Senioři radí mladé generaci ****************************************************************************************** * Doktorandka Judita Matyášová: Senioři radí mladé generaci ****************************************************************************************** Můj doktorandský projekt se věnuje mezigeneračním vztahům v České republice. Hlavním témat s teenagery, kteří nahrávají vyprávění pamětníků. Zkoumám, zda tato zkušenost mladé lidi o případně změní jejich pohled na seniory. Vloni jsem dostala pozvání od mojí školitelky, do Holmerové [ URL "https://cello-ilc.fhs.cuni.cz/CEL-68.html"] , abych se zapojila do meziná 4EU Dopis vnoučeti. Tento projekt zajímavým způsobem doplňuje mojí současnou práci, protož na mezigenerační dialog z jiné perspektivy. Autorka projektu, socioložka Urszula Tokarska univerzity, zkoumá, co vzkazují senioři mladé generaci. „Často pracujeme se seniory a víme psychologického hlediska důležité udělat na konci života nějaké resumé. Nejde primárně o t celý svůj životní příběh, ale aby do dopisů napsali, co by doporučili svým vnoučatům. Někd z vlastní rodiny, jiný doporučuje hodnoty, které vnímá jako důležité” řekla Tokarska, kter přizvala psycholožky z varšavské univerzity, později se přidala také gerontoložka Sonja Eh Heidelberg. Vloni na podzim jsem se poprvé sešla s týmem ve Varšavě a společně jsme se dom koordinovat projekt v Česku. ****************************************************************************************** * Válečná historie ****************************************************************************************** Chtěla jsem zapojit co největší skupinu seniorů, a proto mě napadlo, že přizvu ke spoluprá organizaci SenSen, která sdružuje 40 tisíc aktivních seniorů po celé republice. V lednu 20 veřejnou výzvu, na kterou reagovaly desítky seniorů. Koncem září jsem jela do Varšavy, kde analyzoval jednotlivé texty z Česka. O měsíc později jsem zorganizovala dvě mezinárodní ko kam přijely členky týmu z Polska a z Německa. První konference se konala 21. října v Kniho Havla. V publiku byli nejen autoři českých dopisů, ale také studenti dvou pražských základ této akce totiž bylo nejen představit dosavadní výsledky našeho projektu, ale také diskuto nejmladší a nejstarší generace. Tokarska ve své prezentaci popsala, co je typické pro polskou kolekci dopisů. Jednotlivé t dvou částí. Jedna byla narativní, to znamená, že senioři do svých textů zahrnovali krátké ze života, jež považovali za důležité pro uchování. Druhou formou byl takzvaný argumentati autor udílí různé rady, které ale většinou nezabaluje do vyprávění, dává je přímo. „České podrobnější, ale mají také mnohem konkrétnější sdělení mladší generaci, než polské dopisy. je také v tom, že v polských textech málokdy najdeme rodinné ságy. U vašich dopisů je vidě rádi popisují příběhy z vlastní rodiny a v textu používají nejrůznější metafory. V Polsku ve velké míře svěřují vnoučatům s hrůznými zážitky z druhé světové války. Přestože ti u ná ještě starší a z válečné doby si toho tedy mohli pamatovat více, byli to právě Poláci, kte komunikovali výrazně víc. Čeští senioři spíše jako dobu hrůzy popisovali období komunismu. Tokarska. ****************************************************************************************** * Inspirace v rodině ****************************************************************************************** Po její prezentaci jsem představila publiku, čemu se v dopisech věnovali senioři v Česku. se zaměřili hlavně na rodinnou historii. Věří, že by mohla vnoučatům posloužit jako inspir pomoci, aby se vyvarovali podobných chyb, jaké dělali jejich předci. Autoři dopisů poukazu model, který se v dané rodině osvědčil a měl by pokračovat i v dalších generacích. Jednotí zkoumaných textů je přání o vzájemný dialog s mladou generací. Z dopisů je zřejmé, že čast u jednostranné komunikace, kdy vnouče prarodičům pošle jednou za čas e-mail nebo občas zav forma dialogu ale seniorům nestačí, mnohem více oceňují osobní setkání. Po skončení mojí p pohovořila Jaroslava Černá z litoměřického seniorského klubu, která přečetla úryvek ze své životní optimista. Úporně se snažím skoro ve všem najít něco dobrého. A to v životě soukro Trvalo mi příliš dlouho, než jsem si přiznala, že to není správné. Nic se nemá přehánět. J rozeznat špatnost dřív, než přeroste do úplného zla.“ ****************************************************************************************** * Obsah i forma ****************************************************************************************** Sonja Ehret na konferenci hovořila o německé kolekci, která je atypická nejen obsahem, ale Mnozí senioři text doplnili o ilustrace nebo dekorativní samolepky. Sonja Ehret to připisu historii a kultuře psaní dopisů v Německu a odkazuje například na Goetheho. „Myslím, že u kultura ručně psaných dopisů udržuje,” uvedla na konferenci. Mnohé německé dopisy pak obsa ztráty milované osoby. Skrz popis této tíživé skutečnosti pak mnohdy docházejí k moudrým r se snaží předat dál. „Například že život je plný zvratů a člověk je jednou nahoře, jednou byla často existenciálního charakteru. Nezřídka bylo komunikované také, podobně jako v Pol světové války, pak i rodiny, vlasti nebo práce. „Válka je pak většinou v dopisech popisová krutá, jsou zmiňovány bombové útoky, kdy jediné, o co člověku jde, aby nějak přežil,” shrn dodává, že senioři se často domnívají, že jejich hlas není příliš ve společnosti slyšet a zásadní, aby se nejmladší generace z války poučila. Aby se něco takového už neopakovalo. ****************************************************************************************** * Rady z obou stran ****************************************************************************************** V druhé části konference proběhla diskuze na téma, co je v životě důležité a jak se genera seniorů vnímají navzájem. Vilma Svobodová vede seniorský klub v Lounech a podělila se s os pocity: „Velký význam těch dopisů je v tom, že do nich napíšete i věci, které byste vnouče dětem nikdy neřekli. Napíšete tam, čeho by se třeba měl v životě vyvarovat. Osobní kontakt pomoc druhá. Ale dát to na papír v situaci, kdy vnučce je sedmnáct, a popsat nějaké rady z mně bylo stejně, o tom neví spousta lidí. Ona si z toho vezme ponaučení na celý život”. Do i mladou generaci. Jeden ze studentů řekl, že vnímá seniory jako velmi zkušené lidi, od kt čerpat jejich zkušenosti a moudrost. „Můžeme se z jejich životů poučit. Prarodiče nám hodn vypráví. Jejich rady si beru k srdci a snažím se je nějak do svého života dostat.” Zajímav jeho spolužák, který řekl: „Všímám si u své babičky, že se snaží nebýt tolik nostalgická. si život pořádně vychutnat,” promluvil a přidal, podobně jako senioři, jeden nápad: „Porad seniorům, že se někdy vyplatí míň vzpomínat a víc si užívat život.” ****************************************************************************************** * Jiná perspektiva ****************************************************************************************** Tato konference byla první ze série mezigeneračních akcí, které nyní chystám ve spolupráci organizací SenSen. Zajímalo nás, zda tato akce zaujala publikum a zda má smysl v těchto ak pokračovat. Před konferencí dostali teenageři a senioři dotazníky, které jsem vytvořila sp socioložkou Lucií Vidovičovou. Chtěly jsme zjistit, zda mezigenerační setkání připadá resp přínosné. V pilotní fázi bylo zpracováno 70 dotazníků, z toho polovina juniorských a polov V dotazníku jsme se respondentů ptaly, jak by celkově oznámkovali naší konferenci a dozvěd teenageři by dali známku 1,8 a senioři 1,6. Další otázka zněla, zda by doporučili akci svý 94 % teenagerů souhlasilo, u seniorů to bylo ještě o dvě procenta více. Zajímavý byl také mladého respondenta, který zhodnotil mezigenerační setkání z perspektivy seniorů: „Tento p že tito konkrétní aktivní senioři jsou "fajn". Bohužel to ale úplně neodráží reálnou spole to nic nepřineslo. Ale hlavně pro ty starší to určitě bylo vzpruha a rádi viděli, že je ně Pokud jim tento pocit aspoň trochu pomohl, stálo to za to tu být a děkuji“. Po skončení akce v Knihovně Václava Havla se konala další mezinárodní konference. Od 18 ho Polském institutu v Praze prezentace výsledků našeho projektu, poté následovala diskuze s se zúčastnili zástupci neziskových organizací, které spolupracují se seniory, např. SenSen O naší konferenci informovala tuzemská média, v den akce Česká televize vysílala reportáž O projektu informoval také týdeník Respekt, dále pak týdeník Téma a Vlasta. ****************************************************************************************** * Příběhy z fotoalb ****************************************************************************************** Začátkem prosince jsem českou kolekci dopisů představila studentům a pedagogům varšavské u skončení přednášky jsme diskutovali především o mezigeneračních aktivitách v Česku, které tak rozšířené jako u nás. Nyní připravuji sérii akcí na základních školách po celé republi členy seniorských klubů. V úvodní části zazní úryvky z dopisů vnoučatům a poté bude diskuz z rodinných fotoalb. Zadali jsme seniorům a studentům, aby si připravili pár fotografií z Věřím, že přes příběhy z rodinných alb se dostaneme nejen k osobním zážitkům účastníků, al také, jak se změnil každodenní život v uplynulých desetiletích. Druhá část akce bude věnov mezigeneračních vztazích. Průběžné informace o projektu Dopis vnoučeti zveřejňujeme na webu SenSen, jednotlivé dopis webové stránce Národní kronika, www.narodnikronika.cz [ URL "http://www.narodnikronika.cz" příštího roku náš mezinárodní tým čeká další analýza dopisů a porovnání textů z jednotlivý Judita Matyášová studentka 2. roč. doktorandského programu Studia dlouhověkosti [ URL "FHS-1594.html "] , F 13. 12. 2019