Iva Holmerová: O mýtech o stáří mám vždycky celou přednášku ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Doc. MUDr. Iva Homerová, Ph.D. [ URL "https://cello-ilc.fhs.cuni.cz/CEL-68.html"] , je čes lékařka, která se věnuje sociálnímu lékařství, lékařské etice a gerontologii, habilitovala oboru sociální a kulturní antropologie problematikou Alzheimerovy choroby a péče o seniory Českou alzheimerovskou společnost [ URL "http://www.alzheimer.cz/"] a Gerontologické centr "http://www.gerontocentrum.cz/"] , které dodnes vede, je předsedkyní Alzheimer Europe [ UR www.alzheimer-europe.org/"] a České gerontologické a geriatrické společnosti. Na FHS UK [ "] spoluzaložila Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče [ URL "https://cello- CEL-1.html"] (CELLO), rovněž zde působí jako proděkanka pro zahraniční vztahy. V publikačn zaměřuje zejména na problematiku demence, dlouhodobé péče a péče o geriatrické pacienty. *========================================================================================= * Vystudovala jste lékařskou fakultu, ale habilitovala jste se v oboru Kulturní a sociální Jak se to stalo? *========================================================================================= Také se nad tím mnohdy zamýšlím a říkám si, že když je život dostatečně dlouhý, tak se asi v jakýchsi pomyslných spirálách. Když jsem kdysi dávno rozvažovala, co budu studovat, dlou váhala, jestli to nebude nějaký humanitní obor. Moc mě tehdy lákala historie či teorie umě jsem ale rozmýšlela možnosti uplatnění, říkala jsem si, že možná bude lepší něco poněkud s a praktičtějšího. Navíc jsem neměla všechna potřebná doporučení, která se požadovala, tak jednodušší studovat medicínu, což byla moje další volba. Když se nyní nad tím zamýšlím, ta že pro mě byla asi nejlepší. Medicína je nesmírně široký obor. Má mnoho specializací, kter humanitní či s humanitními vědami velmi souvisejí a prolínají se, například psychiatrie, s lékařství, organizace zdravotnictví. To jsou obory pro lidi, kteří se rádi setkávají s ost s nimi komunikují. Na druhé straně má medicína také své technické, komplementární a labora takže lidé, kteří preferují setrvat v laboratoři a vidět organismus člověka jen skrz obraz laboratorních vyšetření, můžou být tam – v oborech, jako je biochemie, genetika, zobrazova podobně. Říká se, že studium medicíny je náročné, a asi to je i pravda. Mně se to ale nesm připadalo mi to jako objevování nových světů, zejména v klinických ročnících. Potom jsem l praxi. Začínala jsem jako všeobecná praktická lékařka, protože se mi nedařilo specializova oboru. Po revoluci jsem ale využila nabídku zaměřit se na gerontologii, víc jsem se věnova lékařství a organizaci zdravotnictví a založili jsme s kolegy Gerontologické centrum. Pak od paní profesorky Haškovcové [ URL "FHS-1377.html "] a od paní docentky (tehdy doktorky) "https://krs.fhs.cuni.cz/KRS-82.html"] nabídku, že bych mohla spolupracovat s Katedrou říz v sociálních a zdravotnických organizacích [ URL "https://krs.fhs.cuni.cz/"] . Těmito dveř na FHS [ URL "FHS-4.html "] . Potom jsem se habilitovala v oboru Kulturní a sociální antro mezioborovým tématem péče o starší lidi, moje habilitační přednáška byla o Alzheimerově ne moje profesní téma, kterým se zabývám nejen teoreticky, ale také v lékařské praxi a nakone alzheimerovských společností. *========================================================================================= * Co je to sociální lékařství? *========================================================================================= Podle Světové zdravotnické organizace je zdraví stav biopsychosociální pohody, sociální lé tedy disciplína, která se zabývá sociálními aspekty zdraví. Všímá si společenských aspektů nemoci, například souvislostí se socioekonomickým statusem, s chudobou. Sociální lékařství u nás nesmírnou tradici – zakladatelé a významní reprezentanti tohoto oboru pocházeli z Če (respektive Československa), třeba profesor Procházka. V současné době se ale už nemluví o lékařství, hovoří se spíš o veřejném zdravotnictví, public health. To je integrující disci propojuje profese nejenom lékařské, ale i ošetřovatelské a všeobecně zdravotnické, a zabýv parametry zdraví, poskytování zdravotní péče a dopady na společnost. Zahrnuje třeba i urči managementu zdravotnických zařízení. Atestaci z veřejného zdravotnictví jsem si ale dělala devadesátých letech, předtím to nebylo příliš možné. Až po změně režimu jsem se specializo veřejné zdravotnictví a geriatrie. *========================================================================================= * Proč jste si vybrala právě geriatrii? *========================================================================================= Na to se mě ptá spousta lidí. Zřejmě to má člověk tak dáno. Možná to souvisí s tím, že jse babičku, kterou jsem milovala a která byla nesmírně moudrá a velkorysá. Trávila jsem s ní vracela jsem se k ní ze školy a byla u ní, než naši přišli z práce. Stárnutí a stáří jsou důležité fenomény naší doby. Žijeme déle než kterákoli generace před námi, jen za poslední se prodloužila střední délka života o celých deset let. Je to výsledek nejen dobré zdravot hlavně životního stylu, lepšího prostředí, ve kterém žijeme, bohatství společnosti. Je to či důsledek úspěšného vývoje. A společnost se tomu najednou začíná divit, děsit se, pozast nad tím, že stárneme, že jsme starší, vzniká téměř panika – demografická panika. Co s tím Stárnutí se týká mnoha oblastí našeho života, skoro všech, řekla bych, ale nechci přehánět paniku přiživovat. Podle mého názoru přináší mnoho témat, kterými bychom se měli zabývat, prakticky. V mnoha oborech. Nebo lépe řečeno: mezioborově. Za velký paradox například pova fakulty nemají o problematiku stárnutí velký zájem, geriatrie na nich není ještě dostatečn s tím velmi souvisí například i skutečnost, že v nedávné době byly problémy i se zachování samostatného lékařského oboru, který u nás existuje již od osmdesátých let. *========================================================================================= * Jak je možné, že lékařské fakulty o tato témata nemají zájem? *========================================================================================= Nevím. Přestože naše populace velmi rychle stárne, naši lékaři se ve svém studiu s geriatr problematikou příliš nesetkávají. Lékařské fakulty se hodně zaměřují na vítěznou medicínu, a na metody vedoucí k vyléčení. V geriatrii jde nejen o to, ale zejména o individuální pří respektování jeho priorit, vážení mezi možnými riziky, zvládání mnoha komplexních syndromů jednoduchých a účinných opatření v doléčení a rehabilitaci, která vedou k návratu do původ stavu a tak i do původního prostředí. Někdo říká, že jde vlastně o medicínu „maličkostí“. nějak nezajímá. Není to ale jen problém našich lékařských fakult. Nedávno byl v britském p Globální aliance Longevity center. Naše centrum je členem této aliance za Českou republiku aliance dr. Alexandre Kalache přednesl úvodní přednášku, která se zabývala právě vzděláván pracovníků pro péči o stárnoucí populaci, a v jejím závěru konstatoval, že přestože popula přibývá zejména chronicky nemocných pacientů, jejichž stav vyžaduje nové přístupy a znalos lékařské fakulty vychovávají své studenty stále pro minulé století (kdy dominovala a byla akutní onemocnění). To je, myslím, velmi trefné přirovnání. *========================================================================================= * Na fakultě jste spoluzaložila Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče. Co je *========================================================================================= Ano, vyplynulo to ze situace. Ale zdaleka nejsem sama, kdo se problematice stárnutí a stář tu paní profesorku Haškovcovou [ URL "FHS-1284.html "] , autorku Fenoménu stáří (který vyš druhém zcela přepracovaném vydání) a dalších publikací, které se gerontologickou problemat Také někteří mladší kolegové se tématy stárnutí a dlouhodobé péče zabývají, například dr. [ URL "https://cello-ilc.fhs.cuni.cz/CEL-67.html"] , která koordinuje dlouhodobý projekt G a organizační supervize. Na něm již od roku 2010 spolupracuje naše fakulta s Jihomoravským Gerontologickým centrem a Českou alzheimerovskou společností. Tento projekt společně s výz dlouhodobé péče, který byl financován Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnict východisko našeho centra, kterému říkáme CELLO [ URL "https://cello-ilc.fhs.cuni.cz/CEL-1. anglického názvu Centre of Expertise in Longevity and Long-Term Care. Když jsme s kolegy a o založení Centra uvažovali, tak jsme si říkali, že je takové centrum u nás zapotřebí a že v mnoha věcech užitečné, například v otázkách kvality dlouhodobé péče, služeb pro seniory Centrum v současné době řeší projekt zabývající se case managementem v péči o lidi s demen mezinárodním projektu INDUCT [ URL "http://www.dementiainduct.eu/"] (koordinovaném Univerz na česko-rakouském projektu dlouhodobé péče (ve spolupráci s Dunajskou univerzitou v Kremž završené projekty patří jednak již zmíněný projekt dlouhodobé péče financovaný IGA MZ ČR ( nominaci na Cenu ministra zdravotnictví), dále pak projekt z programu Erasmus + koordinova the West of Scotland (který byl nominován na Guardian Award) a konečně projekt FRAM (z pro komise Progress), který se zabýval problematikou aktivního stárnutí a prevence dlouhodobé výstupem je velmi využívaný Bedekr aktivního stárnutí. Centrum představuje také výzkumné, pedagogické zázemí pro doktorský obor Studia dlouhověkosti [ URL "FHS-1594.html "] (který v anglickém jazyce jako Longevity Studies). Je zajímavé, že se jedná vlastně o jediný huma doktorský studijní program zaměřený na gerontologickou problematiku. *========================================================================================= * Pro koho je doktorský obor Studia dlouhověkosti určen? *========================================================================================= Jsou to především humanitní studia, ale měla by být pro lidi z různých oborů, kteří se zab problematikou stárnutí a stáří. Myslím si, že v téhle oblasti je spousta nevyřešených prob historie, organizace a způsobu poskytování péče, prostředí, kde starší lidé žijí, rodinnýc života lidí s demencí či jinými geriatrickými syndromy, ale i témat z mnoha jiných oblastí problematiky stárnutí. Překvapivě mnoho nevíme například o vzdělávání starších lidí, o sta intelektuální disabilitou, starších lidech a moderních technologiích a tak dále. Já se zabývám problematikou demence, nedávno jsem připravovala prezentaci a poster na konf Europe. Chtěla jsem připomenout 110. výročí prvních publikací nejen známého Aloise Alzheim daleko méně známého pražského lékaře Oskara Fischera, od jehož smrti uplynulo právě letos století. Pražská pracoviště na konci devatenáctého a počátku dvacátého století byla nesmír byla to světová špička ve výzkumu demence. Oskar Fischer popsal 12 případů Alzheimerovy ch roce jako Alois Alzheimer. Arnold Pick popsal už v devadesátých letech 19. století Pickovu prvních případů frontotemporální demence. To jsou významné věci a my máme pár obrázků, kte půjčujeme vždycky, když jdeme přednášet o demenci. Ale ono by to stálo za pořádné probádán radě jsou také historikové, takže odborné vedení by kolegové, kteří by o tohle téma projev měli skvělé, a mohly by z toho vzniknout zajímavé a pro nás důležité výstupy. O nápadu vyp doktorského výzkumu jsem hovořila s kolegy z Nadačního fondu Alzheimer a ti se rozhodli, ž studium zaměřené na Oskara Fischera a také na Arnolda Picka podpoří dodatkovým stipendiem. nám zbývá „jen“ v rámci přijímacího řízení do doktorského studia pro příští školní rok naj motivované uchazeče. *========================================================================================= * Jak jsme na tom v této oblasti výzkumu v současnosti? Jsme stále na špičce? *========================================================================================= Věda [ URL "FHS-11.html "] se do značné míry měří i množstvím vynaložených peněz na výzkum se podíváme na to, jakou podporu mají výzkumné projekty, které se zabývají demencí, třeba království, o Spojených státech nemluvě, tak to je zatím bohužel naprosto nesrovnatelné. A podíváme třeba na naše zastoupení v různých evropských společnostech, tak je to jiné: třeb Hort z Motola a docent Rusina z Všeobecné fakultní nemocnice patří mezi autory různých dop neurologických společností. My jsme zase z kolegy z České alzheimerovské společnosti velmi v alzheimerovské komunitě, já v současné době předsedám Alzheimer Europe, Evropské alzheim společnosti, takže si myslím, že jsme v téhle oblasti docela akční a je nás dost vidět. *========================================================================================= * Jaký je u nás, třeba ve srovnání se západní Evropou, politický přístup k těmto tématům? *========================================================================================= To je právě otázka (a třeba i jedno z krásných dizertačních témat)! Zatím nemáme k dispozi vědeckých podkladů, které by takové srovnání umožňovaly a analyzovaly. Nicméně právě v již Alzheimer Europe jsme učinili alespoň malý krůček v publikaci, kterou jsem v červnu tohoto představovala na setkání v Evropském parlamentu. Jedná se o „European Dementia Monitor“, k na základě šetření v jednotlivých zemích provedená prostřednictvím alzheimerovských společ právě politický přístup a strategie na řešení této problematiky. Nikoli překvapivé, ale př je zjištění, že jakási železná opona rozdělující Evropu stále existuje. Politické přístupy Evropě daleko vstřícnější a konkrétnější než v zemích bývalého východního bloku. Trochu sm nás jsme pořád v tahu biomedicíny, která někdy nemá humanitního korelátu. Ten je ale právě demence a péče o staré lidi nesmírně důležitý. Myslím si, že je opravdu mnoho co dělat, tř našeho centra. Máme takové množství tak krásné práce! *========================================================================================= * Když jste takhle interdisciplární, nenarážela jste třeba při zakládání tohoto centra na ze strany lékařů, tak ze strany humanitních vědců? *========================================================================================= Z pozice fakulty [ URL "FHS-4.html "] ne, tady jsem se setkávala spíše s pochopením a toho vážím. Je fakt, že jak se v současné době dělá nová kvalifikace vědeckých vzdělávacích obo že to bude těžko zaškatulkovatelné. Nemyslím si ale, že by to byl velký problém. Podlé méh spolupracovat, přicházet s tématy, která mají smysl, snažit se o dobré výsledky včetně pub o ně, komunikovat s kolegy tady i v zahraničí, podílet se na užitečných iniciativách a pro *========================================================================================= * Panují o stáří nějaké zažité mýty a mylné představy? *========================================================================================= Těch je! Mám o nich vždycky celou přednášku: o tom, jak naše společnost přijímá stáří a že spousta mýtů. Staří lidé jsou podle nich nemocní, asexuální, nemohoucí, nezajímaví, šediví to ukazuji na tom, že naše společnost má tendenci staré lidi spíš litovat, a tak lituje i se mě někdo ptá, co dělám, a já odpovím, že gerontologii, tak ten člověk nejprve ustrne a „Aha. To je ale záslužné.“ *========================================================================================= * Myslíte tedy, že to není na místě? *========================================================================================= Nemoci mohou přicházet a přicházejí i v mládí a ve středním věku a není možné spojovat s n stáří, i když mnohé z nich jsou ve stáří častější. To je pravda. Myslím si, že zralý věk m výhod. Když se v tom našem oboru setkáváme se staršími lidmi, tak se setkáváme vlastně s u ti lidé prožili úspěšně celý život a dožili se pětaosmdesáti či pětadevadesáti, sta let. P Gerontologického centra jsou v průměru staří 85 let. Máme takhle třeba v péči tři generace paní, o kterou pečuje osmdesátiletá dcera, a šedesátiletá vnučka je z toho na nervy, že bu pracovat a pomáhat jim. To je trošku jiný pohled na život, ale má to mnoho pozitiv a myslí důležité stárnutí zařadit na program různých typů škol už z toho důvodu, že poznání o stár a vztah ke starším lidem je alespoň v pečujících profesích nesmírně důležitý. Je to velké že se nám na fakultě alespoň trošku usídlilo. *========================================================================================= * Zmínila jste, že jedno z témat, jimiž se Vaše centrum zabývá, jsou také podmínky starých pečovatelských zařízeních. Jak se tam tedy mají? *========================================================================================= To bychom také rádi věděli, teprve to zkoumáme. V letech 2005–2007 jsme měli v Gerontologi velké studie, které zkoumaly efekt taneční a reminiscenční terapie. V jejich rámci jsme si o stavu lidí, kteří v takových zařízeních žijí. Další projekty nám umožnily toto šetření z po několika letech a zjistili jsme například, že lidé, kteří žijí v zařízení typu domov pr domov důchodců) jsou čím dál nemocnější. Jsou to ale zařízení sociálních služeb a poskytov péče je tam, řekla bych, minimalistické. S tím také souvisí to, jak se tam těm lidem daří. lékařskou a zdravotnickou péči, které se jim mnohdy nedostává, často tam jsou nedostatečně stavy, lidé tam mívají bolest, která je neléčená, demence si tam nikdo příliš nevšimne. Ne situace. To je v rámci sociálního rezortu. Ve zdravotnictví (trpíme rozdělením zdravotní a ale to je na dlouhé povídání) je prostředí zase příliš nemocniční. My se teď s kolegy zabý jedné studie nejen zkoumáním stavu lidí, kteří tam žijí, ale také aspekty, které dělají to domovem. Co je pro ně a podle nich dobré a co nikoli, jak by si přáli žít – a musím přizna zatím podobu otázky, na kterou ještě nedokážeme odpovědět. Existuje spousta aspektů, které pojmenovatelné a které souvisejí s kvalitou péče. Tím jsme se hodně zabývali. Pořád to ale odpověď na otázku, co je pro člověka doma, co dělá dané prostředí domovem. Když někdy budu nesoběstačný, tak kde bych chtěl být, jak bych chtěl žít, abych se cítil jako doma. *========================================================================================= * Co se týče Alzheimerovy nemoci, jsme na ni jako společnost alespoň trochu připraveni, ne zametáme pod koberec? *========================================================================================= Tak i tak, to je dalších několik témat k výzkumu. Třetím rokem jsme vydali v rámci České a společnosti zprávu o stavu demence. Zde sdělujeme, nejenom kolik lidí u nás žije s demencí ně pečuje a kolik to stojí, ale hlavně kde ti lidé jsou, co potřebují, jaký je systém služ v České republice jeden velký problém. Česká republika má Plán Alzheimer, národní akční pl problematiky Alzheimerovy nemoci a jiných onemocnění, který byl slíben vládou v roce 2010 minimalistické podobě v roce 2016, čili v únoru loňského roku. Ta podoba byla natolik mini sice obsahovala některé deklarace, proti kterým není možné nic namítat, jako že je potřeba podpora pacientů i pečujících, větší informovanost a vzdělávání nebo lepší služby, ale už to má udělat nebo jak se to zaplatí a zorganizuje. Když ministerstvo zdravotnictví mělo le o tom, jak se ten plán plnil, tak se divilo, že se příliš mnoho nestalo. Teď se však zdá, lepší časy, protože se ministerstvo zdravotnictví znovu začíná tímto problémem zabývat, vy dotační výzvy a hlavně zaměstnalo na část úvazku kvalifikovaného člověka, který se bude to zabývat. Naprostou shodou okolností je touto osobou právě jeden z našich prvních studentů dlouhověkosti. *========================================================================================= * Zmínila jste pojem zdravé stárnutí. Jak se zdravě stárne? *========================================================================================= Tak, jak se zdravě žije. Dejme dohromady veškerá rozumná doporučení pro zdravý životní sty různé proudy, že teď smíte jíst jenom tohle a tohle vůbec ne a za pět let se to absolutně bych řekla, že všechno se má brát se zdravým rozumem. Hlavně nic nepřehánět a držet se jak a skromnosti, což radili už naši předkové. Určitě má význam dostatečná aktivita, jak těles Potom, což vidíme třeba ze životopisů dlouhověkých lidí, je důležitá jakási odolnost, opti pozitivní vztah k životu, vůle žít a vůle žít dobře. Vlastně jsme tím u přikázání, abychom bližní jako sebe samotné. Myslím si, že to je strašně důležité – mít rád lidi kolem sebe a sebe, mít k sobě i k druhým úctu. Možná proto je geriatrie tak hezký lékařský obor, protož lidmi setkáváme – jsou to lidé, kteří se vysokého věku dožili nejen díky tomu, že jim to b nebo že žijí v bohaté zemi, která je po dlouhá desetiletí v míru, ale také protože mají tu životu a umějí žít. *========================================================================================= * Jste proděkanka pro zahraniční styky. Chtěla byste něco říct z titulu této funkce? *========================================================================================= Ano. Nastupovala jsem sem s tím, že mezinárodní zkušenosti a kontakty, které mám, budu moc abych lidem a studentům od nás z fakulty pomohla, aby se mohli víc zapojovat do mezinárodn jaké jsou v poslední době možnosti různých cest a mezinárodní spolupráce, považuji za úžas v rámci Erasmu [ URL "FHS-474.html "] dostanou se skutečně velkorysým financováním na pres univerzity. Existují různé mezinárodní smlouvy a meziuniverzitní dohody (viz krásné stránk oddělení [ URL "FHS-12.html "] ) a já bych chtěla na kolegy a studenty apelovat, aby toho jsem studovala, tak jsem tuhle možnost neměla. Byli jsme generace zavřená za oponou a říka rádi bychom se podívali třeba do Paříže nebo do Vídně, kam člověk dneska jezdí vlakem na j jednání, a bylo to pro nás naprosto nedostupné. Po revoluci nastalo období, kdy z toho lid teď se nám zdá, že zájem klesá. Myslím si, že svět je natolik globalizovaný, že není možné se zkušenostmi z jedné země, nota bene malé středoevropské země. Už není možné mluvit jeno a druhým třeba jen tak trochu. Důležité je cestovat a zase se vracet, to si myslím, že je Myslím si, že studium na vysoké škole a veškeré programy na podporu mobility, nejen Erasmu další, jsou skutečně skvělou příležitostí, kterou by měli naši studenti co nejvíce využíva alespoň části studia v zahraničí, zahraniční stáže a podobně – to je vlastně taková další přidaná hodnota studia. *========================================================================================= * Na závěr trochu osobnější otázka: jaké máte koníčky? *========================================================================================= Snažím se hýbat, nepříliš úspěšně, ale alespoň s manželem chodíme do přírody. Hodně chodím lety jsme lezli, tak se snažíme aspoň někdy vyrazit na horolezeckou stěnu. Moje idealistic krásného volného času je vzít kolo a někam vyjet, třeba tam někde přenocovat a zase pokrač více dní, tím lépe. To se mi podařilo předloni, loni už tolik ne. A teď mám dvě dcery a čt dvou let věku, což trochu modifikuje moje prožívání volného času. Ale je to velmi pozitivn vůbec nestěžuji. Marie Pavlásková 13. 11. 2017