Martina Jurigová: Lidé mívají etnocentrický pohled na západní medicínu ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Martina Jurigová [ URL "https://www.lekari-bez-hranic.cz/martina-jurigova"] absolvovala na humanitních studií UK [ URL "FHS-4.html "] magisterský obor Obecná antropologie – integrál člověka [ URL "FHS-2135.html "] . Bakalářský obor Zdravotnický záchranář absolvovala na Ji univerzitě. V rámci spolupráce s Lékaři bez hranic navštívila řadu rozvojových zemí, napří Jemen, Irák, Sýrii. V současné době působí jako sestra ve Fakultní nemocnici Královské Vin *========================================================================================= * Na FHS jste absolvovala magisterské studium Obecná antropologie – integrální studium člo jste studovala na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích obor Zdravotnický záchranář. úplně změnila obor, ale i školu. Co Vás k tomu vedlo? *========================================================================================= Nemyslím si, že jsem úplně změnila obor. Dodnes dělám ve zdravotnictví, jsem zdravotní ses mě zajímala sociologie, humanitní vědy a antropologie jako studijní obor mě zaujala. Byla překvapená, že navazující magisterský obor na FHS je kompatibilní s mým předchozím studiem možná trochu zvláštní. Chodila jsem do školy společně s lidmi, kteří měli bakaláře třeba z v Plzni. V některých věcech mi chyběl základ, který jsem pak musela dohánět. Antropologie v tom, že se dá propojit se vším. Později jsem se věnovala medicínské antropologii, psala diplomku. *========================================================================================= * Vnímala jste velký rozdíl mezi školami? V přístupu ke studentům i k výuce. *========================================================================================= Na FHS byla rodinná atmosféra. Měli jsme tedy ale naprosto příšernou budovu na Hůrce, to b strašné. Bylo to ale mnohem rodinnější. Změna to pro mě byla v tom, že to bylo humanitní s oproti zdravotnickému exaktnímu oboru jiné. Člověk se musí naučit jinak chápat a hlavně čí věcech. *========================================================================================= * Vzpomenete si na nějakého vyučujícího, který na Vás zapůsobil více než ostatní? *========================================================================================= Určitě Tereza Stöckelová [ URL "https://antropologie.fhs.cuni.cz/KOAFHS-47.html"] , u kter diplomku. Byla docela přísná, ale jsem za to opravdu ráda. Myslím, že díky ní jsem se rozv oboru. Práh stresu mám vysoký, takže potřebuji, aby mi ten stres někdo připomínal. To ona jsem jí opravdu vděčná. *========================================================================================= * Bylo studium na FHS jediným oborem, o kterém jste uvažovala? *========================================================================================= Přemýšlela jsem o oboru Intenzivní péče, tehdy byla jediná na První lékařské fakultě. Tam nedostala, takže jsem šla pracovat. Začala mě ale zajímat antropologie a řekla jsem si, že se mohu naučit v práci vlastní praxí, ale antropologií si mohu rozšířit obzory. *========================================================================================= * Je něco, s čím jste měla při studiu problém? Často to může být skloubení práce a zaměstn *========================================================================================= Měla jsem poloviční úvazek, bylo fajn, že mi to umožnili. Na bakaláři mě třeba nikdy nevyr zkoušky, možná jednou, když jsem šla úplně na blind. Na FHS jsem první dvě zkoušky nezvlád že mi ten přechod dělal trochu problém. Antropologie byla prostě trochu jiná než exaktní o *========================================================================================= * Máte se studiem na FHS spojený nějaký silný zážitek? *========================================================================================= Silný zážitek byla vždy cesta na tu hroznou Hůrku, ale jinak ani ne. *========================================================================================= * V současné době pracujete jako zdravotní sestra a spolupracujete s Lékaři bez hranic, s vypravujete na mise. Jak jste se k této spolupráci dostala? *========================================================================================= Vždycky jsem s Lékaři bez hranic chtěla spolupracovat. Od střední školy to byl můj sen. Ve jsem měla dostatečnou praxi a dodělala jsem magisterské studium, protože jsem nechtěla odj dokončením, tak jsem se hned přihlásila. Lidé, se kterými jsem dělala přijímací pohovor, d přátelé, vnímali moje antropologické studium jako velké plus. Lékaři bez hranic spolupracu antropology, takže si toho cenili. *========================================================================================= * V čem je to výhodné, že za sebou máte studium antropologie? *========================================================================================= Je to výhodné ve chvíli, kdy jedete do země, která je kulturně odlišná. Málokdo odjíždí na některé věci uvědomuje. Lidé mívají etnocentrický pohled na západní medicínu, vnímají ji j platnou a privilegovanou. Díky tomu, že jsem studovala antropologii, tak mám trochu jiný v nepřekvapuje, že mají lidé odlišné vnímání medicíny. Nerozčiluje mě to. Každý, když vyjede misi, tak ho zarazí, že lidé něčemu nevěří. Překvapí je, jak se s některými věcmi zachází. polykat tablety, vše chtějí v injekci. V Nigérii měly třeba rodiny pocit, že když infuze k nefunguje. Mám v tomhle tohle výhodu. Po pár misích na to přijde každý, ale já jsem byla n připravená. *========================================================================================= * Od roku 2015 jste působila v řadě rozvojových zemí jako například Tanzanie, Jemen, Irák, zkušenost z některé z těchto zemí pro vás významnější než ostatní? *========================================================================================= Na to se mě ptá hodně lidí, kde se mi líbilo nejvíc, a podobně. Každá mise byla úplně jiná srovnává. Všechno je v něčem specifické. Velký zážitek pro mě byl Mosul. Byla jsem tam pár co ho Irácká armáda získala zpět pod kontrolu. Lidé tam předtím byli tři roky pod nadvládo státu. Byl to silný zážitek v tom, že Mosul byl úplně zdevastovaný. Nebyl tam jediný dům, nerozbořený. Vypadalo to apokalypticky, jak z nějakého filmu. Lidé tam prošli peklem. Každ měl za sebou příšerný příběh. Měli jsme problém najít nemocnici, kde bychom mohli fungovat se nakonec usídlili, „jenom“ vyhořela. Udělali jsme Emergency, dětské oddělení, porodnice období tam ale byla cítit obrovská vlna entusiasmu. Lidé byli nadšení. Normálně, když jste stejně jako tady, když se zavádí nové postupy, tak musíte na lidi dohlížet a důsledně je p Mosulu jsem něco navrhla a v tu chvíli to bylo. Bylo to ohromné. Ráda na to vzpomínám. *========================================================================================= * Měla jste i nějaký vyloženě negativní zážitek z některé z misí? *========================================================================================= Vždycky se trochu ochomýtáte v nějakých krizovějších situacích, kdy se všechno kazí. To se vždy se to nakonec samo vyřešilo. Vždy je tam tým lidí, který Vás podpoří. Zatím jsem měla na dobrý tým. *========================================================================================= * Připravilo Vás studium na takovou pozici? Může nějaké studium připravit na takové zážitk *========================================================================================= Myslím si, že to není pro každého. Medicína v těchto zemích je hodně odlišná. Nejen z kult vnímání a praxe medicíny je tam jiná. Já působím v prostředí ARA, kde mám monitory, přístr mise byla v uprchlickém táboře v Tanzánii, kde nebylo nic. Pamatuji si, jak mi říkali, že hodně anemické, bude mít nízké množství hemoglobinu, tak ho přijmeme. Já jsem se ptala, ja je anemické. Byla jsem zvyklá podívat se na výsledky z laboratoře, případně si odebrat kre analyzátoru a za třicet sekund mít výsledek. Tady mi řekli, že se podívám na spojivky, jes nebo ne. Připadala jsem si hloupá. Je zvláštní, jak jsme zvyklí na technologie a ztrácíme dovednosti, jako třeba fyzikální vyšetření pacienta. Spousta věcí se dá udělat i bez příst si uvědomí, jak je někdy neschopný a nepoužitelný. I nemoci jsou v takových zemích jiné. J které u nás nevidíte. Člověk se pořád musí učit. *========================================================================================= * V Česku pracujete na Klinice anesteziologie a resuscitace ve Fakultní nemocnici Královsk to pro Vás jen dočasné, než se zase vydáte někam s Lékaři bez hranic, nebo jste na této po zakotvená? *========================================================================================= Teď už další mise neplánuji. Od ledna přecházím na kardiochirurgii. Učím na Třetí lékařské magisterské obory intenzivní péči. Chci už zůstat doma. Už jsem doma dostala zaracha. Misí dost. (smích) Mám i výhledově rodinné plány, takže už to pro mě skončilo. Pracovní povinno mít, už také nejsou tolik flexibilní, abych si mohla vycestovat, kdy chci. *========================================================================================= * Absolventi FHS jsou často společensky angažovaní, není jim lhostejné, co se ve společnos myslíte, že to je? *========================================================================================= Někteří mí spolužáci byli angažovaní, to je pravda. Myslím, že je to přirozené. Ve chvíli, společenské vědy a zajímáte se o to, co se děje ve společnosti, tak vám to prostě není lho přirozené pak dění ovlivňovat. Já sama si ale aktivní a angažovaná nepřipadám. Sára Wienerová 28. 11. 2019