Veronika Čapská: Disciplínu klášterů si neseme dodnes ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Doc. Veronika Čapská, Ph.D. [ URL "https://antropologie.fhs.cuni.cz/KOAFHS-55.html"] , je kulturní antropoložka, která vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy [ UR od roku 2014. Věnuje se zejména ranému novověku, antropologii daru, dějinám překladu, aske paměťovým studiím nebo gender history. V rámci studia navštívila univerzity ve Vídni, v In získala stáž v Museum of Fine Arts v Richmondu ve Virginii. Působila také na Slezské unive nebo Univerzitě Palackého v Olomouci. Absolvovala výzkumné pobyty ve Florencii a Cambridgi jako Visiting Fellow. Je šéfredaktorkou odborného časopisu Dějiny - teorie - kritika [ URL www.dejinyteoriekritika.cz/DesktopDefault.aspx"] . *========================================================================================= * Zabýváte se bohatou šíří témat: od raného novověku, přes dějiny překladu, askeze a zbožn paměťová studia nebo gender history. Mají tyto zájmy nějakého společného jmenovatele? *========================================================================================= Určitě. Mám pocit, že jsou to spojené nádoby, prostupující se oblasti a díky tomu se mi me pohybuje. Kromě toho, že jsem historička a kulturní antropoložka, jsem získala také průpra literární (vystudovala jsem anglistiku) a k jazykové oblasti jsem vždycky hodně tíhla. Pro dějiny překladu a textovou produkci a reprodukci: psaní textů, tištění knih a jejich oběh. k zájmu o směnu darů, protože knihy, jak napsala ve své dnes už klasické studii Natalie Ze často dávány darem, zvláště v novoročním období, a panovala vlivná představa, že vědění se darovat než prodávat. Takže texty, jejich materialita a obíhání, a zároveň konkrétní lidé, procházely – to, myslím, mou badatelskou oblast dobře vystihuje a je to skutečně vzájemně to vypadá na první pohled různorodě. V současnosti mne zajímá oběh předmětů, zejména tiště návaznosti na migraci lidí. Staré tisky v tomto kontextu můžeme vnímat jako materializaci diaspor v současných paměťových institucích (muzeích, knihovnách, archivech aj. – pozn. re *========================================================================================= * Považujete se spíš za historičku nebo antropoložku? *========================================================================================= Vždycky jsem výrazně tíhla k historii a zároveň jsem další obory chápala jako rozšiřování to byla anglická filologie nebo sociální a kulturní antropologie. Ale abych byla dobrá his potřebuji sociální vědy i jejich způsob kladení otázek. *========================================================================================= * Ve svém medailonku uvádíte, že lásku k antropologii jste si přinesla ze Spojených států kontaktu s nativními (dříve domorodými) kulturami. Jak jde něco takového aplikovat u nás, kultury nemáme? *========================================================================================= To je dobrá otázka. Během svého studia jsem se dostala na roční pobyt do Spojených států, financován prostřednictvím Open Society Fund. Byla to pro mě velmi cenná zkušenost, poznal etnohistorii a mimo jiné navštívila nativní muzea. V té době už jsem měla zájem o raně nov takže jsem se tam zabývala koloniálním obdobím a interkulturním kontaktem, konkrétně narat které tematizovaly zajetí kolonistů v domorodém prostředí a vznikaly jako součást procesu koloniálních komunit. Dokonce jsem snila o tom, že bych je ráda srovnala s prameny o zajet v osmanském prostředí. Pravidelné výzkumné cesty do Spojených států jsou ale nesmírně nákl jsem se nakonec badatelsky přesunula ke středoevropskému prostředí a k lépe dostupným arch Sociální a kulturní antropologové tuto cestu volí poměrně často, protože létat například n Pacifiku není úplně levná záležitost. Kladení otázek, inspirované sociální a kulturní antr o studium mezikulturních kontaktů mi ale zůstaly. A to nemusí být nutně kontakt třeba mezi a osmanským prostředím. Může to klidně být kontakt mezi lidmi z židovského prostředí a evr nebo mezi lidmi, kteří hovoří různými jazyky. V předmoderním období, před masovým nástupem jazyková rozmanitost mnohem větší, než si dnes dokážeme představit, takže komunikační obtí i přeneseném kulturním smyslu byly značné. Otevírají se tak bohaté možnosti pro studium in kontaktů a komunikace – a týká se to mimo jiné i překládání. Každý překlad není jen čistě také interkulturním překladem. *========================================================================================= * Co si lze představit pod tou jazykovou rozmanitostí? Různost dialektů, různé jazyky? *========================================================================================= Můžeme si pod tím představit jazyky, dialekty či etnolekty i to, čemu lingvisté říkají soc třeba pracuji na studii, ve které se věnuji francouzským guvernantkám jako migrantkám ve s osmnáctém století. Díky nim si šlechta mohla kultivovat francouzštinu jako sociolekt: znak a distinkce, jazyk, kterému níže postavení nerozuměli. Středostavovským ženám z frankofonn vysoký status rodného jazyka otevíral zcela nové možnosti pracovního uplatnění napříč Evro *========================================================================================= * Co se měnilo v dějinách překladu? Panoval na překládání jiný pohled? *========================================================================================= V předmoderním období byl přístup k překladu velmi volný a tolerance při utváření a přetvá vysoká, překlady se velmi často nepřiznávaly. To je v českém prostředí významný fenomén – tisků i rukopisů se výrazně inspirovala například německými texty a ne vždy je to přiznáno velká volnost se ale netýkala biblických textů a překladů. Tam se naopak zdůrazňovalo úsil věrnost. Jedním z důležitých zdrojů textové kritiky, které si dnes jako vědci ceníme, byla o maximálně kritickou interpretaci biblických textů v různých jazycích a diskuse nad co ne překlady a nad posuny významů. *========================================================================================= * Zaujaly mě dějiny askeze a zbožnosti. Čím jste se konkrétně zabývala? *========================================================================================= Hodně jsem se zabývala klášterním prostředím, protože mě zajímaly kláštery jako komunity p matrice disciplíny. Před dvěma lety jsem byla jako Visiting Fellow na výzkumném pobytu v C si vzorců klášterního prostředí nejde nevšimnout. Jsou tam středověké koleje s historickým kolejích se žije komunitně a vědci se scházejí ke společnému stolu se studenty. To je pro si klade sociokulturní otázky o disciplinaci, zajímavý příklad setrvačnosti napříč staletí školy nebo nemocnice také můžeme řadit mezi takzvané instituce dohlížení, které se klášter mechanismech disciplíny určitou měrou inspirovaly nebo z něj nějakým způsobem vyrůstaly. A této goffmanovské či foucaultovské perspektivy bývají analyzovány. *========================================================================================= * Jsme tedy stále v kontaktu s klášterní disciplínou, přestože s původní zbožností už jsme ztratili? *========================================================================================= Dalo by se to tak říct. Pro vědce jsou navíc otázky prokrastinace a osobní disciplíny opra určité míry sebekázně knihy nejspíš nenapíšeme. *========================================================================================= * Neochuzujeme se o něco, když u nás tohle kolejní uspořádání a z něj vyrůstající vědecké *========================================================================================= Řekla bych, že Fakulta humanitních studií [ URL "FHS-4.html "] je poměrně komorní prostřed nové budově se tu pospolitost lépe utváří. Univerzita Karlova je opravdu robustní instituc humanitních studií je relativně malá, takže bych tam tak dramatický rozdíl vůči Cambridgi především v tom smyslu, že individuální přístup ke studentům je možný. Rozdíl bych vnímala instituce do městského organismu. Praha je velkoměsto, takže tu přicházíme o výhody, které Cambridge nebo Oxford může mít: že studenti jezdí na kole nebo se dokonce pohybují pěšky a studentské městečko. Zejména cyklistika mi v Praze velmi chybí a taky zeleň, ovce, krávy p obecních pastvinách nebo svačina na trávě před univerzitní knihovnou. *========================================================================================= * Když byste to srovnala i s americkým vysokým školstvím – je to hodně jiné? *========================================================================================= Záleží, v jakém ohledu. V Americe je prostředí kampusové, které se v určitých ohledech sna Cambridge imitovat. Kampusy jsou situovány spíše za městem a jsou dostupné především autem příjemné. Do samotného vzdělávání se pak hodně promítá dichotomie veřejných a soukromých v na těch veřejných je ale poměrně vysoké školné a oproti německému modelu vlivnému ve Střed anglofonní školství pro studenty velkou dluhovou zátěž – a přitom je kvalitou s ekonomicky německými univerzitami plně srovnatelné. Co se studijního systému týče, tak si myslím, že mobilita vědců i studentů přispívá ke sbližování, což hodnotím jako pozitivní. Jeden palči vnímám citelně (a obzvlášť silně se ukazuje i teď v době koronavirové pandemie), a tím je literatuře. Možná ze mě teď mluví šéfredaktorka časopisu Dějiny – teorie – kritika, ale ve se stále více snažíme o takzvaný open access, o zpřístupňování a finanční dostupnost vlast západních zemích tento proces nepostupuje dost dynamicky a často narážíme na bariéru nedos literatury. Většina velkých soukromých vědeckých nakladatelství sídlí v západních zemích a access není příliš v jejich zájmu. Úsilí Evropské komise v tomto směru oslabil brexit a zm pomalé. *========================================================================================= * Zabýváte se společností raného novověku. Podobala se v něčem té dnešní? *========================================================================================= Určitě – a nově také doceňujeme některé aspekty předmoderních kultur. Myslím si, že součas posilující zájem o životní prostředí a o ukotvenost člověka v něm, je sférou, kde určitou a kde bychom se mohli inspirovat. Nejenom ve vztahu k evropské předmoderní a předindustriá ale i ve vztahu k domorodým zámořským kulturám. Za dobu svého profesního působení ten posu pozoruji: nastává větší zájem o environmentální dějiny, materiální kulturu a přírodní mate jak udržitelně využívat přírodní zdroje. Třeba domorodí obyvatelé severní Ameriky byli pro že dokázali zužitkovat například bizona tak, že z něj nezůstalo téměř nic. Kdybychom se po evropské předmoderní kultury, tak zejména u nižších sociálních vrstev vidíme, že se předmě recyklovaly a dávaly stále znovu do oběhu. Poněkud jinak to tedy bylo u elitních sociálníc už je osmnácté století érou okázalého konzumu. Ale u nižších a středních sociálních vrstev efektivity spotřeby, využívání sezónních zdrojů i většího respektu k přírodnímu prostředí, inspirovat. Bylo to dáno ekonomickou nezbytností a my si tuto naléhavost nyní uvědomujeme kontextu. *========================================================================================= * Teď už ryze aktuální dotaz: jak se Vám pracovně funguje v pandemické situaci? *========================================================================================= Na výuku a workshopy online jsem si zvykla poměrně rychle. Dokonce jsem v srpnu absolvoval Univerzitě ve Varšavě, který byl věnovaný polskému jazyku a kultuře. Říkala jsem si, že bu jeden měsíc v pozici studenta, abych, až budu opět učit online, věděla, jaké postupy fungu největší limity vidím v nedostatku interakce mezi studenty samotnými. Jsou izolovaní doma, ta fáze, kdy diskutují na chodbě a pokračují i po přednášce. A pak vidím podobný problém, že některé moje studentky i studenti mají doma děti. To je sdílená náročná situace, která pedagogů. *========================================================================================= * Pozorujete nějaký dopad i na svou vědeckou činnost? *========================================================================================= Ano. Už dokonce proběhly sociálněvědné výzkumy, které ukazují, že za ten uplynulý více než odevzdaly méně rukopisů do recenzních řízení napříč vědními obory. Bohužel je to patrné i s nimiž spolupracuji. Situace je tíživá a snažíme se to i v rámci určité solidarity nějaký zviditelnit a zohlednit. *========================================================================================= * Zmínila jste, že jste šéfredaktorka časopisu Dějiny – teorie – kritika. Jaké to je, být odborného časopisu? *========================================================================================= Pro mě je to radost a především závazek udržet vysokou kvalitu. Časopis Dějiny – teorie – [ URL "http://www.dejinyteoriekritika.cz/DesktopDefault.aspx"] má rozsáhlou redakční radu, z vědců, jejichž činnost je v podstatě dobrovolnická. Všichni ale nějakým způsobem přispív a udržení kvality časopisu, který jsme teď převedli na česko-anglickou verzi, abychom mohl zahraničním kolegům i být směrem do zahraničí srozumitelnější. Bilingvní redakční práce je zároveň ze své povahy poměrně neviditelná, byť je pro ostatní kolegy i pro fungování vědy *========================================================================================= * Učitelé si často stěžují, že úroveň studentů klesá. Vnímáte něco takového i v odborném č *========================================================================================= Spektrum textů, které dostáváme, je dost pestré a myslím si, že přechod k angličtině nám v smyslu pomohl a zájem autorů zvýšil. V současnosti máme v recenzním řízení bohatou řádku r něco jako klesající textovou kompetenci určitou měrou pozoruji. Jakožto editorka texty kom jim redakční péči, mám dlouhodobé srovnání a docela mě to mrzí. Přičítám to nástupu digitá má i svá pozitiva, ale rozvoj dovedností při práci s textem k nim nepatří. *========================================================================================= * Kdy a za jakých okolností jste přišla na Fakultu humanitních studií? *========================================================================================= Já jsem na FHS přišla dvakrát. Nejprve do doktorského studia, kdy jsem se rozhodovala mezi univerzitou v Budapešti a FHS. Byla jsem už v magisterském studiu na Univerzitě Palackého hodně publikačně aktivní, a nakonec jsem ještě před magisterskými státnicemi dostala po po profesorem Richardem van Dülmenem a Miroslavem Hrochem písemné vyrozumění, že získám místo kolegiu na Fakultě humanitních studií, takže jsem potenciálnímu přijetí na Středoevropskou nevěnovala úsilí. Moje první vědecká pracovní pozice ale byla na Slezské univerzitě v Opav z jižní Moravy a toto pro mě byla první příležitost žít v pohraničí, které má kulturně vel Využila jsem to mimo jiné k tomu, že jsem se naučila obstojně polsky, protože Opava leží p polské hranici a kontakty s polskými vědci i studenty tam byly velmi intenzivní. Po mé prv dovolené a delších výzkumných pobytech na Evropském univerzitním institutu ve Florencii se místo na Fakultě humanitních studií v konkurzu, na který jsem se přihlásila, a získala jse vyučovat, tak vést časopis DTK. To bylo před šesti lety. *========================================================================================= * Připadá Vám FHS ve srovnání s jinými pracovišti, kde jste působila, nějak specifická či *========================================================================================= Ano. Jednak tou komorní atmosférou, kterou jsem zmiňovala, ale proslulá je také interdisci velmi stimulující. Občas někde narážíme na to, že interdisciplinarita je jenom deklarovaná ale na Fakultě humanitních studií [ URL "FHS-4.html "] se, myslím, opravdu snažíme o to, a jenom nálepka. A také si velmi cením toho, že Praha je přitažlivá pro zahraniční studenty, rostou. To mě těší, protože třídy s nimi jsou velmi pestré a různorodé jsou i názory, kter studentky formulují. *========================================================================================= * Co máte na akademické práci nejradši? *========================================================================================= Mám ráda jak výuku a diskuse se studenty, tak práci redakční. Myslím, že jsem se za těch n časopisu DTK naučila lépe komentovat texty a posuzovat jejich kvalitu, což mohu zpětně vyu studentů i svých kolegů. Takže jsou to opět spojité nádoby. *========================================================================================= * Jaké máte koníčky? *========================================================================================= Snažím se chodit běhat. To je fyzická aktivita, která se dá snadno sladit s náročnou prací potřebuje jenom vhodné boty, které si s sebou může vzít i na konferenci nebo do zahraničí. jsem se teď, možná i trochu v reakci na pandemickou situaci, začala učit se svojí starší d na flétnu. Říkala jsem si, že hudba by mohla vnést do té náročné situace trochu příjemné n mi možnost zajít večer do divadla, zejména na italskou operu. Zároveň se v rámci volného č snažím věnovat svým dvěma dcerkám. Ta mladší, dvouletá, se zrovna dostala do fáze, kdy mi jsem ještě malinká, já jsem ještě miminko“ začala říkat „já už jsem velká holka“. Trochu j řekla si, že bych si měla „ty své holky“ užít, než budou opravdu velké. *========================================================================================= * Když máte takhle malé děti, jak se Vám daří skloubit práci s rodinou? *========================================================================================= Přiznávám, že je to náročné. Myslím si ale, že je člověk v takové situaci nucen pracovat e se podávat dobré výkony pod setrvale vysokým tlakem a zvládat současně více úkolů. To jsou užitečné kompetence. Situace mě také nutí hledat různé alternativy, které jsem dřív nevyuž zrovna jedné kolegyni, která má také dvě děti, psala, že oceňuji možnost pustit si spoustu audio a video verzi. Ve chvílích, kdy je potřeba udělat nějakou fyzickou práci, si tak pus se dlouho těším. Zároveň jsem se jako vědkyně o problematiku harmonizace práce a rodiny vž a změnám v této oblasti fandím. Teprve při slaďování vědecké práce s dětmi si člověk napří knihovní a archivní databáze nejsou uzpůsobeny situaci přerušované práce. Marie Pavlásková 3. 12. 2020