Pavel Višňovský: Díky studiu na FHS jsem začal myslet na ostatní ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Slyšel jsem těžké příběhy, kdy člověk přicházel o děti a nemohl se za nimi ani podívat. V s chladným obličejem a já neudržel slzy,“ vzpomíná na své působení v neziskovce pomáhající zdravotním postižením Pavel Višňovský. Absolvent magisterského studijního programu Studia sektoru, dnes ředitel úspěšné modelingové a herecké agentury JARO Group International, se magisterském výzkumu zabýval strategií boje proti etnické diskriminaci a možností propojen ziskového sektoru. Zeptali jsme se, jak lze tyto poznatky uplatňovat v praxi, jaké současn společnosti vnímá a jak ho proměnilo studium na FHS. Před nástupem na FHS jste absolvoval bakalářský program Mediální studia na Fakultě sociáln celkem razantní změna zaměření – nebo ani ne? Razantní změna to určitě byla. Pracuji již od svých 18 let, týden po maturitě jsem se odst a nastoupil na plný úvazek. Chtěl jsem ale také vystudovat vysokou školu a mít titul. Hled nějaký kombinovaný obor a přihlásil jsem se právě na Mediální studia na FSV, protože byly čemu se věnuji ve své práci. Říkal jsem si, že něco budu moci využít i v praxi. Nebyl to t aby nějaký byl, ale blízký mému zaměření. Také jsem byl nadšen z vyučujících, učil nás nap České televize Jakub Železný, který byl pro mě vzorem v?mediální propagaci a prezentaci. P ho mít i jako vedoucího bakalářské práce. Zjevně jste byl se svým bakalářským studiem spokojený. Jaká byla vaše motivace ke změně ob Spokojený jsem byl, ale mediální studia mě nebavila zas tolik, jak jsem čekal. Tak jsem si ještě toho magistra vystudovat jinde. Podal jsem několik přihlášek, a když jsem se hlásil jsem nevěděl, co očekávat od oboru Studia občanského sektoru (nyní Studium občanské společ red.), bylo to úplně mimo obor, kde jsem se pohyboval. Načetl jsem si detailně a poctivě m přijímacím zkouškám a snad jsem dostal i plný počet bodů. Právě již během přípravy mě lite docela vtáhla. Byla to tedy změna k lepšímu? Ano, cítil jsem se tady dobře, i když ze začátku jsem měl pocit, že SOS není nic pro mě. B pečlivý student: četl jsem všechny texty a knihy, seznámil se s mnoha teoriemi, během příp jsem si vytvořil obrovské plachty s?různými tématy. A to vše jen proto, že mě to hodně bav jsem měl na čem stavět, protože plno témat, která jsme se tady učili, jsem již znal z medi Je trochu paradoxní, že před tím jsem se dostal k některým teoriím z pohledu ziskového sek jsem byl hodně zapálený a vzpomínám na něj velmi rád. I přesto, že jsem byl spíše praktick měl jsem rád i teorii a hltal jsem studijní literaturu v?angličtině, díky čemuž jsem mohl znalosti. Jaké to pro vás bylo začít úplně v jiném oboru? Na prvních přednáškách jsem si říkal, co tady dělám. Některé předměty byly zaměřeny jen ne středobod celého programu. Tak jsem studium pojal jako výzvu, a až do konce jsem si neustá svou hlavní snahu co nejvíc propojovat ziskový sektor, ve kterém se pohybuji několik let, Samostatně stojící, omezený neziskový sektor bez pomoci a kooperaci s dalšími odvětvími ne tak efektivně. Posléze se to proměnilo i v?mou diplomovou práci, ve které jsem se zabýval propojováním. Jak jste na to šel? Dlouho jsem nevěděl, jak tuto problematiku uchopit, a tady bych chtěl poděkovat paní dokto Dizdarevič, protože pochopila můj záměr, byla mi velkou oporou v tom téma neopustit a pečl Pro diplomovou práci jsem také potřeboval teoretické zakotvení, aby dávalo smysl v kontext občanského sektoru. Tak trochu náhodou jsem začal popisovat teorii heterogenity, která byl oblíbenou. Říkal jste, že jste si zlepšil i svou angličtinu. Prospělo vám studium ve více ohledech? Prospělo mi velmi obecně v mém životě. Dříve jsem šel jen po zisku, ale díky studiu na FHS myslet na ostatní. Hned od začátku jsem byl aktivní v jedné neziskové organizaci – v Dílná pomáhám ji doteď. Snažím se dívat na ten svět nejen ze svého idealistického pohledu, ale i kteří se nemusí mít tak dobře a kterým je třeba pomoci. V diplomové práci jste se také zabýval strategií boje neziskového a ziskového sektoru prot diskriminaci na trhu práce, sám jste ředitelem modelingové agentury. Uplatňujete výsledky výzkumu ve své současné práci? Přemýšlíte o této problematice jinak díky studiu FHS? Již od začátku jsem se setkával s etnickými nerovnostmi a určitě o problematice přemýšlím hlouběji. Mám to podložené teorií, ale i analýzou, kterou jsem realizoval v rámci diplomov druhou stranu k nám již tolik nepřicházejí lidé, kteří by potřebovali pomoc neziskovým sek sociálními podniky tak, jak je popisováno v diplomové práci. Musím se přiznat, že právě an práce mi dávala smysl a přál bych si ji rozvést i více v praxi, ale v současnosti na to ne Jak jste se dostal k působení v neziskovce? Měli jsme povinné praxe, díky kterým jsem se přidal k Dílnám tvořivosti pomáhajícím lidem navrátit se zpět do života. Záměrně říkám díky, ne kvůli, protože si velmi vážím možnosti Nastoupil jsem tam původně proto, jelikož jsem musel absolvovat povinné praxe, ale najedno jiný svět neziskových organizací a zároveň i jejich fungování. Snažil jsem se maximálně za organizace a promítal jsem do svého působení poznatky z praxe v ziskovém sektoru. Dílny na adventní a dušičkové věnce, které se neprodávaly tak, jak by si přály. Vymyslel jsem pro n letáky s?vlastním vizuálem, následně jsem je roznášel po Praze 2 a prezentoval jsem je i n sítích. Nakonec ty nové adventní věnce ani nestihaly vyrábět! To zní jako krásný začátek spolupráce. Poté jsem se tam snažil chodit každý týden minimálně jednou, alespoň na hodinku, abych si i hlouběji popovídat. Myslím si, že lidé obecně ke mně mají blízko, rychle se mi otevřou. vyprávěli mi o životních situacích, které se jim po úrazu děly. Naplňovalo mě to. Není náročné poslouchat tyto těžké příběhy? Ano, člověk si to nemůže úplně pustit k tělu, i když někdy to prostě nejde. O těch příbězí bere si je domů, ovlivňují ho i v osobním životě – začne si vážit mnohem víc některých věc rodina, přátelé, blízcí lidé. Váží si své práce, kterou může dělat bez omezení, baví ho a jsem těžké příběhy, kdy člověk přicházel o děti a nemohl se za nimi ani podívat. Vyprávěl obličejem a já neudržel slzy. Děláte jim marketing i dnes? Již ne v takové míře. Reklamu jsem jim zajišťoval primárně na začátku, kdy jsem na to měl se jim snažím pomáhat v rámci jednorázových projektů, jako jsou přesně ty adventní věnce. i rodina každý rok kupuje do dílen vánoční dárky, respektive investujeme do jejich seznamů minulém roce naši přátelé společně založili Nadaci Anežka, která pomáhá handicapovým dětem sílu do pohybu.“ Nadaci jsem pomáhal s jejím rozjezdem a jsem za tuto zkušenost velmi vděč Přijde vám důležité si povídat s lidmi o jejich příbězích? Určitě a myslím si, že v českém prostředí se rozšiřuje, že lidé, kteří se mají dobře, se s ostatním prostřednictvím svých firem nebo organizací v neziskovém sektoru. Samozřejmě čast spolupráce mají firmy i nějaké výhody, principy komerční spolupráce jsme řešili právě na p Komerční subjekt pomáhá neziskové organizaci a má z toho profit a pozitivní obraz směrem k podle mě málokdo přemýšlí tímto směrem, spíše to berou jako nezištný krok pomoci jiným. Jak se díváte na to, když se lidé zlobí, že vidí černocha v reklamě nebo seriálu Netflixu? O tom jsem snad i psal ve své diplomové práci. Jsem celkem milující člověk, takový sluníčk všechny a všechno a od svých 18, kdy jsem začal pracovat v agentuře, spolupracuji s černoc asiaty, míšenci apod. Krásné a zajímavé lidi najdete všude, tak mě ani nenapadne takové ot se nad tím zamýšlet. Proto je pro mě těžké na tuto otázku odpovědět, protože nechápu, proč lidé pozastavují. Avšak pokud seriál zpracovává určitou historickou skutečnost, je to disk já to pořád nevnímám, protože beru lidí stejně. Nevidím černocha nebo bělocha, vidím člově hraje černoška nebo mulatka anglickou královnu, je mi to jedno. Nerozumím, proč se někteří omezují, a už vůbec nechápu, proč někdo řešil například leták z Lidlu, což byla v Česku ve se v něm objevil černoch. Musíme si uvědomit, že Česko, stejně jako spousta jiných zemí, j Opravdu sem jezdí lidé z celého světa, a to i za prestižním studiem, lidé z Asie, Indie, A Dáváme jim příležitost posunout se v životě dál, proto zmíněné seriály a reklamy míří i na tom uvidí sebe nebo sobě podobné osoby, tím víc budou mít o produkt zájem, jsou tak i kupn firmy a platformy. S jakými druhy diskriminace se potkáváte ve své práci a jak se reálně řeší? Tady jsem možná omezen tím, jak funguji já i mé okolí. Od začátku se pohybuji v partě lidí podobně. V agentuře JARO GROUP, ve které pracuji všechny ty roky, pokrýváme různé trhliny a máme také různé divize, např. JARO MEN, JARO HEREČKY, JARO HERCI, JARO KIDS a podobně. O byli vyhlášeni tím, že jsme zastupovali všechna možná etnika ve všech zmiňovaných divizích bereme a vnímáme stejně, neděláme rozdíly. Také jsme si ale byli vědomi, kdo je žádaný pro společnosti, protože – říkám to kolikrát – český trh je kolébka nebo srdce celého světa v Přijíždí sem produkce z Ameriky, z Asie, natáčí tady jak seriály, filmy, tak právě i ty re velké nadnárodní společnosti tu pravidelně točí, vyhledávají štáby, tvůrce, ale i umělce, mezinárodní trh. My v tom žijeme, žijeme svou prací, proto o tom možná ani tolik do hloubk Říkám si spíše, že možná vy a vaše partneři přímo vytvořili takové prostředí, kde diskrimi nemá místo. Přesně tak. Je to ve vaší branži velký problém? Myslím si, že v rámci českého trhu se to posouvá. Je to trošku pomalejší než v zahraničí. seriálech není úplně lehké obsadit někoho tmavší pleti. Ale mění se to, a to i třeba v upl + a dalších komunit... I když se to nezdá, třeba nekonečná Ulice dělá osvětu některých tém mozku i LGBTQ+ komunitu. Lidé to tolik nevnímají, protože jim to nedává televize přímo na se, proč ty věci dělají – snaží se těmi tématy společnost vzdělávat, dělají osvětu, i když pohled zřejmé. Řekl byste, že je etnická diskriminace na ústupu? Náš trh je určitě na dobré cestě, ale jak jsem říkal, jde to pomalu. Taky se to snažíme po odlišné etnické a rasové skupiny do českých projektů, protože si myslíme, že tam místo pro Jak se promítají znalosti ze studia občanské společnosti, kde se primárně řeší neziskový s práce ve velmi komerční sféře? Rozvedu to z pohledu studia. Díky paní docentce Dohnalové jsem několik vyučovacích hodin p výklad o sociálních podnicích, kterým se ona velmi podrobně věnuje a které jsem posléze za své závěrečné práce. Konkrétně jsem na příkladu teorie heterogenity, kterou jsem uplatnil práce, přišel na to, že kdyby se ty tři subjekty – neziskový sektor, ziskový sektor a soci – společně koordinovaly, každý z nich by si ušetřil práci a fungoval efektivněji. Zároveň spolupráce prospívala a pomáhala společnosti mnohem víc. Neříkám, že moje diplomka je svět mě potěšilo, že jsem k této důležité myšlence přišel. Z proběhlých hloubkových rozhovorů j neziskový sektor se typicky věnuje primárně nepřímé podpoře jednotlivců, třeba podporuje j a připravuje je tak na trh práce. Sociální podnik naopak nabídne práci, kde jednotlivci mo návyky standardní práce a mají za to finanční ohodnocení. Kdyby do toho vstoupil ziskový s konkrétně z reklamní branže, kde se pohybuji, etnické menšiny se mohou zúčastnit castingů, a vydělat si další finanční prostředky, aby se měly trochu lépe a aby mohly investovat pen vzdělávání, sebeprezentace a být perfektně připraveny na standardní pracovní trh. Zároveň v neziskovkách, viděl jsem případy osobního i pracovního vyhoření. Často ti lidé pracují z ale mají hodně náročné práce. Už nemají své počáteční nadšení, není vidět, že by je to nap když se neziskovka propojí se ziskovým sektorem, bude mít více prostředků pro financování ohodnocení svých zaměstnanců, může jim to zase pomoci a situaci zvrátit, ušetřit je frustr dobrovolníci, kteří pomáhají jednou za týden, měsíc, i rok, jsou natěšení, odpracují a ode dobrým svědomím. Ale pak jsou lidé, kteří tuto práci dělají dennodenně. Je to psychicky ná když se jedná o práci s lidmi s handicapem mozku, opravdu před takovými pracovníky smekám. Myšlenka propojení ziskového a neziskového sektoru, kolem které se točíte, mi přijde zajím Věnoval jsem se jí už od začátku studia – proč ty dva světy stavět proti sobě? Proč je nep kooperace? Jsme jedna společnost, a kdybychom více spolupracovali a snažili se propojovat jsou někdy trošku protichůdné, tak by působení obou sektorů bylo efektivnější. Proto za mě a vymezení neziskového sektoru, že existuje samostatně, je špatné. Společenský kontext je si otevřeme dveře a dobře ty věci postavíme, bude to fungovat. Napadlo vás na základě diplomové práce vytvořit nějakou strategii propojování různých odvě O tom jsem nepřemýšlel. Měl jsem dobrou myšlenku, dobrý výsledek, měl jsem cíl, kterého js kterým jsem byl spokojen. Byl to spíše můj osobní úspěch, než abych usiloval o velký přesa U humanitních věd obecně je jednou z nejčastěji artikulovaných otázek uplatnění. Kdybyste jaké jiné cesty by se vám naskytly po studiu SOS? Velkou a skvělou roli hrají povinné praxe. Člověk si zažije, jak funguje podobná organizac zkušenosti a poznatky z?praxe bude moci využít při dalším studiu. Zároveň si myslím, že zr tohoto studijního programu by mohli přijít do vyšších i vedoucích pozic nevýdělečných orga budou mít jak praxi, tak i potřebný teoretický základ. Toto spojení otevírá absolventům dv neziskového sektoru. Dále se dá uplatnit ve veřejné sféře a institucích, úřadech, ve firmá která se věnuje rovnému přístupu k zaměstnancům. Co je podle vás to nejdůležitější, co vám studium SOS dalo? Řekl bych, že se o tom bavíme celou dobu. Studium vás může změnit lidsky. Mě to úplně otoč velké pozitivum, kým jsem se stal a jak jsem se změnil. Teď mi záleží na tom, jak se mají se na ně myslet, pomáhat, ať už v rámci rodiny, společnosti, neziskových organizací. Zárov poskytuje teoretickou škálu, kterou lze vypozorovat pak i v praxi. Není to jen teorie, kte naučíte na zkoušku, kdo ji vymyslel a kdo se vůči ní vymezoval, ale dokážete ji uplatnit v Napadá vás i nějaká vzpomínka z dob studia? Moje intenzivní vzpomínky jsou na paní doktorku Muhič Dizdarevič a docentku Dohnalovou, pr specifickou část náplně studia a mě osobně a moji práci nesmírně obohatily. Letos jsem boh kvůli nemoci, ale loni jsem se účastnil setkání absolventů a cítil jsem se zase jako během v takové druhé rodině. To je taky výhoda programu: malá skupina lidí, ale stále dobrý kole když jsou to studující kombinované formy, kteří se vidí jednou za pár týdnů. Měl jsem tam partu, byli jsme čtyři a učili jsme se spolu, připravovali se na státnice, pokládali si vz pomáhali si vymýšlet témata prací. Jsem za to opravdu vděčný. A musím říct, že se mi i líb mnou studovali již vyzrálejší osoby, což nás, pořád skoro děti, obohatilo, předávali jsme Díky studiu jste více společensky uvědomělý. Určitě, a jsem i politicky aktivní v rámci městské části Prahy, ve které bydlím. Snažím se projektů zvelebování veřejného prostoru, jsem i předseda a součást výboru dvou domů, o kte Snažím se řídit tím, že se má mít dobře celá skupina lidí, nejen jednotlivec. Jak zvládáte tolik věcí? Dobrý time management, který jsem si vybudoval shodou okolností taky při studiu během příp zkoušky. Učil jsem se intenzivně čtyři měsíce a měl jsem přesně rozložené a naplánované, c učit, rekapitulovat a podobně. Se svojí odborností, které společenské problémy vnímáte nyní jako nejzásadnější? A promíta oboru modelingu? V rámci dnešního světa je opravdu těžké rozeznat pravdu od lži. Myslím si, že česká společ úplně nenaučila ověřovat si fakta a zdroje. Je tu také stále zášť a nenávist. Lidé často n svého bytu. Řeší jen to, co se týká jich, ale už ne, jaký to může mít vliv nebo dopad na j děti, vnoučata. Jsme omezení na žití v přítomnosti. Což je vlastně dobře, člověk by měl ží ale měl by taky myslet na další generace, a to nejen z environmentálního hlediska, ale i s ekonomického. Alena Ivanova Web programu Studia občanské společnosti [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS-1.html"]