Jiří Tourek: Hlavním bojištěm dnešní architektury je osud našeho města ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Mgr. Jiří Tourek, Ph.D. [ URL "https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-147.html"] , působí na Faku studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4.html "] a odborně se zabývá filosofií a teorií arch moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice. Věnuje se též otá jejich architektury a urbanismu a především jejich role v civilizaci. K dalším odborným zá architektonická kritika a fotografie, překládání a pořádání architektonických diskuzí. V ú Vydavatelství Zlatý řez odbornou monografii Jiřího Tourka s názvem Myslet architekturu. Po Petera Eisenmana a jeho kritická teorie architektury [ URL "https://www.kosmas.cz/knihy/25 architekturu/"] . Právě tato kniha, ale také otázka současného urbanistického vývoje Prahy zachováním a modernizací evropských měst se staly tématem našeho rozhovoru. *========================================================================================= * Dnes se scházíme u příležitosti nedávného vydání Tvojí knihy Myslet architekturu. Pozdní Eisenmana a jeho kritická teorie architektury. Mohl bys na začátek přiblížit, kdo je Peter ses mu rozhodl věnovat prostor ve své publikaci? *========================================================================================= Peter Eisenman je americký architekt, myslitel, teoretik a učitel. Jeho učitelské působení součástí jeho celoživotní snahy. Je to inovativní architekt a podnětný učitel, který už vy generací. To vše je pro mě nicméně méně zajímavá součást jeho osobnosti. Mnohem zajímavějš jako myslitel, to sleduji. Proč to sleduji, to neumím úplně zodpovědně říci. Jsem přesvědč problémy, myšlenky a směry si člověk nevybírá. Ony si vybírají jeho. Nevím ani, kdy jsem s prvně potkal. Pamatuji si jen, že jsem ho znal a že mě hrozně provokoval. Iritoval mě, dok říci, že mě trochu štval. To vlastně přetrvává do teď, i když teď, kdy mu více rozumím, mě méně. Nebylo to tak, že bych měl osm nezávislých kritérií a hledal jsem si po světě, kdo b zajímat. Tak to nebylo. Je to tak, že mě oslovil a já jsem nemohl než se mu věnovat. *========================================================================================= * Jak dlouho se mu věnuješ? *========================================================================================= Od začátku svého magisterského studia. Celé magisterské studium, celé doktorandské studium vyučuji na FHS. Bude to, řekněme, deset let. Zajímá mě jako myslitel architektury, ale zár protože je představitelem kritické teorie a kritického myšlení v návaznosti na Frankfurtsk podoby kritické teorie. To pro mě bylo po určitou dobu velmi podnětné. V knize samozřejmě teorie, je tam velká část o dějinách, o proměnách architektury, o různých přístupech k ní, poststrukturalismu a dekonstrukce a také analýza několika historických budov. Každý zájemc něco najít. Kniha Jiřího Tourka: Myslet architekturu. Pozdní myšlení Petera Eisenmana a jeho kritická architektury [ URL "https://www.kosmas.cz/knihy/256447/myslet-architekturu/"] *========================================================================================= * Komu je kniha určena? Architektům, teoretikům architektury nebo i laické veřejnosti? *========================================================================================= To je těžká otázka. Eisenman není v Čechách autor, kterému se lidé věnují. Známý je, je to bych na úrovni Heideggera nebo Platóna. Je to jméno, které každý v oboru zná. To však ješt že se mu lidé věnují a dělají ho. Smyslem mojí knihy bylo představit Eisenmana v Čechách. zdejšímu publiku. Kniha byla napsaná s vědomím, že je určena českému čtenáři. Rád bych řek architektům a lidem z architektonického světa. Pochopitelně, že z ní mohou mít prospěch i zabývají filosofií, teorií, kritickým myšlením. Pochopitelně i široká veřejnost, ale obává není napsaná s ohledem na nepřipraveného čtenáře. Snaží se vše vysvětlit a být přístupná, vědom, v knize to i píši, že vlastně přístupná vůbec není. To jsem asi čtenáře odradil, že být stejně komplexní jako Eisenman. *========================================================================================= * Věnuješ se postavě Eisenmana i ve své učitelské praxi na FHS? *========================================================================================= Minimálně. Samozřejmě ano, protože, když už se někomu člověk věnuje dlouhodobě, nemůže ho myšlení. Nemám o něm ale žádný kurz, netvoří v mých kurzech ani hlavní a nejdůležitější so se věnují architektuře, teorii, kritice, světlu a prostoru v architektuře, fenomenologii v ale Eisenman je vždy jen jednou součástí. *========================================================================================= * Zabýváš se filosofií a teorií architektury, ale také architekturou měst a urbanismem. Na co si myslíš o současném urbanistickém vývoji Prahy. *========================================================================================= Že žádný není. Myslím si, že Praha se v současné chvíli téměř vůbec nerozvíjí. Myslím si, poměrně problém, zaseknula se. Hlasy, které volají po tom, že by se rozvoj Prahy měl troch popostrčit, mají pravdu. Je to ale komplexní a složitá otázka. *========================================================================================= * Zástupci UNESCO nedávno kontrolovali stav centra Prahy, zabývali se například výstavbou Myslíš, že podobné stavby Praze škodí? *========================================================================================= Před dvěma lety bych odpověděl, že v žádné případě neškodí a jsou nutné a potřebné. Před m odpověděl, že vlastně škodí a žádné další by vznikat nemusely. Dnes si nejsem jistý. Je to ve mně, je to taková Hegelovská teze, antiteze a teď čekám na syntézu. Na třetí krok, kter výkyvy. Nemyslím, že Praze škodí, ale zároveň si nejsem jistý, že Praze prospívají. To sla které na Pankráci vzniklo – kdo z něj nejvíce těží? Ten, kdo z toho má zisk? Lidé, kteří s investiční byt? Napadne nás někdo jiný, kdo by z toho mohl mít prospěch? Myslím, že ne. *========================================================================================= * Když se podíváme na opačný proces, a to na mizení některých architektonických děl, jako Transgasu na Vinohradské? *========================================================================================= O Transgasu jsem vedl moc pěknou a zajímavou bakalářskou práci. Je to velmi žhavé téma a r společnost. Jak se dalo očekávat, to, co se nazývá „kulturní veřejnost,“ se pochopitelně s ochraně takových budov. Ať už je to brutalismus, jakákoliv moderna druhé poloviny 20. stol kloní k tomu, že tyto budovy obdivují a cení si jich. Jmen, kteří jsou na této straně, je bakalářská práce byla velmi zajímavá. Studenta jsem přiměl, aby sledoval z nezávislé pozic na jedné straně stál, diskuzi a analyzoval jednotlivé argumenty obou stran. Práce se snaží klišé, polopravdy, snad někdy nepravdy zaznívají. Mně to celé zajímá ne kvůli jednotlivým mi Transgasu líto není. Zajímá mě to především proto, že naše společnost neví, co se svými Upřímně řečeno je to jeden z důvodů, proč jsem Eisenmana trochu upozadil. Obávám se, že hl dnešní architektury není architektura sama – co, jak a proč se staví. Hlavním bojištěm dne je osud našeho města. Obecně osud západního města. O to, jaká budou naše města, o to se v vede boj. Myslím, že nevíme, co s našimi městy dělat. Jsou tu tlaky na rozvoj, zvětšování, mrakodrapů, výškových budov, stavbu velkých infrastruktur. Konečně i Praha se dočká nového nádraží nad Smíchovských nádražím, což je dobře. Bude se stavět nová linka metra, vlak na tu jeden směr, který chce města rozvíjet, ovšem rozvíjet je velmi technokratickým, velmi r komerčním způsobem. Pak je tu druhý směr, který se toho všeho bojí, protestuje proti tomu každou budovu. Jistě pro její historickou a architektonickou hodnotu, to je třeba ocenit. jsem přesvědčený, že je to motivováno strachem z budoucnosti, ze změn. Každá změna se vním Tento druhý směr, kam spadá velká část kulturní veřejnosti, se prostě bojí všech výškových terminálů, nových dálnic, protože ničí a ohrožují hodnoty, které už máme. Nevěří, že tento hodnoty nové. *========================================================================================= * Takže hlavní problém je nalézt poměr mezi zachováním a modernizací? *========================================================================================= Přesně tak. Hlavní problém je vyvážit to. Musíme se přeci rozvíjet. Organismus, který se n mrtvý organismus. Problém je v tom, že nemáme vůbec jasno v tom, jakým směrem se rozvíjet. problém. Týká se to měst, ne jednotlivé architektury. To, co se děje našim městům, bezpros formuje naši budoucnost. *========================================================================================= * Svůj zájem o architekturu využíváš i na Fakultních výletech, které jsou na architekturu Letos se chystáte do jižní Itálie. Na co se z architektonického hlediska těšíš nejvíc? *========================================================================================= Nejvíc se těším pravděpodobně na ostrov Capri, kde je Villa Malaparte. Italský spisovatel Malaparte si tam postavil vilu. Oficiálně je architekt Adalberto Libera, ale zlé jazyky tv vyprojektoval Malaparte sám. Je to velice slavná budova. Druhotně až svou samotnou archite scenérií a kontextem. Na to se velice těším. Na druhém místě bych jmenoval jihoitalské měs je perla baroka. Poměrně malé město. Mezi lidmi není až tak známé. Není to turistické doup které po vítězství v bitvě u Lepanta nad tureckou flotilou zažilo veliký rozkvět. Vzniklo svérázném pitoreskním barokním stylu. Rád bych pozval všechny na tento Fakultní výlet [ UR fhs.cuni.cz/FHS-2114.html"] , protože tentokrát to bude něco, co tu ještě nebylo. Bude to výlet. Program je pestrý, od antiky po modernu. Každý si tam něco najde. *========================================================================================= * Abychom nezůstali jen u současné architektury, v pátek 24. jsi organizoval komentovanou studenty FHS v rámci Noci kostelů. Kam jsi studenty vzal? *========================================================================================= Byla to bazilika svatého Jakuba Většího, Svatý Mikuláš na Staroměstském náměstí, Týnský ch procházka není žádná systematická výuka, procházíme se a já komentuji, co vidíme. Je to dů mnoho kostelů není pravidelně otevřeno. Jsem motivovaný tím, že to rád dělám, a tím, že ko jsou součástí naší kultury a života. Dnes tomu však lidé často nerozumí, neví o tom mnoho. na něco ptát. Takže je to příjemné pro mě, že mohu něco vysvětlit, a pro ně, že se něco do to pěkná procházka, bez zápočtu, literatury, sylabu. *========================================================================================= * Vrátíme se ještě k urbanismu měst. Poměrně hodně cestuješ, je nějaké město, které Ti z t přišlo obzvlášť zajímavé? *========================================================================================= Musím říct prostě města, která mám rád. O první a druhé místo se podělí Řím a New York. Ob důvodů, ale všichni, kdo mají rádi města, musí mít rádi New York a Řím. Z posledních let m Singapur, ani ne tak pro jedinečný urbanismus, ale proto, že je to pokus lidí vytvořit si svět. Je to pokus vytvořit město ex nihilo, není to jednoznačně pozitivní, ale každopádně Je to vysoce zajímavé nejen z hlediska architektury a urbanismu, zkoušejí i různé nové for správy, dopravy. V Evropě a ve starém světe to vidět nemůžete. Singapur je ostrov velký as však několikanásobně víc obyvatel. Udivuje mě také, jak se inspiruje na západě, v Evropě a zcela jiný. Snažím se to i částečně zprostředkovat ve svých kurzech. Sára Wienerová 4. 6. 2019