Michaela Honelová: Grant SYLFF otevírá mladým výzkumníkům a výzkumnicím možnosti jako je výjezd na zahraniční pracoviště typu Oxford ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Váš výzkum musí mít společenský přesah, jmenuje Michaela Honelová, studentka čtvrtého ročn studia na FHS, jeden z rozhodujících faktorů v grantové žádosti Sasakawa Young Leaders Fel (SYLFF) podporující začínající vědce a vědkyně. Z celé Univerzity Karlovy obdrží toto stip "https://cuni.cz/UK-8933.html"] jen dva noví žadatelé a žadateleky za rok. Připravovaná di Honelové společenský přesah má – sociologicky zkoumá estetickou medicínu a zákroky zaměřen projevů stárnutí. Téma jistě sehrálo roli v její loňské úspěšné přihlášce do programu SYLF prodloužení stipendia. Krom přínosů SYLFF její vědecké dráze se bavíme také o rolích estet chiruržek, rozdílech v přístupu, roli celebrit i o tom, proč se zaměřuje ve svém výzkumu p Foto: archiv MH Ještě před začátkem akademického roku se prodloužilo vaše stipendium v rámci fondu SYLFF. získat, v čem pomáhá při doktorském výzkumu? Myslím si, že toto stipendium je skvělá příležitost pro studenty a studentky, kteří chtějí kariéru mladého vědce nebo vědkyně, protože se jedná o štědrou částku, která umožňuje jít jejich výzkumu a zároveň se mu plně věnovat. Prodloužení stipendia mi umožňuje ještě víc p a po prvním roce si utřídit, co by člověk vlastně mohl ještě udělat a na co by finance moh Je běžné, že se stipendium takto prodlužuje, nebo jste spíš výjimka? Grant je na jeden rok, ale může být po prvním roce prodloužen. Po prvním roce usednete pře jí, jak jste finance využili a zda se Vám povedlo naplnit vámi stanovený harmonogram. Komi jestli jste přidělené finance použili efektivně a zda jste splnili, co jste měli. Předpokládám, že se SYLFF týká spíše pozdější fáze doktorského studia. Nebo si může podat nižších ročnících? Já jsem teď v posledním ročníku. Když jsem se bavila s ostatními, typicky se o něj žádá po studenti, kteří si o něj požádali i dříve. Já bych doporučovala o grant požádat v polovině člověk má již lépe utříděné myšlenky ohledně výzkumného záměru a ví, jaké kroky k jeho nap podniknout a v čem by grant mohl být užitečný. Určitě jej však vřele doporučuji všem. Stipendium SYLFF poskytuje nadace Tokyo Foundation for Policy Research. Obnáší jeho přiděl působení v Japonsku? Výjezd do Japonska není podmínkou toho grantu. Jednou z podmínek grantu je však výzkumná c zahraničí. Michaela Honelová přebírá diplom k přidělení stipendia SYLFF, foto: archiv MH Probíhá mezi příjemci SYLFF výměna zkušeností a postřehů? Máte přehled, co dělají alespoň toho grantu? Nadace má své stránky [ URL "https://www.sylff.org/"] , kde se dají najít všichni fellows filtrovat podle zaměření a pak si přečíst jejich medailonek, čím se zabývají. Pravidelně n newslettery, kam píšou právě studenti a studentky, kteří získali SYLFF. Když člověk chce, příspěvek, který všichni fellows uvidí. Ve zmíněném newsletteru se také objevují autorské výzkumu. Takže tímto způsobem ano. Ten grant je skvělý, protože zaštiťuje obrovskou komuni tisíc studujících – pozn. aut.) – kdybych chtěla vyjet na nějakou univerzitu, snadno se po fellows, jestli náhodou v dané zemi není někdo s tímto grantem, kdo by mi mohl pomoct s vý tamní sociální sítí. Článek [ URL "https://www.ukforum.cz/rubriky/studenti/8679-sociolozka-esteticke-chirurgick jsou-mezi-ceskami-standard"] v magazínu Univerzity Karlovy Fórum z letošního ledna zmiňuje vyjet na Yale. Už jste tento výjezd uskutečnila? V rámci mého harmonogramu jsem místo cesty na Yale vyjela na Oxford na Institut populačníh "https://www.ageing.ox.ac.uk/"] , kde jsem navázala spolupráci s tamními odborníky a odbor Michaela Honelová na Oxfordu, foto: archiv MH Co byste kromě tohoto výjezdu na Oxford pravděpodobně nemohla bez grantu SYLFF podniknout, to neměla časovou kapacitu nebo peníze? Prostředky jsem využila na pomoc s přepisováním mých rozhovorů, publikaci článků a aktivně účastnila pěti mezinárodních konferencí. Díky SYLFF jsem tak mohla prezentovat svoje výsle napříč různými vědeckými setkáními. Jaký je proces získaní stipendia SYLFF? Pokud by se někdo chtěl hlásit, na co má dbát, jak praktické rady? Celý ten proces začíná vyplněním formuláře, k němuž přidáte životopis, svoje publikace a d vedoucího vaší práce. Vše pošlete na fakultu, kde proběhne první výběrové řízení a ze všec žádostí škola vybere dva kandidáty/kandidátky. Tyto dvě přihlášky jdou poté na rektorát, k komise vybere dva nejlepší studenty nebo studentky. V rámci své přihlášky, byste kromě zam výzkum a vědeckou komunitu, měly klást také důraz právě na společenský přesah, který japon podporuje. Například já jsem prezentovala svůj výzkum v časopise UK Fórum a díky tomu poté doma [ URL "https://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/223562220600049/"] . výsledky by měly být dostupné a srozumitelné i pro širší veřejnost, kterou můžete posléze Plánujete ještě nějaké aktivity tohoto druhu? Ráda bych se znovu chtěla dostat do nějakého televizního pořadu. Zároveň jsem napsala do r které se zabývají krásou a změnami těla, uvidíme, co z toho vyjde. Navíc přemýšlím nad vla kde bych zprostředkovávala informace popularizačním stylem. Zatím toho mám ale hodně, takž ještě nedostala. Zabýváte se anti-ageingem a na něj navázanou estetickou chirurgii v českém kontextu, jak j tématu dostala? Tématem jsem se již zabývala ve své diplomové práci. Toužila jsem najít odpověď, jak fungu ve společnosti, ve které je vzhled a fyzická atraktivita žen neustále posuzována. Mám zprostředkované i vlastní zkušenosti s hodnocením vzhledu ze strany druhých. V reakci zkušenosti, jsem se chtěla zaměřit na estetický průmysl a jeho fungování. V rámci magister se zabývala kosmetikou a kosmetičkami. To téma mě natolik zaujalo, že jsem si řekla, že by podívat o úroveň výš, když kosmetika již nestačí a ženy se rozhodnou pro radikálnější zákr řezání do těla. Proto se v rámci své disertační práce zabývám celým procesem, od bodu A až od prvotní motivace až po bod, kdy dojde k zákroku a následné pooperační péči. Máte už nějaké předběžné výsledky vašeho bádání? Jsem teďka ve fázi zpracovávání rozhovorů a v tuto chvíli připravuji si článek o internali transformaci vnímání krásy a stárnutí v rámci zkušeností s estetickou chirurgií. Je pro mě s čím zpovídané ženy krásu spojují, nebo proč jí chtějí dosáhnout a jak vnímají vlastní st Například analýzy ukazují, že ženy chtějí být natolik krásné, aby už nikdy nebyly souzeny většina z nich má negativní zkušenosti ať už z mládí nebo současnosti s hodnocením jejich základě těchto negativních zkušeností se rozhodly podstoupit nějaký zákrok, aby se jim už situace neudála znova. Také se tam objevuje téma, že krásy nikdy není dost – ženy podstoup se kterým jsou spokojené, a poté si začnou všímat dalších nedostatků, které by mohly být v některých žen dochází k tomu, že se stanou na zákrocích závislé, což se pro ně může stát v protože už nikdy nemusejí být spokojené se svým vzhledem. Také se v rozhovorech objevilo v jako katastrofy, něčeho nepřijatelného, proti čemu ony musí bojovat, protože když budou st ztrácet fyzickou atraktivitu, odrazí se to například i na jejich pozici na pracovním trhu. rivalita vůči mladším kolegyním a vzájemné (negativní) komentování vzhledu na pracovišti. objevuje mnoho zajímavých aspektů, proč se ženy rozhodují podstoupit zákrok estetické chir význam a důležitost krásy a stárnutí přenášeny do každodenního života. Když říkáte, že už nikdy nechtějí být souzené za svůj vzhled, vyhnou se tomu doopravdy? Př často zaznívají negativní výroky o lidech, kteří podstoupili zákrok estetické medicíny, že „plastoví“, že je tam náraz na pojetí „přirozené krásy“. V rámci soutěže Map the System [ URL "https://mapthesystem.web.ox.ac.uk/"] jsme se zabýval systém funguje. Situaci, kterou popisujete, jsme nazvali Never Right, nikdy na správné str se sebou nic nedělá, je hodnocena negativně, že se o sebe nestará, že je ošklivá, má slabo Když na druhou stranu se sebou něco dělá, říkají o ní, že je umělá, plastová, marnivá, že peníze. Tým tématu Anti-aging v soutěži Map the System ve složení (zleva): Lucie Vidovićová, Micha Oldřich Čepelka. Na fotografii chybí Kateřina Beji Sedláčková. Foto: archiv MH Jaké jsou nejobvyklejší estetické zásahy? To se nedá úplně říct, protože to záleží na věkové skupině. Každá věková skupina se potýká „problémy“. Já se ve své práci zabývám ženami ve středním věku a převážně obličejovou část není indikována ze zdravotního, ale hlavně estetického důvodu. Dále botoxy jako první úpra protože ve středním věku se objevují první viditelné vrásky, facelifty a dalšími anti-agei Ve výzkumu se zabýváte i pohledem těch, kdo operují. Dokážete ve vašem vzorku vypozorovat složení? Přece by bylo zvláštní a přesto nepřekvapivé, kdyby tam byl výrazný nepoměr ve pr Ano, je to tak, již v rámci soutěže Map the System jsme uváděli statistiku, která ukazuje, procent estetických chirurgů jsou muži. Na straně klientely je to přesně naopak – devadesá deset mužů. Už mám nasbírané rozhovory s chirurgy a je zajímavé, jestli mluvíte se ženou, jiné pohledy. Chiruržky samy často hledají a podstupují zákroky a vlastně zkoušejí technol Pokud například nejsou přesvědčené o funkčnosti dané technologie nebo že má alespoň potenc nenabízejí jí. Oproti tomu většina chirurgů-mužů říká, že by nikdy nic takového nezkusila. Když jste zmínila, že v klientele estetické chirurgie naprosto převažují ženy, víte o něja ekvivalentu, vyjednávají muži taky nějak se stárnutím? Hodně lidí se mě ptá, proč se zabývám jenom ženami, a ne i muži. Samozřejmě, když jsem děl s chirurgy a chiruržkami, říkali, že za posledních deset let přibylo i mužských klientů – liposukci břicha, na zákroky, které souvisejí s nedostatkem pohybu, aby si zachovali svoji Když jsem se rozhodovala, jestli se zaměřím i na muže, sehrálo roli, že často tyto úpravy tabu, muži se k nim přiznávají ještě méně než ženy. Chirurgové mi říkali, že klienti často časy, aby je nikdo nepotkal – takže hodně brzo nebo hodně pozdě. Dostat se ke skupině mužů aktivně a otevřeně o této vlastní zkušenosti mluvili, je podle mého názoru těžké. Proto js že na muže bych se mohla více zaměřit v budoucnosti. Výzkum jste zaměřila jen na české prostředí. V čem je specifické? Česká republika není leaderem v provádění estetických zákroků jako například Austrálie, US státy. Ale i v Česku se trend zvyšuje, a proto jsem se zaměřila právě na tento prostor, sa že jsem Češka. Náš kontext je také velmi zajímavý tím, že před revolucí se estetické zákro za zavřenými dveřmi a nesmělo se o nich mluvit – vnímalo se to zejména jako zbytečně utrac marnivost. Po revoluci se trend úplně změnil, veřejně známé osobnosti otevřeně mluví o svý třeba i v rámci barterových obchodů. Téma se víc otevřelo a Česko je zároveň oblíbenou tur destinací estetické chirurgie – máme vysoký standard služeb a moderní technologie, a přito ceny než na Západě. Ženy zaplatí třeba jen třetinu ceny oproti své domovské zemi. Takto ch spoustu žen z Německa a Anglie. Liší se nějak přístup k těmto zahraničním klientkám, že jim třeba lékaři zákroky méně vyml To je zajímavá otázka, ale bohužel vám na ni neumím odpovědět, protože chirurgové by vám z že kvůli byznysu přistupují k zahraniční klientele jinak. Avšak osobně si nemyslím, že by protože česká klientka platí stejnou částku jako ta zahraniční. Spíš půjde o etiku daného požadavkům je ochotný vyhovět a zdali je ochoten jít například za své možnosti a schopnost době jsou navíc samotní chirurgové naštvaní na média, protože se v nich hodně prezentuje, co kdo zpackal, čímž se vytváří obraz, že to nejsou lékaři, ale celebrity, které se ukazuj hvězd a nejbohatších lidí v Česku. Když s nimi ale mluvíte, vidíte, že jejich povolání je využívají také psychologii. V rámci konzultací potřebují pochopit, proč se žena pro zákrok k tomu motivovalo, a zda ho potřebuje. Potom už je jen na jejich etickém uvážení, jestli h ne. Michaela Honelová na konferenci při poster session. Foto: archiv MH Když se vyjádřím hloupě, ty ženy jsou ale pořád jejich zákaznice. Jak často je odmítají? To záleží právě na individuálním rozhodnutí každého lékaře, jak má nastaveny své morální h musí vyjednávat s potenciální klientkou/pacientkou. Zajímavé je pozorovat rétoriku, kdy o jako o pacientce a kdy jako o klientce. Žena přijde do lékařského zařízení, takže by autom být pacientka. Jenže přichází jako zdravá, takže je zároveň klientka očekávající službu. C tak v dvojí pozici, na jednu stranu jsou lékaři a složili Hippokratovu přísahu, že budou d nejlepší pro svoje pacienty/pacientky. Pohybují se na tenké hranici, jsou zároveň lékaři-p ale i byznysmeni, musí v sobě bojovat, do jaké míry jsou ochotni vzdát se peněz na úkor po a přesvědčování, že to třeba nepotřebuje. Je tam i druhá strana – do jaké míry jsou ochotn profesionality založené na přísaze a vykonat pro peníze zákrok, i kdyby ho žena nepotřebov Sama jste zmínila, že na estetickou chirurgii má vliv příklad celebrit. Lidé, které sleduj na Instagramu ale často mají o dost víc možností věnovat se péči o sebe sama jako ten bart kterém jste mluvila. Projevilo se to ve vašem výzkumu? Rozhodně, například se stává, že ženy přicházejí do ordinací estetické chirurgie s obrázke a slovy, „Takhle chci vypadat.“ Pro lékaře je to první alarm – ne že by bylo něco v nepořá ve smyslu, že to nebude jednoduché kvůli nerealistické představě. V těchto případech je ur aby chirurgové s ženou diskutovali možnosti, které mohou nabídnout a jaké jsou očekávateln výsledky. Často zapomínáme na nerealističnost retušovaných fotografií, které zkreslují rea vzhledu. Je také zajímavé, že starší ženy v mém vzorku, kterým je například přes čtyřicet, a jejich vzhled tolik neřeší, protože méně využívají Instagram či jiné sociální sítě. Mají chtějí lépe vypadat spíš pro svou kariéru. Koho se vliv takových příkladů tedy týká? Nejvíc ovlivnitelnou a náchylnou skupinou budou zřejmě mladší, dospívající ženy. Jeden chi že k němu chodí už patnáctileté holky na botox jako prevenci, protože to viděli u nějaké i celebrity nebo nechtějí vypadat jako jejich matky. Určitě se v budoucnu objeví ještě mnoho rozvoj estetických možností ovlivní nastavené ideály krásy a stárnutí a další generace žen Štěpán Šanda, 13. listopadu 2023