Eliška Hudcová: Sociální zemědělství pomáhá lidem ve složitých životních situací ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Sociální hospodářství má vytvářet bezpečné místo, které člověku pomáhá překonávat sociáln a nasměrovat jej na novou dráhu,“ vysvětluje Eliška Hudcová. Přes antropologii ji její stu přivedla k sociálnímu podnikání, jímž se zabývala nakonec i v disertační prací o rozvoji s zemědělství v Česku. V rámci sérii rozhovorů věnovaných sociálnímu podnikání nám Eliška Hu sociální zemědělství nejsou pouze sociální farmy, o různých podobách sociálního zemědělstv nebo o svém studiu na FHS. Eliška Hudcová, foto: Hynek Glos, Univerzita Karlova Absolvovala jste během svého studia na FHS předmět Projekt sociálního podniku? Předmět jsem nestudovala, myslím si, že v době mého studia ani neexistoval. Jeho aktualizo však tehdy určitě uvítala. Pro studenty představuje skvělou příležitost podívat se do teré sociální podnikání znamená v praxi. Je velmi důležité mít možnost pohovořit s odborníky, a o garanty z ministerstva, samotné sociální podnikatele či konzultanty, kteří radí budoucím sociálním podnikatelům, jak podnikání dlouhodobě udržet. Témata jednotlivých hodin jsou op tak má student možnost okusit jednotlivá odvětví sociálního podnikání. To mu může být do b také ve výběru jeho vlastní profilace. Ve své disertační práci na FHS jste se věnovala rozvoji sociálního zemědělství v České rep k sociální ekonomice, sociálnímu podnikání a sociálnímu začleňování na venkově. Proč právě zemědělství? Můj bratr zemědělec se před několika lety zapojil do mezinárodního projektu o multifunkční zahrnujícím i sociální zemědělství. Tato zkušenost byla velmi inspirativní i pro mě, když době věnovala sociální práci. Byl to zlomový moment, který mě motivoval k propojení obou o mě, že zemědělství nemusí být čistě jen o produkci. Převážně malohospodáři mohou vytvářet prostředí, kde se člověk cítí dobře a zároveň pracuje na něčem, co má smysl. Taková hospod ekologicky udržitelná, což je dalším pozitivem. Co všechno si člověk může pod sociálním zemědělstvím představit? Pojem je to poměrně široký. Především se váže na venkov, v některých případech však jde ta městské či komunitní zahrady. Důležitý je důraz na pomoc člověku, který se nachází ve slož situaci. Sociální hospodářství má vytvářet bezpečné místo, které člověku pomáhá překonávat a nasměrovat jej na novou dráhu. Nejčastější formou je sociální farma, ani tento pojem vša nijak legislativně ukotven. Jednotlivé prvky si můžeme ukázat třeba na projektu z Ústeckéh dvorec Chmelištná [ URL "http://www.chmelistna.cz/"] . Jedná se o malou farmu s půdou o ro hektarů, kterou farmář Václav Staněk, který si sám prošel nelehkými peripetiemi, založil z lidem s podobným osudem. Na farmě mají čtyři koně, dva oslíky a ovocný sad s asi sty strom hlediska tedy nejde o nijak zásadní aktivitu. Nabízí však mladým lidem, kteří žijí v náhra či ústavní péči, možnost kontaktu se zvířaty a práci ve venkovském prostředí, které samo o terapeutickým účinkem. Právě projekty s hlubokým sociálním přesahem mohou mít kladné dopad jednotlivců. Jaké je v Česku povědomí o sociálním zemědělství? Můžete to porovnat se zahraničím? V sociální bublině, ve které se pohybuji, je sociální zemědělství již zažitý pojem. Žiji t že každý přece ví, o co se jedná. To je však spíše iluze, která vychází z mého prostředí. povědomí o oboru zdaleka tak rozšířené. Se zemědělstvím si většinou pojíme velká pole a tě Sociální farmy pak představují jen malé procento tohoto celku. Podobně tomu bude i v zahra i země jako například Itálie, Francie či Nizozemsko, kde je historicky zakořeněný trochu j soukromému zemědělství a drobným farmám. Lidé tam více dbají na to, co jedí, kde se potrav kdo za tímto procesem stojí. Třeba v Itálii existují sociální družstva, která jsou s myšle zemědělství zakládaná. Působí tam také větší množství střešních organizací, které kombinuj sociální zemědělství. V Nizozemsku mají celonárodní federaci sociálních farem, ve které je členů. Jde o sektor částečně financovaný ze zdravotního pojištění a ministerstva zdravotni zemích je sociální zemědělství již o něco dále. Jste jedním ze zakládajících členů Asociace sociálního zemědělství. Mohla byste ve zkratce představit? Co vedlo k jejímu založení a čeho se snaží dosáhnout? Asociaci sociálního zemědělství [ URL "http://www.socialni-zemedelstvi.cz/asociace-socialn zemedelstvi/"] jsme založili jako neziskovou organizací v roce 2017, v současnosti má přib členů. Asociaci předcházela činnost komise Ministerstva zemědělství, poradního orgánu mini z odborníků z řad zemědělců, sociálních pracovníků a akademiků. K dalším aktivitám jsme po subjektivitu, což zajistil vznik naší organizace. Nadále tedy dohlížíme na sektor sociální zjišťujeme potřeby z terénu a komunikujeme je dál, šíříme osvětu a zapojujeme se do meziná Jsme orgánem, na který se jednotliví zemědělci a farmy mohou obrátit. Členským organizacím školení, exkurze a publikace. Cílem asociace je působit jako garant pro téma sociálního ze Česku. Garantka předmětu Projekt sociálního podniku Marie Dohnalová v nedávném rozhovoru [ URL "h fhs.cuni.cz/FHS-3171.html"] zmínila možnost budoucí spolupráce s Evangelickou teologickou fakulty jste vystudovala, na ETF v současnosti působíte. V čem vidíte potenciál takové spo FHS se tématu sociálního podnikání a ekonomiky věnuje déle a je v tomto ohledu určitě dál. zaměřujeme hlavně na sociální práci a přidružené obory, v bakalářském stupni připravujeme sociální pracovníky. V širším pojetí sociální práce však vidím ještě potenciál studenty ro oblasti sociálního podnikání. Spolupráce s FHS je proto určitě žádoucí. Množství absolventů FHS působí v neziskovém sektoru a sociální práci. Myslíte si, že je to fakulty? Podporuje otevřenost, empatii, citlivost? Nejsem si jistá, jestli jsem to ze své pozice schopna posoudit. Absolvovala jsem magisters Obecná antropologie [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-2009.html"] se zaměřením na historii, k podstaty nepůsobí v přímé interakci se současným živým člověkem v intencích sociální práce jsme se především na skutečnosti, které se již odehrály, zatímco sociální práce se zaměřuj Myslím si, že veškeré sociální aktivity, které cílí na pomoc konkrétním lidem a vyžadují t citlivost a empatii vychází z osobního nastavení, kdy konkrétní člověk inklinuje k pomoci však nechci zpochybnit, že by i studium a prostředí fakulty nemohlo nějak pomoci, sama jse tehdejšího studia využila jen drobnou nabídku celé fakulty. Co jste se naučila na FHS a dodnes využíváte? Určitě schopnost efektivně číst, to vám asi řekne každý absolvent. Číst knihy a články a u následně vyabstrahovat to podstatné je klíčová součást studia na FHS. Taky jsem získala zá společenskovědní literatury, ze kterého čerpám dodnes. Dále mě roky na fakultě naučily fle bylo především proto, že jsem se již během studia stala rodičem a byla potřeba obojí sklou Máte s FHS spojenou nějakou silnou vzpomínku nebo zážitek? Zavzpomínala bych asi na období, které mému studiu na FHS předcházelo. Zdeněk Pinc, můj st IZV, který se později transformoval do dnešní FHS. Říkával tehdy, a pravděpodobně říká i d díky nesmírné šíři nabízených předmětů nejlepší a jedinou volbou pro absolventa střední šk kudy se vydat. Já jsem do této kategorie také patřila, a proto jsem se pro Studium humanit rozhodla a dodnes toho nelituji. Barbora Růžičková