Petr Pavlík: Rovnost začíná u dělby práce doma ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Ač bychom si to třeba přáli, genderovým vztahům a podmínkám neutečeme. Přestože před nimi střídající se vlády oči, jsou bytostně přítomné v našich mezilidských vztazích i nejbližší Petr Pavlík, vyučující na magisterském programu Genderová studia [ URL "https://gender.fhs KGS-18.html"] , se ve své práci zabývá politikou rovnosti na státní i každodenní úrovní. P ve vládních poradních orgánech, ale v posledním výzkumu se s týmem zabývá například i otáz školy pracovat s genderově nekonformními studujícími. A palčivá témata – jako nepřijetí Is – komentuje se zápalem člověka, který si uvědomuje vážnost situace. Petr Pavlík, foto: Ondřej Trojan Vašimi hlavními tématy jsou genderová rovnost a politiky rovných příležitostí. Co všechno pojmy představit a kam až sahají? Vždy jsem se zaměřoval na otázku, jak v českém kontextu prosazuje stát politiku genderové jsem se nevěnoval byznysu nebo neziskovému sektoru, pro mě je to spíše okrajová záležitost rovnost by měla zasahovat do všech státních politik, ale v Česku se většinou prosazuje jen nejsou příliš aktivní, a ty pravicové už vůbec ne. Většinou se snaží takové snahy paralyzo jdou proti. U levicových stran by se alespoň dalo říct, že se něco vyvíjelo, i když to neb aktivity. Pravicové vlády jsou u nás v zajetí velice konzervativních katolických kruhů a t ně není důležitou agendou. Sám jste místopředsedou Výboru pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen a "https://vlada.gov.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/institucionalni_zabezpeceni/vy institucionalni-zabezpeceni-rovnosti-zen-a-muzu--121941/"] a bývalým členem Rady vlády pro příležitosti žen a mužů… V těch poradních orgánech se snažíme nějaké věci navrhovat, ale většinou skončí v šuplíku. konsolidační balíček, snažili jsme k vládě dostat, že je naprosto genderově necitlivý, že svá vlastní pravidla o posouzení v kontextu rovnosti. K takovému posudku vůbec nedošlo. Ne dopadů takového kroku na životy žen a mužů, přičemž evidentně dopadne negativně především většiny těch funkcí jsem časem vycouval, abych měl čas na jiné věci, jako jsou výzkumy a v děláte pro stát moc dlouho a zadarmo, v určité době vyhoříte. A já nevěřím, že kdo chce za vyhořet. Je to práce, které si vláda vůbec neváží. Právní nebo ekonomickou expertizu si vž expertizu neziskových organizací nebo akademické sféry v této oblasti ne, ani na minimální úrovni. Jednoduše se předpokládá, že vy to budete dělat dobrovolně, protože jste aktivisti to zajímá, ale u takových právníků nebo ekonomů se s tím už takto nepočítá. Jaké za tím vidíte důvody? Prostě to nechtějí. Potřebují to jenom kvůli Evropské unii, potřebují vykazovat, že se u n dělá v rámci oficiální evropské politiky. Aktivitu se snaží minimalizovat a nejlépe tak, a Většina věcí v oblasti genderové rovnosti se u nás dělá za evropské peníze. Doplatí na to vláda v budoucnu? Doplatí na to společnost, už teď čelí následkům toho, co vláda dělá. Jsme v zemi, která je oligrarchizovaná, korporativistická. Výzkumy o rozložení majetku [ URL "https://drive.goog d/1eCt-Y216ynSaRcYVudAIum1_goCFW1w_/view"] ukazují, že lidé o tom mají úplně zkreslenou př nerovnost je jedna z největších, nejmenší procento lidí kontroluje největší objem bohatstv jinými státy v Evropě. Jsme na tom úplně tragicky. A co rovnost žen a mužů, nastaly nějaké pozitivní změny za posledních několik let? To je složitá otázka. Za posledních patnáct, dvacet let, co se v tom pohybuji, vidím určit změnu novinářského diskurzu. Novináři jsou v těchto otázkách mnohem vzdělanější, dávají na a jsou mnohem příznivěji naladěni k otázce rovnosti žen a mužů. Politická sféra se nezlepš zhoršila. Vidíme to na Istanbulské úmluvě, na snaze prosadit manželství pro všechny, na ce opatření. Sledujeme určitý trend v postkomunistické Evropě. Třeba Orbán zakázal genderová jsou tendence kriminalizovat LGBT+. U nás to není až tak extrémní, ale je tady plno lidí, není potřeba dávat neziskovkám peníze a mají na mysli takové, které nechtějí: takže ty gen ale neuvědomují, že jako první by na to dojel český sport, neboť nejvíc neziskovek je práv veřejného diskurzu se změnili i dnešní mladí lidé. Je to zvláštní generace, většina se nec angažovat vůbec. Čest výjimkám. Jsou strašně individualističtí a málo volí, a když už, tak zájem. Hodně podléhají ideologickým řečem a rozdělení na černou a bílou. Když mluvíme o rovnosti žen a mužů, jak jsme na tom v porovnání se zbytkem Evropy? Blbě. Když se podíváme na index Evropského institutu pro genderovou rovnost [ URL "https:/ gender-equality-index/2023"] , vyplývá z něj, že pořád klesáme a hlavním důvodem je právě konkrétně zastoupení žen na vedoucích pozicích. I mimo EU jsme na tom čím dál hůř. A kdo je na tom v Evropě nejlépe? Nepochybně skandinávské země. Mají mnohem menší průměrný platový rozdíl, větší zastoupení ale už třeba ne nezbytně v byznysu. O tomto problému vědí, ale nevědí, jak s ním zacházet. zemí zavádí kvóty. Jaká oblast nebo povolání jsou nyní u nás nejvíc nevyrovnané? Je horizontální a vertikální segregace. Horizontální segregace pracovního trhu znamená, že ženy a muže v jiných sektorech. Například ve školství je 20 procent mužů a 80 procent žen. po stupních od školek dál, vidíte, že zastoupení mužů stoupá. Ve školkách vidíme 95 procen vysokých školách se to výrazně vyrovnává. Ale ženy jsou zase v pozicích, které nejsou tak Nejsou profesorky, nejsou docentky, dělají svou práci, ale nemají za to ty frčky. Jsou sam ale průměr je prostě takový. A to je ta vertikální segregace. Ve zdravotnictví je také vel feminizována. Toto označení ale nemám rád. Nikdo neříká, že je armáda nebo politika maskul ale jakmile je něco feminizované, tak je v tom problém. V oblasti péče ve zdravotnictví js ženy, lékaři jsou výrazně častěji muži. V lékařské profesi vidíte, že muži jsou spíše chir neurochirurgové, ženy zase spíše praktické lékařky. Takže tady vidíte, jak péče, která def v naší kultuře, definuje i pracovní pozice. Všude, kde je to spojené s péčí, pracují ženy. spojené s technologiemi, technikou, prestiží, jsou tam muži. Možná jste si zaznamenali vyj "https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/pafko-zeny-medicina-lekari_2312031331_mst před Vánoci o tom, že dvě třetiny absolventů lékařských fakult jsou ženy a že už to není p je hrozné. Prohlubuje se i něco, čemu říkáme feminizace chudoby. Chudoba je výrazně víc že důchodkyně nebo samoživitelky, které jsou asi nejohroženější skupinou vůbec. Jaká je situace s rovností ve vědě? Ve vědě se to liší v závislosti na oblasti. Víme, že technické a přírodní vědy jsou spíše živých přírodních věd, jako je biochemie, je zase více žen, protože funguje stereotyp prop života. U „tvrdých“ věd - matematiky, stavebnictví, strojírenství a dalších - zase převažu jde o ženy, společnost velmi výrazně plýtvá jejich talentem, protože je pro ně mnohem těžš Čelí přerušení kariéry, stanovené požadavky pro ně často nejsou zvladatelné, nemohou sklou vědeckou kariérou. Minimálně v podmínkách, které máme. Takže se ve vědě dává spíše přednost mužům? V řadě aspektů to tak skutečně je. Na druhou stranu se alespoň něco změnilo, třeba grantov částečně počítají s rodičovstvím. Třeba kdyby grant nedoběhl do tří let z důvodu rodičovsk je možný nějaký odklad. Ale to stejně neznamená, že se to neprojeví na CV ženy: její karié v anglickém prostředí je pro to výraz mommy track [ URL "https://en.wikipedia.org/wiki/Mom Jakmile na něj nasedne, už nikdy nedosáhne stejných výšin jako muži. Platí to ve vědě, v b Jak ještě se v Česku genderová nerovnost projevuje? Je otázka, nakolik si lidé uvědomují spojitost některých problémů s takzvaným genderovým ř si třeba matky samoživitelky uvědomují, že je jejich konkrétní situace systémový problém. nepomáhá, a to zcela programově, a nově zaváděná opatření tu skutečnost ještě ztíží. Nepři úmluvy je smutnou realitou. Už teď máme problém se soudy a tresty za znásilnění, nová opat odměňování obhájců žen, které čelily třeba sexuálnímu násilí, situaci ještě zhorší. Vlastn přístup k advokacii pro lidi, kteří nemají peníze, aby si advokáta sami zaplatili, a ti je nebudou hájit pro bono ani dotovat. Média o tom sice dnes více píší, ale nikdo z politiků Třeba nedávný případ [ URL "https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/dokument-hranicni-pripad- krajsky-soud-o-podmince-v-pripadu_2401251832_cen"] , kdy otci, který opakovaně znásilňoval podmínku. Byl to skandál a všichni byli hrozně překvapení. Jenomže se tohle děje na každod se velmi často za znásilnění dává právě podmínka. Momentálně se podílíte na projektu, kde se zabýváte otázkou, jak školy zvládají genderovou jaký projekt se jedná, co je jeho cílem? Je to projekt podpořený GAČR. LGBTQ+ problematika je čím dál aktuálnější, protože nám pomě hodně přibývá trans nebo nebinárních a dalších genderově nekonformních dětí a adolescentů, fenomén, se kterým si školy neví rady a není připravená žádná podpora. Stát jim nepomůže, určité míry sami. Zkoumáme diverzitu i z hlediska etnicity a národnostního složení, protož přísun žáků a žákyň z Ukrajiny a školy opět zůstaly bez jakékoliv pomoci. Projekt míří na ročníky základních škol a ročníky vyšších gymnázií. Teď za sebou máme první rok ze tří, al brzo pro jakékoliv závěry. Říkáte, že je to nový fenomén – neznamená to ale, že by nebinární lidé tu dřív nebyli, že? Nepochybně takoví jedinci tu byli už předtím. Je otázka, nakolik si to sami uvědomovali a společensky přijatelné jít s menšinovou identitou ven. Dnes je, zdá se, mnohem větší ochot nebo se s tím vyrovnat jinak. Dříve se také osoby neidentifikovaly jako nebinární, protože definice. Ta identita nebyla pojmenována, a tak nemohly zjistit, že nejsou divné a že sdíl s dalšími lidmi. Nepochybně tomu přispívají i globální sociální sítě – najednou zjišťují, patřičné komunity, ke kterým se mohou přidat, mohou se jednodušeji identifikovat a poznat žili na vesnici nebo v malém městě, to musel být skutečně těžký život. Jak jste se dostali k tomuto tématu? Téma obecně dost rezonuje. Vycházeli jsme i z toho, že některé kolegyně z týmu se problema dobu. Jedna z nich je součástí projektu, kde zajišťuje psychologickou pomoc, a další koleg menšinovému stresu u členů LGBTQ+ komunity. Přirozeně jsem se k tématu dostal přes ně a sp rozhodli se do takového projektu pustit. Co je přesně vaše role v projektu? Vesměs jako u všech ostatních, rozšiřuji projekt, sháním školy, kde chceme provádět pozoro sestavujeme dotazníky, snažíme se o nejvíc přijatelnou verzi pro všechny. Už jste na nějaké škole byl? Ne, teď od března začalo teprve oslovování. Doteď jsme pracovali na jakémsi předvýběru, sn identifikovat školy, které mají tyto studující. Budeme pak s nimi i jejich třídou pracovat zjišťovat, jak se k tématu staví, jak fungují jejich sociální sítě v kolektivu a podobně. Jak velký vzorek máte? V projektu jsme stanovili, že budeme mít 35 škol, a dnes jich máme kolem 25. Snažíme se zí není to tak jednoduché. Často jsou přetestované, pořád v nich někdo dělá nějaký výzkum, ve Českou školní inspekci, která je přehlcuje dotazníky. Je naprosto pochopitelné, že je malá si pro učitele práci navíc. Krom popisovaného projektu řešíte podobné otázky ještě někde? Máme za sebou výzkumy sexuálního obtěžování [ URL "https://www.google.com/url? sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2a %3A%2F%2Fjournals.muni.cz%2Fsocialni_studia%2Farticle%2FviewFile %2F5960%2F5072&usg=AOvVaw1hS6Pnnmv9lvoRMK48hsuV&opi=89978449"] , ale to už Zároveň působím jako ombudsman na Technické univerzitě v Liberci. Věnuji se tam problemati nevhodného chování, bezpečného klimatu, sexuálního obtěžování, dělám i přednášky pro studu zimním semestru pro nově nastupující studenty a studentky. Začal jsem je dělat proto, aby učitel vůči studujícím chovat a na koho se mohou obrátit v případě nevhodného chování, a k řešit. Dá se nějak zkoumat, jaký vliv má gender na mocenská rozhodnutí? Se současnými válkami jsm zaslechnout, že kdyby ženy byly ve vedoucích funkcích, byly by mírnější nebo by se vůbec n jen předsudek k ženskosti, nebo na tom něco je? Řekl bych, že nevíme. Je tu představa, že ženy jsou mírumilovnější, ale je otázka, nakolik a nakolik je to sebenaplňující proroctví. Pokud je vychováváte tak, aby byly mírumilovnějš pak ve větším procentu takové budou. Ale vůbec to neznamená, že do pozic, které by rozhodo budou tyto ženy dostávat. Nepochybně je mnoho mužů, kteří jsou pečující, ale když přijde v náročné situace, rozhodnutí dělají politici. Myslím si, že v mnoha aspektech není jasné, j muž a žena v jednotlivých pozicích. Nakolik je rozhodnutí definováno danou pozicí a nakoli genderovou kategorií jedince, který rozhoduje? Navíc máme představu, že pokud je v pozici náročná rozhodnutí, která běžně dělají muži, není to úplně žena. Když si vezmeme Margaret posílala vojáky na Falklandy, mluvilo se o ní jako o muži v sukni nebo Železné lady. Musím představou, že žena velí a vede válku, a společnost na to reaguje způsobem, že ji definuje ale jako něco mezi. Na druhou stranu musím říct, že socializace žen je většinou vede ke ko není to vrozené. Společnost v nich tyto vlastnosti podporuje. Stejně tak aby byly více peč Už díky tomu, že jsou více v kontaktu s dětmi, mají mnohem větší investici do podoby budou Podívejme se na politika. Jeho definice je špatný otec. Má přesně dané, kde musí v určitou co dělat. Nemá čas na děti, na jejich vzdělávání, dělá to za něj jeho partnerka. A právě t rozhodují například o školské politice. "Musíme se vyrovnat s představou, že žena velí a vede válku, a společnost na to reaguje zp definuje ne jako ženu, ale jako něco mezi," říká Petr Pavlík o ženách jako M. Thatcher, kt na tradičně mužské politice. Foto: Ministerstvo obrany Spojených států amerických, volné d Neměli bychom se tedy snažit i v chlapcích pěstovat tendenci ke kompromisům, když budou v důležitá rozhodnutí? To už je nastavení genderového systému. Můžeme ho změnit snahou dostat do politiky víc žen naznačují, že se díky tomu politika mění, ale musí to být více než 30 procent žen, což je Potom se najednou klade mnohem větší důraz na sociální systém, vzdělávání, zdravotnictví a to jsou všechno věci, se kterými ženy přijdou víc do styku a které často potřebují pro nor Pokud vám funguje školství, máte dostatečnou síť předškolních zařízení, tak to ženám skute Protože se to mužů nijak zvlášť netýká, je jim to jedno. Muži rozhodují jako muži, vstupuj značné míry ego a taky korupce. Výzkumy ukazují, že ženy jsou méně korumpovatelné, a hned otázka proč. Jestli proto, že se víc obávají následků, nebo proto, že nejsou tolik sobecké není nic vrozeného, je to záležitost výchovy. V některých zemích se dokonce zavádí opatřen větším zastoupením žen ve vedení firem. Myslíte si, že by prospěla většímu povědomí o problematice genderových rolí včasná informo už během základní školy? Vždy na první hodině Genderu a společnosti [ URL "https://is.cuni.cz/studium/predmety/inde do=predmet&kod=YBSB013"] se svých studentů a studentek zeptám: Myslíte si, že je p jestli jste žena nebo muž? Jo. Učili jste se to na základní škole? Ne. Na střední? Ne. Na o tom mluví prvně, ale mělo by se to učit už na té základní. Najednou se kladou otázky, kt i některé ženy klást nechtějí. Proč tatínek vždycky řídí auto? Proč tatínek doma nic neděl To nechcete vědět. Když vezmete východisko genderové analýzy, je radikální v tom, že je o začnete mluvit o rovnosti žen a mužů, bavíte se i o své rodině a to je hodně nekomfortní, objekt rozpravy přímo u vás. Rovnost začíná už tady, začíná u dělby práce doma. Pokud třeb „pomáhají“ v domácnosti, to samotné označení znamená, že to původně není jejich starost. Nejprve jste vystudoval inženýra na VŠCHT v oboru Plynárenství, koksárenství a ochrana ovz tak razantní změně zájmů? Změna oboru ve skutečnosti vůbec nebyla razantní, vždycky mě zajímala sociální témata, ale když jste končili střední školu, otázka byla, zda chcete jít na dva roky na vojnu nebo na otázka byla, na kterou vysokou školu se určitě dostanete. Na VŠCHT tehdy měli zdaleka nejv přijatých studentů. Pamatuji si, jak jsme stáli s kamarádem před tabulí, kde byla ta čísla jsme si: Tak to bude chemie. Na sociální vědy bylo velmi těžké až nemožné se dostat, proto mít tzv. tlačenku. Když padla Železná opona a vyjel jsem do Spojených států dělat biochemi zjistil, že se věci dají změnit. Šel jsem za profesorem tzv. popular culture (kulturologie mu, že bych chtěl dělat sociální vědy, ale mám vzdělání v přírodních. Odpověděl, že to nen mi uznají bakaláře, a že si u nich můžu udělat magistra na sociálních vědách, klidně na je pak bych mohl jít na doktorát, jaký budu chtít. Tak jsem si udělal magistra u něj a šel na komunikační studia. Gender pak byl spíš historická náhoda, jak to bývá. Intelektuálně vych kritické teorie a jedna z věcí, která k tomu patří, je předávání poznání. Když jsem se vrá proto učit. Oslovil jsem lidi na mediálních studiích na FSV, ale teprve až když jsem zmíni zaujal. Tak jsem tam začal kurz Gender a média a všimla si mě Věra Sokolová, která zrovna genderových studií na Filozofické fakultě [ URL "https://gender.ff.cuni.cz/"] . Hledala li toho šli s ní. Přidal jsem se a pak už to jelo. Posléze jsme se přemístili FHS, založili p je historie. Alena Ivanova