Eva Kesslová: Humanitní vědy žijí s hudbou v symbióze ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Sotva mi Eva Kesslová ve spodním atriu řekne, jak je zvuková krajina budovy FHS specifická procházejících kolem nás několikrát zazvoní, snad telefon v něčí studentské kapse. Přemýšl si toho bez poznámky ředitelky Orchestru Berg všiml. „Soustředíte se na to, co zní kolem d Eva Kesslová pocit, který se snaží Orchestr Berg navodit koncerty, jako byl ten v prosinci které organizačně vede, zakončilo svou letošní sezónu v naší budově pěti novými kompozicem Štěpána Janouška, Jana Jiruchy, Michala Wróblewského a skladatelky Lucie Páchové. Program Communicatio a ztvárňoval komunikaci a sdílení. . Pokud nebudeme věnovat pozornost zvuku, představuje významný prvek komunikace, může nám něco důležitého uniknout. Ředitelka orchestru Berg Eva Kesslová při zahájení koncertu na FHS 11. prosince 2023. Foto Letos jste v budově Fakulty humanitních studií vystoupili podruhé. Je to tak, v březnu jsme tu měli první koncert. Ale prostor jsme vlastně otestovali ještě jeden ze skladatelů prosincového koncertu, Michal Wróblewski, hrál na vernisáži místní zav Jana Dudeška. Čím vám naše škola přijde zajímavá? Hledáme zajímavé nové prostory a o téhle budově jsme věděli ještě v době, kdy teprve vznik nás lákala. Sama nebydlím úplně daleko a na FHS působí řada lidí, kteří chodí na naše konc tu nebo pracují na různých odděleních. Ještě než stavba stála, už nám avizovali: budeme mí novou budovu, mohla by vás zajímat. Věděli, že my nové prostory pro koncerty hledáme. Stra neformálnost v nekoncertních prostorách. Rádi chodíme do univerzitního prostředí, které ná obohacující, živé. Cítíme s ním hezkou symbiózu. Co dané místo musí mít, abyste si řekli, že by bylo skvělé tam něco odehrát? Primárně musí být dostatečně velké, protože je spousta prostorů, které jsou krásné a třeba ale dají se v nich provést jen malé komorní koncerty, což pro orchestr není úplně praktick máme hodně, takže zabereme velkou část prostoru a ještě potřebujeme místo pro publikum, pr do něčeho vkládáme energii, jsme rádi, když můžeme zahrát alespoň pro dvě stě lidí. Další zajímá, je například akustika. Jsou místa, kde se z těchto důvodů koncert udělat nedá – ně jinde krátká, nebo tam proniká až moc hluku zvenčí. Tady ale třeba žebrování na stropě aku svědčí. Dalším faktorem je samozřejmě i charakter prostředí. V tom univerzitním se dají ko opravdu hezky. No a pak musí existovat i ochota vlastníka prostor k něčemu takovému propůj vždycky je to možné, třeba u budov, které patří bankám, je spousta omezení. Také jsme chtě zahradě ministerstva zahraničí, ale různá omezení by způsobila komplikace na všech stranác Čím jste na FHS svou letošní sezónu ukončili? Původně jsme chtěli vystoupit se čtyřmi skladbami tří skladatelů a jedné skladatelky, ale pět, protože jeden z nich dodal skladby dvě. Co tuto pětici spojovalo? Chtěli jsme, aby se závěrečný koncert naší sezony, který máme tradičně v prosinci, věnoval sdílení, demokracii, těmto hodnotám. V dané hudbě se odráží tak, že hudebníci spolu komuni základě improvizace a pokynů, které jim skladatelé dávají. V tomto ohledu jsme také využil v rámci prostorového rozložení toho koncertu. Komunikace byla tedy stěžejní. Náš šéfdirige přišel i s mottem, které někde nalezl. Nebudu ho citovat úplně přesně, ale říkalo, že demo nekonečné schodiště bez výtahu. Musí se na ní neustále pracovat, což znamená i komunikaci, hudebníky prostě musí být. I v tomto smyslu jsme se našli s FHS. Orchestr Berg na FHS, foto: Ondřej Trojan Tohle by asi byla spíš otázka pro skladatele, ale jak se obecně převádí zmíněné ideály do hudby, která je docela abstraktní? Ano, to je. Mimochodem na našem webu visí na stránce koncertu programová brožurka [ URL "h PRG_23_12_11_web.pdf"] , kde se ke svým skladbám jejich autoři vyjadřují. Jedna z nich se tedy jednohlasně, kde hudebníci v průběhu hledají společný hlas. Jsou v ní určitá místa, k pokyny, odkud kam se dostat v rámci improvizace. Takže je to sice abstraktní, ale oni komu provádí v praxi. Třeba to posluchač nepozná, ale v té skladbě je hledání společné řeči zak V informacích k závěrečnému koncertu jste psali, že koncert podpoří i speciální light desi „doplňkových“ složkách přemýšlíte? Jednak se často ocitáme v nekoncertních prostorách, které je potřeba vizuálně uzpůsobit, a složka je dnes přirozenou součástí všeho. Neděláme light design typu diskotéka, je to vždy citlivě až minimalisticky zpracované. Jan Komárek, který s námi spolupracuje pravidelně už ví, co může, aby třeba nesvítil hudebníkům do očí. Má vyvinuté výtvarné cítění, takže konc designem hezky dotvoří. Snažíme se přinést v nehudební složce něco navíc. Například u vás komentovanou prohlídku. Hudbu kombinujeme i s jinými typy umění: mohou to být taneční před kterým objednáváme novou hudbu. Nedávno jsme si dali velkou výzvu v podobě tanečního předs věkovou kategorii od šesti do devětadevadesáti let. Spolupracujeme s řadou divadelních ins inspirace výtvarným uměním je v hudbě docela běžná. Mimo to jsme vytvořili velký cyklus Hu [ URL "https://hudbaksirene.cz/"] , který využívá pravidelnou zkoušku sirén první středu v hezká kombinace, která není jenom site-specific, ale i time-specific. Skladatelé, kteří od zadání napsat tuto hudbu, museli využít znějící sirénu jako další hudební nástroj a obesta skladbou. Přistupovali k tomu různě a já se těším, že třeba tady u vás, pravděpodobně na p budovou se nám někdy podaří zorganizovat takový koncert k siréně. Pracujeme i s němým film psát skladatele hudbu ke starým filmům, aby je oživili. I takhle se dají propojit hudební prvky. Příští rok ostatně máte na programu promítání filmu Město bez Židů právě s živým hudebním Ikonický film, moc pěkný, přestože ten název zní dost kontroverzně. Natočili ho podle rela utopického románu z roku 1922 od Huga Bettauera, který se tématu věnuje prostřednictvím ta co by se stalo, kdyby z města museli zmizet všichni jeho židovští obyvatelé. Tehdy to vzta Vídni, protože někde na záchodcích našel nápis Juden raus! Antisemitismus byl ve Vídni po válce opravdu silný, jednak tam žila velká židovská komunita a jednak město také bylo cent vzdělanosti. Bettauer ani netušil, co se stane za relativně pár let od vydání. Jako autor kterého ten film vznikl o dva roky později, za jeho natočení bohužel zaplatil životem, pro rakouský nacista. Ten film má pohnutou historii a příští rok uplyne sto let od jeho uveden objevily další zbytky stopáže a my chceme využít doplněnou verzi, kterou dodal rakouský fi před deseti lety jsme Město bez Židů hráli poprvé s hudbou Petra Wajsara, ale v té neúplné příležitosti výročí jsme to chtěli nechat dopsat. Dialog mezi filmem a hudbou mi přijde vzrušující, protože můžete snadno posunout význam. J u němých filmů máte? Je to pravda, když k filmu dáte tři různé zvukové stopy, vyzní s každou úplně jinak. Nechá dost volnou ruku a vybíráme takové, kterým můžeme v tomhle ohledu důvěřovat. Zrovna zmíněn je hodně zkušený a má smysl pro kombinaci vizuální i zvukové složky. Dělali jsme hodně pro krátkými filmy a u nich bylo dobře vidět, jak každý skladatel jinak nakládá s vizuálním ma jsme připravili projekt pro středoškoláky, kde si sami mohli vyzkoušet, jak mění film zvuk k tomu doplní. Často to funguje mnohem lépe, ať k tomu třeba jenom šustíte igelitovým pytl je film úplně bez zvuku, protože na to nejsme zvyklí. Není přirozené se úplně odstřihnout cokoliv si k němému filmu pustíte, udrží vaši pozornost mnohem víc, než když se na něj dív zvuku. Mám dojem, že v současnosti vážnou hudbu nebo žánr, který provozuje Orchestr BERG, nejvíc v rámci soundtracku nebo filmové hudby. Hudba, kterou hrajeme my, vyžaduje víc pozornosti, než ta, kterou si člověk pustí jako kul jen pro dobrou náladu. Je to mnohem intenzivnější muzika a dělá jí dobře, když jste přítom kdy si vypnete telefon, jste tam, protože víte, že ten čas je váš a věnujete ho sobě a že soustředíte na to, co zní kolem dokola. Generální zkouška orchestru Berg na FHS 10. prosince 2023. Foto: Karel Šuster Dnes hudbu posloucháme značně fragmentárně přes streamovací služby s jejich doporučujícími vážná hudba poskytuje nějaké časové a místní zakotvení, kontinuální zkušenost? Nemám moc ráda termín vážná muzika, ale jak by se jí mělo říkat? Klasická hudba je špatně, Tomu, co hrajeme, jsme říkali nová hudba, ale to zase nepřesně určuje žánr. Je to oříšek, řekne současná klasická hudba, většinou jim dojde, o co jde, byť existuje tolik různých st těžko někam zařadit. Specializujeme se na hudbu, která vzniká teď. Často objednáváme nové českých skladatelů. Jejich hudba pokaždé funguje úplně jinak, je třeba i stylově jinde. Ře nejlepší je vyzkoušet si, co se mi líbí, ale tou fragmentarizovanou dobou je těžší udržet tracků trvajících přes deset minut, které většinou hrajeme. A proto koncert funguje moc do něj jdu skutečně proto, abych se na hodinu zavřela do zvukového světa a věnovala se sobě a která nám dělá strašně dobře. Ne každý má k něčemu takovému vztah a není třeba schopen si koncert klasické hudby nebo na koncert Bergu nebo kohokoli jiného. Ale myslím si, že to st ideálně prostřednictvím kamaráda nebo někoho, kdo vás přivede k něčemu, co by mohlo pro za Můžeme u těch mladších autorů vnímat nějaké styčné plochy nebo společné postupy? Dokážete skladbu napsal člověk okolo dvaceti, třiceti let? Nevím, o jak velkých generačních rozdílech můžeme mluvit. Samozřejmě hudba od toho, kdo se čtyřicátých, padesátých letech, se bude lišit od tvorby někoho, komu je dneska dvacet.  Sp že jsou mnohem markantnější osobnostní rozdíly. Že hudba skutečně vždycky vyjadřuje osobno a že se v ní dá rozpoznat, jak je člověk nastavený svou povahou. Když jsem koukal do programu na příští sezonu, všiml jsem si, že v rámci některých vystoup reflektovat některé současné problémy jako vztah města a přírody, zelené město nebo v příp Města bez Židů etnické předsudky. Práce s těmito tématy mi nepřišla úplně běžná pro orches Snažíme se o ni hodně dlouho, dokonce už před deseti lety jsme uspořádali speciální koncer polovinou byla zvuková procházka jako součást zvukové ekologie. Vyberete zvukově zajímavou poslouchají všechno okolo nich. Tady v budově je taky specifická zvuková krajina. Vztah mě vztah přírody a zvuku a prostředí celkově nás zajímá. Vlastně z tohoto zájmu vychází i sér siréně. Zvukové procházky i koncerty v otevřeném prostoru děláme často a rádi. Je to dobro vzhledem k počasí, ale ještě jsme se nenechali odradit. Tak budeme doufat, že to v létě op Eva Kesslová, foto: Karel Šuster Jak mohou humanitní a společenské vědy ovlivnit, inspirovat současnou klasickou nebo orche když se budeme snažit vyhnout předchozímu označení? Ony s hudbou vždycky žily v symbióze, a žijí dodnes. Skladatelé vždycky hledají inspiraci vědách. Na koncertech včetně toho prosincového ve vaší budově hrajeme skladby inspirované obecnějšími hodnotami. Vlastně je pro skladatele úplně přirozené, že se zajímají o humanit jsem zmínila, je to oboustranné: množství humanitních vědců chodí na naše koncerty. Je to i inspirativní moment. Obě oblasti se vzájemně obohacují, když už je tedy odlišujeme. Přij také patří do humanitních věd. Protože objevuje člověka, vyjadřuje se k jeho podstatě a zkušenosti? Myslím si, že je naší přirozeností. Zvuk okolo nás zní neustále a většina lidí bez něj pro Takže ano, je to dáno naší lidskou zkušeností, našimi danostmi. I to, že přemýšlíme, v čem žijeme, je další fyziologická danost. To všechno je součástí našeho světa, který je jenom Štěpán Šanda, 9. ledna 2024