Gabriela Málková: Cena národního kariérového poradenství je příležitostí se zastavit ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Program celoživotního vzdělávání [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-2894.html"] na FHS UK Kari kariérová poradkyně sklízí další uznání. Během října prezentoval lektorský tým kurz v rámc Národní ceny kariérového poradenství na Slovensku a vzápětí se mohl tvůrčí tým těšit na ko Praze. V rámci 15. ročníku soutěže Národní ceny kariérového poradenství pořádané Centrem E "https://www.euroguidance.cz/index.html"] při Národním pedagogickém institutu ČR přebrala Dominik Kuna společně s docentkou Gabrielou Málkovou [ URL "https://bakalar.fhs.cuni.cz/SH níž jsme si promluvili o vzniku programu, vizích celoživotního vzdělávání a nárocích na ka Foto: Ondřej Trojan Jak vznikla idea programu věnovanému celoživotnímu vzdělávání na FHS? Profesní orientací jsem poradenská psycholožka, a tak znám lidi z praxe, kteří se kariérov věnují. V době, kdy jsem působila jako proděkanka pro vědu a výzkum tady na fakultě, zhrub se na mě obrátily kolegyně z praxe – které dnes tvoří lektorský tým tohoto kurzu – jestli fakulta zájem spolupracovat s jejich neziskovou organizací. Vybudovaly určitou koncepci a provádět kariérové poradenství v praxi, ale i vytvořit propracovaný a široce uznávaný vzdě koncept toho, jak by se lidé věnující se kariérovému poradenství měli vzdělávat. Obrátily věděly, že působím tady na fakultě, že jsem součástí užšího vedení, a že jsem zvyklá se vě záměrům. I při přebírání Národní ceny kariérového poradenství jsem říkala, že zkušenost s studijního programu Teoreticko-výzkumné psychologie mě naučila, jak hledat cesty pro nějak nebo méně obvyklý koncept, což se dá říci i o záměru vyučovat kariérové poradenství. O tut se podělila s tehdejší paní děkankou a členy kolegia a začali jsme společně přemýšlet, jes zvládnout takovou formu rozšíření studijní orientace. Rozmýšleli jsme i specificky formu c vzdělávání, protože kurzy v rámci CŽV měly tehdy spíše jednorázový charakter, řekněme blok Koncepce kariérového poradce / poradkyně byla opravdu rozmyšlena jako kontinuální čtyřseme Začali jsme tedy hledat cesty, jak by se mohl takovýto program na fakultě etablovat nebo j do toho, co už fakulta dělá. Velice se mi líbila myšlenka spolupráce s neziskovým sektorem mi, že to patří do širší, takzvané třetí role univerzity a protože jsem profesně znala zmí tým, byla jsem ochotná zaručit se, že program bude mít náležitou odbornou kvalitu. A tak j garantkou kurzu. Podílela jsem se na celkové koncepci programu, aby mohl být akreditován u školství – moje role ale byla spíše mediační a koordinační ve smyslu začleňování programu univerzitního studia, celý lektorský tým, který bezprostředně vytvořil obsah kurzu, má pro obdiv. Vytvářeli jsme model praxe spolupráce neziskového sektoru a univerzity, který ale j potřeboval mít své konkrétní místo na úrovni fakulty. I proto jsme jej svázali s Katedrou věd o životě [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-2495.html"] – mne osobně velmi zajímalo napoje studijní program Teoreticko-výzkumná psychologie [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-2450.html" Silvie Pýchová prezentuje program CŽV v Bratislavě. Foto: archiv DK Co bylo cílem tohoto programu a co si od něj slibujete? Moje ambiciózní vize byla, že by časem, až se program etabluje, mohl mít větší a hlubší va fakulty. Především se víc zaměřovat právě na problematiku studujících, kteří opouští naší skončení ať už bakalářského, magisterského nebo dokonce doktorského studia. Tato vize je v ambiciózní na to, abychom ihned všechno stihli, a proto jsme se rozhodli nejprve zaměřit n profesního vzdělávání pro lidi zvenku, kteří se chtějí stát kariérovými poradci-profesioná dobře fungovat, plánujeme hledat cesty dalšího rozvoje. Moje vize má vlastně dvě roviny: j kariérové poradenství na profesionály z praxe a postupně i na studující jako cílovou skupi zároveň vytvářet a systematicky shromažďovat evidenci o tom, co vlastně kariérové poradens – tvořit, řekněme, „know how“ z vědeckého hlediska. Znamená to, že v nejbližší době na FHS začne fungovat kariérové poradenství pro studující? Problematika kariérového poradenství pro studující je už nyní na úrovni celé univerzity za Nechtěli jsme vytvářet dojem, že tomu chceme nějak konkurovat, spíše jsme přemýšleli tak, mohlo být příhodné využít příležitosti, že tady na fakultě vychováváme nové kariérní porad časem objeví někdo z absolventů, kdo by byl ochoten stát se poskytovatelem takového cílené poradenství pro studující u nás na fakultě. Kariérové cesty jsou přece vždy pestré a složi je to téma. Silvie Pýchová při zahájení kurzu. CŽV. Foto: Ondřej Trojan Jaké jsou vaše vize celoživotního vzdělávání na FHS? Myslím, že nemohu mluvit za celou fakultu, ale alespoň trochu mohu mluvit za Katedru psych životě. Lidi na ní mají obrovský potenciál přinášet do celoživotního vzdělávání profesiona témata. Aktuálně v zátěži, kterou neseme ve standardních formách výuky, nemáme bohužel kap ihned něco dělat. Byli bychom určitě rádi, ale je to věc, kterou je potřeba řešit koncepčn s jinými součástmi fakulty. Osobně bych si přála, aby se prohlubovala vazba programů CŽV – nějaké další vytvářet – přímo do studijních programů, které naše katedra zajišťuje. Máme u záměry, ale realizace zatím dost naráží na kapacity lidí, kteří by se celoživotnímu vzdělá mohli věnovat. Jak vnímáte získanou cenu? Co znamená pro fakultu, katedru psychologie, samotný program CŽ Pro tým lidí, kteří se podíleli na téměř rok dlouhé výstavbě a realizaci programu, je cena vyjádřením toho, že to celé mělo smysl. Že tvořit prostor pro vzdělávání kariérových porad co tu chybělo. Mimořádně mě na celé věci těší, že se skutečně krásně propojil neziskový a sektor, navzdory odlišným formám fungování. Prošlapali jsme možná cestu něčemu, co může in Na pražské konferenci, kde jsme přebírali Národní cenu kariérového poradenství, za námi př a kolegové z jiných českých univerzit a oceňovali naše úsilí. Vyjadřovali uznání i děkoval uznání vnímám jako velmi cenné. Jsou to lidé, kteří vědí jak náročný úkol je propojit dva neziskový a akademický. Mně osobně přinesla cena velkou radost. Uvědomila jsem si, jak mál v každodennosti máme na to zastavit a ohlédnout se, co máme za sebou. S velkou radostí pro rozměry, které tento záměr přinesl. Cesta od námětu k realizaci programu Kariérový poradce poradkyně byla pro mě příležitostí pracovat s mimořádnými lidmi a poznat „nové“ kolegy a k fakulty. Vzniklý kurz hodnotím jako mimořádně úspěšný. Dominik Kuna, Silvie Pýchová a Gabriela Málková po přebrání Ceny NKP. Foto: z archivu DK Jaký je váš výhled, co se týče nároků na kariérové poradce? Ze své profesní perspektivy hodnotím situaci tak, že kvalitní příprava odborníků pro praxi poradenství bude nějaký čas „v kurzu“. Jde o zajímavý, potřebný a flexibilní segment uplat takových lidí v praxi roste. Pro nás to velice pravděpodobně bude znamenat, že o program b zájem. S tím, jak se o něm budou lidé dozvídat – jak naši absolventi budou vstupovat do pr narůstat i know how v komunitě. Přirozenou reakcí komunity odborníků v oblasti kariérového vytváření alternativ k našemu programu na jiných místech nebo na jiných univerzitách. Tako podporovat, musíme si realisticky zhodnotit své limity v lidských zdrojích stávajícího tým náročnosti čtyřsemestrálního kontinuálního studia. Už teď si velmi dobře uvědomujeme, že n nemůže běžet v „masové“ formě. Z konkrétních důvodů pracujeme se skupinou definovanou počt lidí. Třeba i proto, že podstatnou součástí přípravy kariérového poradce / poradkyně je in skupinová práce i podpora nebo tvorba sítí, o které se mohou lidé i po ukončení vzdělávání Co byste k programu ještě chtěla dodat? Určitě. Za příležitost sdílet zprávy o programu Kariérový poradce/poradkyně a o jeho úspěc děkuji. Ale chci zdůraznit, že za tím vším je skutečně dlouhá cesta, ke které drobnými kro lidí svou vstřícností i ochotou tuto vizi realizovat. Mimořádný přínos pro tuto – původně – měl například kolega Dominik Kuna, který ve správnou chvíli rozpoznal potřebu lidské ene dispozici. Věnoval tomu programu hodně svého času a kapacity i ve chvíli, kdy ještě nebylo bude úspěšná věc. Za to jsem velmi vděčná. Kdyby vše stálo jenom na týmu lektorek a na mně se to nikdy nepodaří zvládnout. Je také úžasné, že Dominik je sám studentem FHS, dokázal l svůj pobyt na fakultě a stal se přímou součástí toho, co tu vytváří vyučující. Přála bych kolegů a kolegyň bylo pořád dost. Pro FHS zpracovala Alena Ivanova, studentka magisterského programu Elektronická kultura a