chá lidí nechce dělat, že to vzdají, ta veřejná odezva není jen veřejná odezva, ale často i ně soukromí a pocitu bezpečí, protože ta veřejná debata o těchto tématech je opravdu vyhrocen tak, že o to víc je to důležité a naopak mě to motivuje. *========================================================================================= * A máš tedy pocit, že někteří novináři, kteří o tom informují zkresleně a někdy úplně šíl kvůli tomu, že nemají třeba to správné vzdělání? Myslíš, že kdyby prošli antropologií, že lépe? Nebo proč myslíš, že to tak je? *========================================================================================= Proč novináři informují o migraci, tak jak informují je důležitá a složitá otázka a těch f víc. Jeden z nich je, že tady ta migrace vůbec nebyla téma a vůbec se o ní nepsalo před ro je člověk třeba redaktor v nějakých novinách a pokrývá politiku, tak jsou témata, o kterýc musí něco zjistit, vyžaduje se po něm, aby o tom psal. Musí vědět základní informace o dom o sociální politice, ekonomické situaci. Není to jen o tom, že má nějaké svoje téma, musí Jenže co se týče té migrace, tak tady nikdo v obraze být nemusel, protože to prostě tady n Naopak, vysvětlit lidem, že migrace je téma, které se nás nějakým způsobem dotýká, bylo hr Lidi se pak najednou přes noc octili v situaci, že to bylo desetkrát denně na titulce, oni začít psát a fakt nevěděli nic, neznali základní pojmy, nevěděli, kdo je migrant a kdo je přesně podle toho to pak vypadalo. Takže si myslím, že to byla tahle nepřipravenost. Taky že v těch médiích je spoustu lidí, kteří mají zájem a uvědomují si zodpovědnost a mají i k psát kvalitně, ale podmínky českých novinářů, to je něco jako podmínky českých doktorandů. je třeba ten problém, že málokterá redakce má lidi, které může poslat do zahraničí – a psá balkánské uprchlické trase z Prahy je dost nemožné. Ale když v té redakci nejsou peníze ne tam toho člověka poslat, tak to není úplně jeho chyba, ale je to prostě nějaké strukturáln jak český mediální trh funguje. Na druhou stranu je pravda, že jedna z nejlepších věcí, co byl speciál na Aktuálně.cz, který psal Michal Pavlásek, a to je antropolog. Michal dělal n terénní výzkum a v roce 2015 se pak jako jeden z prvních prostě sebral a odjel tam. A pops tam děje a určitě na tom byl významně znát ten antropologický vhled do věci, který má. Jen proto, že není novinář, tak se mohl sebrat a jet tam a pak si říct – já o tom napíšu, ale tady sedí fulltime v redakci, tak ho nepustí. To je ten problém. Novináři nutně nejsou nes podmínky, ve kterých pracují, zdaleka nejsou ideální. Sára Wienerová 7. 8. 2017