Kdo se o nás postará? Migrantky na českém trhu práce! ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Tisková zpráva, 16. dubna 2020 Kdo se o nás postará? Migrantky na českém trhu práce! Uzavření hranic nezkomplikovalo život jenom lidem na cestách, Čechům žijícím dlouhodobě v také mnoha migrantům a migrantkám na českém trhu práce. Zviditelnila se přeshraniční prová práce v pečovatelském sektoru – zatímco Češky či Polky dojíždějí pečovat do Německa nebo R Česku často vykonávají migrantky z Ukrajiny či jiných východoevropských zemí. Zavřené hran obtíže jak pro migrantky samotné, tak pro pečovatelská zařízení, kde migrantky pracují, ne seniorky a jejich rodiny. V České republice je péče o seniory dlouhodobě podfinancována a platy pečovatelek jsou pod – v roce 2018 byla průměrná hrubá mzda pečovatelek 27 107 Kč (oproti průměrné hrubé mzdě z která byla 33 840 Kč). Podfinancovanost zasahuje jak sektor zdravotnictví, tak pečovatelsk nebo i nájemnou péči v domácnosti. Právě tu vykonávají také cizinky. Zde se kromě nízké mz také prekarita, nejasné a špatně kontrolovatelné pracovní podmínky – v řadě zemí je domácí práce vyjmuta z pracovněprávní ochrany zaměstnanců nebo se odehrává v šedé zóně. „Migrantk českých rodin docházejí nebo v nich přímo žijí, aby se staraly o seniory v jejich domácím mohou čelit problémům, které přináší specifický charakter nájemní práce v domácnosti,“ řík antropoložka Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "http:/ která spolupracuje se Sociologickým ústavem AV ČR [ URL "https://www.soc.cas.cz"] v rámci programu AV21 Globální konflikty a lokální souvislosti: „Vzhledem k téměř neustálému pobyt respektive domácnostech seniorů, jsou pro tento typ služeb typické problémy s přesčasy, ze definicí, s narůstáním počtu aktivit, které jsou od zaměstnankyně očekávány, a s problémy téměř nepřetržitého osobního kontaktu a ztráty soukromí pro samotné pečovatelky. Z hledisk tyto migrantky typicky jednoho zaměstnavatele a pracují na oficiální smlouvu. Vnímaná poby jednom zaměstnavateli může vést k tomu, že řešení problémů migrantky odsouvají či se jim s protože ztráta zaměstnání pro ně znamená ohrožení pobytového statusu,“ vysvětluje Ezzeddin Česko by mělo řešit situaci migrantek Neměli bychom ale zapomenout, že také české ženy pracují jako pečovatelky v tzv. 24hodinov a Německu. Většina jich pendluje mezi Českou republikou a sousedními zeměmi v turnusech – týdny stráví prací a pak se na podobnou dobu vrací domů. Pro tyto ženy je sice vyjednána v překračovat hranice, nicméně dobu v Česku musí trávit v karanténě, což se samozřejmě negat jejich pohodlí i způsobu života celé rodiny. Zatímco Německo vyjednávalo s českou vládou výjimky pro české zdravotní sestry a pečovatel spoléhají mnohá zdravotnická a pečovatelská zařízení v pohraničních regionech, Česko by mě desítek tisíců migrantek na svém území. V Česku pracují v pečovatelském sektoru ženy nejen dalších zemí EU, ale také třeba z Ukrajiny nebo Moldavska. Z práce cizinek v pečovatelském nyní patří mezi ty nejvytíženější a zároveň naprosto klíčové oblasti, se tak stává vrcholn Debata by se ale neměla vést jenom o tom, kolik migrantek je pro český pečovatelský sektor „Nevyřčené a málo diskutované zůstávají širší socioekonomické a prekarizované pracovněpráv nichž tento systém stojí. Jsou to ekonomické nerovnosti uvnitř EU i globálně, které vytvář cirkulární migraci za prací,“ vysvětluje Zuzana Uhde z oddělení Gender a sociologie Sociol AV ČR. „Současná krize tak odkrývá skutečnost, že systém zajištění péče v řadě evropských levné práci a vykořisťování a zneužívání mobility pečovatelek. Pro EU by současná situace k reformě systému péče o seniory – jeho hlavním principem by měla být solidarita a zohledn pečujících i seniorů a seniorek, o které je pečováno, nikoli skutečnost, že pečovatelská p placená, a vykonávají ji tedy ženy z chudších zemí. Pokud současná situace odkrývá slabá m z nich určitě je dlouhodobá podfinancovanost a nedostatečné společenské ocenění pečovatels Uhde. Jak dopadají protipandemická opatření na migranty a migrantky v Česku? Pracovní podmínky migrantů a migrantek pracujících ve zdravotnickém a pečovatelském sektor nyní měly být klíčovou součástí politické debaty. Opatření Ministerstva vnitra se ale sous na repatriaci osob, které se chtějí vrátit domů, a týkají se pouze osob, které nemají v Če trvalý pobyt. Mnoho cizinců, kteří v Česku pracují, zde ale potřebuje spíše zůstat a mnozí ocitnout ve velmi zranitelné situaci kvůli nedostupnosti zdravotní péče. Více než 40 % cizinců a cizinek žijících v Česku pochází ze zemí mimo EU, tedy z tzv. třet lidé, mezi které samozřejmě často patří migrantky pracující jako pečovatelky, mají pouze o systému veřejné zdravotní péče, nárok na ni mají pouze ti, kteří mají standardní zaměstnan ho nemají, pracují třeba jako OSVČ nebo jako agenturní zaměstnanci, jsou odkázáni na soukr pojišťovny a není v tuto chvíli jasné, do jaké míry budou soukromé pojišťovny hradit rizik nákazou COVID-19,“ upozorňuje Lenka Formánková, která se v rámci oddělení Gender a sociolo zabývá postavením žen migrantek na trhu práce v Česku. K problému se zatím nevyjádřilo ani vnitra, ani Ministerstvo zdravotnictví. Na negativní důsledky systému zdravotního pojištěn kteří jsou povinni mít pojištění uzavřené, ale nemají přístup k veřejnému zdravotnímu poji nuceni uzavírat často velmi nevýhodné smlouvy se soukromými pojišťovnami, pro které jsou p migranty zdrojem podstatných příjmů – upozorňují neziskové organizace, pracující s migrant situaci řešit ovšem naráží na lobby pojišťoven. V současné situaci přitom může pro mnoho l ohrožení života nebo riziko značného zadlužení v případě, že budou potřebovat nemocniční p Stejně tak česká vláda neimplementovala nařízení EU, které by umožňovalo dosáhnout na zdra během pobírání dávek v nezaměstnanosti – takže cizinci, kteří nyní přijdou o práci, opět v nebudou mít zajištěnou zdravotní péči. Nejasnosti panují i u některých aktuálních opatření. Není například jasné, zda se podpora na v Česku podnikající cizince a cizinky – například cizinky podnikající ve službách, jako nebo kosmetika –, kteří přitom mohou nyní zažívat výpadek příjmů. Pro podnikající migranty situace znamenat existenční katastrofu i proto, že jejich pobytový status je prodlužován n doložení příjmů. Kromě finančních problémů tak může být ohrožen i jejich pobytový status. se v tíživé nejistotě ocitají celé rodiny. Podpora pro zaměstnané cizince a cizinky Ministerstvo vnitra na druhou stranu zavedlo podporu pro zaměstnané cizince – stávající za musí pomoci s registrací statusu zájemce na stránkách MPSV, je-li nucen jejich pracovní po a obecně se prodloužila platnost povolení k zaměstnání pro ty, kterým by povolení skončilo stavu. Vzhledem k situaci na trhu práce lze ovšem očekávat, že i po vypršení nouzového sta migranty a migrantky velmi obtížné nalézt novou práci. K této skutečnosti přispívá tzv. te kdy každé na úřadech práce nově vyhlášené volné pracovní místo musí být po dobu několika d nabízeno českým uchazečům a uchazečkám o zaměstnání. „Podle toho, co víme z našich výzkumů, je rozhodně důvod se obávat, že řada migrantek bude prodloužením pobytu, přitom po jejich práci nejspíš bude poptávka spíše rostoucí. Situaci to, že oficiální dokumenty Ministerstva vnitra nejsou přeloženy do jiných jazyků. Migranti se tak musejí spolehnout na neziskové organizace, které se jim snaží informace zprostředko popis situace Markéta Švarcová z oddělení Gender a sociologie [ URL "https://www.soc.cas.c svarcova"] . ****************************************************************************************** * Kontakt: ****************************************************************************************** • Mgr. Petra Ezzeddine, Ph.D., studijní obor Antropologická studia FHS UK, mail: petra.ezzeddine(zavinac)fhs.cuni [ MAIL "petra.ezzeddine(zavinac)fhs.cuni"] • Mgr. Filip Poštulka, mediální zástupce Fakulty humanitních studií UK, filip.postulka(zav [ MAIL "filip.postulka(zavinac)fhs.cuni.cz"] Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává autorská práva Fakulta humanitních studií UK., licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě z nijak omezeno, zúženo či limitováno.