Anketa k pětadvacátému výročí založení FHS UK ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 1. srpna 2025 oslavila Fakulta humanitních studií UK 25. výročí od svého založení. Na naši fakultu se transformoval univerzitní Institut základů vzdělanosti, který v devadesátých le vedli Zdeněk Pinc a Jan Sokol. Oslovili jsme další pamětníky na danou dobu, aby se podělil na první chvíle existence FHS. *========================================================================================= * Marie Dohnalová: Co předcházelo založení studijního programu Studia občanské společnosti *========================================================================================= Na Institutu základů vzdělanosti jsem učila volitelný předmět Management neziskových organ přihlásilo hodně studujících. Téma se nikde neučilo a studující chtěli znát rozdíl mezi na občanským sdružením, vědět jakou roli hrají neziskové organizace. Co vše by měl umět člově neziskovku má a chce, aby se rozvíjela. Když jsem se zeptala, kdo pracuje jako dobrovolník zvedli všichni ruku. Byla to doba obnovy a rozkvětu občanské společnosti a mladí lidé se c do pozitivních změn. To byl důvod, že jsem se rozhodla připravit k akreditaci navazující s zaměřený na občanský sektor a na občanskou společnosti. Profesor Sokol hned řekl, že ano, docent Pinc. Program Studia občanské společnosti [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-2141.html" takový na českých vysokých školách, dnes má již více než 500 absolventek a absolventů. *========================================================================================= * Josef Fulka *========================================================================================= Vzpomínek z období kolem zakládání FHS mám mnoho, ale většinou jsou nepublikovatelné. Až b napíšu to všechno. Nicméně zde jsou tři letmé věci: 1) Dobu před vznikem FHS charakterizoval především chaos. Tehdy nebyl žádný SIS, všechny z zkouškách, zápočtech apod. se psaly na takové papíry. Je naprostý zázrak, že to nějak fung v těch stozích papírů většinou příslušné údaje nějak dohledaly. To bylo ještě v Legerce, k nebyla FHS, ale IZV. 2) Později, už v Jinonicích, jsme měli místnost, ze které byl krásný výhled na Prahu. Novo ale Jinonice byly nedostižné, i když na to mnoho lidí nadávalo. Za budovou rostl strom, kt frňákovník: ten tam pořád je, byl jsem tam tuhle na procházce. Měl jsem o tom nedávno sen našel klíč od té staré jinonické kanceláře, a přestože fakulta se už odstěhovala, nějak js odemkl si a ta kancelář byla furt stejná. Asi už stárnu, když se mi zdají tyhle věci. Nese filosofů, ale v tzv. komunikativním modulu, který vedla Ľuba Gabrišková. Už bohužel není m 3) Vzpomínám si, že v těch starých časech byl můj největší kamarád Honza Hasala, který už námi. Byla to postava velká, legendární, mytická. Pamětníci ho znali a vzpomenou si. Za do působení ve fakultní knihovně (kde ta knihovna byla, než se přestěhovala do Jinonic, neřek jednou zůstali přes zavíračku a rovnali knihy do regálů. Honza někde našel takový ten skák kterému se říká hopík. A dumal, jak ho zužitkovat. Vymyslel, že když odsuneme stranou všec studovně, vznikne ideální prostor, kde se dá hrát squash. A místo raket že použijeme knihy v jakémsi transu odstraňovat stoly. Když vznikl jmenovaný volný prostor (velký volný prost rozmáchl knihou (byl to Freudův traktát Totem a tabu, to si pamatuju, s čím jsem hrál já, praštil do hopíka. Ten se odrazil od stěny a spadl do studny. Byla tam taková dekorativní přikrytá skleněnou deskou. Mezi sklem a okrajem studny byla tak pěticentimetrová mezera. A se ten hopík trefil – náhoda je mrcha. A máme po legraci, povídám. Honza si to nemyslel a typickým plánem – že když budeme brát knihy z polic (zřejmě prazáklad dnešního knihovního je do studny, vzniknou schody, po nichž sestoupíme na dno a hopíka si sebereme. Já blbec m zabránil s argumentem, že nevíme, jak hluboká ta studna je (zdála se hluboká dost) a že se že tam naházíme všechny knihy, žádné schody nevzniknou a nebudeme mít na to konto ani knih což by možná bylo docela hloupé. To Honza uznal a hopík možná dodnes spočívá v útrobách ze nikdy vyčítat, že jsem byl takový páprda. Měl jsem ho nechat naházet ty knihy do studny. H *========================================================================================= * Jana Jenčková: Jak jsme pořídili počítače *========================================================================================= V rámci založení fakulty a přestěhováním do nových prostor v Jinonicích nám vznikly nové v počítačovou technikou, které dosud nemusela řešit, protože v Legerově ulici byl počítač vž do místnosti a kolegové učitelé se u něj střídali. Po přestěhování nedostatek počítačů i n více než pouze jeden v místnosti a spolu s omezeným rozpočtem vedlo k otázce: kde je vzít Díky nabídce Komerční banky České národní banky, které opouštěly své prostory v centru Pra se na jiné adresy, vyvstala možnost odkoupit jejich staré počítače za cenu 1Kč za kus. Naš využila a nakoupila jich okolo třiceti. Je třeba spravedlivě doplnit, že dlouhé trvání tot nemělo. Rychlý vývoj softwaru a nároky na operační paměti počítačů se zvyšovaly mílovými k pár měsíců již tyto staré typy nebylo možné využívat – dlouho nabíhaly, měly malé paměti a se už do nich nevešel. Bylo tedy nutné poměrně rychle náš PC park postupně nahradit novými patřilo to k jakýmsi dřevním začátkům naší fakulty a vzpomínkám na skromné poměry, ze kter že navzdory těmto poměrům kolegové učitelé vždy projevovali laskavé pochopení pro to, že n všechno najednou v top kvalitě. Díky za to.