Studentská umělecká akce Všemi (ne)smysly ****************************************************************************************** * Ohlédnutí za „Všemi (ne)smysly“ aneb co se píše a tvoří na fakultě ****************************************************************************************** Vypadalo to na déšť, ale je stejné vedro jako loni. Jediné místo, kde je v Kampusu Hyberns místnost E0 – tedy sklep, kam se 28. června na chvíli schováváme před teplem, hlukem, povi světem s naší fakultní uměleckou akcí. Název „Všemi (ne)smysly“ odkazuje jednak na loňský FHSFest, jehož téma bylo jen o závorku na to, jak vzniká naše tvorba. Všemi smysly, to je jasné: píšeme o tom, co vidíme, co zaží kůži či o čem slyšíme vyprávět naše kamarády, malujeme věci, kterých jsme se dotkli, či kt dotkli nás, mluvíme o vůních rybízu, lesů po ránu a uhelných elektráren, zkrátka prožíváme kreslíme, skládáme. Není to ale jen to smyslové, často nám pod rukama vznikají až nesmysly bláznivých nápadů, pocitů, jež nechápeme nebo chápat nechceme. Rozpracované se to třeba zd a přece závěrečná podoba díla sklidí spoustu úspěchu. V tvorbě se odráží smyslové vnímání experimentování a náruč nejistoty, třeba té provázející tvorbu obrazu, co malujete už pět jsme chtěli ukázat. (Foto: Barbora Lišková, Andrii Zaritskyi) Rok je navíc dlouhý, a když není kde své umění ukazovat častěji, tak se člověku nashromážd dodali podtitul „šuplíková“ tvorba. Autorské čtení bylo plné textů, které už chtěly ven a přes svůj exil v zásuvce stolu tolik co říct. Četli jsme básně z útržků nalezených v kapse i ze starého vydání časopisu ještě z gymplu. Poprvé se experimentovalo i s hudebním doprov z toho performance tak silná, že rezonovala ještě mnoho dní po akci. Stejně tak teskná ver veršovánky o chudých studentech a neuplatitelnosti humanitních studií, básně o tranzici, a komplikovaných vztazích a rozchodech mezi přáteli. Nejlépe se přece veršuje o hořkosladkýc Organizaci pohrobka loňského FHSFestu provázelo tolik komplikací a kiksů, že o tom snad na ale vše důležité se nakonec povedlo – vznikla skvělá výstava, zazněly silné autorské texty nic víc na oslavení konce roku snad nebylo potřeba. A zatímco je léto v plném proudu, my už polehoučku diskutujeme nad podzimním festivalem na toho respekt, ale strašně se těšíme. Do kalendářů si poznačte 3. říjen! Barbora Lišková