Aleš Novák: Filosofie dokáže změnit váš pohled na svět ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. [ URL "https://www.antropologie.fhs.cuni.cz/KOAFHS-57.html"] , který působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4.html "] od roku 2012-2016 vedl jedno z univerzitních center excelence Centrum fenomenologického výzkumu [ fenomenologie.eu/"] při FHS UK. V současné době se angažuje ve Společnosti pro filosoficko [ URL "https://www.facebook.com/spolecnostprofilosofickouantropologii/"] . *========================================================================================= * Mohl byste stručně shrnout oblast svého odborného zájmu? *========================================================================================= Zabývám se filosofickými tematizacemi toho, jak se ve svého druhu extrémních situacích člo filosofem a jak se tedy rodí filosofie. To znamená, že většinou tematizuji transformativní zkušenosti, které člověka pozmění a tím pádem pozmění i jeho svět. *========================================================================================= * U jakých filosofů se tímto tématem zabýváte? *========================================================================================= Mým úplně nejstarším zájmem byl řecký filosof Plótínos, u něhož je transformativní zkušeno extrémní. Pak jsem sledoval linii tzv. novoplatónské tradice: ve středověku Mistr Eckhart, Mikuláš Kusánský a pak už jsme v raném novověku. Tam jsem se zabýval nejprve Spinozou a po kterému jsem věnoval knihu Zázračná věda, v níž jsem tematizoval zkušenost, která z něj ud tedy jeho tři slavné sny z noci z 10. na 11. listopadu 1618. Ty sny jsou tak slavné, že je nezná. Svého času jsem o nich měl v rámci Modrých pondělků Zdeňka Pince [ URL "https://bak SHV-166.html"] přednášku – ta stála na počátku práce, která se následně zúročila v podobě To, že na prvním obrázku v ní je vyobrazen svatý Pavel, není náhoda; prožil podobnou trans zkušenost. *========================================================================================= * Jaké to byly sny? *========================================================================================= To se podívejte do knížky! První dva byly banální, rozhodující byl třetí. Vždycky moříme s začátkem spisu Meditace o první filosofii, kde je uvedený experiment s pochybováním a kde že míváme zkušenost, že nedokážeme rozlišit mezi sněním a bděním. Když on tohle píše, tak osobní zkušenost z té svatomartinské noci roku 1618. Sen to byl poměrně bizarní, on ho ješ začal interpretovat, a (jak sám sebe pochválil) velice dobře mu to šlo. Ze snu pak přešel v úvahách pokračoval. Ještě v tom snu si byl jistý, že je to sen, ale že v něm zároveň má myšlenky – tak, jak to známe z kanonického Descarta. Vyložil si ten sen jako sen věštebný, mu bylo zjeveno jeho budoucí poslání: zkoumat pravdu. On považoval sám sebe za vyvoleného. si to přečíst, je to docela zábavné. A právě tenhle Descartův třetí sen byl extrémní trans zkušeností, ze které by se měla geneze Descartova myšlení tematizovat – a nikoli zpětně od filosofii, jak je zjednodušujícím zvykem. Ty sny téměř nikdo nezná právě proto, že jsou ne zažité schéma, které tím narušují. O tom jsem analogicky mluvil i se Sárou Wienerovou o He "https://fhs.cuni.cz/FHS-1886.html"] : teď se opravdu nechce ukazovat, že Heidegger nebyl je to pohodlné černobílé schéma vytvořené, je na tom založený celý publikační průmysl, a t ho narušovat. Stejně tak u Descarta. Je vytvořená jakási šablona, že byl takzvaný racional racionalismus ani empirismus ale neexistuje, to je jenom nesmyslné a zjednodušující heslo učenců. Existuje obecná představa o jakémsi kanonickém Descartovi, vytvořená na základě je Meditací o první filosofii, ale když si otevřete jiné Descartovy spisy, například eseje do Rozpravu o metodě, najednou vidíte, že je to všechno jiné, jen ne nějaký racionalismus. Je na imaginaci, plné obrázků, text je tam vlastně omezený na funkci komentáře k obrázkům. To kanonického Descarta jako nějakého fanatického racionalisty vůbec nejde dohromady. Klíčovo imaginace, která je potom podstatná i pro postupně budovanou pozici silného rozumu, jak ji o první filosofii. *========================================================================================= * Když jste mluvil o extrémních transformativních zkušenostech – je to skutečně tak, že vš filosofové něčím takovým prošli? *========================================================================================= To nevím. Já si samozřejmě vybírám případy, které jsou pro mě nejzajímavější – třeba u Spi rozhodně byla extrémní. Taky se stále vracím k Nietzscheovi, protože je spjatý s myšlenkou téhož. O něm jsem taky napsal knížku (Věčný návrat téhož [ URL "http://www.eshop.togga.cz/ home/200-v%C4%9B%C4%8Dn%C3%BD-n%C3%A1vrat-t%C3%A9ho%C5%BE-9788074760853.html"] ), která za málo známým textem – první formulací myšlenky věčného návratu téhož, která se rodí v extré vysokohorského výšlapu ve Švýcarských Alpách, kde se mu šest tisíc stop nad mořem ta myšle ji nevymyslel, ona se mu zjevila – stejně jako Descartovi. Neříkám, že každý velký filosof nějakou podobnou extrémní situací (bezmála zjevením), ale lze to najít i u dalších filosof tolik nezabývám. Třeba u Lévinase to byla válečná zkušenost, u Sartra známá zkušenost hnus je to jeho zhroucení, klinicky nejspíš deprese. Když čtete jeho texty o úzkosti, ať je to a čas nebo z přednášky Co je metafyzika, neubráníte se dojmu, že je to obraz klinické depr dost extrémní transformující zkušenost, na základě které se pak svět na vás dívá jinak a v do světa. *========================================================================================= * Na první pohled to připomíná něco jako mystické vytržení nebo náboženskou zkušenost. Jak situaci k sobě filosofie a náboženství mají? *========================================================================================= To je tenký led. U autorů, kterými jsem se zabýval zkraje, je rozlišení mezi filosofií a n irelevantní. Hlavně u Plótína: filosofická zkušenost, že se musíte exaltovanou racionalito promyslet ke zkušenosti s tím, co nazýval „jedno“, byla zároveň zbožnost. U Mistra Eckhart Kusánského je to něco podobného a daleko snáze doložitelného – například tím, že jeden byl mnich a druhý kardinál. U Spinozy je to podobná situace: jeho filosofie nechce být nic jin intelektuální láskou k Bohu. S Descartem je to složitější, ten se tohle snažil dost ostře náboženský motiv je u něj nicméně přítomen v tom třetím snu: on měl za to, že na něj sesto duch pravdy, a proto se cítí vyvolen být filosofem. (A mimo jiné v tom snu vystupovala jak morální teologie a Descartes pak slibuje, že vykoná zbožnou pouť do Loretta k Panně Marii) novověku byly konfesijně napjaté časy a nebylo jednoduché vystupovat jako entusiasta. Entu být naplněn Bohem, a to se v raném novověku rovnalo herezi. Tak Descartes vystupovat necht nábožensky blízký motiv u něj přítomný je. Jako filosof (i když slovo filosof má v jeho sp pejorativní význam) se ale samozřejmě snažil ostře to odlišovat, aby ho to nepřivedlo před inkvizici nebo dokonce na hranici. U Nietzscheho je rovněž určitým způsobem přítomen nábož který je spojen hlavně s myšlenkou věčného návratu téhož. Tato myšlenka má podle Nietzsche v nesmrtelnost duše, a tedy svým způsobem náboženství. Tam se tedy dá mluvit o negativním myšlenka popírá tradiční náboženská schémata, ale jsou s ní spojeny určité spásonosné, až Nietzsche píše, že nahradí všechno náboženství a vědu; kdo ji nepřijme, je odsouzen k vyhy ti, kdo ji přijmou, jsou povoláni vládnout. Myšlenka věčného návratu téhož přináší negativ metafyziku – i náboženství. *========================================================================================= * Jestliže má filosofie takovou osobní povahu, jak se její plody dají sdělit těm, kdo nic neprožili? Jde to vůbec? *========================================================================================= Já netvrdím, že můj přístup a můj úhel pohledu je jediný správný nebo závazný. Nietzscheho Plótína lze číst úplně jinak, tohle je moje – do jisté míry reduktivní – čtení. A jak je t to je samozřejmě klíčové v nejvyšší možné míře. Mám za to, že filosofií by se měl zpřístup vysvětlovat a sdělovat význam. Tuhle čtverylku považuji za non plus ultra filosofie a jsem kategoricky přesvědčený: pokud filosofie tohle nedělá, tak není filosofií. Buď je to špatn nebo historie nebo filologie, ale ne filosofie. A jak to sdělit? Nejprve poukázat na to, ž vůbec něco takového může, respektive že skrz ni může k něčemu takovému, jako je transforma jednotlivcovy existence, docházet. Předvádět témata z filosofické literatury, v nichž by b nacházet podobné existenciálně transformativní motivy. Ukázat to a tou demonstrací se do p případně zacvičit; vůbec si takový typ zkušenosti připustit. Zácvik do možnosti vidět tran zkušenosti je vlastně pátý krok k těm čtyřem zmíněným – a ten považuji za nejdůležitější. *========================================================================================= * Dá se nějak obecně načrtnout, k čemu transformativní zkušenost vede? V čem spočívá ta pr *========================================================================================= Ona se těm zmíněným autorům v první řadě přihodila, a tak se snažili vyrovnat s nastalou s je přivedla (teď to asi vyzní trochu hloupě) k možnosti alternativního porozumění tomu, co zkušenosti vzájemného patření světa a člověka. My to banálně prožíváme každý svým způsobem nevidíme les. Myslíme si, že každý má se světem stejnou zkušenost jako my a podle toho dru – domníváme se, že by si měli myslet to co my, což je samozřejmě postoj idiota. Zkušenost se světem a se sebou ve světě máme opravdu každý jinou a nepřenositelnou, do hlav si nevid podle toho vypadá – dochází k nedorozuměním a konfliktům, horko těžko se snažíme vzájemně ono to stejně nikdy tak úplně nevyjde… Transformativní zkušenosti, kterými se zabývám, při alternativního rozumění sobě ve světě a světu. Každý o to asi nestojí, kdo by o to taky st v tom svém a hlavně nechce nic měnit – člověk je od přirozenosti líný a pohodlný. To je mi proč lidé tak moc chtějí pomáhat druhým: kompenzují si neochotu změnit něco na sobě. Já fi pozici nikomu nenutím a už vůbec si nemyslím, že je moje pozice jediná správná a že jsem j kdo doopravdy myslí. To tedy skutečně ne. O sobě a své činnost mám hluboké pochybnosti a t Neustále se snažím být poctivý k sobě a k práci, kterou dělám. K tomu by možná transformat ať už je zprostředkovaná výukou a bádáním nebo čímkoli jiným, mohla pomoct. Dokud nejsme p sobě, i kdybychom si hráli na spasitele, jsme jenom pokrytci. *========================================================================================= * Co Vás osobně k filosofii přivedlo? *========================================================================================= Já vždycky říkám, že ptát se na filosofii je podobné jako ptát se na sexuální orientaci – otázka. Ale žijeme v době, kdy je in hlásit se k různým divergentním orientacím (aby se tí předstíralo), tak budiž. Jako mladý hoch jsem připadl na knížku, kde se psalo o Descartovi tam o tom jeho „myslím, tedy jsem“. Tak jsem pořád přemýšlel, co to má znamenat a jak můžu než jsem; nejdřív musím přece být, abych mohl myslet! Až v průběhu let jsem na základě sez tradicemi a postoji nahlédl, že duch bytí může klást, že to úplná blbost není – jak jsem s naprosté neznalosti a nevzdělanosti jako šestnáctiletý chlapec. Také mě k filosofii přived úchylka, záliba v básnictví. Náhodou (ale náhody samozřejmě nejsou, to je jen nedostatek p připadl na jednoho nejmenovaného básníka, a když jsem se o něm chtěl dozvědět víc, sháněl výkladovou literaturu. To mě přivedlo k Martinu Heideggerovi. Důvtipný čtenář odhadne, kte byl. *========================================================================================= * Pět let jste řídil univerzitní centrum excelence Centrum fenomenologického výzkumu při F centrum je? *========================================================================================= Při formulaci myšlenky Centra fenomenologického výzkumu [ URL "http://fenomenologie.eu/"] z toho, že na FHS [ URL "FHS-4.html "] se dlouhodobě pěstuje tradice filosofie, která se d fenomenologická. S ohledem na to, jak dlouhou tradici tenhle směr výuky měl a kolik lidí s zabývalo, jsme přišli s myšlenkou to institucionalizovat do této podoby. Byla to platforma a pedagogy (protože na FHS jsme zároveň badatelé i pedagogové), kteří se zabývají jakkoli fenomenologií. Je to stejně jako s Platónem: kolik učenců, tolik Platónů. Stejně tak kolik fenomenologů; dokonce tolik fenomenologií. Byla to tedy platforma, která byla zároveň zast institucionální nálepkou pro různé směry fenomenologického bádání na FHS. Velký důraz se k mezinárodní spolupráci – velice se nám dařilo zvát významné zahraniční učence a vysílat (n nutit) mladé badatele, doktorandy a postdoky, aby vyjížděli do ciziny a tam se konfrontova stavem fenomenologického bádání. To se podle mě povedlo. Projekt univerzitních center exce minulým rektorem Hamplem koncipován právě s ohledem na doktorandy a postdoky; jádro kolekt tzv. juniorští badatelé, kterým se měl umožnit badatelský rozvoj. Myslím, že tohle jsme na velká škoda, že se činnost centra nepodařilo prodloužit, ale neformálně trvá dál v podobě pro filosofickou antropologii a já jsem tady pod její hlavičkou v listopadu přivítal Franc z Papežské univerzity ve Vatikánu. V dubnu tu pak jako jeho protiváha promluví Peter Trawn jsem v rozhovoru se Sárou Wienerovou anotoval [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-1886.html"] , kterému zmíněný Alfieri bojuje. Vlastně to bude odpověď Alfierimu na to, jakou metodu čten interpretace Heideggerových textů si Trawny vybudoval – kterážto metoda ho vedla ke kontro o Heideggerově údajném antisemitismu. Platforma Centra fenomenologického výzkumu tedy nefo jakožto Společnost pro filosofickou antropologii a snažím se oslovovat zainteresované záje aby se účastnili jeho aktivit (např. pravidelných úterních seminářů), které v tuhle chvíli podobu těchto hostinských přednášek. V dubnu (27. 4.) pak připravuji workshop „Husserlovo připomínající 80. výročí skonu Edmunda Husserla, a začátkem května (4.–5. 5.) konferenci „ Marxe“, jež se koná pod záštitou spectabilis, děkanky Marie Pětové, u příležitosti 200. vý narození. *========================================================================================= * Působil jste i na jiných akademických pracovištích, než je FHS? *========================================================================================= Ano, protože člověk se univerzitním platem neuživí. Nejsem privilegovaný jedinec, který má flek na Akademii věd, takže jsem to horko těžko dával dohromady. Vždycky to byly nárazové to prostě funguje. Působil jsem na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, V chemicko-technologické, teď nově na České zemědělské univerzitě a v rámci Univerzity Karlo působil na Katolické teologické fakultě a na Ústavu světových dějin v rámci Filosofické fa byly a jsou mé bokovky – na Vysoké škole chemicko-technologické jsem dokonce začínal a dop každému začínajícímu pedagogovi, který se chce zabývat filosofií, aby začal na nějakém opr pracovišti. Pak si uvědomí, co je potřeba. *========================================================================================= * Má FHS ve srovnání s těmi ostatními pracovišti nějaká specifika? *========================================================================================= Ano. Když zůstaneme na naší alma mater, tak na Katolické teologické fakultě i na Filosofic nesmírně obdivuji, že se tam dodržuje jakýsi kodex akademické slušnosti. To znamená, že kd pedagog, tak se k němu studenti podle toho chovají a například ho zdraví. Když je někdo do docent nebo profesor, nese to s sebou určité stavovské standardy, oboustranně vymáhané a d postrádám na FHS, kde se někdy liberálnost zaměňuje za nevychovanost až buranství. To, že postavení kolegové nezdraví a myslí si, že snad já je budu zdravit jako první, mě docela u studentstva, tak to je všude stejné, nedělejme si iluze. Studenti na FHS možná mají o troc než na Ústavu světových dějin, ale ta propast není veliká. Kde veliká propast je, to je tř mezi FHS s Ústím nebo dokonce s Českou zemědělskou univerzitou. *========================================================================================= * Čemu se rád věnujete ve volném čase? *========================================================================================= Lukostřelbě, józe a taky venčím manželčiny psy. To mě tedy příliš netěší, ale patří to ke kterým manželství je. Však ne nadarmo Nietzsche pravil, že ženatý filosof patří do komedie Marie Pavlásková 26. 2. 2018 Aleš Novák: Heidegger nebyl žádným nacistou (rozhovor) [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-1886