Karina Kottová: Svoboda na FHS mě přivedla k umění ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Karina Kottová vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy a obor Umění a ku politika, management a vzdělávání na univerzitě v Maastrichtu. Jako kurátorka působila nap centru současného umění MeetFactory, INI Gallery, prostoru pro aktuální umění Prádelna Boh spoluzakladatelkou a organizátorkou Ceny Věry Jirousové pro mladé a etablované kritiky umě lektorské oddělení Musea Kampa a iniciovala reportážní audioprojekt UMA: You Make Art. Pře přednášela na Anglo-americké univerzitě v Praze a Pedagogické fakultě a Fakultě humanitníc Univerzity Karlovy. Od roku 2015 je výkonnou ředitelkou a předsedkyní správní rady Společn Chalupeckého. Žije a působí v Praze. *========================================================================================= * Na FHS jsi absolvovala bakalářské studium. Byla to tvoje první volba? *========================================================================================= Více méně ano. Nebyla jsem rozhodnutá, jediná moje další alternativa byla, že půjdu na pět filosofii na Filosofickou fakultu. Z dnešní perspektivy jsem ráda, že jsem to neudělala, a někde úplně jinde. Nemohla jsem se pro to stoprocentně rozhodnout, takže Fakulta humanitní "FHS-4.html "] pro mě byla takový mezistupeň. Věděla jsem, že chci jít filosoficko-humanit nebyla jsem přesvědčená, že to bude pět let studia klasické filosofie. *========================================================================================= * Jak ses o fakultě tehdy dozvěděla? *========================================================================================= Myslím, že nás o tom informovali na střední škole. Byla jsem i na veletrhu vysokých škol. jsem o FHS zase tolik nevěděla, neznala jsem nikoho, kdo tam studoval. Objevila jsem tuto pátrání, kdy jsem se nemohla rozhodnout pro žádný z klasických oborů. *========================================================================================= * Vzpomeneš si na předmět, který Tě nejvíce bavil? *========================================================================================= Moje dráha začala u filosofických předmětů [ URL "FHS-1497.html "] a to mě v té době bavil naivní a krásná doba, kdy člověk čte Platóna a zároveň postmoderní filosofii a je jenom v jsme pěkný kruh se spolužáky, kde jsme všechno diskutovali. Až o něco později jsem pomalu od filosofie k uměleckým předmětům [ URL "FHS-1516.html "] . *========================================================================================= * Zmínila jsi spolužáky, kamarády. Na FHS se často mluví o problému anonymity. Takže to js *========================================================================================= Nám se povedlo, že jsme si s určitou skupinou lidí zapsali podobné předměty a organicky js takový zájmový kruh, kdy každý měl svou vlastní dráhu, celkově jsme se během studia vzájem několika z nich jsme pořád v kontaktu. *========================================================================================= * Vzpomeneš si, s čím jsi měla při studiu největší problém? *========================================================================================= S historickými atesty, to je taková klasika. Samozřejmě nás štvaly tyhle velké předepsané si, jak jsem doma četla něco, co mě vůbec nezajímalo. Ale zpětně je jasné, že je to součás vědění a člověk by to absolvovat měl. V té době jsem z toho ale nadšená nebyla. Mému chara svoboda volit si předměty, dělat si studijní plán sama. Právě ta svoboda mě asi přivedla k dělám. Bylo skvělé, že jsem mohla změnit směr a přejít od filosofie k teorii umění [ URL " "] , aniž bych měnila celý studijní obor. Kdybych šla na Fildu, asi by se to nepovedlo. *========================================================================================= * Po bakalářském Studiu humanitní vzdělanosti jsi magisterské studium absolvovala na unive Maastrichtu. Připravila Tě FHS na studium v zahraničí? V čem to bylo jiné nebo v čem naopa *========================================================================================= Původně jsem tam byla na Erasmu přes FHS, tak jsem na tu školu přišla. Během stáže mi nabí nechci pokračovat v magisterském studiu, což mě předtím ani nenapadlo. Mám pocit, že se mů odvíjel podobně spontánně nebo ne zcela vědomě. V Maastrichtu byl ještě mnohem větší důraz aktivní participaci studentů, práci na individuálních i skupinových projektech. Člověk mus na každou hodinu se připravovat, scházet se se spolužáky mimo semináře a pracovat na spole Byl to nezvyk, ale kdybych přišla z Filosofické fakulty, možná by to v tomto směru byl ješ Byla bych zvyklá hlavně poslouchat přednášky a dělat závěrečné zkoušky. V Maastrichtu jsme věnovat mnohem více energie v průběhu celého semestru. A to celé v angličtině, což pro mě vzhledem k náročnosti některých textů a učiva poměrně náročné, přestože jsem si myslela, ž Díky předchozímu studiu to ale přece jen nebyl totální skok. *========================================================================================= * Doktorát sis udělala na Masarykově univerzitě v rámci Teorie a dějin umění. Neměla jsi c zahraničí a do Čech se nevrátit? *========================================================================================= Měla. Uvažovala jsem, že bych ten doktorát dělala také v Nizozemí nebo ještě někde úplně j jít do New Yorku, to byl takový můj sen, což se aspoň částečně splnilo později přes doktor během kterého jsem v New Yorku strávila půl roku díky Fulbright-Masarykově stipendiu. Ale jsem dodělala magistra, jsem dostala práci v Museu Kampa [ URL "http://www.museumkampa.cz/ jsem samozřejmě měla takové to těžké období zkoušení všeho možného a nakonec mě práce ukot vybírala jsem z českých doktorátů, kterých v té době moc nebylo. Dnes bych asi spíš dělala UMPRUMce, který by víc konvenoval s mým zaměřením na současné umění, ale tehdy ještě nebyl na klasičtější obor. *========================================================================================= * Krom toho, že jsi působila například v MeetFactory, v DOXu, nebo v Museu Kampa, jako ext přednášela mimo jiné i na naší fakultě. Jaké bylo vrátit se na fakultu v této roli? *========================================================================================= Byla jsem z toho strašně nervózní, bylo mi 24 nebo 25 a akorát jsem dodělala magisterské s to tak, že jsem kontaktovala své bývalé profesory Aleše Svobodu [ URL "http://bakalar.fhs. SHV-177.html"] a Jaroslava Vančáta [ URL "http://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-178.html"] kvůli v Museu Kampa hledali stážisty, kteří by se zapojili do edukačních programů. Oni to uvítal že by bylo nejlepší, aby se to napojilo na studium na FHS – navrhli, že studenti na základ budou psát bakalářku, kterou bych jim měla vést. Váhala jsem, jestli na to mám dostatečnou ale nakonec jsem na to přistoupila. Začali jsme stážemi a další semestr jsem začala na FHS o muzejnictví a projektovém managementu. Byla to pro mě výzva, někteří studenti byli stejn nebo o rok dva mladší. Ale podařilo se mi potkat se díky tomu s lidmi, se kterými jsem dot ať už na profesní nebo osobní rovině. Například Zuzana Jakalová, která byla dlouhé roky mo MeetFactory [ URL "http://www.meetfactory.cz/cs/"] a doteď je jednou z mých velmi blízkých moje studentka. Je to trochu paradox. *========================================================================================= * A přišli Ti studenti v něčem jiní, než v době, kdy jsi tam studovala Ty? *========================================================================================= Velká výhoda a současně nevýhoda FHS je, že se neustále vyvíjí – mění se tudíž také penzum které má člověk splnit. Studenti často byli nervózní z toho, že se jim studium mění za poc pocit, že my jsme některé věci měli trochu lehčí. Přibyly jim například státnice při obhaj což my jsme neměli. Někteří se o tom dověděli půl roku před tím, než měli absolvovat. To b stresující. Sledovala jsem to a připadala si jako nějaký veterán. Ale v Maastrichtu jsem b takže rozpal mezi mým vlastním studiem a působením na FHS nebyl tak velký. *========================================================================================= * Vzpomeneš si na nějakého učitele, který Tě ovlivnil? *========================================================================================= Hodně jsem chodila na filosofické semináře a přednášky například k docentu Benyovszkymu [ bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-163.html"] , k doktoru Zikovi [ URL "http://bakalar.fhs.cuni.cz/SH který byl potom oponent mojí bakalářky, k profesoru Sokolovi [ URL "http://fhs.cuni.cz/FHS Tahle část mě bavila, i když to někdy bylo trochu bizarní, odpojené od života, ale bylo to figury pro mě byly magistr Svoboda [ URL "http://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-177.html"] a doce "http://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-178.html"] , kteří v rámci kreativního modulu vymýšleli vš vlastně mě přivedli k zájmu o moderní a současné umění. *========================================================================================= * V současné době jsi výkonná ředitelka a předsedkyně správní rady Společnosti Jindřicha C Zajímalo by mě, jestli je něco, co ses naučila na FHS a uplatníš to i dnes? Nejen na téhle *========================================================================================= Já se i v této funkci považuju především za kurátora, vedu sice tuto organizaci i po manaž ale hodně mojí práce je koncepční, ať už co se týče celého programu a nastavení této insti na konkrétních výstavách a projektech, výzkumu. V tom pro mě FHS určitě byla důležitá. To, dělám je – najít si téma, které mě zajímá, sehnat si k tomu co nejvíc informací, přečíst r pracovat s umělci, diskutovat s nimi o jejich projektech. Sice jsem nestudovala přímo kurá ten background ve výzkumu a individuální práci, který mi FHS dala, je důležitý. V těch pra ohledech pro mě byl důležitější Maastricht – škola byla hodně zaměřená na to, jak připravi jak psát granty, jak řídit organizaci jako celek, jak se vyznat v politických a dalších st kterých kulturní organizace operuje. Myslím, že bylo celkem ideální v prvních třech letech získat hlavně intelektuální bázi, jen tak se nořit do filosofických nebo uměleckých témat, už člověk vždycky bude muset řešit něco praktického. K tomu potom přispělo moje magistersk nakonec hlavně práce samotná – na spoustu věcí člověka stejně žádná škola nepřipraví. Vůči optimista, bylo pro mě důležité tam studovat. Vím, že spoustě lidem to nevyhovovalo a ztrá tom, odcházeli na jiné školy, nepřišlo jim to dostatečně vyhraněné. Já jsem vždycky měla p škola dala zajímavé penzum vědomostí a umožnila přístup k řadě oborů a témat, které jsou p relevantní. Ale hlavní je, že člověku otevře možnosti, jak nad věcmi samostatně uvažovat, zaujmout kritický odstup, naučit se konstruovat vlastní témata a přístupy. To považuju za Výchova ke svobodě. Sára Wienerová 17. 8. 2017