Lukáš Erba: Když člověk chce, tak to jde, musí jen chvilku hledat ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Lukáš Erba (1984) pochází z Kladna, na FHS absolvoval bakalářský obor Studium humanitní vz "FHS-1536.html "] a následně magisterský obor Studia občanského sektoru [ URL "FHS-1547.ht reklamní produkci Boogiefilms a také jako umělecký fotograf. *========================================================================================= * Proč sis vybral studium na FHS? Z jaké střední školy ses tam dostal? *========================================================================================= Vystudoval jsem Gymnázium Václava Beneše Třebízského ve Slaném a poslední rok studia jsem, maturantů, řešil, kam dál. Vybíral jsem si mezi Fakultou tělesné výchovy a sportu (FTVS UK sportu jsem byl vedený už od mala, a Fakultou humanitních studií [ URL "FHS-4.html "] (FHS zaujala osobnost Jana Sokola. FHS jsem si nakonec vybral hlavně kvůli němu, protože mě v p na střední škole zaujaly jeho filosofické texty a politické názory. K tomu je ještě třeba říct, že jsem se na FHS napoprvé nedostal, a to kvůli nedostatečným schopnostem. Při přijímačkách jsem totiž nedokázal dobře pracovat s anglickým textem. Sice na FTVS, to byl obor zdravotní pomoc tělesně postiženým, ale rozhodl jsem se, že odletím d se pořádně naučím jazyk, a pak se po roce vrátím a zkusím přijímačky na FHS znovu. Takže hlavní důvod, proč jsem šel na FHS, byl Jan Sokol [ URL "FHS-1554.html "] . Vedlejší vědy jako takové. Cítil jsem, že nechci studovat žádný čistě ekonomický obor a nechci ani technickou školu. To jsem celou dobu věděl, ale dále jsem si nebyl jistý a pořád jsem hled dalšího, akademického vzdělávání. Je vtipné, že FHS má takové dvě přezdívky: jedna je Faku a druhá je Fakulta hledající smysl. Jakoby se tyto dvě „zkratky“ ve mně reflektovaly a já FHS chci jít, i když jsem ještě netušil, co mě přesně čeká. Věděl jsem jen, jaké směry se že první ročník je otevřený, než se člověk dále vyprofiluje. Během příprav na přijímací zk doporučené knížky a dělal si z nich výpisky a nějak jsem z toho pochopil, o co půjde – nau psát. To je asi také to hlavní, co jsem si z FHS odnesl, a co mi hodně pomohlo v dalším pr *========================================================================================= * Kdybys měl popsat světlé a stinné stránky studia na FHS, jaké by to byly? *========================================================================================= Je to možná taková moje interpretace té školy jako takové: mám pocit, že FHS má dva druhy jedni jsou ti, co tu školu téměř až bezmezně milují, a pak je zde druhá skupina studentů, studiu plácají celé čtyři roky a většina jich tu školu ani nedokončí. Proto má ta škola ta „úmrtnost“ vzhledem k tomu, kolik na začátku bakalářského stupně studia přijme studentů a absolventů. Já jsem měl velké štěstí v tom, že jsem se na začátku přichomýtl právě do takové skupinky tu školu bezmezně milovali. Ta skupina se vytvořila kolem doc. Zdeňka Pince na Kořenech ev zde jsem rychle pochopil, že aby člověk tu školu úspěšně dokončil, a to nemyslím úspěšně v že dostane na konci diplom, ale aby si z té školy opravdu něco odnesl, tak je strašně důle v té škole aktivní nejenom ve smyslu splněných zápočtů, ale aby se také nějak podílel na v životě své alma mater. Takže pro mě ty vysokoškolské zkušenosti, abych se vrátil k původní otázce, byly veskrze p to zdá možná neuvěřitelné, tak si nyní nevzpomenu na jedinou špatnou věc, která by mě něja Nebudu počítat nějaké atesty, které jsem neudělal na první pokus, ani nějaké neúspěchy, kt protože i z těch neúspěchů jsem si vždycky něco vzal. *========================================================================================= * Máš s fakultou spojený nějaký hodně silný zážitek? *========================================================================================= Myslím, že ač ta fakulta přijme na začátku třeba 700–800 lidí, tak pro mě se ty silné záži paradoxně odehrávaly na osobní rovině. Velmi mě poznamenaly osobní rozhovory s vyučujícími rámci řešení nějakých studijních problémů nebo v rámci obhajob referátů na knížky (DKIB). člověk něco odvyprávěl a dostal zápočet, ale o to, že měl možnost bavit se dvacet minut s problému daleko víc rozumí, a většinou se během těchto kolokvií dozvěděl mnohem víc, než b Další silné zážitky mám také z různých večírků, na kterých jsem mohl být nebo se na nich n a z různých pobytů mimo fakultu jako byla Letní škola. Účast na těchhle akcích, které šly povinného, to byly asi ty nejhezčí zážitky – např. Modré pondělky. *========================================================================================= * Po bakalářském studiu humanitní vzdělanosti sis vybral magisterský obor Studium občanské tě na něm zaujalo? *========================================================================================= Tohle bych měl upřesnit.  Vzhledem k tomu, že jsem psal bakalářskou práci u Jana Sokola, k odpuštěním a odpovědností, což bylo téma, které spadalo do filosofické antropologie a část religionistiky, tak jsem se rozhodl, že na magisterské studium půjdu do Brna studovat čist Zjistil jsem ale, že mi FHS a Praha chybí, a vlastně jsem se nikdy nesžil s tím, že bych m udělat v Brně, a tak jsem se po roce vrátil zpátky na FHS. Podal jsem si přihlášku na Filo antropologii a na Studium občanského sektoru a na oba obory jsem se dostal. První rok jsem studovat zároveň, ale Filosofickou antropologii jsem po roce ukončil a zůstal jsem jen na společnosti. A k té otázce, proč právě Studia občanského sektoru: zajímal mě občanský aktivismus. I v t jsem se našel, ale trochu se s tím příčila potřeba být samostatný a vydělávat. To, co jsem posunulo dál spíš na osobní rovině, a nikoli na rovině profesní. *========================================================================================= * Když jsme se dostali k profesní rovině, čemu se profesně věnuješ? *========================================================================================= Od svých dvaceti let se pohybuji v reklamě. Někdy během studií druhého ročníku na Katedře společnosti [ URL "http://ksos.fhs.cuni.cz"] jsem začal na plný úvazek pracovat ve filmové Jelikož tato práce je hodně fyzicky i psychicky náročná, tak jsem potřeboval nějaký ventil odbourával stres. Tím ventilem se pro mě stalo focení. Na bakalářském studiu to byl můj ko se za 10 let stala jedna z věcí, kterými se živím, nebo alespoň přiživuji. *========================================================================================= * Co se na svých fotografiích snažíš zachytit? *========================================================================================= S focením se to má tak, že když se mu člověk nevěnuje na sto procent, tak je v dnešní době se jako fotograf uživit. Ten hlavní rozdíl mezi profesionálem a amatérem totiž spočívá v t zakázku fotit nemusí, když nechce. Když jsem se pokoušel fotografií živit, tak jsem měl pr aby člověk vydělal peníze a uživil rodinu nebo alespoň sebe, tak musí brát i práci, kterou Rozhodl jsem se, že se takovým fotografem nestanu. Začal jsem fotit zadarmo, ale náměty js a postupem času mě to začalo i živit. Začal jsem např. dělat workshopy u Fotoškoda. Našel vlastní cestu stejně, jako jsem ji našel i ve studiu. Když člověk chce, tak to jde, musí j hledat. Při portrétování se vždy snažím vyfotit člověka tak, jak ho já vidím – je to vždy moje int Před pěti lety jsem začal fotit portréty výtvarníků v ateliérech, vždycky mě totiž bavilo Aby byl člověk dobrým portrétním fotografem, tak nestačí jen někam přijít a zmáčknou spouš tím člověkem komunikovat a dostat ho do takového rozpoložení, aby mezi vámi vzniklo určité studium na FHS, obecná rovina vzdělání, mi v komunikaci s lidmi vždy pomáhá. Nicméně tento na trochu jiný styl focení, víc dokumentární. Je to vlastně úplně něco jiného. Můžete se p (www.lukaserba.com [ URL "http://www.lukaserba.com"] ). *========================================================================================= * V čem se tvoje tvorba proměnila? *========================================================================================= V tom, že jsem se focení portrétů přesytil. To byl vždycky můj problém, že když dělám něco hledám cesty, jak to udělat zajímavé, a ono je jich čím dál tím méně. Když jsem pak vypozo začínám opakovat, uvědomil jsem si, že ten ventil potřebuju upustit nějak jinak. Začal jse v dokumentárním stylu na ulicích. Je to taková moje osobní výpověď o tom, jak já teď vidím bleskem a hodně z blízka. Dostávám lidi do konfrontace, do nějaké situace, ve které se oci kdy exponuji. Je to trochu netradiční styl, zde v Čechách takto moc lidí nefotí, ale v Ame fotografů je. *========================================================================================= * A čemu se věnuješ v produkci? *========================================================================================= V produkci jsem začínal na asistentské pozici, poté jsem dělal koordinátora, ale nakonec j marketingu a dělám PR firmy. Podílím se na image, propaguju práci, kterou točíme, píši o n copywritera, díle obrazového editora pro režiséry. *========================================================================================= * Pro koho jste třeba dělali reklamu? Kde bychom mohli vidět vaši práci? *========================================================================================= Hlavně v televizi, kinech, na internetu. Produkční svět v Praze není moc veliký, a jestli televizi, tak tam běží hodně reklam od nás: z těch velkých klientů třeba poslední série T- reklamy pro klienta Škoda. Když se podíváš na naše stránky www.boogiefilms.com, tak tam js práce pro klienty z celého světa. *========================================================================================= * A stíháš se věnovat ještě něčemu dalšímu kromě práce a focení? *========================================================================================= Mám doma roční holčičku Fridu a manželku Soňu, takže veškerý volný čas se snažím věnovat r věčný boj s časem, který občas prohrávám. Jana Fikejsová 13. 12. 2016