Lucie Přibylová: Neziskovky nahrazují určitou část sektoru ve státě ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Lucie Přibylová je absolventka bakalářského oboru Studium humanitní vzdělanosti [ URL "FHS na Fakultě humanitních studií UK [ URL "FHS-4.html "] . V současné době studuje magistersk občanského sektoru [ URL "FHS-1547.html "] také na FHS. V roce 2016 založila společně s An neziskovou organizaci NáZNAk [ URL "https://www.naznak.cz/"] , která v soutěži Social Impa "http://socialimpactaward.cz/"] získala cenu veřejnosti i cenu poroty. Dlouhodobě se snaží problematiku sluchově postižených ve společnosti. *========================================================================================= * Na FHS jsi absolvovala bakalářské studium. Byla to tvoje první volba? *========================================================================================= Nebyla. Původně jsem chtěla na estetiku na Karlově univerzitě, tam jsem se ale o bod nedos pro mě byla ale vždy jasná volba. FHS tak byla až druhá možnost. *========================================================================================= * Jak ses o fakultě dozvěděla? *========================================================================================= Myslím, že přes spolužáky, kteří už tady studovali. Líbila se mi forma studia, při které m a můžu si vybrat zaměření, které chci. Vím, že mě hned zaujal kreativní obor, který se mi to souviselo i s tou estetikou. *========================================================================================= * Když jsi přišla na FHS, jak ses sžila se systémem určité anonymity na fakultě? A vlastně přístupem, který je od střední školy značně odlišný? *========================================================================================= Mně se tohle naopak líbilo. Byla jsem docela vycepovaná ze střední, náš gympl byl velmi do náročný, takže jsem byla ráda, že jsem měla víc času, který jsem si určovala sama. Anonymi protože hned na začátku jsem se skamarádila s pár lidmi a měli jsme od začátku partu. Byl studentský život, až na to zkouškové... *========================================================================================= * Vzpomeneš si na předmět, který tě nejvíce bavil? S tím může souviset i nějaký vyučující, ovlivnil nebo nasměroval. *========================================================================================= Určitě Jiří Tourek [ URL "https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-147.html"] a Marie Pětová [ URL bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-165.html"] a jejich přednášky o architektuře. Kromě estetiky a umě baví také architektura. Všechno je spojené. To, jakým způsobem jsem si začala uvědomovat p architekturu z filosofického hlediska, to pro mě bylo úžasné, něco nového a objevného. Pro i vlastní bakalářku zaměřila na barokní architekturu. Psala jsem ji u Marie Pětové a opone pan Tourek. Musím říct, že mě moc bavilo vymýšlet, jakým stylem bych mohla moje téma uchop iluze v barokním sakrální prostoru, kde jsem se snažila rozpoznat všechny její druhy a nav systém, jak ji kdekoli rozpoznat. Předtím to ještě nikdo nikdy nedělal. Pro mě bylo neuvěř jsem mohla spojit všechny ty znalosti z jejich předmětů. Byla jsem s nimi i na fakultním v "FHS-1819.html "] v Itálii. To pro mě bylo úžasné – prostě spojení architektury, estetiky, jídla a vína. *========================================================================================= * S čím jsi měla při studiu naopak největší problém? *========================================================================================= S dějinami. EDK – to jsem se trochu bála, že jsem na škole naposled. Byl to jiný styl výuk učitel chtěl něco jiného. Na druhou stranu to je to, co mě fakulta zpětně dala, ale na co nadávala. Díky těmhle předmětům, které mě moc nebavily, a hodně jsem s nimi bojovala, jsem přemýšlet. Propojovat věci a souvislosti, což je něco, co tahle fakulta dává všem studentů líbí. *========================================================================================= * Po bakaláři pokračuješ v magisterském oboru Studia občanského sektoru. Neuvažovala jsi o Nebo to byla jasná volba? *========================================================================================= Já jsem v průběhu FHS, ještě na bakaláři, nastoupila na další školu. Rozhodla, že bych měl něco jiného, něco praktického. Sice je dobré, že mě škola naučila přemýšlet, ale praktické Zůstala jsem u kreativity a šla jsem na obor Vydavatelská činnost, učila jsem se grafiku a Studovala jsem dvě školy zároveň. Po tom, co jsem dostudovala a založila si neziskovku, js jít dál na FHS. Možná jsem to udělala v trochu odlišném pořadí než ostatní studenti. Až po zjistila, jak fungují neziskovky, jsem se rozhodla je blíž studovat. Abych se víc dozvěděl *========================================================================================= * Jsi spoluzakladatelka neziskové organizace NáZNAK, která v soutěži Social Impact Award z veřejnosti i cenu poroty. Mohla bys vysvětlit, o co jde? *========================================================================================= Organizace vznikla před rokem. Vtipné na tom je, že nápad vznikl v hospodě. S kamarádkou A jsem ji založila, jsme si říkaly, že by bylo moc fajn něco podniknout. Něco začít dělat. J kdy jindy? Dozvěděly jsme se o jedné soutěži, kde jsme si mohly vyzkoušet jaké to je podni si svůj projekt, rozjet ho a mít k začátku mentory, kteří nám budou radit. Přemýšlely jsme kterou se zaměřit. Anička měla zkušenost z jednoho projektu z Erasmu s neslyšícími a já js hodně silnou vzpomínku na Neviditelnou výstavu. Byl to tak silný zážitek, kdy jsem se snad že oslepnu. Hodně to ve mně zanechalo. Rozhodly jsme se tedy udělat zážitkovou hru, kdy si moci vyzkoušet, jaké to je být neslyšící a otevřít toto téma. Poukázat na jejich situaci, nich příliš nemluví, jelikož to, že je někdo neslyšící, není na první pohled vidět. S proj přihlásily do Social Impact Award, kde jsme náš projekt celé dva měsíce prázdnin rozebíral všech možných úhlů. Bylo to jedno z nejnáročnějších lét. Denně jsme pracovaly od rána do v nám dávali zabrat. Ale naše snaha se vyplatila, vyhrály jsme, a to dokonce dvakrát, cenu p veřejnosti. Pochopily jsme, jak může fungovat neziskovka tak, aby nebyla závislá na dotací velmi důležité. To je to, na čem neziskovky a tento sektor obecně ztroskotává. Za vítězstv i finanční podporu, která nám velmi pomohla. Dostaly jsme se do Vídně, kde byli vítězové z Ale abych se tedy dostala k tomu, co děláme. Ukazujeme lidem, jaký to je pocit neslyšet, d ostatními pomocí gest a mimiky. Účastníci hry se dozvědí zábavnou a interaktivní formou, j některé situace z každodenního života, které nám přijdou naprosto normální. Jako například že neslyšící ráno vstávají bez našeho běžného budíku? Jak poznají, že na ně někdo za dveřm jak vnímají hudbu, „poslouchají ji“ vůbec? Některé situace si účastníci vyzkouší na vlastn se dozví formou hry. Na konci všechny učíme základy znakového jazyka, které se nám všem pa v reálném životě – jako je třeba pivo nebo jaký je rozdíl mezi sexem a špenátem. Hru teď m Praze a může na ní přijít kdokoli, také s ní jezdíme po školách, ale děláme i teambuilding kam si nás lidé pozvou. Od nového roku se těším na naší novinku, protože bychom rádi otevř těla s neslyšícím a tlumočníkem, jelikož právě neslyšící jsou mistři ve čtení naší neverbá Tím, že komunikují vizuálně, všímají si daleko více věcí než my. *========================================================================================= * Myslíš, že by výuka znakového jazyka patřila i na FHS? Bylo by dobré mít tu takový volit *========================================================================================= Určitě, vím, že na Karlovce měla Právnická fakulta něco takového jako volitelný předmět, a se znakový jazyk by měla být na každé škole. Vím, že když lidem na hře ukazujeme znakový j baví. U nás je bohužel velmi málo tlumočníků, necelá stovka na cca 40 000 neslyšících z ce půl milionu osob se sluchovou vadou. Neslyšící tak musí často čekat i měsíce, než na ně př na ně tlumočník, který s nimi může jít na úřad nebo k doktorovi.   *========================================================================================= * Ty už znakuješ běžně? *========================================================================================= Ne, pořád se učím, je to jako naučit se další jazyk, ale tento je ještě k tomu odlišný, pr a člověk se nesmí stydět používat při něm mimiku, která je pro něj velmi důležitá a vyjadř mnoho konotací. Stejně tak člověk z jeho používání nesmí vypadnout, lehce se znaky zapomín slovíčka z jiného jazyka. Je potřeba být neustále v tom prostředí. *========================================================================================= * NáZNAK není jen zážitková hra, jsou to také tlumočené workshopy, videoblogy se základy z spolupráce s Neviditelnou výstavou, zároveň máš pracovní povinnosti. Dá se taková intenziv se studiem? *========================================================================================= V Náznaku jsme trochu osekaly aktivity. Pochopily jsme, co je nejdůležitější. Videoblog už nemá to takový dopad. Musely bychom na to mít lidi, kteří by dělali jen to. Teď je hlavní Tlumočené kurzy pro neslyšící i slyšící byly super, moc nás bavily, ale teď je důležité za co je naším cílem, a to je právě rozšiřování povědomí o neslyšících právě skrze hru, kde s reálně vyzkouší. Zážitek spojený s emocí si lidé pamatují déle. Navíc teď sháním někoho, k pracoval, jelikož už toho začíná být opravdu hodně, za což jsem samozřejmě moc ráda. Rozho zaměřit se na zážitkovou hru a na kurz řeči těla s neslyšícím. Je pravda, že k tomu pracuj ale pracuji jako PR a Event managar pro Tiché spojení, které nabízí společnostem cloudovou dokáže spojit neslyšícího klienta s tlumočníkem online, takže vlastně dělám stále v jednom se mi povedlo uspořádat první tlumočený hackathon do znakového jazyka, kde neslyšící budou vymyslet aplikace nebo technologii, které by jim usnadnili komunikaci, a mám radost, že mů takových akcí přístupné i pro ně. Pro další studium jsem se rozhodla až letos, je to takov studium mě moc baví. Je to asi tím, že už nějaké věci z občanského sektoru znám a vím tedy a naopak si rozšiřuji obzory. Do toho dělám grafiku pro jednu agenturu, která dělá PR jen je další moje srdcovka. Všechno mě to baví a neumím se ani jednoho vzdát. Možná právě to, důvod, proč to zvládám. *========================================================================================= * Přineslo ti studium na FHS něco, bez čeho bys dnes fungovala jen těžko? *========================================================================================= Je to to propojování myšlenek, nápadů a informací. Přemýšlení nad věcmi z více úhlů. To je proč jsem se vrátila do školy. Jakmile jsem začala pracovat, zjistila jsem, že mi chybí zí informace a propojovat si je. Pořád jsem si někde studovala něco sama. Myslím, že to je ve se člověk stále nějakým způsobem vzdělával. Málo lidí kriticky nad věcmi uvažuje a propoju se snažím i s NáZNAKem, naším mottem je vnímat svět jinak, chtěli bychom, aby lidé nekouka své perspektivy. *========================================================================================= * Jak se vyrovnáváš s přístupem veřejnosti k neziskovkám? Dnes je neziskovka v určitých kr sprosté slovo. *========================================================================================= Sprosté slovo to je. Jednou jsem se setkala s postojem – chtěli jsme nějakou slevu a oni n že jsme neziskovka a máme strašně moc peněz, proč chceme slevu. To bylo hned na začátku, k založili, což moc pozitivní nebylo. Myslím, že tenhle přístup je hodně v Čechách, ale v ji ne. Na jednu stranu je dobře, že to musím lidem vysvětlovat, to je také důvod, proč dělám o světě neslyšících mluví a je potřeba, aby se o tom začalo mluvit. Je potřeba, aby se zač tom, že je tady málo tlumočníků. Stejně tak je potřeba, aby se začalo mluvit o tom, že nez určitou část sektoru ve státě, což stát logicky potřebuje, takže by se naopak měly podporo otevírat všechna tahle témata, nikdy na věci totiž nemůže být jen jeden pohled. Sára Wienerová 5. 12. 2017