Marie Dohnalová: Studenty známe jménem ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** *========================================================================================= * Ve Vašem životopise jsem se dočetla, že jste vystudovala ekonomii, titul CSc. jste získa habilitovala jste se opět v ekonomii. Co Vás k téhle kombinaci vedlo? *========================================================================================= Tehdejší titul CSc. jsem sice získala pod programem filosofie, ale konkrétně to byla socio sociologie, byť to byla sociologie spojená s tehdejším režimem, a ekonomie je velmi zajíma přivedlo k zájmu o sociálně ekonomické otázky. Moje habilitační práce potom byla předložen ekonomika a služby, ale víceméně už to byla sociální ekonomika. *========================================================================================= * Jak jste se k sociální ekonomice dostala? *========================================================================================= Dostala jsem se k ní díky oboru Studia občanského sektoru, který jsem zde založila. Předmě je třetí sektor ve společnosti, tedy sektor, který je vedle sektoru státního a vedle sekto u nás je většinou nazýván jako neziskový nebo občanský sektor. My upřednostňujeme označení a zkoumáme, co se v něm nebo v občanské společnosti vůbec děje. V rámci katedry, která exi let, jsou témata stále rozmanitější. Zhruba před třinácti lety jsem zjistila, že v zahrani ve Francii, se třetí sektor spojuje se sociální ekonomikou. To bylo prvním podnětem pro to soustředila, vzhledem ke svému vzdělání i svému zaměření, právě na sociálně ekonomický pří sektoru, a tak jsem zavedla k nám na fakultu i na katedru téma sociální ekonomiky a sociál *========================================================================================= * Co přesně sociální ekonomika je? *========================================================================================= Sociální ekonomika představuje činnosti, které vykonávají různé právní subjekty, a jsou, j vyplývá, ekonomické, ale zároveň mají nějaký sociální dopad, jsou společensky prospěšné. Č překrývá s koncepcí občanského sektoru, to znamená, že tam spadají také nestátní neziskové nebo spíš organizace občanského sektoru, které vykonávají ekonomické aktivity, ale také i společnosti, které ve svém chování sledují sociální prospěch, například když vytvářejí pra pro znevýhodněné osoby. U nás je to nová koncepce a jsem ráda, že naše fakulta je první fa téma koncepčně vyučuje. Vznikají zde publikace na téma sociální ekonomiky a někteří absolv sociální podniky, například Pragulic (projekt, v jehož rámci pracují lidé bez domova jako a který vyhrál cenu veřejnosti v soutěži  Social Impact Award – pozn. red.). *========================================================================================= * Je tohle téma v Česku hodně nepojednané? *========================================================================================= Je. Některé další vysoké školy toto téma do výuky svým způsobem také zařazují, ale spíš me předměty. Studenti tak mají příležitost se o sociální ekonomice dozvědět, ale tak, jak to fakultě, to není nikde. Jsme opravdu na prvním místě. Nejedná se ale jen o vysokoškolskou i o celospolečenské vnímání sociálního podnikání a tam jsou stále velké bariéry a neznalos se to a proměňovat se to bude, protože k nám přicházejí finanční prostředky z evropských f mimo jiné účelově zaměřeny na podporu sociálních podniků, takže jsou u nás i díky nim soci zakládány. *========================================================================================= * Co je cílem Studií občanského sektoru? *========================================================================================= Víceméně vše směřuje k přípravě absolventů do prostředí občanského sektoru. Vzhledem k výz bych ale také měla zdůraznit jeho rozmanitost. Nyní jsem mluvila zejména o sobě a o svém z katedře je více učitelů a zvláštnost katedry je v tom, že téměř každý učitel má nějaké svo více rozvíjí a studenty do něho zapojuje. Vedle tématu sociální ekonomiky a sociálního pod například téma vzdělávání, multikulturní společnosti nebo dobrovolnictví, filantropie. Chc znali zákony, které se vztahují k subjektům v občanském sektoru, dále také možnosti spolup správou, dialog státu a neziskových organizací atd. Předmětů je hodně a myslím si, že se s svého zaměření mohou rozhodnout pro téma diplomové práce a také pro to, kde by chtěli půso ještě v rámci studia tohoto dvouletého navazujícího magisterského oboru absolvují praxi. N spojeno: tam, kam chodí na praxi, mohou potom působit. Ale musím také zdůraznit, že v rámc studia je velký důraz kladen na znalost teorie občanské společnosti i na různé přístupy sp věd ke třetímu sektoru, jde o několik předmětů. Studenti musejí hodně číst, studovat, psát z toho jednu ze státních zkoušek. Také, za což jsem velmi ráda, se podařilo schválit dokto Studia občanského sektoru. V tom jsme také zatím jediní a i celosvětově se takový obor těž samozřejmě existují. Studenti, kteří odjíždějí na Erasmus, s námi často konzultují, jakou univerzitu, aby byla co nejblíže k nám. Často se to téma propojuje se sociologií nebo s po *========================================================================================= * Čeho se zejména týká neznalost sociální ekonomiky a sociálního podnikání širokou veřejno oblasti nějaké zažité mýty? *========================================================================================= Překážky, které brání rychlejšímu přijetí koncepce sociální ekonomiky a sociálního podniká zahraničními experty. Ti se shodují, že jsou to typické překážky pro země, ve kterých byl režim. Jedna z nich je například nedůvěra v družstva, přičemž některá družstva jsou součás ekonomiky, nebo jiná překážka je spojená s tím, že mnoho organizací v občanském sektoru sp dotace a že se těžko odhodlávají k tomu, aby vykonávaly trvalé ekonomické aktivity (to, ab nutná podmínka). A také i to, že se o sociálních podnicích příliš nemluví a že chybí osvět jsem dostala od Magistrátu hlavního města Prahy nabídku: mít osvětové přednášky o sociální vysokých školách v Praze. Vybrali jsme celkem šest škol, tři veřejné a tři soukromé. Měla promítl se krátký dokumentární film o sociálním podniku a také přišel buď jeho zakladatel, vůdčí osoba. To mělo podle mého názoru na studenty intenzivní dopad, protože o sociálním p většinou nikdy neslyšeli. Vyvolalo to velkou diskusi, byl zájem a celkem se takto o sociál dozvědělo tři sta mladých lidí. Tohle si myslím, že je cesta. Až budou jako absolventi pra alespoň částečně dokážou představit, co by měl sociální podnik dělat. *========================================================================================= * Mohla byste uvést ještě nějaký konkrétní příklad úspěšných sociálních podniků? *========================================================================================= Úspěšný je zapsaný spolek InBáze, který pracuje s rodinami cizinců a založil sociální podn nazývá Ethnocatering. Nabízejí na trhu, jak už z názvu vyplývá, catering a jdou do soutěže cateringovými firmami. Jídlo připracují cizinky a připravují ho perfektně. Tím jednak získ jednak propagují svou kulturu, takže to také přispívá k mezikulturnímu poznání. Myslím si, významnou práci, což se ukazuje i v referencích – kdo je oslovuje, kdo si od nich objednáv také naše fakulta. Když naše katedra pořádá nějakou akci, tak je oslovíme. Tady v prostorá velká výhoda, že nic nepotřebují, všechno přivezou, a před každým jídlem je cedulka s nápi jmenuje a z jaké země pochází. Tak má člověk kvalitní službu a ještě udělá dobrou věc. *========================================================================================= * Říkala jste, že nedůvěra vůči sociálním podnikům panuje hlavně v postkomunistických zemí opravdu tak velký rozdíl? Jaké jiné faktory v tom ještě mohou hrát roli? Jak to vypadá ve *========================================================================================= Za prvé je třeba říct, že to téma je celosvětové. To vidíme, když jedeme na mezinárodní ko sociální ekonomice hovoří, ať jsou z Evropy, Austrálie nebo Latinské Ameriky. V dokumentec je obsažena jistá naděje, že se sociální podniky budou stávat nástroji ke snižování nezamě podporovat sociální začleňování (to je hodně důležité v souvislosti s uprchlictvím), budou místnímu rozvoji a podpoří lokální ekonomiku (to je důležité pro řadu zemí včetně České re to i demograficky – z menších obcí a měst odcházejí mladí lidé a už se nevracejí). Naděje Ale mezi jednotlivými zeměmi a částmi světa samozřejmě jsou rozdíly. Nejvýznamnější zeměmi západní Evropy a Spojené státy, i když se jejich přístupy trochu liší, a kdybych měla jmen ze zemí Evropské unie, tak na prvních místech je Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko. prostředí je velmi důležitá výzkumná společnost, která sídlí v Belgii, její název je Emes, profesor Jacques Defourny. Začal spolupracovat s několika evropskými zeměmi a dnes už spol padesáti zeměmi světa, které jsou zapojeny do velkého projektu, jehož cílem je popsat mode podniků v různých zemích, takže z toho potom vznikne pěkné mezinárodní srovnání. Za Českou v projektu zapojena s kolegyní Kateřinou Legnerovou. Spolu se studenty jsme realizovali ná zjišťovali data a údaje o financování, zaměstnancích a tak dále a výsledkem je working pap Enterprise in the Czech Republic, který je zveřejněný na webových stránkách tohoto světové To, že zastupujeme Českou republiku, považuji za velký úspěch. V České republice se také p o sociálním podnikání, kde jsem členkou pracovní skupiny. Hledá se správná definice toho, sociální podnik a jaké by měl mít znaky, ale zatím to pravděpodobně zůstane podobně jako v postkomunistických zemích: pojetí sociálního podniku bude spojovat s takzvaným integračním podnikem, což je podnik, který vytváří nová pracovní místa pro osoby s různým znevýhodnění se jednat jen o znevýhodnění zdravotní, může jít například o dlouhodobě nezaměstnané nebo opouštějí zařízení, které absolvovaly léčbu závislosti na nějakých návykových látkách, oso osobu blízkou a tak dále. Na tom, že tyto integrační sociální podniky jsou přirozeně jakým se shodují západní experti, protože tomu, že zaměstnávají znevýhodněné osoby jako napříkla se většinově rozumí. *========================================================================================= * Máte nějaké zkušenosti z praxe, třeba z nějakého konkrétního sociálního podniku, o které to podělit? *========================================================================================= My vždy uvádíme naše studenty, protože máme radost, že se to podařilo. Vznikl o nich i krá dokument. To je třeba zmínit na prvním místě. Nebo třeba pan Vojtěch Sedláček, který spolu fakultou, má Agenturu ProVás a zaměstnává znevýhodněné osoby. Provozuje činnosti spojené s má kafírnu, prodej medu atd. Nebo Domov Sue Ryder, který má své dobročinné obchody, možná čtenářů znají. Člověk tam může přinést věci, které už doma nepotřebuje, u nich se za nízké a peníze z prodeje jsou určeny pro práci v domově pro seniory Sue Ryder. Pan ředitel Domov také vyučuje na Fakultě humanitních studií UK na katedře řízení a supervize v sociálních a organizacích, jsme tedy kolegové. *========================================================================================= * Jak jste dostala na Fakultu humanitních studií? *========================================================================================= Tak, že jsem začala působit na Institutu základů vzdělanosti. Zde vznikl i obor. Na IZV by volitelných, studenti si vybírali podle zájmu a já jsem tam v té době učila předmět, který Řízení neziskových organizací. Studenti ho hodně navštěvovali, měli takový zájem, že někdy seděli na zemi. Chtěli se dozvědět, jaké jsou rozdíly mezi nadací a občanským sdružením, j dobrovolníky a tak dále. Když jsem se zeptala, kdo pracuje jako dobrovolník, téměř všichni byl impulz. Vždycky říkám, že jsem před patnácti lety obor založila díky studentům. Takže Sokol a pan docent Pinc připravili k akreditaci návrh fakulty, navrhla jsem jim, že bych p navazující magisterské studium zaměřené na občanský sektor a oni mi dali zelenou. V České jediní a bylo to opravdu díky studentům. Také musím dodat, že za celých těch patnáct let m přihlášek. Asi jsme našli téma, které mladí lidé, kteří se chtějí více zapojovat ve společ jim lhostejné, co se děje, hledali. Víme, že naši absolventi hodně pracují v občanském sek pracují v sektoru komerčním, tak v pozicích společenské odpovědnosti firem, kde se komerčn ve prospěch něčeho potřebného a užitečného. *========================================================================================= * Co Vás lákalo na IZV natolik, že jste tam přišla? *========================================================================================= Byla tam fantastická tvůrčí atmosféra. To se nakonec projevilo i při přípravě oboru: měla zároveň nenápadné vzdálené vedení od obou zakladatelů, kteří byli vždy otevřeni ke konzult opravdu akademická tvůrčí svoboda, která se potom přenesla na fakultu. To je, myslím, její už od samého počátku. *========================================================================================= * Má naše fakulta ještě nějaké přednosti? *========================================================================================= Přístup ke studentům. Vztah se studenty je až profesně osobní, známe je jménem, řadu lidí, studovali, si pamatuji, vím, co dělají, a jsem s nimi v kontaktu. Během studia to zkrátka u povinností, které musejí splnit. To je dáno i nabídkou, která zde na fakultě je. Mladý č vybrat téma, které ho osloví, a má představu, i když se to potom v životě může změnit, že to, čemu by se mohl věnovat. Zapojujeme studenty, teď mluvím hlavně o naší katedře, do naš a projektů. Druhá věc jsou další společné aktivity, které na vysokých školách nebývají. Má pravidelně vánoční besídky. Studenti připravují program, dávají se dárky a je to opravdu m chodíme na výlety. To vede k tomu, že i po absolvování neztrácejí kontakt, a to nejenom s mezi sebou navzájem. To je to, co by si člověk ze studia měl odnést – nejen vědomosti a zn sociální kapitál, vztahy, které si vytvořil s ostatními spolužáky. To je, myslím, hodně dů *========================================================================================= * Další dotaz na Vás mám jakožto na proděkanku pro magisterská studia. Jak si na fakultě, říkalo bakalářská, magisterské obory stojí? Nejsou ve stínu bakalářského studia? *========================================================================================= Myslím, že si stojí výborně. Jednak pokud jde o oblast studia, což se projevuje jak v názv skladbě předmětů ve studijním plánu – často jsou to obory, které se nedají nikde jinde stu vedeme dobře, se pozná i podle počtu podaných přihlášek: stále si vybíráme a dostane se te splní podmínky a u přijímací zkoušky přesvědčí, že studium zvládne. To je výborné. K tomu, stínu, bych dodala, že by se obory mohly více zviditelňovat. Trošku spoléháme na to, že si nacházejí informace, zejména přes web nebo od svých známých. V dnešní době, kdy je celá řa programů (pracuji v pracovní skupině akreditační komise a vidím, kolik nových oborů vzniká uchazečů demograficky není zas tak veliká, je škoda, že to, co děláme, ještě více nepropag jako výzvu do budoucna – hledat nové způsoby, třeba krátká videa, nebo ještě nějak jinak u co se u nás studuje a čím se zabýváme. Je zde řada odborníků, z každé katedry bych mohla n třeba se o tom ani mnoho neví. *========================================================================================= * Jak jinak by se ještě fakulta mohla vylepšit? *========================================================================================= Možné zlepšení bych viděla v práci s absolventy – mít ještě větší vazbu od lidí, kteří abs pracují v různých pozicích. To považuji za důležité, nežít v tom svém světě, ale inovovat volitelných nebo povinně volitelných předmětů právě na základě zpětné reakce absolventů, k jsme tam postrádali tohle a tohle bylo naopak výborné“. *========================================================================================= * Myslíte si, že je jinakost naší fakulty, zejména v bakalářském stupni, udržitelná? Nebo splyne se zbytkem univerzity? Vidíte v tomto směru nějaký vývoj? *========================================================================================= Ve srovnání s dobou, kdy fakulta vznikla, je nyní určitě jiná situace. Jako sedmnáctá faku Karlovy jsme přijali to, co je v rámci Univerzity Karlovy a v rámci vysokých škol nutné př Domnívám se ale, že představa zakladatelů fakulty zůstane. Také nám to snad umožní novela zákona, která ponechá na vysokých školách, jaké obory se budou připravovat a otevírat, tak samostatnost. Doufejme, že to všechno vyzní v pozitivním slova smyslu, tak jak se novela v pevně věřím a byla bych ráda, aby to tak zůstalo, protože v tom je jedinečnost naší fakult Děkuji Vám za rozhovor. Marie Hlaváčková 30. 3. 2016