Marek Uhlíř: V rámci studia jsme dostali velmi praktické znalosti ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Marek Uhlíř absolvoval na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4.html magisterské studium Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích [ URL "F "] . Působil jako ředitel domácího hospice Cesta domů. Dlouhodobě se věnuje problematice z zdravotnictví. *========================================================================================= * Na FHS jste absolvoval navazující magisterské studium Řízení a supervize v sociálních a organizacích. Byla to Vaše první volba po bakaláři? Proč právě FHS? *========================================================================================= Bakalářský obor jsem vystudoval na žurnalistice na Karlově univerzitě. Když jsem přemýšlel tak jsem nechtěl jít pracovat do redakce jako juniorní redaktor, místo toho jsem se dozvěd záchranka nemá tiskového mluvčího. Došel jsem za tehdejším ředitelem doktorem Schwarzem a se, jestli nechce zkusit na měsíc, jaké by to bylo mít tiskového mluvčího. On to přijal a přestože jsem byl úplné jelito čerstvě po škole. Začal jsem dělat tiskového mluvčího a v p zjistil, že to, co mě na tom zajímá, je zdravotnictví, ne tiskové mluvení. Nejdříve jsem s řidiče záchranné služby a pak jsem si říkal, že by mě bavilo ještě něco dál studovat. Něco v oboru dovzdělal. Vzal jsem učitelské noviny a hledal jsem, co za zdravotnické nemedicíns studovat. Našel jsem studium na FHS a zaujala mě věta, kterou tam napsala paní docentka Ha "https://krs.fhs.cuni.cz/KRS-82.html"] : „Tento obor není pro studenty, kteří hledají nejs k diplomu.“ To se mi zdálo, že znamená, že se tam člověk něco naučí. Doktorka Holmerová [ cello-ilc.fhs.cuni.cz/CEL-68.html"] a další byli zajímaví tím, že byli z praxe. Byli to li neteoretizovali, ale sami měli zodpovědnost za konkrétní pacienty, zařízení a provozy. Řík je to daleko lepší než jít studovat teoretický obor. Byla to doba, kdy se mluvilo o zavádě Pamatuji si debaty, kdy jsme mluvili s mými vrstevníky o tom, kdo by byl ochotný školné pl jsem byl sám, kdo říkal, že studuje tak zajímavý obor, že by byl ochotný vzít si půjčku a *========================================================================================= * Jako bakalářský obor jste vystudoval žurnalistiku. Je to poměrně radikální změna oboru. těžké učinit takové rozhodnutí? *========================================================================================= Vůbec ne. Myslím, že je to prospěšné. Člověk, který ví, jak fungují dva obory, tak se před daleko větší možnosti než tomu, který rozumí jen jednomu oboru. Když se podíváme, kolik je zároveň právníci a lékaři, tak to jsou všechno lidé, kteří udělali významnou stopu a otisk práva kolem zdravotnictví. Podobně jako lidé, kteří umí zároveň ekonomii a zdravotnictví. které by člověk s jedním oborem nezvládl. Vědět jakým způsobem fungují média, jakým způsob veřejné debatě, to pro mě bylo vždy nesmírně důležité. *========================================================================================= * Bylo něco, co Vás na FHS překvapilo? *========================================================================================= Už samy přijímačky byly pozitivním signálem. Za prvé ta věta, že obor není nejsnadnější ce a za druhé to, že se automaticky předpokládalo, že uchazeč musí umět anglicky, protože stu budou v angličtině. To mi dávalo naději, že se nebudu dozvídat, jak se to v Čechách dělá u ale budeme vést debatu ne nad českou kotlinou, ale nad tím, jak se to dá dělat kdekoliv. T podařilo naplnit měrou vrchovatou. Nikde jsme se neučili historii personalistiky v českých něco takového. Myslím, že tento obor je hodně netypický v rámci FHS. Doufám, že to nevyzní nikdy jsem se ani necítil úplně jako student FHS. Loajalita a hrdost směřovala přímo k obo ne k fakultě jako takové. To přesto, že velká část vyučujících fungovala i v orgánech faku se to v jiných prostorách než v Jinonicích. Měli jsme hodně individuálního přístupu díky t bylo málo. Byla to spíše malá rodinná katedra. *========================================================================================= * Je něco, s čím jste měl při studiu problém? Krom zkoušek to může být i skloubení práce a *========================================================================================= Ne, nic mě nenapadá. *========================================================================================= * Mohl byste jmenovat vyučujícího, na kterého máte nejsilnější vzpomínky? Zmínil jste paní Holmerovou. Utkvěl Vám v paměti ještě někdo další? *========================================================================================= Pro mě nejdůležitější osobou byl Petr Vrzáček [ URL "https://krs.fhs.cuni.cz/KRS-87.html"] jsme od konce studií stále v profesním kontaktu. Dost často využívám i expertního zázemí k nám třeba daří zatáhnout studenty, kteří hledají téma pro diplomovou práci, využít je pro který se řeší třeba v paliativní péči. Doufám, že je to oboustranné. Katedra umí docela do absolventů pro nepovinné bloky výuky nebo pro vedení praxí. Je to hodně Petrovou osobou, p takový přirozený propojovatel lidí. Hodně často vzpomínám na inženýra Trpišovského, který finanční řízení a zároveň byl ekonomickým náměstkem v jablonecké nemocnici. Otevíral nám o ve zdravotnictví šetří na těch nesprávných místech, a jak najít ta správná místa. Občas js se stalo, když udělal tu a tu změnu, říkal nám, že rok chodil „kanálama“ a nikdo se s ním velmi praktické znalosti, které jsme dostali. *========================================================================================= * Dlouhodobě se věnujete zdravotní péči. Šest let jste byl ředitelem domácího hospice Cest tomto druhu práce naplňuje? *========================================================================================= Já si nemyslím, že dělám jeden druh práce. To, co mě naplňuje, je právě to, že práci často sice pravda, že jsem šest let řediteloval, což obnášelo vedení skoro osmdesáti lidí a třic rozpočtu. Teď si ale užívám, že jsem na volné noze a nevedu žádné porady, nemám podřízené. začal ředitelovat, tak jsem si užíval to, že jsem byl na rodičovské dovolené s dcerou. Pře analyzoval excelové tabulky pro švédský think tank, a také to bylo fajn. Mám dojem, že ned práce, který by mě naplňoval. Rád se naučím něco nového, a když mám dojem, že nastala doba daří nejlépe, tak se to snažím někomu předat a vrhnout se do něčeho nového. *========================================================================================= * Tento přístup jste se naučil nebo jste ho měl vždy? Nebojíte se učit novým věcem. Víte, *========================================================================================= Netroufnul bych si tvrdit, že vím, že to zvládnu. Je spousta věcí, které jsem nezvládnul. myslím, že obecně nějaká otevřenost povahy a ochota podstupovat rizika a ochota jít do nez z charakterových vlastností, kterou lidé mají odjakživa. Uplatňují ji nejen v práci. Jsou změny nemají rádi, nemají rádi riziko. Ti jsou kotevním prvkem organizací a institucí a js potřeba jako ti ostatní. Myslím, že jsem měl štěstí na spoustu kolegů, kteří byli touto br říkali: „Hezky si to, Marku, vymyslel, ale necháme to zatím v šuplíku, až budeme mít hotov jsou důležitější.“ *========================================================================================= * Dalo by se říct, že Vás studium připravilo na zaměstnání? *========================================================================================= Rozhodně ano, protože informace, kterou jsme dostali, už během prvního bloku výuky právě o byla: „Připravte se na to, že většina studentů tohoto oboru v průběhu studia změní zaměstn kvůli tomu, že, co se učí ve škole, instituce, ve které pracují, dělá přesně naopak, a oni schopni smířit. Mnoho a mnoho věcí, které jsme se učili, opravdu v konfrontaci s reálným ž ukázaly. Prostředí, ve kterých pracujeme, jsme museli opustit nebo se naučit žít s vědomím se to mělo dělat jinak. *========================================================================================= * Co je v současné době náplní Vaší práce? *========================================================================================= Teď jsem na volné noze, kdy se nechávám najímat na zpracovávání všech možných analýz, psan materiálů. Například v loňském roce jsem měl na starosti redakci strategie rozvoje paliati Hlavní město Prahu. Obnášelo to i poměrně hodně analýz z Ústavu zdravotnických informací a zároveň sepsání srozumitelného a konkrétního textu, který by Hlavní město Praha mohlo schv typická ukázka toho, čím se teď živím. Když byla koronavirová opatření, tak jsem nastoupil na operační středisko. V průběhu toho jsem zkusil napsat výzkumný projekt, který se týká t identifikovat pacienty, kteří jsou v závěrečném stádiu nevyléčitelného onemocnění a měli b z jiného typu péče, než je výjezd záchranky a hospitalizace na akutním lůžku. To je výzkum začít na počátku příštího roku. Od podzimu bych měl na záchranku nastoupit zpět a začít ho *========================================================================================= * Je něco, co jste si z FHS odnesl i do osobního života? *========================================================================================= Možná věci, které jsem si vlastně odnést nechtěl. Často jsem, myslím, nesnesitelný ve svém právě pro takové technicistní způsoby řešení problémů, technicistní způsoby komunikace a s komunikačních vzorců, které patří do vedení porady, ne do řešení věcí mezi kamarády a v ro lidí by se žilo lépe, kdybych uměl netahat, co jsem se na FHS naučil, do svého osobního ži se jim tímto chci omluvit. Snažím se na tom pracovat, ale ne vždy je to úspěšné. Myslím, ž hodně studium naučilo, bylo rozlišovat mezi situacemi a problémy, které mají věcné řešení, a problémy, které jsou hodnotového rázu. To je myslím velká zásluha toho, že kromě práva, manažerských dovedností se hodně prostoru věnovalo i etice a věcem jako je argumentace. Kd nějakou situací, jejíž řešení mám hledat, tak když vím, že je to hodnotová záležitost a tí správné řešení, ale že jsou všechna řešení správná a jde jen o to, které je přijatelnější mě situace, která mě nenaplňuje takovou radostí, jako když je to situace nebo problém, kte řešení. To mi způsobuje problémy i v osobním životě. Orientace na technické řešení a jeho prosazení. *========================================================================================= * Máte s FHS spojenou nějakou silnou vzpomínku nebo zážitek? *========================================================================================= Spousty. Ilustrativní drobnůstka je vzpomínka na spolužačku Katku. Možná je to teď už běžn jsme měli spolužačku Katku, která žila se zrakovým postižením, byla v podstatě slepá. Mluv nebyly smartphony, lidé běžně ještě nepoužívali e-mail. Lidi, kteří žili s hendikepem, člo by studovali. Myslím, že na naší katedře se podařilo vytvořit neuvěřitelné prostředí, ve k jestli Katka vidí nebo ne. Vyučující byli ochotní přizpůsobit hodiny tak, aby pro ni byly Studovali jsme s Katkou, která chodila do školy s asistenčním psem, který celou dobu spal pro mě byla dobrá zpráva, že je možné, aby se takto pestré studentské společenství sešlo v a dokázalo spolu studovat těžké a obtížné věci. Jen ještě doplním, že jednou Katka přišla jsme se jí, co se stalo. Katka říkala, že dnes prší a že on to nemá rád, tak zůstal doma. Sára Černíková 14. 10. 2020