Lily Císařovská: Kde není zájem, tam je biflování ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Když vstoupíte do učebny, vstupujete do jiné reality. Alespoň jedna z nejoblíbenějších vyu Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4.html "] , Mgr. Lily Císařovská bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-171.html"] , do ní vstupuje. Přinášíme vám rozhovor o studentech a jejich napojení a vzájemném obohacování i biflování. A samozřejmě o jazyce, jazykovém vědo k čemu slouží bakalářský překlad. *========================================================================================= * Jaký je podle Vás nejdůležitější úkol učitele? *========================================================================================= Oslovit, nadchnout, zapálit. Předat něco osobního. Něco, co si nemůžete přečíst v knihách, Otevírat, aby studenti mohli jít dál sami. *========================================================================================= * Co chcete předávat ve svých kurzech Vy? *========================================================================================= No, to, co jsem řekla. Můj terén je jazyk [ URL "FHS-1515.html "] , jazyk jako téma i jako se vsnažím ukázat jazyk v této perspektivě. Jazyk je pro mě osa kultury a lidství, je to k díl-ení i odkrývání. Tuhle zkušenost chci předat. Informace si člověk přečte, ty jsou všud formovala, tak bych studentům vkládala nějaké formy dovnitř, zaplňovala jim prostor svou v není otevírání, nýbrž blokování. *========================================================================================= * Poznáte na studentech, když se nadchnou? *========================================================================================= Většinou to člověk pozná, protože jim to vidí na očích. Proto potřebuji malou místnost a n zvládnutelný počet lidí – abych měla kontakt. Ve velké místnosti vnímáte akorát první řady už bohužel neznám jménem, na to jich je moc, ale taková ta rezonance se pozná. Ne vždycky když studenti spontánně reagují, když jsou přítomni duchem, neesemeskují a zapomenou na mo daří. *========================================================================================= * Jak navazujete vztah s tolika studenty najednou? Je to vůbec možné? *========================================================================================= Je. On je to takový zvláštní stav něčeho jiného – člověk vstoupí do učebny a za chviličku realitě. Já mám samozřejmě připravené, co budu učit, a rámcově se toho držím, ale hodina s odvíjí úplně jinak, nepředvídatelně, po svém. A tenhle její nárok je třeba respektovat. To popsat. Snad bych to mohla přiblížit zkušeností, kterou prožil jeden překladatel ještě za totality povolení jet za svým autorem do Ameriky. Tenkrát jste na cestu do zahraničí museli mít výj Dostat doložku bylo pro normálního smrtelníka téměř nemožné. Tomu překladateli se to podař bůhvíkolikátý pokus na základě hory všelijakých oficiálních pozvání. Doložka vždy přesně v dobu, kdy člověk smí vyjet, a pokud jste to zmeškali, tak jste museli celé to martyrium žá absolvovat znovu. Naděje, že se to podaří podruhé, byla dost mizivá. Zkrátka a dobře náš p musel odjet v určitou dobu, ale shodou okolností zrovna dostal těžký zápal plic. A co teď? tedy nastoupil do letadla a letěl. Nad Atlantikem se začala horečka rozpouštět a v Americe zdravý. Se svým autorem se setkal, plný elánu a energie splnil všechno, co si plánoval, ba pak cesta zpátky. Váhavě nastoupil do letadla, nad oceánem si vyzvedl svůj odložený zápal vypotácel s horečkou a musel to doléčit. Tomu říkám vytržení do jiné reality. Tohle se v b i při hodinách. Něco se zkrátka posune. Pozornost se zaměří na něco jiného a v tom zvláštn člověk jinak. Vědomí reaguje jinak, vidí jiné věci. *========================================================================================= * Vzniká takové napojení s každou skupinou? *========================================================================================= Ne, to určitě ne, některé skupiny se vůbec nechytají, ale je jich naštěstí míň. Já myslím, se mi dobře pracuje s vysokoškolskými studenty. Uvědomuji si, jakou mám výhodu, že učím př studenti chtějí učit, i když jsou nepovinné. Máme tedy společný zájem. To je obrovský dar. studenti chtějí naučit to, co je učíte, vytváří to atmosféru důvěry a ta má obrovský poten že by tam někdo chodil, protože musí… proti své vůli… Na základních a středních školách to *========================================================================================= * Vaše kurzy jsou sice nepovinné, ale jsou vždycky velmi plné. Co myslíte, že na nich stud *========================================================================================= Asi angličtina. A vlastně i čeština. Objevovat jazyk může být náramné dobrodružství. Větši spontánně, ad hoc, někdo něco řekne a už se to řetězí. Člověk se nesmí bát pouštět se do i si žádá nastalá situace. A mně se líbí, že je to pokaždé jinak. Lily Císařovská: FHS je vstřícná a liberální se vším, co to obnáší (rozhovor, Tváře fakulty) [ URL "FHS-901.html "] *========================================================================================= * Na Vaše kurzy vzpomínám tak, že jsme si hráli a bylo to velmi zábavné, a zpětně pak člov naučil neuvěřitelné množství věcí. Kde berete inspiraci pro jejich náplň? *========================================================================================= U studentů! Ti jsou největším zdrojem inspirace. Třeba v bakalářských překladech jsou někd byste nikdy neřekla. Když se ptáte, jak je možné, že někoho vůbec může něco takového napad to dokonce troufne napsat, tak tím vlastně objevujete cestičky, kudy jste ještě nikdy nešl kdybyste šla na důvěrně známá místa úplně neznámou krajinou. Pak ale musíte přijít na to, co s tím dál. Něco pokládáte za nesrovnalost, ale dotyčný na nevidí. Je to setkávání různých pohledů, zkušeností. Musíte najít způsob, jak to srovnat, je nesmírně inspirující. Je to opravdu hra. Myslím si dokonce, že bez hravosti by to ani n *========================================================================================= * Vnímáte v průběhu let u svých studentů nějaké plošné změny? Jsou dnes studenti jiní než deseti lety? *========================================================================================= Určitě ano. Dnešní studenti už vyrůstali v podstatně jiné době. Z toho pochopitelně vyplýv jiné cíle a hodnoty. I jejich jazyková zkušenost je jiná. Podle mého je velice poznamenána počítači. Rychlost a klipovitý kaleidoskop internetu pochopitelně mění vztah k textům i zp Nácviku (kurz Nácvik anglického překladu, pozn. red.) schválně dávám některé texty k překl Staré překlady si schovávám, abych viděla, jaké prostředky studenti volili dřív a jak toté dnes. Lze sledovat několik výrazných tendencí: Na jedné straně chudne slovník i jemnost ro leckteré aluze, narážky už mnoha studentům nic neříkají. Na druhé se některé jednoduché vě komplikují, třeba místo „protože“ se stále častěji objevuje „z důvodu, že“. Nenápadně se p jakási neosobní mechaničnost, například stále k něčemu „dochází“: nerozhodujete, ale dojde nenačítáte, protože dojde k načtení; nezlepší se, ale dojde ke zlepšení. Neosobnost je i v neuvažujete, protože je úvaha; nic si nemyslíte, protože je domněnka, a podobně. Metafory ztrácejí smysl: hlava nehlava je pro leckoho totéž co na ostří nože nebo samá ruka, samá n vyleje vaničku i s dítětem, tak si myslí, že vlk se nažral, a koza zůstala celá. Vytrácí s dobře postavit souvětí; mizí spojky a věta na tři řádky už je nesnesitelně dlouhá. Tohle s hmatatelně. Letošní prváci (letos mám v kurzech většinou prváky) jsou ale dychtiví a praco uvědomují. Jako by nastal jakýsi zlom. *========================================================================================= * Nepřicházejí už silné ročníky? *========================================================================================= Ne, při přijímačkách nebylo z čeho vybírat. Byl tam třeba jeden adept, který začal rovnou aniž by si připravil jedinou větu. V duchu jsem si říkala „to si teda, chlapče, věříš“ a c sledovala. Napsal pár slov a začal škrtat. Myslela jsem si, že si asi nevšiml konceptního říkám: „Zkuste si to radši nejdřív napsat na nečisto, ať máte čistopis pěkný.“ A on se na podíval a řekl: „To bych nezvládnul, já už jsem čtyři roky nepsal rukou.“ *========================================================================================= * Z čeho máte u svých studentů nebo absolventů největší radost? *========================================================================================= Když vzpomínají rádi na překlad a na perličky (samostatné rešerše, sbírání jazykových nesr perliček, patří k jednomu z úkolů v kurzu Nácvik anglického překladu, pozn. red.). Potkala bývalých studentů, kteří to dělají dodnes, celá jejich rodina se tím náramně baví. Už to n kredity, ale kvůli sobě. To, že se něco ujme a pak šíří, mi připadá jako smysl toho, co dě *========================================================================================= * Občas slýchám názor, že není třeba se učit mateřštinu, protože ji všichni umíme, a raděj učit angličtinu, ten skutečně světový jazyk. Co si o tom myslíte? *========================================================================================= Tuhle otázku si letos studenti mohli vybrat na začátku kurzu Úvod do studia jazyka. Ti, kd odpovídali, většinou takové názory považovali za nesmysl a dovedli to i dobře odůvodnit. M radost. Sami na to přišli! Myslím, že odpověď velmi souvisí s vědomím jazyka. I v mateřšti vyšlapané cestičky, a jestliže tento fakt nereflektujeme, náš jazyk se nerozvíjí a stagnuj cizí jazyk, jste vlastně nuceni ze své jazykové rutiny vystoupit, což pochopitelně může bý Ale námaha náramně užitečná. A tak se s cizím jazykem učíte i mateřštinu. Platí to i naopa kdo rozumí své rodné řeči, se mnohem snáze učí řeči další a cizí jazyk mu není tak cizí. N trhu dominuje módní trend „cizí jazyky snadno a rychle“. Podle mého je to jen marketingový Samozřejmě se lze učit tzv. „přímou metodou“ neboli pragmaticky reagovat v určité standard univerzálně prefabrikovanou odpovědí. To není zas tak těžké a k tomu asi žádnou mateřštinu nepotřebujete. Jenomže když pak nastane situace, která není nacvičená, rutinní reakce zkrá Myslím, že jazyk máme především proto, abychom mohli potkávat nové a neznámé. Jedna z nejú univerzálních vlastností živého jazyka totiž je schopnost známými prostředky sdělovat nezn rozumíme. Úroveň těch prostředků však může být různá. Každý si přece pečlivě rozmyslí, kom text, na němž mu záleží. Je tedy jasné, že bychom měli o svůj jazyk pečovat – jako o živou se totiž může dávat pokaždé jinak. *========================================================================================= * Myslíte si, že schopnost jazyka sdělovat známými prostředky neznámé zůstává zachována? *========================================================================================= Ano, myslím si, že tohle se nemění. To je přece jedna z podstatných vlastností jazyka a sv i jeho smysl. Většinou o tom vůbec neuvažujeme, vždyť je to přece samozřejmost! Asi tak ja „samozřejmé“ i jiné základní věci, třeba vzduch, voda. Dokud je máme, nemyslíme na ně, zač se ztrácet, je zle. Ale když si to uvědomíme dřív, přestanou být tak samozřejmé. Proto o n automaticky pečovat. *========================================================================================= * Podílela jste se na vzniku zkoušky Ověřené jazykové kompetence, respektive bakalářského *========================================================================================= Byla jsem u zrodu, ale není to můj nápad. Teď jsem jednou z těch, kdo koncepci této zkoušk přesvědčena, že by byla velká škoda, kdyby se bakalářský překlad zkracoval, protože rozsáh celek má úplně jinou charakteristiku než text krátký. Orientovat se v dlouhém textu je mno Já vím, že to je časově nesmírně náročné, ale to, že nás překlad zároveň učí hospodařit s další plus. *========================================================================================= * Co je primárním cílem bakalářského překladu? *========================================================================================= Rozvíjet jazykové vědomí, vědomí jazyka. Před chvilkou jsme mluvili o těch vyšlapaných ces Každý máme svůj idiolekt, svá navyklá slova, formulace, způsob argumentace, vnímání, myšle musíte pracovat s textem někoho, kdo myslí jinak, argumentuje jinak, a ještě ke všemu v ji tak vás překlad přiměje opustit bezpečí osvědčených mechanismů. Většinou se pak začnete di možné, že najednou nedovedete jazykem, který vám až dosud úplně stačil, vyjádřit jeho myšl způsobu. Kolikrát jen jsme slyšeli povzdech „já tomu rozumím, ale nevím, jak to říct“. Ale ono! Dokud na to nepřijdu, tak tomu vlastně doopravdy nerozumím. A tohle trápení, tohle hl překlad. Najednou člověk zjistí, že neumí česky, že neumí anglicky, že neumí nic. A to je se začne učit. Dává si pozor, jestli opravdu říká to, co chce říct. Hledá, jak to říct co přesně formulovat, jak to říct tak, aby se to líbilo i jemu. Když totiž píšete něco vlastn to vystihnout, tak to dost často klidně vynecháte a nic se nestane. Jenomže v překladu si dovolit. A tak musíte hledat, přemýšlet, zkoušet, a to je náramně užitečné. Jazyk je nástrojem humanitních studií. Ať studujete sociologii [ URL "FHS-1512.html "] , p "FHS-1513.html "] , historii [ URL "FHS-1511.html "] nebo filosofii [ URL "FHS-1497.html " se sotva dostanete jádru věci. Natlouct si do hlavy terminologii zkrátka nestačí. Bez poro jenom pojmy beze smyslu, bez významu, jen simulakra. Mechanický překlad může velmi snadno textu blábol. Ostatně strojové překlady jsou u nás na modulu spolehlivým zdrojem všeobecné se však velmi snadno a velmi nenápadně může stát nástrojem manipulace. Copak mohou vědomí Babišovi? Nebo Zemanovi? Vždyť jazyk každého prozradí! Pokud nepečujete o vědomí jazyka, m podlehnete jeho manipulativní moci. Chci, aby si tohle studenti stále uvědomovali, aby byl přítomni. Aby člověk mohl být opravdu svobodný a odpovědný za to, co dělá, potřebuje poroz tedy dobře ovládat svůj jazyk. *========================================================================================= * Myslíte si, že je v moci každého člověka do toho proniknout? *========================================================================================= Nevím, jestli je to v moci skutečně každého, ale rozhodně se o to každý může snažit. Ale j to je možná důvod, proč to lidé často nedělají tak, jak by mohli. *========================================================================================= * Daří se tohle při bakalářském překladu? Máte nějakou zpětnou vazbu? *========================================================================================= Přímo od studentů spíš ne, ti se budou sotva vracet ke svému překladu ještě na studiích. A budoucna. Až na ně po letech náhodou vypadne ze skříně, uvidí ho novýma očima. Možná je za mohli to či ono napsat. A právě to bude moc dobře! Bude to znamenat, že za tu dobu urazili Občas potkávám naše absolventy. Tuhle jsem byla na hřišti s vnoučaty. Přišla tam naše býva s dětmi. Hned začala vzpomínat na překlad. A v dobrém! Zpětná vazba od bývalých studentů b vždycky pozitivní. Přirozeně, že dokud studenti překládají, často prskají, kdo že si ksakr vymyslel, copak jsme překladatelé? To je celkem normální. Ale s odstupem času si leckdo uv mu tahle práce dala. Samozřejmě, že překládá-li někdo ve spěchu, může to pro něj naopak zn ale tak tomu ostatně je se vším. *========================================================================================= * Je pravda, že zážitky z překládání byly hluboké. Ještě dlouho potom, když jsem někoho po došlo při každé konverzaci dříve či později na překlad. *========================================================================================= To proniká i k nám. A je to v pořádku, tak to má být. Já osobně si myslím, že studium má b snižovat laťku není dobře. Jsem přesvědčena, že každý člověk má nějakou schopnost, která j která je jeho. A bylo by dobře, aby ji našel. Všichni přece nemusejí studovat abstraktní p na universitě. Podle mě je dost hloupé a krátkozraké, že v naší společnosti bují tituly, a se ostatní dovednosti. Když někdo něco umí, měl by mít respekt, a je jedno, jestli umí řem Každý akademik je přece rád, když mu dobrý fachman spolehlivě opraví auto nebo zprovozní t dokáže opravit oblíbenou věc, místo aby ji vyhodil a doporučil mu novou. *========================================================================================= * Jak a proč jste se rozhodla jít učit? *========================================================================================= To bylo rozhodnuto za mě. Já jsem si představovala, že se budu věnovat jazykům, luštila js tantrické básničky z 9. a 10. století. Fascinoval mě jejich obsah, ta filosofická stránka třeba takzvaným večerním jazykem psalo, že „do nestálé mysli vstoupil čas“. Indická filoso a chtěla jsem se jí věnovat. Jenomže to bylo za normalizace, takže jsem neměla šanci. Tenk jiná doba. Třeba i v tom, že těmi čordžagítami se tehdy zabývalo jen pár lidí na světě. Vě o šesti. Posílali jsme si opravdové dopisy. Bylo to tak exkluzivní a tak bláznivé! Do tako se nikdo prakticky zaměřený nepouštěl. A bylo to velké dobrodružství. Člověk nedočkavě ček pak přišla těžká obálka a v ní na smrdutém cyklostylovém papíře nějaké komentáře… to bylo napínavé. Teď stačí kliknout a tehdy téměř nedostupné čordžagíty máte na obrazovce. Máte j se slovníkem i komentáři. Bádání se tím pochopitelně urychluje, usnadňuje, ale to nedočkav tom není. Doba se zkrátka změnila a změnilo se i moje vidění, takže se k čordžám vracet už Angličtinou jsem se živila už za studií. Celý život jsem vlastně učila angličtinu, byla js učila jsem v různých podnikových, individuálních nebo intenzivních kurzech. Po Listopadu m ústavu nabídli, jestli se nechci vrátit k bengálštině, ale to už jsem byla jinde. Zrovna j do Austrálie, tantry pro mě byly ukončenou kapitolou. Když jsme se vrátili do Evropy, zrov já jsem měla plnou hlavu angličtiny. *========================================================================================= * Ovlivnila Vás během studia nějaká výrazná učitelská osobnost? *========================================================================================= Hlavně Dušan Zbavitel, to byl úžasný člověk a skvělý vypravěč. V té době už byl vyhozen z ústavu a překládal z angličtiny a ze sanskrtu. Hodiny nám dával de facto soukromě, ale to vůbec netušili. Brali jsme je jako součást svého studijního programu. Ty hodiny byly skvěl v sedm ráno ve vymrzlé knihovně Ústavu v Lázeňské ulici na Malé straně. Seznámil nás s věc si tenkrát nikde nemohli přečíst. Sehnat literaturu vůbec nebylo snadné. Měla jsem ráda i anglistiky, profesora Trnku, Martina Hilského a třeba docentku Skaličkovou. Ne že by mě ba to vůbec ne, nechápala jsem, proč se vůbec musím učit takové věci. Ale paní Skaličková uči uměla tu suchou vědu podávat poutavě. Měla v tom systém, a pokud člověk dokázal překonat p z nudné fonetiky se najednou staly zábavné a velmi důležité hodiny. Dodneška z ní čerpám. *========================================================================================= * Myslíte si, že je při výuce potřeba memorování nebo, jak se někdy říká, biflování? *========================================================================================= To je těžké rozhodnout. Když to vezmu konkrétně u jazyka, tak slovíčka nebo fráze se musít Samozřejmě že si můžete vymyslet nějaké systémy, které vám memorování zjednoduší, ale urči fakt si prostě zapamatovat musíte. Na druhé straně si myslím, že něco se mechanicky nabifl Důležité totiž je tu věc pochopit. To znamená, všelijak si ji zkoušet a vztahovat k něčemu Jakmile něco chápeme, tak je to něčím naše a vždycky si to pak dokážeme zase vyvodit. A ta myslím, s každým biflováním. Když se dejme tomu učím letopočty, rozhlédnu se po světě a po bylo zrovna v té době třeba ve Francii, co bylo v Anglii, co moje rodina, máme nějaké příb Jak se lidé oblékali, co jedli, jak cestovali – zkrátka promítnu si tu událost do všelijak Nudný letopočet tak ožije a člověk si ho pamatuje, aniž by bifloval. Biflování je podle mě hospodaření s časem – honem honem do sebe nacpat, co budu potřebovat na zkoušku. A taky to že se učím jenom proto, abych udělal zkoušku. To pak je jasné, že mě to nebaví. Kde není z biflování. *========================================================================================= * Jak vnímáte, že je učení nebo pedagogická role akademika brána v universitním prostředí? upozaděná např. oproti publikacím? *========================================================================================= To je velmi zapeklitá otázka. V zásadě si myslím, že universita je především škola, že ted asi není úplně šťastné, když je akademický svět tlačen do výkonnostně produktivního modu. to bere svobodu, která je podstatou akademického světa. Poznání nebo objevování přichází s se člověk nemůže honit, pak je to násilné. Vždyť si to vezměte: myšlenka vás musí napadnou napadnete myšlenku. Jistě, někdo radši bádá, někdo radši učí, proto máme universitu i akad můžou mít naprosto skvělé přednášky, ale myslím, že mít možnost volby je velmi podstatné. být rozměr dobrovolnosti, rozměr vnitřní potřeby. Pokud by pedagog bádat musel jen proto, je měřeno především počtem publikací nebo účastí na konferencích, jako učitel by byl pod n Můžete samozřejmě zkoumat a zároveň to i učit, ale jakmile jdete opravdu do hloubky nebo ř specifického, pak je to často pro studenty obtížné. Aby mohli jít s vámi, musí tu vaši ces projít. A to nemůžete žádat od studentů na bakalářském stupni a kolikrát ani na magistersk dobré, když studenti mají příležitost nahlédnout do nějakého konkrétního výzkumu. Určitě j možnosti grantů, ale kdyby každý musel objevovat něco pozoruhodného, publikovat a konferov ještě učit, pak to je strašný tlak. A pod tlakem, ve stresu nejde učit v tom modu, o němž chvílí mluvili. Vzdělanost přece není v objemu vědomostí nebo publikovaných titulů. Spíš j usilování vzhůru, takové to tvůrčí propojování, způsob nahlížení. Ono vz-. To nejsou znalo bytí. *========================================================================================= * Poslední otázka je poněkud hypotetická: jaké vlastnosti by podle Vás měl mít dobrý učite *========================================================================================= Měl by mít svoje studenty rád. To stačí. Marie Pavlásková 20. 12. 2018