Jan Štemberk: Všechno už tady bylo ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Doc. JUDr. PhDr. Jan Štemberk, Ph.D. [ URL "https://hiso.fhs.cuni.cz/HISO-182.html"] , je sociolog, který na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4.html "] půso 2017. Věnuje se dějinám cestovního ruchu a automobilismu a napsal o těchto tématech celou (České století motorismu, Automobilista v zajetí reality, Fenomén cestovního ruchu, Cestov dohledem třetí říše aj.). Vyučuje zejména v rámci studijního programu Historická sociologi hiso.fhs.cuni.cz/HISO-1.html"] . *========================================================================================= * Vystudoval jste historii a slovenistiku na Filosofické fakultě a právo na Právnické faku nezvyklé kombinaci došlo? *========================================================================================= Já už jsem v době svých středoškolských studií tendoval k historii, zejména k historii dru 19. století. Tehdy se intenzivně formovaly česko-slovinské vazby a nakonec mě to přitáhlo a jeho historii, takže jsem zvolil dvojobor historie – slovenistika. Dvouoboroví historici povinný předmět z dějin státu a práva, nicméně pro jednooborové historiky takový předmět b navštěvoval a to mě přivedlo k zájmu o právní oblast. Druhý motiv ke studiu práv pak byl o se nás tehdy několik kamarádů, kteří jsme historii studovali, že podáme přihlášku. Říkal j to určitě nějaká pozitiva přinese – a taky že ano. Dalo mi to nový rámec uvažování a někte pomohlo lépe uchopit. Možná je to tedy trochu netradiční kombinace, ale řekl bych, že pro přináší orientace v právu mnohá pozitiva. *========================================================================================= * Kudy odtud vedla cesta k víceméně sociologické specializaci, které se věnujete dnes? *========================================================================================= Řekl bych, že to byly takové dílčí fázové posuny. Když jsem začínal studia, zaměřoval jsem dějiny, kde vyvstávala celá řada otázek ohledně dopravy a cestování. V době svého magister doktorského studia jsem se specializoval na moderní hospodářské a sociální dějiny a odtud k historické sociologii. Také mi hodně pomohl pobyt na Freie Universität v Berlíně, na Wil Institutu u profesora Hasso Spodeho, který je v německém prostředí uznávaným historickým s se problematice cestování, napsal řadu prací, které se týkají cestovního ruchu v Německu a podílí na vydávání ročenky Voyage. Tam jsem si uvědomil, že u nás je to pole neorané – pra alespoň trošku týkaly cestování nebo cestovního ruchu, tu kolem roku 2005 bylo úplně poskr líbilo, a navíc se ukázalo, že to pole skýtá skutečně nepřeberné množství témat. *========================================================================================= * Čím je pro Vás osobně téma cestování a cestovního ruchu zajímavé? *========================================================================================= Mě na tom zaujala jedna zajímavá rovina, a sice to, že téměř vše, co v cestování a cestovn označujeme jako novinky, tady vlastně už bylo, akorát se na to pozapomnělo nebo to nemělo název. Když dnešní odborníci na cestovní ruch mluví o nových trendech, začnou poukazovat t tourism, temný cestovní ruch, tedy návštěvu míst, která jsou spojená s nějakým utrpením. T vzpomenu na to, jak už v meziválečném období vycházely příručky o bojištích 1. světové vál stojí za to se podívat. Nebo když jsem se zaměřením na dějiny cestovního ruchu začínal, ta jak studenti cestovního ruchu říkali, že do roku 1989 tady vlastně žádný cestovní ruch neb podíváte na nabídku nejrůznějších forem cestování nebo jak se cestovalo k moři, tak vidíte už všechno bylo. A takhle bychom mohli hovořit o celé řadě příkladů: krachující cestovní k letech, obcházení koncesní povinnosti… V tomhle měřítku jde skutečně o dost nadčasové téma *========================================================================================= * Kdy tedy vzniklo to, co dnes nazýváme cestovní ruch? *========================================================================================= To je velmi zapeklitá otázka. Světová organizace cestovního ruchu ho vymezuje velmi široce dočasný pobyt mimo místo trvalého bydliště, který nemá výdělečný účel. Takže do jisté míry aktivity už v antice. Vezměte si Římany, jak odjížděli z rozpáleného Říma na své vily do o šlechtické letohrádky raného novověku – vždyť oni vlastně jeli na chalupu. Možná že je to profesora Spodeho, ale přikláním se k tomu, že cestovní ruch v moderním slova smyslu se ob 18. a 19. století jako jeden z důsledků změn spojených s rozpadem feudálního řádu, průmysl a nástupem modernizace. Kolem roku 1800 se objevuje i slovo turista a označuje člověka, kt jenom pro zábavu. V té době to bylo pořád ještě výjimečné – cesta byla dlouho vnímána jako náročného. A teď se objevují lidé, kteří cestují pro zábavu, jenom aby se někam podívali! *========================================================================================= * Docházelo v cestovním ruchu k nějakým výrazným změnám? *========================================================================================= Je otázka, co znamená v tomhle kontextu slovo výrazný. Ke změnám ale určitě docházelo a ob spojené s nástupem nových dopravních prostředků. Železnice znamená obrovský boom pro cesto tak nástup automobilismu. Železnice nás nutí cestovat pospolu, i když třeba v různých vozo automobil ale cestování vrátí individualitu a také zpřístupní jiné oblasti. Významný fakto hospodářské změny. Hlavními předpoklady cestování je volný čas a disponibilní kapitál, tak hospodářství rozvíjí, bohatnou další a další vrstvy a mohou se na cestování podílet. Na př století tak vzniká takzvaná dělnická turistika, což je pojem, který označuje cestování niž nejnižších) vrstev. Zajímavé je, že třeba v meziválečném období občas najdete v časopisech jak bude asi vypadat cestovní ruch za 50, 70 nebo 90 let, a v řadě případů se ta predikce se takhle třeba rozvoj letecké dopravy, takže předpovídali, že si na víkend zaletíte třeba Afriky k moři nebo se podívat na exotická zvířata v jejich přirozeném prostředí, protože l pár hodin. A to se splnilo. *========================================================================================= * Jaký měla na cestování vliv politika, zejména totalitní režimy? *========================================================================================= Vliv politiky je určitě beze sporu velký, ovšem v mnoha ohledech není zdaleka tak velký, j laik představovat. Já jsem tohle téma zkoumal jednak v éře protektorátu, jednak po roce 19 se, že tam byla celá řada styčných bodů. Oběma těm režimům byla například společná snaha v ruch jako odměnu za politickou loajalitu. Když budete poctivě pracovat a budete loajální, vyrazit do nějaké zotavovny, kde si budete žít jako páni. Charakteristické jsou samozřejmě pro cestování do zahraničí, i když v tomhle případě najdeme mezi těmi režimy i rozdíly. Ně režim bránil cestám do zahraničí z devizového důvodu: neměli je, tak nemohli. To je obdobn v Československu v 80. letech. Ale oba ty totalitní režimy, ať už německý národně-socialis sovětský komunismus, se v mnoha ohledech chovaly docela podobně. *========================================================================================= * Věnujete se také motorismu a dopravě. Co v této oblasti zkoumáte? *========================================================================================= Ona spolu ta dvě témata dost úzce souvisejí a od jednoho jsem se dostal k druhému. Dizerta věnoval podnikání v automobilové dopravě, v té době nezpracovanému tématu, které vyvstalo studia, a ta automobilová doprava mě navedla k cestovnímu ruchu. Témat tam vyvstávalo širo podnikání v dopravě, přes autoturistiku až po témata, která mě dovedla k projektu České st který v současné době zpracováváme ve spolupráci s Národním technickým muzeem a s Technick Brně. Máme tam kupříkladu část věnovanou kulturnímu kontextu automobilismu. Na automobil s hlavně jako na technický vynález nebo dopravní prostředek, tak jsem se na to ostatně dřív On má ale i další souvislosti, třeba symboliku. Když pojedete určitým typem automobilu, ta něco vypovídat. Krásně se s tou symbolikou pracuje třeba v dobovém filmu. V běžné prvorepu produkci, třeba v žánru lehkých komedií, to je krásně stylizováno: mladý a úspěšný muž jez tak emancipovaná žena je sama řidička. Automobil nás provází od kolébky po hrob. Vaše prvn jako moje první cesta, byla z porodnice automobilem. A poslední cesta, jak to alespoň zatí také automobilem. Nebo si vezměte, jak automobil proměňuje naše chování. Mnohdy sledujeme, děje, prizmatem motoristy. Řešíme kalamity, sjízdnost a nesjízdnost silnic, ale to, že jso chodníky a nikdo je neodklízí, to tak nerezonuje. K tomu často slyšíme v médiích, jestli n moc nepohlcuje. Ale to není vůbec nová otázka. My máme pocit, že třeba environmentální dop řešíme hlavně dnes, ale to se řešilo už za monarchie, kdy se objevovaly různé vynálezy jak automobilového kouře. Představa, že ekologický rámec je úplně něco nového, neplatí. *========================================================================================= * Ovlivnil tenhle Váš profesionální zájem způsob, jak nebo čím cestujete? *========================================================================================= Neřekl bych, že mě to v tomhle ohledu nějakým způsobem změnilo. I když se hodně věnuji aut jsem fanda železnice, takže ji rád ke svým cestám využívám. Někdy se díky tomu cítím svobo přemýšlet o vhodném místě na zaparkování a mohu operativně plánovat trasy, a ne se vracet jsem nechal auto. To ale neznamená, že bych nebyl motorista, to v žádném případě. Snažím s Já jsem vnitřně introvert, takže když mám během semestru hodně kontaktu se studenty a kole do přírody. Ideální odpočinkovou aktivitou je pro mě turistika, potažmo cykloturistika, ta automobil, železnici i jízdní kolo. *========================================================================================= * Když jste se věnoval ve svém oboru nezpracovaným a neobvyklým oblastem, nenarážel jste n nepochopení? *========================================================================================= V zásadě ne, naopak jsem spíš nacházel pochopení. Když jsem přišel s projektem své dizerta Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filosofické fakulty, tak téma bylo s potěšením při že je to něco nového. *========================================================================================= * Změnila se od té doby situace? Věnuje se dopravě a cestování víc lidí? *========================================================================================= Určitě ano. Během těch 20 let se to hodně zlepšilo, za což jsem rád. Zájem projevují jak k historici, tak studenti. V současné době u mě třeba jeden student zpracovává velmi zajímav benzinových čerpacích stanic: jak se změnil přístup od těch počátků, kdy první motoristé c do lékárny a potom pro sud k drogistovi, až k té dnešní čerpací stanici, kde prodej pohonn často menší část zisků. ****************************************************************************************** * Z divadelních herců jsme se proměnili ve filmové ****************************************************************************************** *========================================================================================= * Kdy jste přišel na Fakultu humanitních studií? *========================================================================================= Na fakultu jsem přišel v roce 2017. Já jsem už nějakou dobu předtím spolupracoval s pracov sociologie i s časopisem Historická sociologie, který vede pan docent Bohuslav Šalanda [ U hiso.fhs.cuni.cz/HISO-151.html"] . Když tedy v roce 2016 bylo vypsáno na Historické sociol řízení, přihlásil jsem se a dopadlo to dobře, vzali mě. *========================================================================================= * Jak snášíte distanční výuku? *========================================================================================= S distanční výukou jsme se všichni museli nějak naučit fungovat. Myslím, že už se mi to tr už jsem si přivykl. Ale učitel je podle mého názoru tak trošku divadelní herec, který má s tedy studenty, a ty musí zaujmout. Může upravovat výklad podle jejich zájmu, vidí, co je b zaujalo nebo co je nudí, zkrátka jako herec v divadle. Ale teď se z nás stali spíš herci f jak studenty nevidíme, tak mluvíme do prázdné obrazovky a nevíme, jestli to studenta zauja tam vůbec je. Je to jiná zkušenost a přiznám se, že jsem na tom žádné velké klady nenašel. výuku vnímám jako nutné řešení, které, až to situace umožní, se snad vrátí do normálu. Mys vysokoškolskou výuku je osobní setkávání mezi učiteli a studenty nezbytné. Někdy je ten di samozřejmě výhoda, třeba v souvislosti s mezinárodními konferencemi, kde se teď ukazují ty možnosti, takže nemusíme cestovat na druhý konec světa. Ale ani tam to osobní kontakt nena *========================================================================================= * A tradiční otázka na závěr: jaké máte koníčky? *========================================================================================= Já už jsem trošku naznačil – je to ta turistika a cykloturistika. Pobyt v přírodě, pokud m nejsou davy turistů, je pro mě nejlepší relaxací. Jak už jsem zmiňoval, jsem introvert, kt uteče. Vždycky jsem to vnímal tak, že to je krásná věc, sbalit se na víkend a vyrazit něka když jsme několik hodin nepotkali turistu, tak to bylo úplně ideální. Ale teď už bych přec je kontaktu s lidmi málo. Marie Pavlásková 18. března 2021