Matouš Veselský: Spíš než o medaile jde o to, jestli obyvatelstvo sportuje ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Olympijský plamen zhasnul a vlajku s pěti kruhy odvezl na motorce Tom Cruise. Přestože poz Olympiádu v Los Angeles v hollywoodském stylu byla efektní, rozhodně nebude nejprobíranějš Přinesly několik kauz, virálních momentů, zklamání i česká medailová překvapení v závěru s a ideálně přátelského a fair-play zápolení. Ohlížíme se za nimi se sociologem sportu Matou Pokud vás zajímá fanouškovství, mega-eventy a oblasti, kam sport přetéká, můžete se po pře i na nový podcast doktora Veselského Hra. Sada. Zápas. O sportu jinak [ URL "https://ceske podcast/hra-sada-zapas-o-sportu-jinak"] . Matouš Veselský, foto: archiv MČ Jak letošní olympiádu hodnotíte v porovnání s předchozími? Hvězdami letošní olympiády nejs a vítězové, ale ti, co se zasloužili o „virály“, namátkou těhotná egyptská šermířka nebo t střelec bez vybavení. Myslím, že je to v podstatě stejné. Sociální sítě jsou s námi už dlouhodobě a velkou roli sportu. Lidem, co sledují pouze olympiády, se to může zdát jako novinka, ale tento trend u trvá i v dalších sportech a u dalších událostí. Pro některé sportovce může být olympiáda n jiný velký turnaj možností, jak na sebe upozornit a posbírat followery na sociálních sítí toho příjmy. Občas nám tedy sport díky sociálním sítím přihraje krásné momenty, které by j někdy je za tím skutečně pouze marketingová strategie. Ale stále platí, že hlavní pozornos kolem vítězek a vítězů. V profesionálním sportu opravdu dominuje kultura vítězství, což má stránky. Jaké například? Ve sportu, a zejména v profesionálním, je obrovský tlak na výsledky. Nemáš výsledky, nemáš ani příjmy a vlastně se o tebe nikdo moc nezajímá. Fanoušci i média si pamatují jen vítěze nečekané stříbrné a bronzové medaile, ale to je tak vše. A navíc, i když máš talent, zázem může přijít zranění, které nemůžeš v podstatě ovlivnit a které ti ze dne na den, z hodinu snažení zhatí. Tlak na hlavu profi sportovce je obrovský. Proto je tak moc důležité, aby s sportovci sami vzdělávali a byli připraveni jak na nenadálou situaci, tak i na život po ka Tyto hry byly pro českou výpravu nejchudší v historii samostatné České republiky. Myslíte, nějak prožívá? Jak a je to nějak důležité? Minimálně úspěchy ano, jak sám říkáte. V tuhle chvíli se to samozřejmě řešit bude. Kdyby česká výprava nezaznamenala výrazný meda řešilo by se to o to víc. Ale na tyhle věci, stejně jako na úspěchy, se po čase zapomene. medailí bohužel rozhodně neurčuje roli a význam sportu ve společnosti. Medaile jsou hlavně Pro stát je daleko důležitější množství hodin, které lidé dané země věnují pohybové aktivi počet profesionálních sportovců a medailí. Česko je na tom v porovnání s ostatními evropsk relativně dobře (vizte Eurobarometr - Sport and physical activity, September 2022 [ URL "h eurobarometer/surveys/detail/2668"] ). Problémem ale je relativně malá pohybová aktivita d Jaká je role OH v dnešním světě? Předpokládáme, že vzhledem k jejich masovosti nemůže jít Zásadní, je to velmi výjimečná událost na vysoké úrovni, kterou skutečně sleduje celý svět nenásilná událost, která by téměř na tři týdny upoutala pozornost celého světa. Pro pořada jde o skvělou příležitost, jak se ukázat světu, nalákat investory, zviditelnit se v geopol I proto vidíme výrazný zájem některých nedemokratických států o pořádání velkých sportovní mega-událostí. V nedávné době mě napadá třeba Katar, Čína a samozřejmě i Putinovo Rusko. Jak důležitá je olympiáda pro „menšinové“ sporty nebo alespoň ty, které nejsou běžně ve sv Třeba úspěch českých šermířů by měl asi o dost menší sledovanost, kdyby nešlo právě o olym Olympiáda určitě pomáhá zviditelňovat jednotlivé sporty. Strašně moc ale záleží na tom, ja chvilkového momentu využije národní svaz, který má organizaci daného sportu v dané zemi na dokáže nadšení kolem medaile dobře využít, tedy nalákat sponzory, zviditelnit se, dostat d a udržet si je dobrou atmosférou, může skutečně zakořenit. Ale vše záleží na schopnosti a fungování svazu, i na štěstí. Na konci srpna začne paralympiáda. Té se pozornosti v Česku také příliš nedostává. Co by t může to být právě „slabší“ medailový výsledek na olympiádě? Pozornosti se jí nedostává samozřejmě nejen v Česku. Může za to několik faktorů: předsudky diváků právě skončenými Hrami, nezájem ze strany médií – ty ale samozřejmě píšou o tom, co diváky a čtenáře. Byly i nápady, že by se paralympiáda konala současně s olympijskými hram zvítězil argument, že by současné konání snížilo zájem o paralympiádu ještě víc. Jsou tam nesnáze, prodloužení celých her, kolize televizních přenosů atd. Nakonec tedy z těchto úva myslím, že za zkoušku by to možná stálo. Jaké jsou vaše (ne)oblíbené momenty z letošní olympiády? Samozřejmě všechny české medaile. Nejvýš ale při vší úctě ke všem ostatním asi řadím bronz to byla opravdu prvotřídní senzace. Vyhrát proti domácím Francouzům v Grand Palais, uf, to ty kluky neuvěřitelný zážitek. Na druhé straně zlato ze smíšené čtyřhry, i to, jak si Fuks v podstatě osvojili single kanoistiku, zůstane zapsáno v dějinách české olympijského týmu Famózní a i nečekaný byl i třetí, bronzový hod Nikoly Ogrodníkové. Co se ostatních národní po vypadnutí Lukáše Krpálka jsem moc držel palce i domácímu Teddy Rinerovi v judu. Ten nak zlato jak v singlu, tak i v týmové soutěži. Z televizních záběrů se zdá, že Francouzi opra perfektní atmosféru na jakémkoliv stadionu při jakémkoliv sportu. Martina Plass, Štěpán Šanda