Gabriela Seidlová Málková: Učení se číst a psát začíná dřív, než dítě přijde do prvn ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Gabriela Seidlová Málková [ URL "https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-187.html"] vyučuje psycho humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4.html "] . Věnuje se především otázkám r gramotnosti v psycholingvistické perspektivě; srovnávacímu výzkumu v oblasti vývoje gramot fonologických schopností pro rozvoj počátečního čtení a psaní, dále pak otázkám kulturní a podmíněnosti vývoje kognitivních funkcí. V červenci 2018 byla jmenována docentkou v oboru psychologie s habilitační prací, která se zabývala vývojovým vztahem fonematického povědom písmen. *========================================================================================= * Na FHS jste spolupracovnicí Společenskovědního modulu. Jaké je Vaše hlavní zaměření? *========================================================================================= Od začátku, co jsem na fakultě, se věnuji psychologii [ URL "FHS-1513.html "] . Moje pozvá souviselo svého času s výzkumným Centrem pro výzkum vývoje osobnosti a etnicity, společným UK a Masarykovou univerzitou v Brně. Jako student doktorského studia jsem měla možnost být centra. Tehdy jsem se zabývala, i v dizertační práci, problematikou systematického rozvoje funkcí, zejména myšlení, u dětí. Někdy se tomu říká výuka dovedností myslet. Zajímaly mě k systematické podpory rozvoje myšlení u dětí v rámci vzdělávacího systému, který v Čechách jsem s romskými dětmi. Jedna z priorit centra byly právě menšiny a minority v České republ jsem přínosy ve svém výzkumu přínosy programu Instrumentálního obohacování, který se tehdy právě pro výuku dovedností myslet a učit se používat. To byl můj začátek na fakultě. Když doktorská studia a vrátila se ze zahraniční stáže, začala jsem pracovat na fakultě jako ak pracovník na Společenskovědním modulu. Tehdy ještě s panem docentem Břicháčkem a profesore zájem byl vždy hodně v oblasti vývojové psychologie a přesahů do psychologie pedagogické. výzkumu zabývala dětmi raně školního a předškolního věku. Od zájmu o rozvoj systematickou poznávacích procesů jsem se postupně propracovala ke studiu vývoje gramotnosti a jazykovýc Nepochybně především díky své doktorské stáži v Británii v laboratoři Dr. Markéty Caravola v Liverpoolu, v roce 2003 – 2004... a možná asi i díky několika skoro neuvěřitelným okolno příležitostem. *========================================================================================= * V červenci 2018 jste byla jmenována docentkou v oboru Pedagogická psychologie. V habilit se věnovala Vývojovému vztahu fonematického povědomí a znalosti písmen. Mohla byste blíže se výzkum zaměřil? *========================================================================================= Jak jsem zmínila, můj zájem se přiblížil ke studiu jazykových schopností a gramotnosti, mo práce to výrazně ukazuje. Pořád se vlastně zabývám otázkou intervenčních postupů, jen už t rozvoje myšlení a dovedností učit se, ale více právě v oblasti raných gramotnostních doved habilitační práce mne v podstatě nepřetržitě v různých variantách provázelo téměř deset le grantu od GA ČR k tomuto tématu v roce 2008. Jde, velmi zjednodušeně řečeno (samozřejmě, j vyřešení otázky, která se opakovaně v nějaké podobě do odborné mezinárodní literatury vrac i do reálné praxe – tedy, jak jazykové schopnosti ovlivňují rozvoj počátečního čtení a psa povědomí je nejvýznamnější rovina těchto jazykových předpokladů, předpokladů z oblasti mlu Znalost písmen si osvojujeme, protože žijeme v kultuře, ve které se učíme číst a psát. Moj práce v podstatě nabídla relevantní, reálnými daty podložený (jak se někdy říká „real worl based“) vývojový model vztahu těchto dovedností, který lze aplikovat v praxi předškolních Pochopitelně řeší i otázku systematického rozvoje těchto významných dovedností v předškoln jakou efektivitu systematická podpora pregramotnostních dovedností může mít ve smyslu rozv čtení a psaní. Pro odborný svět je důležité pojmenovat vývojový vztah fonematického povědo písmen; rozkrýt jejich vývojovou souvislost. Potvrzuje se, že jazykové schopnosti skutečně samostatný vývojový „modul“, který funguje do značné míry nezávisle na světě písmen (psané v momentě, kdy s ním přichází do kontaktu, tak se začne úžasným způsobem rozvíjet, zejména kterou označujeme jako metajazykovou a která tvoří základ gramotnosti. Pro rozvoj písmen j potřeba dobrého vkladu na úrovni jazykových předpokladů a bez nich by rozvoj znalostí o ps neexistoval. Což má pochopitelně řadu praktických dopadů, například jak rozmýšlet náplň ku předškolní zařízení. *========================================================================================= * Říkáte, že výzkum může ovlivňovat přístup k předškolním a školním dětem. Je tedy způsob, číst a psát, správný? Konec konců, všichni jsme se to naučili. *========================================================================================= Historie a tradice výuky čtení a psaní v českých zemích stojí na velmi pevných základech a právem hrdí. Otázka spíš stojí tak, co je potřeba dělat už v předškolním věku, než se děti a psát. To je motiv pod řádky v mém výzkumu. Poznatky o vhodných postupech ve výuce čtení české prostředí k dispozici, podložené zkušeností a odborností pedagogů. Ovšem z vývojově hlediska učení se číst a psát začíná dřív, než dítě přijde do první třídy a začne probíhat proces osvojování výuky čtení a psaní. Je potřeba si uvědomit, že až do nedávna (2012) jsm dispozici žádná zjištění z výzkumu, který by systematicky mapoval předpoklady rozvoje počá a psaní u českých dětí a mohl prokázat jejich funkčnost a sílu ve směru rozvoje gramotnost doporučení byla konstruovaná ve směru předškolní přípravy, vycházelo zkrátka především jen ze zkušeností pedagogů v předškolních zařízeních. Myslím, že je na čase uvědomit si, že zá který popisuje a dokládá principy vývoje počáteční gramotnosti, mohou v řadě případů pozna praxe vhodně rozšířit nebo nasměrovat z hlediska užití konkrétních nástrojů, metod či post skutečně spíš stojí v oblasti tzv. pregramotnosti. *========================================================================================= * Věnujete se také fenoménu tzv. zprostředkovaného učení. Co to vlastně znamená? *========================================================================================= Zprostředkované učení je v podstatě kvalita, kterou pozorujeme v chování dospělých vůči dě společného učení. Já jsem zprostředkované učení začala studovat díky svému zájmu o nástroj metody, jak rozvíjet poznávací procesy (především myšlení) a jazykové schopnosti u předško školních dětí. Řada aspektů zprostředkovaného učení je intuitivní a osvojujeme si je v mom vstupujeme do interakce s druhými lidmi. Výzkumy za posledních třicet let v pedagogické ps ukazují (a nejzajímavějším způsobem tam, kde se sledovala třeba integrace dětí imigrantů d systému), že zprostředkovaného učení, které sledujeme ve spontánních interakčních rámcích, zákonitosti a principy. A tyto principy jsou přenositelné i do podoby metodických postupů profesionální praxi (pedagogů nebo psychologů). Vypadá to nejspíš banálně, ale není. Jinak děti a jinak své žáky. Význam zprostředkovaného učení je obrovský hlavně tam, kde chceme u se mají učit a jak mají přemýšlet. Role angažovaných dospělých je zásadní a dramatickým zp kvalitu toho, co se dokáží děti naučit. *========================================================================================= * Zabýváte se učením a s tím souvisí i zapomínání. Dá se ovlivnit učením to, že něco nezap *========================================================================================= Jedno z velkých témat zprostředkovaného učení je, jaké nástroje dávat lidem k dispozici, a informace strukturovat a organizovat tak, aby je nezapomínali. Já se, víc než otázkou toho zapomínání z funkčního hlediska, zabývám otázkou, jak takové nástroje fungují. Proto jsou výzkumu různé intervenční programy (do školní a výukové praxe) a jejich efektivita. *========================================================================================= * Užíváte poznatky ze svého výzkumu i ve svém osobním životě? Aplikujete na své děti nějak *========================================================================================= To je hodně citlivá věc... nejsem si jistá, jestli by se neměla moje rodina těchto snah sp (smích) Pod svícnem je vždycky trochu tma a svému dítěti člověk některé věci zkrátka nemůž jako cizím dětem. Někdy je to tak, že skutečně přihlížím a čekám, kdy přijde správný okamž něco z toho, co skutečně vím a čemu rozumím, předat svému dítěti, aby to nevnímalo jako tl vnímám jako velké životní dilema, do jaké míry zkušenost, kterou člověk udělá odborně, je do osobního života. V osobním životě je člověk v řadě oblastí angažovaný jiným způsobem a fungují jinak. Já určitě nemohu být svému dítěti učitelem, mediátorem, v takovém slova smy kdy byla dětem v rámci svého výzkumu. Ale zkušenost, kterou jsem měla možnost v průběhu vý vždy osobnostně utvářela a měnila i můj způsob nahlížení na to, jak své vlastní dítě něco *========================================================================================= * Jaké další máte plány ve své akademické výzkumné kariéře? *========================================================================================= V současné době se hodně věnuji transferu poznatků, které se mi podařilo získat v základní Snažím se na základě poznatků a zjištění, které mám k dispozici, vytvářet konkrétní produk zhodnotitelné v praxi. V současné době například pracuji projektu, na který jsem osobně ve spolupráci s kolegy ze zahraničí, ze čtyř dalších Evropských zemí vytváříme webové rozhran zpřístupňovat vícejazyčnou testovou baterii pro hodnocení raných gramotnostních dovedností baterie částečně využívá počítačem asistovanou administraci testů, což je prozatím ne moc Baterii testů jsme původně sestavili v rámci longitudinálního výzkumu podpořeného 7.RP EU 2009–2012. Projekt, testová baterie i webové stránky se jmenují MABEL (Multilingual Assess Early Literacy). Nic podobného, pokud vím, ještě nikdo nevytvořil a já mám radost, že už b plně přístupná učitelům, psychologům, poradenských pracovníkům a pochopitelně i vědcům. Pr na MABEL obrovská příležitost učit se a poznávat nové věci. Poslední půlrok jako vědec ned jiného, protože je to dosti komplikovaná záležitost. Tedy pokud se ptáte na mé nejbližší p rozhodně se budou týkat právě aplikovaného výzkumu, ať už kvůli MABEL nebo díky novému pro psychodiagnostiky, pro který se mi podařilo získat podporu TaČR. To jsou dohromady tak vel další plány nemám. Sára Wienerová 6. 12. 2018