František Kalenda: Psaní je pro mě celoživotní vášeň a nutnost ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** František Kalenda absolvoval na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4 bakalářský obor Studium humanitní vzdělanosti [ URL "FHS-1536.html "] . Po bakalářském stu magisterským oborem Obecná antropologie [ URL "FHS-1543.html "] . V současné době působí j deníku Referendum, kde vede rubriku Svět. Ve svém volném čase je především spisovatel, zam historickou tématiku. Jeho kniha Ordál se ucházela o Cenu Jiřího Ortena. *========================================================================================= * Na FHS jsi absolvoval mimo jiné bakalářské studium. Byla to Tvá první volba? *========================================================================================= Vlastně už dnes nevím. Popravdě řečeno jsem byl tak trochu na vážkách. Na jednu stranu jse rodinou, abych studoval něco „exaktnějšího“, takže se mě hodně snažili nacpat na statistik kam jsem nechtěl. Pak tu byla FHS, kam jsem celkem hodně chtěl. Vnitřně to byla první volb byl tlak. Také jsem si nebyl přesně jistý, co si s tím spojovat. Přeci jenom tehdy to nemě ani dnes, úplně jasný veřejný obraz toho, co přesně se na FHS dělá. Vždycky jsem miloval h jsem jít úplně na Filozofickou fakultu, chtěl jsem studovat něco širšího, a tak nakonec pa *========================================================================================= * Podařilo se Ti na fakultě najít rychle přátele? *========================================================================================= Nepodařilo. Já si dělám přátele velmi obtížně a trvá mi to dlouho. Na FHS je zvláštní jedn ale jen na FHS, první ročník je vždy obrovský, rozmělní se na různé skupiny, a pak se to z na některých těch obrovských přednáškách. Vzhledem k tomu, že se mi celoživotně moc nedaří větších skupinách lidí, tak mi pár let trvalo, než sem si našel kamarády. Spíš jsem se tře s profesory než s lidmi kolem. Je to samozřejmě trapné. (smích) Je to vlastně trochu depre je zařazen do skupiny, která má stovky lidí, a jediná možnost, jak se potom seznámit s něk menších seminářích. Zase jsem měl výhodu, že jsem vždy chodil na „obskurní“ semináře a bav chodili třeba dva tři lidi. Tím pádem jsem musel komunikovat, i když jsem třeba nechtěl. *========================================================================================= * Dostáváme se tak k další otázce. Vzpomeneš si na předmět, který Tě nejvíc bavil? A lidi, studia ovlivnili? *========================================================================================= Hrozně mě bavily ty věci, kvůli kterým se FHS často posmívají. To jsou právě ty volitelné volitelné předměty s velmi specifickým zaměřením. Velice mě bavily přednášky doktora Hoffe byla mimořádně podnětná záležitost a mimořádně zajímavý vhled. Bavily mě také přednášky do [ URL "https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-162.html"] . Martin C. Putna [ URL "https://bakalar SHV-169.html"] , to pro mě byla taková nejzajímavější a největší osobnost v tu dobu. Má ne schopnost spojit se s publikem, komunikovat se studenty a zároveň jednoduše formulovat věc velmi složité. Ten mě určitě hodně ovlivnil. Určitě také Roman Zaoral [ URL "https://ekdd. EKDD-37.html"] , kterému vděčím za hodně, za spoustu podpory a také za spoustu úplně jinýc On dělá ekonomickou historii a peníze, což je něco, čemu já vůbec nerozumím. Je dobré se k se zcela jinými pohledy. Potom jsem zmiňoval Martinu Grečenkovou, která je mimořádně skvěl osvícenství, a je to příjemný a dobrý člověk. Marek Halbich [ URL "https://www.antropologi KOAFHS-46.html"] , to je absolutní špička, co se týče znalosti o Latinské Americe a zárove pomohl ve spoustě věcí, když jsem nevěděl, jak se do toho regionu vůbec pustit, nebo jak s Také Lucie Storchová [ URL "https://www.antropologie.fhs.cuni.cz/KOAFHS-54.html"] , které skvělých seminářů a velkou pomoc při psaní magisterské i doktorské práce. *========================================================================================= * Po bakaláři jsi pokračoval magisterským studiem Obecné antropologie. Neuvažoval si o změ *========================================================================================= Ne, to už jsem vůbec neuvažoval. Atmosféru na fakultě jsem si hrozně oblíbil, a naopak jse jak se, pokud možno, dál věnovat tomu, co mě zajímá a baví nejvíc, a to je historie. Zárov chtěl trochu rozšířit obzory, ale nemuset kvůli tomu chodit někam jinam. V téhle fázi už j škole neuvažoval, protože fakultní systém se mi v mnoha ohledech líbil – liberální způsob, s vyučujícími, velice otevřená přátelská kritická atmosféra. Je to také spousta mladých li schopni uvažovat úplně jiným způsobem než na těch některých trochu zatuchlejších fakultách *========================================================================================= * Je něco, s čím si měl při studiu problém? *========================================================================================= To je paradoxní, protože přesto, že mě historie vždy bavila ze všeho nejvíc, tak jsem Úvod udělal až napotřetí! To pro mě bylo obrovským zdrojem frustrace. Z povinných předmětů jsem musel opakovat ekonomii, ale to jsem bral jako samozřejmost, protože ji nesnáším, nerozumí mě to. Ale že budu dělat třikrát Úvod do historie, to mě docela vzalo u srdce. Přišlo mi t vždy to bylo o jeden bod. Tam už jsem si myslel, že skončím, a paradoxně tímhle způsobem. doklepal a dneska zkouším u bakalářské zkoušky z historie ve třetím ročníku a vše je to ús *========================================================================================= * Lišilo se Tvoje magisterské studium hodně od bakalářského? *========================================================================================= Velký rozdíl je v tom, že se celé nachází v odporné budově na Praze 6, kde působí předevší Nemám nic proti kolegům z Fakulty tělovýchovy a sportu, ale člověk se tam prostě necítí me zrovna nejvyššího vzrůstu a kolem tam pobíhá těch sto devadesáti centimetrových fotbalistů To je trošku frustrující. Co se týče studia jako takového, je to komornější. Počet lidí je menší, je tam větší pocit komunity, větší spojení možná i s vyučujícími. Samozřejmě je to Není tam taková volnost, ale to je asi dobře. Pořád má člověk možnost specializovat se tak příjemné. Já jsem si vybral historickou antropologii a měl jsem naprosto výtečné vyučující *========================================================================================= * Po magistru pokračuješ doktorátem na Obecné antropologii. Nemáš FHS někdy dost? *========================================================================================= Já jsem strávil hodně času v zahraničí. Byl jsem na Erasmu [ URL "FHS-474.html "] , pak js + účastnil výzkumu v Anglii, potom jsem byl v Brazílii na výměně. Lítám hodně na konferenc výzkumu v Latinské Americe. To vše díky FHS, takže ne, nemám jí dost. Samozřejmě změna pro dobrá, ale vzhledem k tomu, že na fakultě poměrně dlouho přednáším a účastním se zkoušení k tomu mám vztah a mám tu školu rád. Mám rád studenty. Tedy většinu, když aspoň trochu pro rád to prostředí. *========================================================================================= * Přijdou Ti dnes studenti jiní, než když si studoval Ty? *========================================================================================= Já nevím, ostatních jsem si moc nevšímal. (smích) Přijdou mi asi pořád stejní. Já bych tam dramatické rozdíly. Vždy se to velmi rychle vykrystalizuje, kdo na školu chodí, aby měl ti chodí, protože ho to baví. A když se chce někdo něco naučit, tak se s ním pracuje dobře. T jdou jenom odsedět, tak s nimi se tak dobře nepracuje, ale úkolem vyučujícího je alespoň s přesvědčit, že by tomu měli dát šanci. Třeba tam můžou najít něco, co se jim bude hodit v osobním životě. Vše není jen o zaměstnání. Je to i hodně o tom, jak se člověk změní a vyví zpětně může ovlivnit i to zaměstnání. *========================================================================================= * Mimo Tvou akademickou kariéru jsi především spisovatel. Na kontě máš už pět knih s histo z nichž jedna byla dokonce nominována na Cenu Jiřího Ortena. Je to pro Tebe práce, nebo zá *========================================================================================= Je to pro mě taková celoživotní vášeň a nutnost. Psal jsem odjakživa, úplně od malička jse veliké sešity s vytahovacími stránkami a popisoval je spoustou napodobenin věcí, které jse Pána prstenů a posléze brakových fantasy, pak jsem se spíš přesunul do historie. Já si pro pomoct. Práce to rozhodně není. Člověk si tím na sebe moc nevydělá. Teď je to o něco lepší knihy opravdu prodávají, ale každý začínající autor brzy zjistí, že všechny jeho představy nejtěžší je knihu vydat, a pak to už půjde samo, jsou hrubě pomýlené. Může to skončit prvn se vůbec neprodá, a už ti nikdy nedají šanci. *========================================================================================= * Kdyby někdo na FHS o Tvé tvorbě nikdy neslyšel, čím bys řekl, že je typická? *========================================================================================= Předpokládám, že téměř nikdo o mojí tvorbě neslyšel. Kdyby si všichni studenti a učitelé n moje knihy, tak bych se prodával mnohem lépe. (smích) Převážně píši něco jako historické d Baví mě kombinovat minulost se současným jazykem, s černým smyslem pro humor. Mám rád, kdy hodně ironie a sarkasmu. Moje hlavní postavy jsou takoví kritičtí komentátoři toho, co se zejména středověku. Napsal jsem jednu knihu pro děti – Pes kocour a sirotek, z té mám nejv protože jsem se pokoušel dětem ve školním věku zprostředkovat trochu toho, co to byl střed dát dobrodružný a zajímavý příběh, se kterým by se mohly ztotožnit zvlášť v době, kdy se, snižuje nárok na to, co by dítě mělo číst a co se od něj má očekávat. Všichni si myslí, že chránit a jednat s ním jako s dítětem, ale já si myslím, že dítěti je třeba nabízet plnoho klidně je trochu i postrašit. Ne je držet ve zlaté kleci. Není dobré myslet si, že děti js nejsou hloupé a dokážou číst stejně jako dospělí, možná v dnešní době lépe než většina dos *========================================================================================= * Máš v plánu pokračovat právě v tvorbě pro děti? *========================================================================================= Mám to v plánu. Je to můj sen napsat další knihu pro mládež, takovou knihu z cestování po Americe. Hlavní hrdina procestuje v 16. století celý tehdejší Nový svět. To je můj dlouhod kterém mi momentálně brání to, že musím dopsat třetí díl trilogie historických detektivek. na to ptají. Ptali se mě jen, co jsem vydal druhý díl, ten vyšel letos někdy v únoru. Hned kterou se diváci ptali bylo, kdy bude třetí díl. Je to takový psychický nátlak. *========================================================================================= * Vedle kariéry spisovatele jsi také redaktorem Deníku Referendum, kde vedeš rubriku Svět. kde na vše bereš čas? *========================================================================================= Už moc neberu. Docela mně to teď dělá problém. Zatím celkem úspěšně stíhám dávat dohromady článků a učení. To ještě stíhám a možná i proto, že psaní knih a článků od sebe nemá tak d spousta věcí, kterým se třeba chci věnovat dlouhodobě v knize, je možné nastudovat a napsa článek. Je to možné trochu spojit. Vždycky jsem strašně moc četl, tohle mě motivuje. Ale z teď úplně nestíhám psát doktorskou práci. Moje disertace byla téměř napsaná a od té chvíle disertační krizi. Nevím, jak dlouho mi to bude trvat. Když si na to vzpomenu, tak z toho m náročné. Jako vedoucí zahraniční rubriky působím vlastně měsíc a potřeboval bych si lépe z Jsem docela chaotický člověk. *========================================================================================= * Původně si v Deníku Referendum přispíval jako odborník na Latinskou Ameriku. Jak ses jím *========================================================================================= Samozřejmě díky FHS. Tím, že jsem dělal magisterskou práci s brazilským zaměřením, která s brazilských Františkánů. To byla první motivace, proč začít cestovat do Latinské Ameriky. portugalsky, pak jsem se doučil španělsky a rozšiřoval se mi obzor a témata. Hodně významn velké masové protesty v Brazílii v roce 2013, o kterých jsem začal psát, a skrze ty jsem s do brazilské politiky a přirostla mi k srdci. Rád se tam vracím a každou chvíli tam dělám když letos budu průvodcovat i jinde. Dělám z toho články, analýzy, mám tam spoustu přátel, lidí z univerzity díky meziuniverzitnímu pobytu, který jsem strávil v S?o Paulu. Tímhle zp přilnul k Latinské Americe a hádám, že je to poznat i z toho, co dělám jako vedoucí zahran Pořád jsou mému srdci nejbližší témata z tohoto kulturního okruhu a pokouším se, aby to úp ostatní. *========================================================================================= * Připravila Tě FHS na Tvoji současnou kariéru? Jak spisovatele, tak redaktora? *========================================================================================= Rozšířila mi horizonty. Škola tě asi nemůže připravit na něco, pořád je to hodně uzavřené prostředí, které funguje jinak než vnější svět. Dala mi ale odvahu věnovat se věcem, které V tomhle je FHS strašně důležitá – zjistit, co všechno by mě mohlo bavit, poznat strašně z kteří třeba pak hrají velkou roli v dalším životě a kterým já za spoustu vděčím. V tomhle byla naprosto klíčová součást mého života. A tím i zůstane. Sára Wienerová 12. 6. 2018