Aktuality

Další informace o monografii

Publikace shrnuje autorovu akademickou aktivitu za poslední dekádu, která je vázána na oblast mezioborového studia vědy a techniky a na výuku v programu sociálněvědního modulu na Fakultě humanitních studií UK. Prezentuje přínos pro oblast mezioborového studia vědy a techniky o problematiku inovací a o možný a plodný příspěvek ekonomických studií do této mezioborové oblasti sociálněvědního zkoumání. Tento přínos je podpořen jak výsledky projektů výzkumu inovací (ve spolupráci s Centrem ekonomických studií VŠEM), tak diskuzí k sociálně robustnějším ekonomickým koncepčním přístupům ke studiu inovací. Konkrétně orientované poznatky ze studia inovací indikovaly dva badatelské problémy: (i) jaké formy vědění ovlivňují tvorbu inovací a (ii) jaké formy institucionální reflexivity orientují a podporují transformaci institucionálních rámců současných společností, které jsou nově a významně ovlivňovány prostředky a prostředím medializace a globalizace panujících sociálních forem. Oba tyto problémy pak byly řešeny v rámci a s pomocí výzkumných projektů FHS UK (PRVOUK P 19 „Interdisciplinární sociální vědy“ a PROGRES Q 20 „Věda a kultura“) a uplatňovány také ve výukových programech fakulty. Získané poznatky o těchto tématech jsou prezentovány ve druhé, třetí a čtvrté kapitolách publikované monografie.

Obsah

Úvod

I. Inovace – předmět sociálněvědních bádání a agenda politického rozhodování

I.1 Průkopnická úloha ekonomických věd při studiu zdrojů a efektů inovací

I.2 Neo-schumpeterovská interpretace národních inovačních systémů

I.2.1 Statistická šetření inovujících firem, inovačních prostředí a jejich institucionální aspekty

I.2.2 Národní inovační systém v evropeizačním kontextu

I.3 Koncepce sociální produkce a její uplatnění při studiu inovací

I.4 Koncepce ekonomiky založené na vědění a diskuze o „novém ekonomickém řádu“

II. Zdroje a formy moderního vědění – poučení ze studia vědy, techniky a inovací a jeho kritické hodnocení v pohledu sociologie vědění

II.1 Moderní vědění a společnosti založené na moderním vědění – rámec výkladu

II.2 Rozdílné interpretace kontextu formování vědy jako adekvátní a převládající formy moderního vědění.

II.3 Evoluce forem sebereflexe moderního vědění o společnosti v pohledu sociologie vědění

II.3.1 Pozitivní tradice sociálněvědního zkoumání

II.3.2 Fenomenologická tradice sociálněvědního zkoumání

II.3.3 Post-tradiční formy vědění: dvě, tři či více poznávacích kultur na univerzitách?

II.4 Moderní vědění v prostředí liberálně demokratického vládnutí – prvotní pokusy o uplatňování politiky vědění

III. Pojetí instituce a institucionální rámec moderních společností

III.1 Instituce v pojetí sociálních věd a problémy analýzy institucí

III.2 Institucionální rámec moderních společností a problémy jeho transformace

III.3 Funkčně specifické instituce (sociální sub-systémy) a cesty jejich změn

III.3 Proměny institucionálního rámce produkce odborného vědění v podmínkách „společnosti vědění“

III.3.1 Institucionální změny v oblasti tvorby, využívání a uchovávání akademického vědění na univerzitách

III.3.2 Institucionální aspekty změn kapitalistických forem tržní koordinace

III.3.3 Institucionální změny v oblasti politiky: cesty politizace zdrojů vědění a deliberace politiky

III.3.3.1 Trendy a formy demokratizace moderních společností

III.3.3.2 Perspektiva deliberativního rámce liberálně demokratické politiky

IV. Společnost vědění v medializovaném a globalizovaném světě

IV.1. Proměny forem vědění v medializované společnosti.

IV. 2 Věda a technika v kontextu trans-národních a globalizujících sil.

IV. 3 Důvěra v podmínkách individualizovaných, složitých a vysoce organizovaných společností

Závěrečné shrnutí