Výsledky výzkumu: Domácí násilí za pandemie COVID-19 ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Tisková zpráva, 1. července 2020 Výsledky výzkumu: Domácí násilí za pandemie COVID-19 Jak v důsledku nouzového stavu a preventivních opatření vzrostl počet incidentů a intenzit násilí? A jak se to promítlo do poptávky po službách organizací pomáhajících obětem tohoto zjišťoval rozsáhlý kvalitativní výzkum. První fáze sběru dat probíhala od 18. 4. 2020 do 5. 6. 2020, a to formou rozhovorů s oběťm sledování vývoje konkrétních anonymizovaných případů. Tato data byla doplněna o rozhovory a pracovníky dalších neziskových organizací poskytujících pomoc obětem násilí. Výzkum real pracovnice Fakulty humanitních studií UK ze studijního programu Občanské společnosti FHS U ksos.fhs.cuni.cz/KOS-1.html"] a Sociologického ústavu AV ČR [ URL "https://www.soc.cas.cz/ spolupráci s neziskovými organizacemi: ROSA – Centrum pro ženy [ URL "https://www.rosa-os. Acorus, z.ú [ URL "http://www.acorus.cz/"] ., a proFem – centrum pro oběti domácího a sexu o.p.s. [ URL "https://www.profem.cz/"] Zhoršení situace obětí během Covid-19 Výzkum potvrdil, že fyzické násilí s viditelnými důsledky je špičkou ledovce domácího nási častěji se totiž jedná o opakující se dlouhodobou kombinaci psychického, fyzického, sexuál ekonomického násilí a manipulace. Zejména v období pandemie tak násilné osoby mohly oběť j manipulovat a kontrolovat, a to právě v důsledku omezení pohybu a sociálních kontaktů obět Situace spojená s koronavirovou krizí poukázala na dlouhodobě patrné mezery v poskytování různých forem násilí, a to ze strany státních institucí, zejména policie, soudů a orgánů s ochrany dětí. Státní instituce se v prvních dvou týdnech nouzového stavu odmlčely, v další začaly na situaci reagovat, ale jejich aktivita z hlediska potřeb obětí nepokrývala četnos zjištěných případů. Navíc instituce v plné míře nevyužívaly ani již zavedených nástrojů pr řešení domácího násilí. Policie a soudy „Dědeček ohrožoval a napadal celou rodinu, všichni se ho báli. Dospělé dceři se podařilo p současně přijela i záchranná služba. Muž byl agresivní i vůči ošetřující lékařce, která ho násilí i vůči zdravotnickému personálu nechtěla ošetřit, pokud mu nebudou nasazena pouta. odvezla na služebnu, ale v noci v 1:30 ho přivezli zpátky domů s tím, že je podnapilý, ale zavřené a nemají ho kam umístit. Žádný další proaktivní monitoring případu ze strany polic I tak vypadalo domácí násilí za nouzového stavu, jak popsala vedoucí poradny organizace Ro ženy, z. s., Branislava Marvanová Vargová. Institut vykázání, přímý intervenční nástroj pr násilí, tedy ne vždy fungoval tak, jak by měl. Soudy, jež by teoreticky měly přednostně řešit právě případy násilného charakteru, kde neb trvá a obzvláště ty, ve kterých figurují nezletilé děti, většinu jednání odročily. Tím nao dalšímu protahování i velmi vážných případů včetně sexuálního zneužívání. “Řada soudů se v domácího násilí nebo i týrání dětí absolutně zastavila, na druhou stranu v jednoduchých a pro společnost méně škodlivých jednání nadále běžela,” dodává Kateřina Mužíková, spoluprac proFem. Krizová lůžka, azylové bydlení a situace dětí Násilí mnohdy nekončí ani odchodem ze společné domácnosti. Matky žijící v azylovém domě mě „strach děti vydat, protože partner je nezodpovědný – dítě informovalo o tom, že absolvova výlet se spoustou dětí a lidí; častá je manipulace s klientkami: ‚tak jestli to dítě nechc tak já si ho nechám,‘“ popisuje „karanténní novinky“ v manipulaci ze strany násilných part brněnského Magdalenia. Pro děti žijící ve vztazích poznamenaných násilím tak pandemie mnoh výrazné zhoršení situace. Násilí se začalo obracet i vůči nim, přičemž OSPOD ne vždy fungo měl: „Otec je agresivní na klientku i na děti 5 a 7 let, syna držel pod krkem, léčí se v S drogám a alkoholu. Klientka se bojí děti předávat ke styku, nic ale není soudně upraveno. ať se klientka s otcem dohodne. Situace je v rámci pandemie horší, protože otec nedodržuje epidemiologická pravidla,“ popisuje situaci klientky Acorusu jeho ředitelka Jaroslava Chal Zatímco pro možné pachatele násilí policie ve spolupráci s kraji či obcemi hledali krizová vykázání v době karantény, pro oběti taková lůžka zajištěna nebyla. V ČR krizová lůžka pro chybí dlouhodobě, nedostatečný je také počet a dostupnost pobytových služeb pro tuto cílov takovou. Nouzový stav a neziskové organizace Zatímco státní instituce uvedl tedy nouzový stav spíše do určité paralýzy, ostatní typy po organizací - především NNO - okamžitě zaváděly nové on-line služby, skypové konzultace a d opatření. Tím podle všeho dokázaly částečně podchytit i tzv. latentní výskyt případů domác zároveň se díky analýze části takto podchycených případů ukázaly některé trhliny v systému do budoucna dobré řešit. Co tedy pandemie pro téma domácího násilí přinesla? Špatné zprávy jsou, že: - podle našich údajů domácího násilí, respektive poptávky po službách poskytujících pomoc - instituce státní správy dokáží zachytit a účinně řešit jen malou část případů, - v tuto chvíli značná část obětí domácího násilí systémem pomoci propadá. Dobré zprávy jsou, že: - pomáhající organizace zásadně rozšířily služby pomoci a nastavily účinné nástroje, díky poskytnout obětem pomoc v krizových situacích, - v systému existují další nástroje pomoci, které ale v tuto chvíli nejsou dostatečné a je propojit a zacílit tak, aby pomoc obětem byla rychlá a účinná. Druhá fáze výzkumu Po první fázi sběru dat se výzkum zaměří na další instituce v rámci systému pomoci (předev soudy, OSPOD), aby bylo možné zmapovat situaci i z jejich perspektivy. Na základě obou fáz jejich hlavních zjištění pak budou neziskovými organizacemi ROSA, Acorus a proFem formulov relevantním orgánům. O studijním programu Občanské společnosti FHS UK: Na výzkumu spolupracoval studijní program Občanské společnosti FHS [ URL "https://ksos.fhs o první pracoviště v České republice, které je zaměřená na problematiku občanské společnos sektoru. Propojuje teorii a praxi, výzkum a jeho aplikaci ve všech tématech, kterými se za například o filantropii, dobrovolnictví, lidská práva, udržitelný rozvoj, sociální inovace společenskou odpovědnost firem, řízení lidských zdrojů a další. Více informací najdete zde ksos.fhs.cuni.cz/ [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/"] ****************************************************************************************** * Kontakty: ****************************************************************************************** • Mgr. Dana Moree, Dr. studijní program Občanské společnosti FHS UK, M: 728 979 852, dana.moree(zavinac)fhs.cuni.cz [ MAIL "(zavinac)"] • Filip Poštulka, mediální zástupce FHS UK, M: 724 104 295 filip.postulka(zavinac)fhs.cuni.cz [ MAIL "(zavinac)"] Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává autorská práva Fakulta humanitních studií UK., licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě z nijak omezeno, zúženo či limitováno.