Petra Zimermanová: Nejdůležitější, co jsem si z FHS odnesla, jsou přátelství ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Petra Zimermanová vystudovala Humanitní studia na Institutu základů vzdělanosti, předchůdc pokračovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy [ URL "FHS-4.html "] na tehdy magisterském oboru Studia občanské společnosti [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS-1.html" bakalářském studiu začala pracovat ve Společnosti pro hluchoslepé – LORM [ URL "https://ww kde od roku 2004 zastává pozici ředitelky. *========================================================================================= * Váš začátek na FHS byl spojený se začátkem samotné fakulty. Studovala jste ještě na Inst vzdělanosti… *========================================================================================= Přesně tak, ještě v Legerce… *========================================================================================= * Jaké to bylo, jak na to vzpomínáte? *========================================================================================= Krásné. Tehdy jsem se zrovna vrátila po roce z Anglie, a když mi nevyšly přihlášky na Filo Pedagogickou fakultu, zkusila jsem Institut. Panovalo tam svobodné, inspirativní a liberál Zároveň po nás byla požadovaná velká samostatnost. Mohli jsme si vybírat, co chceme studov potom bylo potřeba mít disciplínu na studium. S jinými obory či fakultami byl IZV nesrovnatelný v těch možnostech i jejich šíři. Bylo mo čemukoli od filosofie přes historii až po psychologii. Já jsem navštěvovala i přednášky na Přírodovědecké fakultě kurzy antické filosofie docenta Kratochvíla nebo jsem chodila na re u Tomáše Halíka. Mezi studenty býval velmi oblíbený kreativní modul. Vzpomínám si, jak jsm odpoledne trávili v Legerce psaním poezie nebo na seminář z dějin filmu a filmového střihu fotografování… Studium mi umožnilo prohloubit všechny mé zájmy. Ze začátku bylo sice trochu náročné se v zorientovat, ale pak jsem se rozkoukala, i díky vyučujícím, kteří byli velmi nápomocní. *========================================================================================= * Bakalářské studium jste zakončila závěrečnou prací o románech Gustava Meyrinka. Jak jste Meyrinka ke Studiím občanské společnosti? *========================================================================================= Do bakalářky se promítla právě šíře mých zájmů. Bavila mě historie, ale zároveň jsem se za psychologii a u manželů Hoffmanových jsem měla kurz věnovaný literatuře, u profesora Halík archetypy a Jung. Škola mi umožnila nejen se tomu všemu věnovat, ale spojit všechna témata bakalářské práci. Poté, co jsem dokončila denní studium IZV, jsem si hledala práci v neziskovém sektoru. LOR pro hluchoslepé, kde dodnes pracuju, tehdy hledala někoho na rozvíjení zahraniční spoluprá začala pracovat v nezisku, a když jsem potom časem zaznamenala, že se na FHS otevřel obor společnosti, hned mě zaujal. Studovala jsem SOS v kombinované formě. Pomohlo mi doplnit pr utvořit právní a ekonomický rámec toho, co jsem znala z praxe. *========================================================================================= * A řekla byste, že Vás na Vaši práci studium na FHS připravilo? *========================================================================================= Určitě. Jednak sdílené hodnoty na Institutu a později fakultě, jednak způsob studia, který samostatnému uvažování. A pak mě značně ovlivnili lidé na fakultě, zejména profesor Sokol docent Pinc. Zároveň režim, ve kterém IZV fungoval, a potom i úplně první rok SOS, vyžadoval určitou mí se teprve vznikajícím pravidlům. Taky musím zmínit, že jsme na SOS byli skvělá parta. Větš už měla dlouho praxi v nezisku, sami vyučující byli zkušení ve svém oboru. Získali jsme ta skvělých kontaktů. Například s paní doktorkou Lenkou Deverovou, která vyučovala právní rám dostudování mnohokrát spojila ohledně pracovních záležitostí. IZV mě naučilo rychle se orientovat, ověřovat si informace a zodpovědnosti. Ale nejdůležit z FHS, z obou oborů, odnesla, jsou přátelství. *========================================================================================= * Účastnila jste se i nějakých studentských akcí? Výjezdních výletů a podobně? *========================================================================================= Ještě na IZV jsme měli adaptační kurz, to byla moc povedená akce. A s Václavem Cílkem jsme kurzů jezdili na výlety po menhirech a poznávali krásná místa u nás. Na SOS už nebylo toli tím, že šlo o kombinované studium, ale komunita tam vznikla naprosto přirozeně „zespodu“. Dělali jsme si společné výlety a akce. Jedna ze spolužaček začala po konci studií pořádat na Horním Hradě, kam jsem se poprvé jela jen tak bavit, a další ročníky už jsem na festiva pomáhala. Jiná naše kamarádka pochází z Ostravy, kam nás pozvala taky na festival, a nakon u ní na chalupě na samotě bez vody a elektřiny. O tom možná v rozhovoru vyprávěla už Pavla "FHS-2920.html "] . Opravdu jsme byli skvělá parta a mnozí se vídáme dodnes. *========================================================================================= * Mezi FHSáky není neobvyklé, že je profesně táhne nezisk. Co na této sféře lákalo Vás? *========================================================================================= Potřeba dělat něco smysluplného. Když jsem končila IZV, už jsem učila angličtinu na částeč jakmile jsem dokončila studium, hledala jsem práci v neziskovém sektoru, protože mi dávala jsem si, že jsem v situaci, kdy si můžu dovolit dělat ne ideálně placenou, ale důležitou p jsem tak nastoupila do LORMu a už jsem ve společnosti zůstala, od roku 2004 působím jako j Myslím si, že všechny, kdo pracují v nezisku, spojuje touha dělat něco s přesahem. *========================================================================================= * LORM se zabývá pomoci hluchoslepým a také zvýšením povědomí o tomto postižení. Máte poci společnosti už víc ví? Nebo, že došlo od doby, co v LORM působíte, k nějakému vývoji? *========================================================================================= My pořádáme i spoustu osvětových kampaní. Když se v roce 2001 uzákonila červenobílá hůl ja hluchoslepé, dělali jsme od té doby několik kampaní, např. v roce 2014 zábavnou, guerillov zbytečně“, kdy jsme s dobrovolníky v noci na zrcátka aut po celé republice rozvěšovali čer závěsky. Na lístečcích byly i odkazy na informace o červenobílé holi a jejím významu, aby to znamená, když někoho s takovou holí potkají. Nutno ale říct, že naše cílová skupina není velká. Aktuálně pomáháme asi 150 klientům, kte čerpají naše služby. Počet osob s hluchoslepotou u nás je ale ve skutečnosti mnohem vyšší. je navíc specifická, neznamená to, že daná osoba vůbec nevidí a neslyší, ale může mít zbyt sluchu, případně obojího. Zrak je pro nás nejdůležitější smysl z hlediska příjmu vjemů, sl nejdůležitější, takže i když je jeden z těch smyslů oslabený jen částečně, je těžké ztrátu Dopad těch ztrát se přitom nesčítá, ale násobí. Naši klientelu tvoří do velké míry lidé, kteří mají hluchoslepotu získanou, často vlivem v si třeba ani neuvědomí nebo nepřipouští, že by naše služby mohli využít, a nepovažují se z Je tedy nejen těžké takovou věc komunikovat veřejnosti, ale i těm, komu služby nabízíme, p těžké přijmout, že ztrácí zrak i sluch a potřebují pomoci. Společnost LORM přitom není velká, takže je to zvyšování povědomí běh na dlouhou trať. Kon pečovatelské domy, domovy pro seniory nebo i lékaře, protože o nás a našich službách často *========================================================================================= * To zní jako velmi náročná a téměř nekonečná práce, kterou navíc už děláte dlouho. Jak se vyhnout vyhoření? *========================================================================================= Na pozici, kterou v LORMu zastávám, si práci můžu různě kreativně zpestřovat. Samozřejmě m jen zábavné kampaně, je s ní spojená hlavně spousta administrativy. Ale mezi žádostmi a rů příležitost dělat i něco tvůrčího. Když jsme měli mladší klientelu, dělali jsme pro ně týd akce na běžkách a tandemových kolech. Léta pořádáme celostátní sportovní soutěž, tzv. Lorm uměleckou soutěž o Cenu Hieronyma Lorma (hluchoslepý básník, filosof a novinář 19. století ruční dotekové abecedy, tzv. Lormovy – pozn. red.). Mám tedy možnost vymýšlet a realizovat projekty. Taky mě baví fotit, takže na akcích můžu uplatnit i tohle své hobby, když zrovna nebo nefunguju jako průvodce. Kreativní prvky jsme vnesli i do fundraisingu. Minulý rok jsme s dobrovolníky pořádali už charitativní akce Putování za Duchem Vánoc, jde o tzv. zážitkový fundraising. Jedná se o t níž se při putování Prahou plní různé úkoly. Lidé svou účastí podpoří LORM a služby pro hl když nejde o závratné částky, je to příležitost vnést do práce zábavné a milé prvky a podí která bych třeba za normálních okolností nenavštívila. *========================================================================================= * Co byste poradila studujícím nebo čerstvým absolventům a absolventkám, kteří uvažují o p *========================================================================================= Nezisková sféra se od 90. let dost změnila, nadace a společnosti už jsou na vysoké, profes takže požadavky jsou také dost podobné jako v komerčních firmách. Co to ale přináší navíc, pracujete na něčem, co má smysl a přesah. Začátečníci v pomáhajících profesích často očekávají, a já jsem nebyla jiná, nějakou odezv zpětnou vazbu od klientů, která vždycky nemusí přijít. Je proto dobré mít vnitřní motivaci hranice pomoci. V tom tkví profesionalita – pomáhat můžeme jen s tím, co umíme, a nesmíme pohltit náš život. Nadšení a energie jsou důležité, stejně důležitý je i rozumný balanc. Nezisk je prostředí, které může hodně dát a hodně naučit. To se neobejde bez sebereflexe a *========================================================================================= * Děkujeme za rozhovor! *========================================================================================= Martina Plass 23. 6. 2023