Monografie analyzuje vztah mezi inovacemi a institucemi, který se jeví v bezprostřední zkušenosti jako protikladný a nezprostředkovaný. V protikladu k této zkušenosti text monografie objasňuje strukturní a latentně působící faktory, které zprostředkovávají, koordinují a vyrovnávají tlak ke změně s kapacitami reflexivní adaptace institucí. Monografie dokládá, že s ohledem na aktuální stav technizace inovačních zdrojů a individuace forem sociální koordinace závisí plodnost studia vztahů mezi inovacemi a institucemi nejen na mezioborovém poznávacím přístupu k sociálním jevům, ale i na porozumění reflexivním formám vědění vázaných na vrstevnaté a funkčně specifické formy sociální organizace ovlivňované nově procesy medializace a globalizace současných společností.
Obsah
Úvod
I. Inovace – předmět sociálněvědních bádání a agenda politického rozhodování
I.1 Průkopnická úloha ekonomických věd při studiu zdrojů a efektů inovací
I.2 Neo-schumpeterovská interpretace národních inovačních systémů
I.2.1 Statistická šetření inovujících firem, inovačních prostředí a jejich institucionální aspekty
I.2.2 Národní inovační systém v evropeizačním kontextu
I.3 Koncepce sociální produkce a její uplatnění při studiu inovací
I.4 Koncepce ekonomiky založené na vědění a diskuze o „novém ekonomickém řádu“
II. Zdroje a formy moderního vědění – poučení ze studia vědy, techniky a inovací a jeho kritické hodnocení v pohledu sociologie vědění
II.1 Moderní vědění a společnosti založené na moderním vědění – rámec výkladu
II.2 Rozdílné interpretace kontextu formování vědy jako adekvátní a převládající formy moderního vědění.
II.3 Evoluce forem sebereflexe moderního vědění o společnosti v pohledu sociologie vědění
II.3.1 Pozitivní tradice sociálněvědního zkoumání
II.3.2 Fenomenologická tradice sociálněvědního zkoumání
II.3.3 Post-tradiční formy vědění: dvě, tři či více poznávacích kultur na univerzitách?
II.4 Moderní vědění v prostředí liberálně demokratického vládnutí – prvotní pokusy o uplatňování politiky vědění
III. Pojetí instituce a institucionální rámec moderních společností
III.1 Instituce v pojetí sociálních věd a problémy analýzy institucí
III.2 Institucionální rámec moderních společností a problémy jeho transformace
III.3 Funkčně specifické instituce (sociální sub-systémy) a cesty jejich změn
III.3 Proměny institucionálního rámce produkce odborného vědění v podmínkách „společnosti vědění“
III.3.1 Institucionální změny v oblasti tvorby, využívání a uchovávání akademického vědění na univerzitách
III.3.2 Institucionální aspekty změn kapitalistických forem tržní koordinace
III.3.3 Institucionální změny v oblasti politiky: cesty politizace zdrojů vědění a deliberace politiky
III.3.3.1 Trendy a formy demokratizace moderních společností
III.3.3.2 Perspektiva deliberativního rámce liberálně demokratické politiky
IV. Společnost vědění v medializovaném a globalizovaném světě
IV.1. Proměny forem vědění v medializované společnosti.
IV. 2 Věda a technika v kontextu trans-národních a globalizujících sil.
IV. 3 Důvěra v podmínkách individualizovaných, složitých a vysoce organizovaných společností
Závěrečné shrnutí