Jiří Hlaváček: Chci se dál věnovat soudobým dějinám a orální historii ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Mgr. Jiří Hlaváček, Ph.D., absolvoval na Fakultně humanitních studií Univerzity Karlovy [ "] bakalářské, navazující magisterské i doktorské studium. V současné době působí na Kated věd FHS UK [ URL "FHS-2492.html "] . Vyučuje v rámci magisterského studijního programu Orá – soudobé dějiny [ URL "FHS-2136.html "] . Ve svých pracích se věnuje například militárním kolektivní paměti, orální historii a historické antropologii. *========================================================================================= * Na FHS jste mimo jiné absolvoval bakalářské studium. Byla to Vaše první volba? Proč práv *========================================================================================= Na FHS jsem prošel všechny stupně, od bakaláře po doktorát. Moje první volba to ale určitě jsem se na práva, tehdy to bylo "in", taková ta jistá budoucnost. (smích) Měl jsem i někol přihlášek, ale výhoda FHS byla v tom, že termín přijímacích zkoušek měla jako první, už na Na práva jsem se tehdy nedostal – byl jsem pod čárou – samozřejmě to bylo těsně, jak se s případě říkává. (smích) Vedle toho jsem se hlásil ještě na Filozofickou fakultu – na histo Fakultu humanitních studií v Hradci Králové, a myslím, že jsem měl podanou přihlášku i na Pedagogické fakultě. Na FHS to bylo příjemné v tom, že jsem věděl prakticky okamžitě, běhe dní, výsledek přijímaček. Takže k dalším přijímačkám už jsem šel relativně v klidu. Byť js z dalších škol dostal, tak jsem v té době už věděl, že chci jít právě na FHS, která na mě po organizační stránce a také tu byla úžasná elektronizace. Líbila se mi i tehdy relativně v Jinonicích, v níž sídlila spolu s FSV. Filozofická a Pedagogická fakulta mi svými prosto na dveře přišly trochu jako cesta do pravěku, a do Hradce bych musel dojíždět, takže ta vo jasná. *========================================================================================= * Bylo něco, co Vás při příchodu na FHS překvapilo? *========================================================================================= Asi neřeknu nic nového, ale pro mě bylo obrovské překvapení liberální přístup ke studiu. T vyhovovalo a naučilo efektivně plánovat a organizovat svůj čas. Stejně tak elektronizace s papírový index, jen IS – tehdy ještě fakulta neměla SIS, ale obdobu informačního systému M univerzity. A pak samozřejmě, docent Zdeněk Pinc [ URL "https://bakalar.fhs.cuni.cz/SHV-16 smysl pro humor a především jeho předletní škola, kde jsme dostali za úkol přes prázdniny Odysseu, Epos o Gilgamešovi a knihu Genesis. Překvapilo mě, když nám tehdy říkal, že nás v naučí hlavně číst a psát. Přišlo mi to jako strašně málo, teprve později jsem docenil a po myslel. *========================================================================================= * Bylo něco, s čím jste měl naopak při studiu problém? Například skloubení práce a studia studia. *========================================================================================= Skloubit práci a studium jsem nepotřeboval, nebyl jsem ještě ta generace, která byla nucen nějak intenzivně pracovat na plný úvazek. Čas na bakaláři jsem si v tomto ohledu opravdu u na to rád. Tolik knížek za tři roky jako během bakaláře už asi nikdy nepřečtu. Anonymita m Naopak, vyhovovalo mi chození na předměty, kde jsem měl možnost pokaždé potkat někoho nové fixovaný na jeden okruh spolužáků, takže jsem si postupně našel nové přátele s různými záj jsme se pak scházeli i po škole. *========================================================================================= * Po bakalářském studiu jste na FHS studoval obor Orální historie – soudobé dějiny. Uvažov na magisterské studium šel někam jinam, nebo jste jistě věděl, že zůstanete? *========================================================================================= Neuvažoval, teprve až na doktorátu. Já jsem se k soudobým dějinám dostal víceméně náhodou ještě docenta, Miroslava Vaňka, který měl na bakaláři volitelný kurz o metodě orální histo soudobých dějin. Po dvou letech na FHS jsem měl tehdy nějakou existenční krizi – resp. poc humanitní a společenské vědy vyučované na fakultě jsou sice strašně zajímavé, ale současně všechno jen střípky mozaiky, které vás v praxi neuživí. Dozvíte se spoustu zajímavostí, co potlač nebo čuringa, kterými se můžete blýsknout někde v šantánu, ale sepětí s praxí na ba chybí. Tenhle pohled na věc změnila právě orální historie. Původně jsem přemýšlel nad baka středověkářským nebo antropologickým tématem, ale na orální historii mi přišlo super, že s je nějaká skutečná interakce. Není to jen o práci s písemnými prameny a sezením za stolem, terénním výzkumu, komunikaci s pamětníky a především o jejich vzpomínkách na minulost, kte fascinující. *========================================================================================= * Na FHS jste vystudoval i doktorský obor Integrální studium člověka – Obecná antropologie vyučujete na Katedře historických věd FHS UK. Vyučujete v rámci magisterského studijního p historie – soudobé dějiny. Nemáte někdy FHS už trochu dost? *========================================================================================= Přiznám se bez mučení, že někdy ano. Pro mě je samozřejmě nesmírně zajímavé sledovat ten h z pohledu někoho, kdo má zkušenost studenta i vyučujícího. Do určité míry je to taková for Potkávat se a sedět v komisi s lidmi, kteří mě učili, a ze kterých jsem měl sám nervy při nebo Úvodu do historie. Ale ten pohled z druhé strany barikády současně nabízí jinou persp vnímání toho, co se změnilo, posunulo dopředu, ale bohužel také, co se dosud nezměnilo. Pl tedy nemám, ale jsou tu samozřejmě koncepční věci, které mě trápí asi jako každého jiného *========================================================================================= * Kdy jste se přestal cítit jako student a začal se cítit víc jako vyučující? *========================================================================================= Na to je jednoduchá odpověď: jako vyučující jsem se začal cítit ve chvíli, kdy jsem začal hned na konci magistra, kdy mi profesor Vaněk [ URL "https://ohsd.fhs.cuni.cz/OHSD-44.html bych mohl jít na malý úvazek do Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, ale současně odcházely ta z fakulty, a bylo třeba najít za ně náhradu. Bylo to hektické období, protože jsem se prak srpna dozvěděl, že mám mít vlastně už od října přednášky na kvalitativní výzkum a poválečn ten měsíc se nedalo stihnout úplně se připravit na celý semestr dopředu. Musel jsem toho s obdobím a událostem, které mě samotného během studia zase až tolik nebavily nebo spíš neza byl, že jsem se pak během semestru připravoval víceméně z hodiny na hodinu, ale musím říct rád a čerpám z téhle zkušenosti dodnes. Vždycky si vzpomenu na hlášku docenta Pince z před den má 48 hodin a v nejhorším případě lze nastavit ještě noc. To je pro mě taková mantra F *========================================================================================= * Máte dojem, že se fakulta během Vašeho studia a dnes i zaměstnání proměnila? *========================================================================================= Všímám si především, že se kvalitativně i kvantitativně proměňují jednotlivé ročníky stude jako klišé, ale přijde mi, že studium se neustále zjednodušuje. Z pohledu pamětníka bakalá všechno bylo mnohem náročnější, ať už šlo o množství textů, které bylo třeba přečíst nebo množství kreditů, které člověk získal za absolvování kurzů nebo splnění studijních povinno také opravdu hodně vyhazovalo, ačkoliv EDK a Úvod do historie jsou nepochybně stále určité si myslím, že celkově je současný přístup vyučujících ke studentům mnohem benevolentnější, nás. *========================================================================================= * Jak se Vám líbí v nové budově fakulty v Troje, kam jsme se v roce 2020 přesunuli? I vzhl možnosti srovnání. *========================================================================================= Mně se tu líbí. Přijde mi to moderní, vzdušné a jako člověku, který strávil dětství v pane nijak zásadně nevadí. Navíc jako mimopražský dojíždím autem a na Veleslavín to bylo přes c takže za mě lepší, i pokud jde o dostupnost a parkování. Akorát nedávno, když jsem měl o v výuku, tak jsem se procházel ráno po ochozu úplně sám, a když jsem shora viděl pána z rece prochází v přízemí podél jednotlivých dveří s těmi světýlky, ruce za zády – tak se mi naje Foucault a Panoptikon. Ta možnost permanentního dohledu mi přijde pro svobodné akademické atypická, ale předpokládám – či spíše doufám –, že to nebyl záměr. (smích) Jakkoliv se mi architektonicky líbí, tak má pochopitelně i svoje mouchy. Sádrokartonové zdi, kterými je s všechno, poddimenzované kapacity toalet a podobně. Teď se prostor hodně oživil těmi veliký společenských věd, což je pro orientaci určitě fajn řešení. *========================================================================================= * Je něco, co jste si odnesl z FHS i do svého osobního života? *========================================================================================= Kritické myšlení, což považuji za tu hlavní schopnost, kterou by si měl absolvent FHS běhe Svět kolem nás není černobílý, a pokud mě FHS něco naučila, tak nedělat unáhlené a zkratko Odnesl jsem si také spoustu vtipných vzpomínek. Během studia jsem sbíral různé vtipné citá vyučujících z přednášek a seminářů. Bohužel jsem ale zjistil, že s ohledem na dnešní hyper je už asi nikdy nebude možné někde publikovat. (smích) Rád vzpomínám na přednášky doc. Pin Sokola [ URL "FHS-1554.html "] nebo prof. Petruska, kteří mají nebo měli ten neuvěřitelný srozumitelně – mnohdy až lidově – vysvětlit studentům zdánlivě složité společenské procesy *========================================================================================= * Jaké máte kariérní plány do budoucna? Chcete zůstat na FHS? *========================================================================================= Rád bych na FHS zůstal a dál se věnoval soudobým dějinám a orální historii. Dosud jsem se převážně na militární dějiny, ale cítím, že po letech už je pomalu čas na změnu, takže teď proniknout do nového tématu, tentokrát z dějin zdravotnictví po roce 1948. Uvidíme, jak mi Sára Černíková 4. 4. 2022