Renata Wilflingová: Nepořádek je součástí tvůrčího procesu ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Znavený muž poznamenaný nedostatkem spánku s tázavým výrazem zalévá misku cereálií mlékem. úryvek z biografie Franze Kafky, ale popis jeho ilustrace [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-1 event=27860&lang=cz"] , která doprovázela letní kafkovskou fakultní únikovku. Autorkou toh portrétu je Renata Wilflingová, referentka Oddělení pro vědu, výzkum a ediční činnost FHS veda.fhs.cuni.cz/FHSVEDA-1.html"] . Tímto rozhovorem pokračujeme v sérii o neakademických pracovníků a pracovnic FHS. Kresby a ilustrace Renaty Wilflingové jsou k vidění v komiksov na obálkách knih v policích knihkupectví, nebo právě i na webových stránkách fakulty. Zept Renaty na její cestu ke komiksu, na tvůrčí proces a současné a budoucí projekty. Renata Wilflingová, foto: Ondřej Trojan Kdy jsi začala kreslit? Na základce jsem dělala karikatury spolužáků a učitelek – líbily se spolužákům, méně už uč jsem pak hodně pod lavicí i na střední, ale nějakou cílenou snahu stát se „opravdickou“ kr neměla. Jen mi to přišlo jako dobrý způsob trávení času mezi přestávkami. Pak za mnou zača kteří po mně chtěli obrázky – oblíbeného herce, jejich psa, auto, na které nebudou nikdy m komiksové tvorbě jsem se pak dostala až na vejšce. S kamarádem jsme vytvořili jednu takovo gangsterku, on dodal scénář, já kresby. Tím to začalo, ale pak zas dlouho nebylo nic, jen život, sem tam nějaká kresba někde na Instagramu. Až v roce 2014 nebo 2015 mě oslovili lid nezávislého komiksového vydavatelství v Anglii, kteří chtěli ve svých projektech specifick málo známým kreslířům. Studovalas kresbu nebo máš za sebou nějaké výtvarné vzdělání? Vůbec. Já jsem vystudovala antropologii na fildě v Pardubicích. Co se uměleckého vzdělání se tomu tak dá říkat, tak mám za sebou přesně jeden rok lidušky [ URL "https://cs.wikipedi %C3%A1kladn%C3%AD_um%C4%9Bleck%C3%A1_%C5%A1kola"] . Co kreslíš nejraději? Dlouho jsem měla období, kdy jsem kreslila lidi a jen je, ale teď mě vůbec nebaví. Samozře s kresbou lidí i dost naučila: anatomie je základ a je zábavné zkoumat výrazy, gesta, pozo na ulici, zapamatovat si, jak někdo vypadá a pak ho nakreslit. Momentálně se ale z velmi s člověka, kterým jsem byla, vracím zase k svému prapůvodnímu introvertovi, a na postavy už trpělivost. Takže teď mě baví temné krajiny s opuštěnými domy. Místa, do kterých člověk ně příroda tu stejně zvítězila. Jsou ta tvoje místa skutečná, nebo je to vždy jen imaginace? Vycházím ze skutečných míst, konkrétně z Tachova a okolí, což je můj domov v Sudetech. V P přestávkami už třináct let, a tak trochu začínám mít velkoměsta nad hlavu. Naprosto chápu hledat klid na vesnici. Tachov je maloměsto, chybí mi jeho klidné až stojaté vody. Takže m tam jsem na návštěvě, chodím na procházky, něco si nafotím a pak z toho v Praze žiju. Kresba: Renata Wilflingová Máš nějaké oblíbené médium? Záleží spíše na tom, co chci kreslit. Krajinu nebo budovy bych nedělala digitálně. Tohle t se zapatlala, měla ruce od tuše, barvy rozlité na koberci a aby všude po bytě byly drobky chaos je součást tvůrčího procesu, v tom je právě ta zábava. Ale když kreslím něco, co má jasné, třeba jako ilustrace Kafky [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-1001.html?event=27860& tak to dělám digitálně, je to jednodušší. U takových věcí většinou vím přesně, jak mají vy Digitál je tu vhodnější i rychlejší. Je naopak něco, co ráda nemáš? Asi olejové barvy. Nechápu je, nikdy jsem je nezkoušela, schne to týdny, prosím, ne. Tvoje komiksy pravidelně vycházejí ve sborníku Aargh! Představíš ho? Aargh! [ URL "https://www.obchod.crew.cz/kategorie-21705/komiks/aargh"] je specifický form komiksový sborník, který vychází jednou ročně, a každé číslo je věnované nějakému tématu, komiksové tvorbě v určité zemi. Krom komiksů méně známých tvůrců a tvůrkyň v Aarrghu! vych články, rozhovory s kreslíři a autory, studie. Aargh! je vlastně popkultura a věda v jedno velmi svébytný a jedinečný zjev na české komiksové scéně. Já si hrozně moc vážím toho, že redakce Aarghu! spolupracovat a že mi tam každý rok vydají nějaký kraťas.  Máš oblíbený komiks, který ti vyšel v Aarghu! nebo intenzivní zážitek s některým z nich sp Určitě by bylo dobré zmínit úplně první komiks, který jsem do Aarghu! kreslila. Byl to krá postavou Octobriany v hlavní roli. Scénář napsala Trina Robbins [ URL "https://en.wikipedi Trina_Robbins"] , americká komiksová legenda a velmi badass dáma. Tomáš z redakce Aarghu! čarovným způsobem vyzískal jeden krátký scénář a svolení, že si ho můžeme tady v Česku nak k tomu kluci z Aarghu! začali hledat kreslíře nebo kreslířku, a oslovili mně. Tou dobou js jen jsme se vzájemně sledovali na Facebooku. Taková nabídka se ovšem neodmítá. Takže jsem stránek a úplně vyklepaná je poslala Trině, já, nikdo odněkud ze střední Evropy, mailuju t vnucuju jí svoje pokusy. No a ona byla zlatá a ty návrhy se jí líbily a celý projekt nám s mi napsala, že je ráda, že na tom bude dělat kreslířka. Přece jenom komiksová tvorba v té velké míry pořád je – záležitostí, ve které se motá mnohem víc kluků než holek a kluci jso Ono se to postupně dorovnává, ale ještě to bude nějaký čas trvat. Komiksový sborník Aargh! a kniha Stín železné opony, kde se objevila díla R. Wilflingové Plánuješ i úplně vlastní komiks, který nejen nakreslíš, ale napíšeš k němu i scénář? Ano, ten bude! Je to můj úplně první scénáristický pokus, takže prosím o trpělivost. Je to příběh založený na jedné tachovské pověsti. Duchařina taková. Na konci září jsem ho dokonč u kluků v Aarghu! Vyjít by měl ve sborníku někdy na jaře příštího roku. Liší se práce na vlastním a cizím scénáři? Velice. Vlastní scénář si můžeš doladit podle dohody sama se sebou během procesu. Když vid nefunguje, zamyslíš se nad tím a upravíš to podle potřeby. Nemusíš vypisovat ve tři ráno – hodina - scénáristovi s tím, že támhleto je nutné předělat, protože to nedává smysl vzhled detailu na panelu tři strany dvacet dva. Na druhou stranu je to i zodpovědnost. Co když te co když je to vlastně totální kravina? Normálně bys to hodila na scénáristu, ale tady jde i všechno špatný na tvoje triko. Ovšem když si kreslíř a scénárista sednou, je to dokonalo být v rockový kapele – naladíte se na sebe, sdílíte nějakou představu, vizi, jste prostě d Robin. Případně Batman a Joker. Jaké jsou největší problémy při práci s komiksem? Čas. Respektive jak málo ho všichni máme. "Ovšem když si kreslíř a scénárista sednou, je to dokonalost." To je pravda, krom práce na komiksech máš ještě plný úvazek na fakultě. Jak to zvládáš kom Horko těžko. Na tvorbu padá pravidelně veškerá moje dovolená, víkendy, večery. Chce to mít osobní time management a neztrácet čas s pitomostma. Postupovat, klidně jen hodinu denně, Občas to může být celkem frustrující a někdy si říkám, proč si to vlastně dělám, však urči jiné způsoby jak se udržovat ve stavu permanentní únavy, než do tří do rána kreslit ksicht druhou stranu ale to, že mám k tomu všemu i „normální“ práci, mi dovoluje si vybírat proje skutečně zajímají, a na kterých se opravdu chci jako kreslířka podílet. Jinými slovy nemus to, jestli mě to uživí. Protože samozřejmě neuživí. Kdybych se v Česku chtěla živit jen kr musela bych buď bydlet u mámy v garáži, anebo si opatřit sugar daddyho. Možná několik. Krom komiksů také ilustruješ knihy pro děti a mládež. Letos vyšel Stín železné opony (auto Šlik) a před tím Tleskač (autora Davida Jana Žáka). Jak takové ilustrování knih probíhá? Na začátku dostanu text knihy a od nakladatelství zadání, kolik ilustrací je potřeba. Pro například třeba deset celostránkových černobílých, čtyři celobarevné, tolik a tolik půlstr tak podobně. A pak už je to hlavně na mně. Je dobré myslet na to, aby byly ilustrace v kni rozmístěné, takže na začátku si určím, kde zhruba budou ty hlavní celostránkové, a pak mez ilustrace menší, půlstránkové. Ty nejmenší jsou třeba jen detaily předmětů, které slouží j odstavci. Určitě by se nemělo stát, že se ilustrace nahromadí v první polovině a zbytek př jen text. Takhle ilustrovaná kniha by se asi nikomu nelíbila. Musíš si tu knihu ale celou přečíst, než ji budeš ilustrovat. Ano, ale to jsou knížky pro děti, to je na jedno odpoledne, takže i tak pomalý čtenář jako Většinou ale už při prvním čtení uvažuju, kde by byla dobrá jaká ilustrace. Autoři do ilustrací nijak nezasahují? Ani ne, i když jim tu možnost vždycky nabízím. Zeptám se jich, jestli mají nějakou oblíben který by chtěli vidět v kresbě. Ale oni jsou zlatí, a nechávají mi dost volnou ruku, ať si uznám za vhodné. Ilustrace R. Wilflingové Dokázala bys porovnat tvorbu knižních ilustrací s tvorbou komiksu? Jsou to úplně jiné světy. Knižní ilustrace jsou relativně snadnější, jedná se koneckonců „ záběry. Komiks je mnohem náročnější, vypráví celý příběh, je v něm prostor se vyblbnout. Takže máš jako kreslířka komiksů nad příběhem velkou moc? No jasně! Když děláš komiks, tak jsi úplně všechno: kameraman, střihač, děláš casting, jsi scénograf, osvětlovač, maskér, vrchní vedoucí výstrojního skladu, obstaráváš si i vozovej nedělám hudbu, tu ještě pořád komiksy neumí, ale děláme místo ní „boom!“ a „bang bang“ na místech. A nakonec dodávám při letteringu i titulky. Schováváš do svých komiksů nějaké easter eggs [ URL "https://en.wikipedia.org/wiki/Easter_ Kam se vejdou! Jednou jsem do jedné scény nakreslila sebe a ve druhé byl scenárista. Jinde třeba plakáty mých oblíbených kapel. Vím, že momentálně pracuješ na komiksové verzi knihy Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. M přiblížit? Spolu se scénáristou Tomášem Prokůpkem nás oslovil Skautský institut, se kterým jsem už sp na Tleskačovi. Záměrem skautů je udělat Záhadu hlavolamu jako komiks pro současné dětské a čtenáře. Na koho Záhada hlavolamu cílí? Primárně je pro puberťáky, kteří jsou zhruba ve věku hlavních hrdinů, takže nějakých třiná let. Všichni samozřejmě známe ty původní komiksovky Rychlé šípy, které vycházely jako jedn příběhy ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století, ale upřímně, ty dnes potěší s prarodiče pamětníky. Mladší čtenáři jsou zvyklí na trochu jiný vyprávěcí styl, jinou dynam rychlejší tempo. Právě taková je představa o podobě komiksové verze Záhady, na které s Tom A v jaké fázi nyní jsi? Pláču. Myslela jsem, kolik už máš hotovo? Mám hotové skici stránek, což je ta nejtěžší a nejvíc tvůrčí část procesu. Musíš vymyslet, postavené jednotlivé panely na stránce, udělat ke všem skici, udělat si miliony referenční k prostředí a k postavám, rozmyslet si úhly „kamer“ a osvětlení. Rozvrhnout si kde budou b neschovaly nějakou důležitou část záběru. Peklo. Momentálně začínám zlehka tužkou kreslit mě toho ještě mnoho. Mnoho pláče. Screenshot z digitální tvorby Dá se říct obecně, jak dlouho zabere vytvořit komiks? Záleží. Třeba na prostředí, kde se příběh odehrává. Pokud je to někde v náhodném lesíku, m dáš tam pár stromů, křoví, a pak už jen s vnitřní kamerou obcházíš okolo a hledáš nejlepší v případě Záhady v podstatě vymýšlím nový svět - jak vlastně vypadají Stínadla, místo, kte neviděl, a o kterém se můžeme jen dohadovat podle Foglarova popisu v knihách. Což pro mě r že nastane-li večer tak akorát - kvůli dobrému světlu - popadnu foťák a courám po staré Pr zdi a sklepní okénka skrze uzamčené mříže zahrad a dvorků jako nějaký prvorepublikový urbe po zemi, protože nízké záběry dobře nasvícených kočičích hlav jsou poklad, a zoomuji na lu se ze mě expert na typy pouličního osvětlení na Starém Městě! Kdyby se těch 80 stránek, kt mít, odehrávalo někde na pláži mezi dunami, tak už by to bylo hotové. Jenže takhle? Teď pr scénách, které se odehrávají ve zvonici. Jak sakra vypadá interiér zvonice? Jak přesně a d mechanismus, který rozeznívá zvony? Potřebuju to vidět, protože ho musím nakreslit v tom a samozřejmě není běžně dostupný. To je spousta práce! U větších produkcí, jako je Marvel, DC a podobně, se práce rozděluje. Někdo udělá skici tu inker a jen je obtáhne inkoustem, po něm to vybarví kolorista, další člověk udělá letterin tu prostě ti šílenci ze skromnějších poměrů, co to dělají všechno jako vlastní one man sho Není ale lepší, že máš kontrolu nad každou fází? Když mě hrozně nebaví letterování… Kdybys měla možnost, myšleno čas i peníze, kreslit absolutně cokoliv, co by to bylo? Mám teď takové gotické období, což se s příchodem října jaksi zintenzivňuje. Takže mě to t Karáskovi ze Lvovic, taková Gotická duše by byl krásný umělecký experiment. Nebo cokoli, k nemrtví a hřbitovy, rituály, kde se pohřbívá zaživa a kde se vykrádají hrobky, kde lomozí chodby umožňují noční dostaveníčka dramatických hlavních hrdinů. Někdy jsem dost oldschool Co je tvůj nejoblíbenější komiks, který jsi nekreslila? Jednoznačně Red Meat [ URL "https://en.wikipedia.org/wiki/Red_Meat_(comic_strip)"] . Velká Kresba: Renata Wilflingová Jak se stavíš k využití umělé inteligence pro tvorbu obrázků? Já si myslím, že to je dobrý nástroj, pokud si nad ním budeme udržovat kontrolu, a pokud s stanovíme nějaká pravidla. Což je samozřejmě krásná utopie, protože my lidé nejsme schopní kolektivně vůbec na ničem. Takhle – pro nějakou inspiraci, třeba pokud nutně potřebujete n asi mohla vypadat katedrála postavená ve stylu gotického brutalismu a okupovaná armádou ma kočiček s plamenomety, tak je AI fajn. Ale vy stejně nakonec musíte jako umělec přijít a d logiku, smysl a duši. To vaše „proč“, proč tenhle obrázek vznikl, by mělo být trochu sofis „protože jsem zadal prompt“. Tuhle duševní práci, která se vztahuje ke smyslu a významu, t neudělá. A s tím, jak nejsme schopní stanovit si pravidla, samozřejmě čekám, že AI pozname klientů a umělců jako takové. Přijdeme o určitý typ zakázek. Ostatně to se už děje, reklam AI poměrně běžně. S tím, jak se AI zlepšuje, se budou množit i spory o pravost uměleckých AI dokáže vytvořit „dílo“ ve stylu konkrétních umělců. Kreslíři a kreslířky, kteří si přiv prodejem svých děl na conech, hlásí velmi nepříjemné poklesy tržeb právě kvůli AI. A co s tím? Umělá inteligence se učí tím, že krade. Co my potřebujeme, je být před zlodějem o krok nap totiž zdá, že jsme v podobě AI dostali hračku, kterou neumíme úplně používat. Představuju – když je na hraní, je roztomilá, ale když nad ní ztratíš kontrolu, ups, už ti jde po krku legislativu, která by ošetřovala, jak zacházet s AI generativním „uměním“ (velmi záměrně v A samozřejmě se potřebujeme vzdělávat, tříbit si kritické myšlení a udržovat si schopnost made od AI made. Zkrátka jsme si jako lidstvo na sebe s rozvojem AI naložili obrovské náro samotných. Jak vidíš, skutečně nejsem technooptimista. Ostatně, pokud chceš najít rozdíl m prompterem, stačí ti jedna jediná věc – vypnout elektriku. Alena Ivanova