Teru Menclová: Díky EKS jsem se naučila nevnímat každé sdělení jako pravdu ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Spousta lidí se snaží napasovat do škatulek daných aktuálními trendy a dávat sledujícím j se od nich očekává,“ vypráví absolventka magisterského studijního programu Elektronická ku [ URL "https://eks.fhs.cuni.cz/EKS-1.html"] Teru Menclová. Už od studií se věnuje marketin a sociálním sítím. Začínala focením koncertů a festivalů, přes reportáže a reklamu se dost eventům a svatbám. Na sociálních sítích se podílela na budování velkých značek jako Milka, a Pickwick. Dnes je nadšenou cestovatelkou, vede blog a doplňuje ho fotografiemi z cest na Norskem. Svou vášeň pro cestování uplatňuje i v nově získané licenci horské průvodkyně. Ja pracovním i osobním životě využívá dovednosti získané při studiu sémiotiky? Promluvili jsm dobré komunikace a tipech, jak předejít vyhoření ve zrychlené době. Vystudovala jste obor Elektronická kultura sémiotika. Lidé nevědí, co si po tím představit shrnula, o čem bylo vaše studium? Tuto otázku slýchávám poměrně často, protože když někde zmíním sémiotiku, nikdo nechápe, c Po studiu celkem praktické žurnalistiky na Karlovce jsem chtěla studovat teoretičtější obo bavily jazyky a lingvistika, a elektronická kultura v názvu programu slibovala i přítomnos pro mě byla EKS příjemnou cestou. Žádná očekávání jsem neměla, jen jsem se pustila do stud mi. I co se týče psaní seminárek i diplomové práce, měla jsem široké pole možností, protož aplikovat na mnoho věcí, což bylo další velké plus. Kde všude lze uplatnit znalosti sémiotiky a kde je uplatňujete vy? Hodně jsem ze studia čerpala během svého pobytu v Madridu v rámci Erasmu na oboru sociální antropologie. Přijde mi, že zrovna v oblasti antropologie sémiotické poznatky lze uplatnit člověk dělá výzkum přímo v terénu, pitvá se v jazyku, dělá hloubkové rozhovory, hledá v ni významy. Pro mě to bylo hodně přínosné, i v kontextu předcházejícího žurnalistického vzděl Vnímáte nebo vidíte svět jinak díky studiu EKS? Určitě. Jako člověk citlivý na vizuální šum mohu říct, že mi to pomáhá v běžném fungování orientovat se v tom, co je opravdu důležité a co mě zbytečně zahlcuje. Když jsem později p marketingu, mohla jsem vzdělání cíleně uplatňovat – nejen hledat význam, ale i ho vytvářet mediální kampaň, člověk ví přesně, co chce v recipientovi vyvolat a jak na to. Marketing, média a další oblasti vyžadující znalost principů komunikace jsou nejčastější p absolventů a absolventek EKS. Máte informace, kde se uplatnili vaši kolegové ze studií? Co vím, pohybují se právě v médiích, reklamních agenturách nebo jako soukromí marketingoví poradci pro různé klienty. Myslím si, že tento směr je docela přirozeným vyústěním studia. na člověku samotném, jaké má předcházející vzdělání, koníčky, zájmy, a jak je umí propojit získanými na EKS, aby našel své vysněné uplatnění. Principy komunikace jsou ale společným všechny. Komu je podle vás tento obor určen? Doporučila bych program zájemcům o média, a to nejen z hlediska jejich fungování. Tak to b žurnalistice, kde jsme se hodně soustředili na strukturu, formu textů nebo vystupování v m jde víc do hloubky, člověk zjistí, jak funguje jazyk a jak ho používat, jak komunikovat ne sdělení efektivně, což je v dnešním světě klíčová dovednost. Mně po bakaláři na žurnalisti chyběly. Sice jsem uměla psanou formu jazyka, uměla pracovat se zdroji, ale bylo to na jak úrovni. Během magisterského studia na FHS jsem se dostala více k subjektu. Program však není primárně prakticky zaměřený? Ano, najdou se v něm i lidé, kteří se zajímají třeba o literaturu. Literární věda a jmenov jsou jedněmi z hlavních větví studia. Taky mě hodně zajímala filosofie, kdysi jsem dokonce jejím studiu, ale našla jsem k ní vlastní cestu díky EKS. Mám ráda práce Foucaulta, Deleuz si během studií mohla prohrabat v jejich knížkách. Když o tom tak přemýšlím, možná je to s i pro ty, kdo mají více zájmů najednou a hledají způsob jejich prolnutí. Jak jsem zmiňoval otevřen mnoha možnostem, když jsme řešili se spolužáky naše diplomové práce, byla to neuvě škála témat. Vracíte se ještě dnes ke čtení odborných filosofických knih? K filosofii se vracím, ale různými cestami. Hodně poslouchám podcasty, mám ráda třeba Phil [ URL "https://www.philosophizethis.org/podcasts"] , kde nacházím zajímavé epizody o svých autorech. S mou nynější prací se bohužel nepojí příliš prostoru pro čtení. Původně jsem vš doktorské studium sémiotiky, ale z hlediska životní trajektorie mi tato cesta nedávala smy vracím k odborným věcem, řídím se doporučeními přátel působících v akademickém prostředí, tolik času, kolik bych si přála. Co jste si odnesla ze studií do profesního i osobního života? Rozhodně jsem se naučila lépe pracovat se zdroji a kritičtěji přemýšlet. Před tím jsem měl že člověk hodně parafrázuje, jen překousává myšlenky někoho jiného. Na magistrovi jsem se za řečené, nevnímat každé sdělení jako exaktní pravdu a hledat nuance či se víc zamýšlet n intencemi. Tyto aspekty práce s textem se hodně odrazily na mých závěrečných pracích, dipl nesrovnatelně lépe než bakalářka. Hodně mi dal i zahraniční pobyt. Krom všeho jsem si uvěd přínosné je zkoušet číst vybrané autory v jiných jazycích, ne nutně v originálu, ale klidn překladech. Tak například u Deleuze moje francouzština nebyla na takové úrovni, abych mohl knihy v originále, ale už jsem dokázala pracovat se španělským překladem, který byl za mě Najednou si člověk uvědomí, kolik se toho v překladu ztratí. Utkvěla vám v hlavě nějaká vzpomínka na fakultu, studium, vyučující? Intenzivně si pamatuji na hodiny s docentkou Michaelou Fišerovou, kterou jsem měla hodně r vizuálními médií, Deleuzem a dalšími oblastmi, které mi byly blízké. Taky mi vedla diplomo jsem si cenila jejích rad a pomoci. Pamatuji si taky, jak jsme jezdili na fakultu tehdy je Neměla jsem to ráda, byla to pro mě cesta přes celou Prahu, ale bylo tam krásné okolí. Se chodili na pikniky do Divoké Šárky a společně jsme rozebírali přečtené texty, úkoly, předn fajn. Cestujete, fotíte, píšete, provádíte a sdílíte to na sociálních sítích. Označila byste se Myslím si, že tak ze šedesáti procent mě živí fotografie a video produkce. Pak vedu blog a komunikační kanály jako sociální sítě, kde sice působím jako influencerka, ale není to čin živila. Mám z toho malý profit, ale je to spíše platforma pro propagaci mé práce. Shrnula primárně fotografka a tvůrce obsahu. Všechny aktivity, kterým se věnujete, jsou těsně spojeny s komunikací, ať už psaným nebo m obrazem. Jaké jsou podle vás zásady úspěšné komunikace? Když zůstaneme ve virtuálním prostoru, hodně v něm dnes postrádám autenticitu. Mám pocit, se snaží napasovat do škatulek daných aktuálními trendy a dávat sledujícím jednoduše to, c očekává. Samozřejmě je otázka, co chápeme pod slovem autenticita, ale já se snažím na nic komunikovat otevřeně a upřímně. To, co mám na svých sociálních sítích, jsem skutečně já. P o můj primární zdroj příjmů, mohu si dovolit být „svá“ online a neřídit se očekáváními sle Zároveň na upřímnou komunikaci lidé slyší, obzvlášť když dnes pozorujeme spoustu umělých, sdělení. Dlouhodobě mám pocit, že se z komunikace vytrácí lidskost, což dnes ještě zesiluj schopné vygenerovat jakýkoliv druh textu. Human touch je stále důležitý, stejně tak jednoz je to dlouhodobým pobytem v online prostředí, že lidé postupně ztrácejí schopnost vyjadřov se člověk dostane k jádru věci, mnohdy nedokáže pořádně říct, co chce. Prostě neumíme mluv snažím pravidelně vystupovat do offlinu a číst, aby mi můj jazyk nedevalvoval. Schopnost a a nekomunikovat jen na základě impulsů, ale i promyšlenějších strategií, jsou podstatné, a neztrácel v tom, o co mu jde. Jak na funkční komunikaci a prezentaci značky? Fungují zde jiná pravidla než pro jedince? Trošku ano. Při budování značky je klíčová loajalita a vztah spotřebitele k brandu. Není t jakou značku kávy si člověk vybere, ale musí mít rád vybraný produkt jako takový. V součas přehlcení je taky dobré umět vyvolat v lidech nějaké emoce. Značka musí nabídnout recipien se mohou ztotožnit. Musí být jasně vidět, proč je daný produkt skvělý na základě lidské zk jsem začínala pracovat v agentuře hned po škole, kdy velké značky jako je Milka teprve roz profily na Instagramu nebo Facebooku, bylo to hlavně o hezkých vizuálech. Víceméně stačily s nárůstem online obsahu a konkurence roste i potřeba vyčnívat. Je třeba najít unikátní st který bude rezonovat v jasně definované cílové skupině, holt strategicky plánovat. Do jaké míry se lze zásady dobré komunikace naučit ve škole a pak z vlastní zkušenosti? Nikdy jsem nestudovala přímo marketing, proto nemohu adekvátně posoudit, jak takové školy naučit zásady komunikace. Na druhou stranu z práce na sociálních sítích, kde se neustále m funkce, algoritmy, složení publika a trendy, si uvědomuji, jak důležité je umět reagovat a se těmto změnám. To se člověk naučí jen praxí. Kolikrát se mi stalo, ať už na vlastním neb profilu, že nějaká strategie po určité době přestala fungovat, pak je třeba hledat příčinu problému. Škola může dát teoretický základ, naučit principy komunikace, ale praxe ukáže, k ty nejlepší a momentálně funkční. Jaké jsou vlastnosti člověka, který dokáže dobře komunikovat s veřejnosti? Určitě nápaditost, soběstačnost, schopnost se rozhodovat, improvizovat. a v neposlední řad aktualizace jak obsahu, tak i sebe sama. Je dobré vědět, že strategie funkční před deseti nevyplatí. Poskytlo vám vaše vzdělání dostatečný teoretický základ? Hodně mě naučilo se vyjadřovat. Všechna má absolvovaná studia, hlavně EKS, byla z velké čá vyjadřování vlastních názorů a kritických úvahách. Jedna z dalších věcí, které jsem si ze bylo, že jsem se naučila nebrat nic jako absolutní pravdu a dívat se na věci z širšího úhl nezamykat se do jednoho názoru, hledat souvislosti, nechávat mysl otevřenou. Fotíte hodně i svatby. Předpokládám, že dobrá svatební fotografie není jen o tom, aby lidé Ať už pracuji s psaným textem nebo vizuálem, snažím se vyvolávat v lidech emoce. Snažím se „dokonalé“ strnulé fotky v klasických pózách, to se veškerá radost z fotky i procesu vytrá reportážním stylem, odchytávám momenty, jak se lidé smějí i brečí. Nemusí to být ani zcela dokonalá fotografie, když dokáže zprostředkovat atmosféru a zapůsobit pak na diváka. Takže do obrazu nic nevkládáte, jen odchytáváte? Jsem taková tichá pozorovatelka. Často slyším, když se pak s novomanželi loučím, že o mně a tak se cítili o mnoho komfortněji. To mi přijde důležité: dokázat nejen s lidmi komuniko ně nevytvářet zbytečný tlak. Hodně se snažím o to, aby se moji klienti, ať už jsou to svat nebo turisti, které provádím jakožto horská průvodkyně, cítili dobře. Do ničeho je netlačí nastavení vzájemně otevřeného vztahu. V sémiotice se hodně řeší text i obraz. To, co děláte, lze vlastně dělat i bez nějakého fo vzdělání, proto se chci zeptat, jak vás obohatila teorie. Na bakalářském studiu jsem se naučila principy fungování fotografie, třeba kompozici, expo s pozadím a podobně, ale občas jsem měla pocit, že je fotografie hrozně svázána pravidly, technické stránce. Ale poté na EKS, když jsme se pohybovali v oblasti vizuálních studií, b mnoho zajímavější koukat na fotografii nejen jako na dokonalé médium, ale osahávat i limit unese. EKS mi dodalo kontext pro experimentování, ale taky porozumění toho, jak určité prv význam výsledného snímku a jak ho vnímají recipienti. Proto zrovna u fotografie díky mému rozumím jak technickému procesu, tak i tomu, co reprezentuje a vyvolává v divákovi. Hodně cestujete. Hlavně kvůli Instagramu, jakožto vizuálními médiu, se zestetizovala spous míst, kam se ženou tuny lidí jen proto, aby si třeba udělali selfie. Jak to vnímáte z pohl Hodně to vnímám u svých srdcových destinací, kam se vracím, jako je Island a Norsko. Jedno v průběhu let vlivem turismu dost změnila. Osobně se už vyhýbám turistickým hotspotům nebo alespoň mimo sezonu. Zároveň se snažím chránit své oblíbené lokace, které zatím nejsou tol proto je nikdy neoznačuji na sociálních sítích a neuvádím jejich polohu. Mám ale pocit, že nedokáže změnit. Z toho důvodu dlouhodobě vedu svůj kanál v narativu ohleduplnosti k příro chci edukovat, jak by se měli chovat v horách, na severu, na výpravách. Upozorňuji, že to obrázku na internetu, ale i o okolním prostředí v daném místě. Málokdy si člověk uvědomí, turismu narůstá i nehodovost, proto furt vidím články, jak museli tu zachraňovat někoho z támhle z ledovce. Snažím se tak přispět alespoň výzvou k lidem, ať podnikají věci s rozmys Bude se to podle vás jen zhoršovat? V jednu chvíli se nastaví kvóty návštěvnosti určitých míst, třeba v Dolomitech, nebo nutno turistické povolení jako na Madeiře. Budou se muset podniknout byrokratické kroky, aby pří Jak vnímáte – i vzhledem ke svému sémiotickému vzdělání – napětí mezi destinací a jejím ob sociálních sítích? Hezký obrázek pravděpodobně není skutečností. Snažím se to i ukazovat, že není jen napříkl ale hned u něj stojí silnice, obří parkoviště, obchůdek se suvenýry. Kolikrát jsem se takh když jsem měla určitá očekávání, ale realita byla jiná. Je třeba objevovat, nejen konzumov K práci fotografky a textařky jste nedávno přidala i horskou průvodkyni. Spousta věcí, kte kterým se věnujete je dána vaším nadšením, nebo tak trochu i nutností, aby se člověk dokáz Obojí. Mám to jednodušší v tom, že jsem hodně akční člověk a strašně mě baví se něco učit, bylo tomu tak za dob studia, zůstalo mi to doteď. Neustále vyhledávám, do čeho bych se moh Kdybych dělala jen jednu věc, asi by se mi celkem rychle znechutila, a tak se snažím, aby dostatečně pestrý. Zároveň dnešní doba klade velmi vysoké nároky na jedince, aby byl všest pokud mluvíme o působení v online prostoru. Roky jsem dělala social media manažerku pro rů takové pozice se předpokládá, že člověk umí psát texty, fotit, natáčet i zpracovávat videa rozumí fungování sítí, analytice a mnoha dalším věcem. Zatímco agentury měly ještě donedáv každou činnost, dnes jak u velkých, tak u menších subjektů se hledají kandidáti, kteří ovl Není to pak frustrující pro čerstvé absolventy, když se snaží najít svou první práci po šk Je. Přijde mi, že hned po škole si lidé projdou vyhořením, protože je na ně kladen obrovsk požadavky, konkurence, nutkání stále se učit s dalšími nástroji, nové postupy a strategie je bohužel zrychlená a já osobně z toho východisko nevidím. Sama se snažím přizpůsobovat. ať už mluvíme o čerstvých absolventech nebo obecně o lidech pracujících v online prostředí v tomto šíleném maratonu. Zastavit se, vystoupit do jiného prostředí. Kolikrát vyrazím do načerpala energii. S tím, jak věci dnes fungují, nic moc nezměníme, ale je třeba jasně si kde končí totální závod a kde začíná odpočinek. Máte i tipy, jak nepřijít o kreativitu a originalitu? V této otázce už mám radikální názor, a to že originalita v dnešní době neexistuje. Cokoli tvoří, už bylo někdy napsáno, vyfoceno, za mě je to jen o hledání vlastního úhlu pohledu a své práci si rozhodně nemyslím, že je originální. Je důležité si uvědomit, že je v pořádku něčím inspirovat, ale člověk to musí sám uznat. Nemluvím o kopírování, není to totéž. Tak i nevědomě se necháváme pořád inspirovat věcmi v našem okolí. Kreativita je spojena s odpo si restartujete hlavu, máte prostor i přemýšlet nad věcmi. Právě mně nejvíc nápadů přicház je pro mě nejen odpočinkovým, ale i komfortním a inspirujícím prostředím. Každý rok si nao týdnů pro dálkový přechod, kde většinou nasbírám síly do dalšího kreativního snažení. Alena Ivanova