Martin Dolský: Vadilo mi, že v úvahách o AI není slyšet studentský hlas ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Do podzimu 2022 pro mnohé z nás znamenal chatbot otravnou blbůstku v zákoutích customer s v zásadě nefungovala. Když ale vyšel ChatGPT 3.5, začala se mi proměňovat definice toho, c co dokáže. Udělal na mě velký dojem. Říkal jsem si: Tohle bude mít výrazný dopad na vzdělá na vzdělávání humanitně zaměřené, které ve svém jádru spočívá v práci s textem,“ sdílí v r Dolský, který je absolventem FHS UK, konkrétně bakalářského programu Studia humanitní vzdě navazujícího magisterského programu Antropologická studia. Dne 16. listopadu 2025 na zámku Plzně převzal prestižní cenu Josefa Hlávky za mimořádné nasazení a vynikající studijní výs Jaké bylo převzít cenu Josefa Hlávky na zámku v Lužanech? Byla to zajímavá zkušenost. Cena je předávána napříč fakultami a obory, takže tam člověk n jejichž výzkumným tématům sotva rozumí. Získávají ji nejen studenti, ale i „zasloužilí“ vě seniorní vědci byli všichni hrozní frajeři, ale zároveň až překvapivě skromní lidé. Většin 60 let výzkumem. Cenu chápu i jako motivaci k pokračování ve vědecké dráze – bylo inspirat lidi, kteří vědě a výzkumu dedikovali celý svůj život. Byla z nich cítit vášeň pro vědu. A unikátní. A jak je to s Vaší vášní? Jste společenský vědec, antropolog. Jak a kde hledáte témata? Pro mě je a vždy byl důležitý přesah. Na bakaláři mě zaujaly přednášky Markéty Zandlové, z antropologie prostoru, které se hodně vztahovaly i k urbánní antropologii. Studium bylo za taky dost teoretické. Chyběla mi tam aplikovaná linie. Hledal jsem, kde bych se mohl uchyt si nějaký výzkum. Začal jsem se ptát ve svém okolí a mezi etablovanými antropology. Nakone Lehečka, jeden z mých tehdejších vzorů, odkázal na projekt UCEEBu, což je Univerzitní cent efektivních budov ČVUT. Aktuálně probíhal výzkum na Palmovce, do kterého jsem se zapojil. sbírat výzkumné zkušenosti a nakonec si našel i téma pro bakalářku. V ní jsem pod vedením zkoumal dynamiku nově budovaného uzavřeného rezidenčního areálu v kontextu rychle se promě postindustriální krajiny. A od té doby už jsem se aplikované linky nepustil. Za vědce se n se snažím hledat příležitosti, kde mohu uplatnit své analytické dovednosti a antropologick s přesahem. Jak jste pak hledal téma diplomové práce? Právě za ni a aktivity s ní spojené jste byl nom cenu Josefa Hlávky. O čem budu psát diplomku, jsem dlouho nevěděl. Nechtěl jsem jen napsat diplomku, abych ji Trochu jsem tušil, že to bude poslední šance něco svobodně zkoumat. Hledal jsem relevantní že ať už to bude cokoliv, přinese to víc než jen titul. A pak před třemi lety (2022) vyšel jsem tenkrát v Dánsku, v Kodani na Erasmu. Psali jsme závěrečnou esej. V Dánsku můžete psá psát taky ve dvou, ve třech, ve čtyřech. Už jsme to měli skoro hotové a chyběl jen závěr. důležitá část každého textu, protože shrnuje hlavní myšlenky – mnoho čtenářů si přečte abs závěr a ten zbytek už nevidí. Zároveň to ale není úplně prostor pro nějakou kreativní činn závěr jsem měl napsat já. Probudil jsem se jednou ráno, otevřu počítač a vidím internet za o ChatGPT. „Senzace“, říkal jsem si, „tak to musím vyzkoušet!“ A teďka uvažuji: „Na čem? N tu esej!“ Celý text jsem nakopíroval do chatbota. Zadal jsem něco ve smyslu: „Napiš mi záv akademické eseji, který bude navazovat na styl, kterým jsme psali doteď“. A postupně mi z shrnutí, které mi vyrazilo dech. Rozhodně bych ho nevzal a nepublikoval bez úprav. Zároveň překvapený, že něco takového dokáže vytvořit stroj. Chatbot přechroustal a stručně a výsti zjištění a argumenty práce. V čem konkrétně spočívala zvědavost, která rozhodla, že jste se začal odborně věnovat AI? Chatbot byla taková ta otravná věc, na kterou člověk narazí, když se snaží u telefonního o tarif. Strávíte pět minut s chatbotem a nakonec si vyžádáte operátora. Byla to hloupá blbů vlastně nefungovala. Před těmi třemi lety se ale začala významně proměňovat definice toho, a co dokáže. Udělalo to na mě velký dojem. Říkal jsem si: „Tohle bude prostě velký. Bude t dopad na vzdělávání, především na vzdělávání humanitně zaměřené, které je ve svém jádru za s textem“. A zároveň jsem opravdu netušil, jaký ten dopad bude. Mohl jsem proto dělat opra výzkum, bez hypotéz, protože jsem je prostě neměl. A téma bylo na světě: chtěl jsem sledov AI stávat součástí našich životů, a prostě být u toho. Tedy pro Vás bylo nejdůležitější, že jste identifikoval nové, dosud nezkoumané téma? Ne docela. Byla tam ještě druhá motivace, která vycházela z jisté frustrace. O chatbotech inteligenci se začalo hodně rychle mluvit v médiích. Diskurz byl rámovaný obavami o akadem Bilo se na poplach, že studenti budou podvádět, že to musíme nějak zastavit a kontrolovat. Opakující komentáře mi přišly silně paternalizující, a hlavně tam prostě vůbec nezazníval Podle mě se ale měla diskutovat jiná otázka. Dobře, studenti možná budou podvádět. Ale jak motivace? Co je k tomu vede? Třeba je to tím, že je to nezajímá, že dělají něco, v čem nev mají pocit, že jim škola nedává prostor pro růst. Chtěl jsem se tedy sledovat a porozumět tomu, co s chatboty přesně děláme, a pokud opravdu tak proč to děláme. Bylo pro mě důležité ukázat opomíjený hlas studujících, vtáhnout do di perspektivu a zkusit nabídnout třeba i trošku konfliktnější narativ o tom, co se ve vztahu Promýšlení tématu bylo o to inspirativnější, že mě jím provázela jako vedoucí Tereza Stöck K jakým závěrům jste ve výzkumu chatbotů a lidí dospěl? Chatboti a jejich popularita jsou mimo jiné odpovědí na stav struktur, které tady máme. V společnosti jsou různé typy prekarit a popularitě chatbotů se dá rozumět jako důsledek těc Neznám například nikoho, kdo by při studiu nepracoval. Je pak snadné mít úkolů nad hlavu a nikdy všechno nemůžu sám stihnout. A nejsou to jenom prekarity studujících, ale i vyučujíc humanitních oborech. Oni žijí tu samou realitu jako studující, a k tomu jsou jakožto výzku konkurenci. Studujícím stačí dosáhnout na nějakou základní úroveň a už procházejí, kdežto akademičtí výzkumníci jsou opravdu v pelotonu a odpadnout je snadné. Nemluvě o jejich tris Dozvěděl jste se o studujících a jejich vztahu k AI něco překvapivého? Když jsem výzkum začínal, zaměřoval jsem se především na ty, kteří se od prvopočátku o AI zajímali. Byli to takoví ti nadšenci, kteří s nimi chtěli nějak experimentovat, vyzkoušet Stejně jako já. Ale zároveň jsem začal registrovat lidi, kteří tak nadšení nebyli. Jeden z environmentální. Dávám mu pracovní název „AI veganství“. Tito lidé AI nástroje odmítají kv dopadu na životní prostředí, vodní zdroje, spotřebu energie, komputační kapacity, nebo hrů podmínky u těžby drahých kovů, které jsou potřeba pro výrobu čipů, na kterých jsou AI nást Já sám k těmto lidem sice nepatřím, ale dnes už vidím, že jejich důvody odmítnout AI jsou legitimní. Co mě překvapilo, je, že jsem se nakonec dostal do pozice, kde jsem advokoval, studující právo využití AI odmítnout (Martin Dolský se zásadně podílel na formulování faku kodexu i dalších doporučení, viz níže v textu). Kdybyste se mě ptala před třemi roky, asi chci být advokát především pro opak, tedy aby bylo dovoleno s AI pracovat. Jak podle Vás ovlivňuje AI společnost? To jsem v diplomce dlouze promýšlel. Jsou zde linie, které uvažují, že AI přispívá k demok společnosti, jiné zase, že posiluje její hierarchizaci. Jak to tedy je? Podle mě odpověď n anebo. Naopak tyto procesy mohou probíhat současně. V době, kdy přicházela AI, jsem rozhod „otevírajících se nůžek“. Úplně na začátku byl ChatGPT 3.5 dostupný všem, ale záhy se obje Ten už byl za předplatné za 20 $ na měsíc, v přepočtu 550 Kč, což už si každý dovolit nemů Rozdíly mezi silnějšími a slabšími modely jsou navíc opravdu výrazné. Týká se to jak schop tak množství textů, které reálně pojmou. Tím se výrazně proměňují možnosti, co vše s nimi dělat. Hodně jsem se setkával s lidmi, kteří říkali: „Ale chatboti jsou vlastně hrozně hlo to mrzelo, protože jsem věděl, že si nevyzkoušeli ty nejsilnější modely. Nešlo jen o předp jak uvažuje Mark Carrigan, i o kulturní kapitál. Umět promptovat, tedy umět k chatbotům ml kompetence, řekněme „AI gramotnost“. S chatboty se dá mluvit naivně a dá se s nimi mluvit s nimi člověk mluví poučeně, tak se dostane mnohem dál. A jelikož kulturní kapitál (AI gra rovnoměrně rozprostřený napříč společností, rozevírají se nám ty pomyslné nůžky. Současně jsou tady studující se specifickými potřebami nebo tací, kteří bojují s nějakou ú s obyčejnou stydlivostí. Ve chvíli, kdy máme povinný předmět, kde je v učebně sto a více s úplně jednoduché se na něco zeptat. Člověk dotazem odhaluje nějakou nejistotu, potenciální ve chvíli, kdy si může otevřít chatbota a říct mu: „Hele, tady jsem nepochopil, co ten vyu nebo udělat fotku slajdu a doptat se, jedná se o významnou pomoc. Chatbot se tu stává nový novým zprostředkovatelem vzdělanosti, který se najednou dostává do pedagogického vztahu. N studující a vyučující, ale je tady ještě chatbot. Je to triáda. Chatbot je v tomhle kontex nástroj zmocnění, se kterým si může doplnit znalost v bezpečném prostředí. Chatbot studují neřekne, že je hlupák. Tedy v tomto smyslu může být AI i nástrojem demokratizace vědění, p odvážní najednou dostávají odpovědi na své otázky. Navíc dnes, když si člověk otevře ChatGPT, tak i ta neplacená verze mu nabízí možnost ales diskuze s nejsilnějším modelem. Stalo se to před několika měsíci, ale dlouho to tak nebylo že za chatbota musíte platit hodně peněz, abyste dostal přístup k silnějšímu modelu, už dn Dnes má přístup k silnějším modelům kdokoliv, stačí si založit účet. Na druhou stranu souč neudržitelná, protože všechny firmy, které vyvíjejí a nabízejí generativní jazykové modely dotují. A také vznikají nová, výrazně dražší předplatná, která se chlubí různými AI agenty vykonávat samostatně i náročnější úkoly, což může mít potencionálně výrazný dopad na praco kdo ví, jak to bude do budoucna. Jaký společenský přesah měl Váš výzkum a odborný zájem o AI? Na začátku výzkumu jsem kontaktoval meziuniverzitní pracovní skupinu, kterou založilo prg. "https://prg.ai/"] spolu s Univerzitou Karlovou. Být s ní v kontaktu představovalo způsob, do tématu a sledovat, jak se AI etabluje. Ve skupině působilo ke třem desítkám akademiků a zaměstnanci univerzit, a pouze dva studenti! Původně jsem studenty zastupovat nechtěl, ale si, že mám příležitost doplnit studentský hlas. Druhé angažmá pak bylo u nás na FHS. Petr Špecián, bývalý proděkan pro digitalizaci, založ skupinu mezi vyučujícími. Společně jsme došli k tomu, že by bylo fajn udělat takovou skupi studující. V prosinci 2023 jsme dokončili etický kodex [ URL "https://fhs.cuni.cz/FHS-3170 používání AI, který vycházel ze zmapování potřeb a spolupráce obou stran. Další nápad Petra Špeciána bylo udělat e-learningový kurz. Přesvědčil jsem ho, abychom zač to peer vzdělávacích workshopů [ URL "https://www.facebook.com/events/194677980351902/"] . lidi myslí, a to je ta antropologická stránka věci, pojďme být s lidmi, než abychom dělali bez zpětné vazby. S kolegou Matyášem Vackem, který byl na bakaláři, jsme připravili semest workshopů. Protočily se tam desítky studujících, ale málokdo prošel celým cyklem. Také lid studia říkali, že by o účast měli zájem, ale nemají čas. Po skončení jsme celou záležitost a došli k myšlence, že e-learningový kurz opravdu dává smysl a dali se přes léto do práce. naši fakultu, ale o kurzu se doslechla centrální knihovna Univerzity Karlovy a následně ho fakultami. Máme i zpětnou vazbu, že kurz využila řada vyučujících, i když byl primárně urč mně udělalo velkou radost. Co jste dělal po skončení studia? V zásadě působím jako výzkumník, facilitátor a projektový manažer. V posledních letech jse noze. Působil jsem jako člen kolektivu Socionaut. Je to platforma, která propojuje profesi se participativním plánováním a výzkumem v kontextech sídelního a komunitního rozvoje. Nyn 2026 jsem součástí Govlabu, což je firma, která spolupracuje s ministerstvy, neziskovými o univerzitami. Pohybujeme se v tématu sociálních inovací a nabízíme evaluačně analytické sl a strategické řízení. Spolupráce probíhá na bázi partnerského přístupu – cílem je zhodnoti konkrétních programů nebo politik a společně promýšlet, jak službu nastavit v souladu s po skupiny. Městský prostor, sociální inovace je přesně to, čemu jste se věnoval při studiu. Jak se vá být antropologem a mít antropologické vzdělání? Nevím, jestli se můžu nazývat antropologem, ale antropologické myšlení mě určitě hodně for co mi dalo, je étos nebo citlivost k sociální realitě. To znamená, že nechci dělat výzkum aniž bych do sledovaného prostoru chodil, bez toho, aniž bych poznal lidi, kteří v něm žij induktivní přístup. Etnografie v hlubokém a dlouhodobém slova smyslu to samozřejmě není, p nikdo nezaplatil, ale vstoupit do terénu je pro mne nezbytné. Snažím se myslet na to, že ú otázky mohou být přerámovány ve chvíli, kdy člověk přijde a zjistí, že věci jsou trošku ji vypadalo od stolu. Antropologické vzdělání posílilo také moji citlivost k mocenské dynamic zohledňuji při facilitacích. Když mám okolo stolu skupinu 10 lidí, vždy se ujišťuji, že op prostor se vyjádřit. Jsem na to hrdý. Myslím si, že můj způsob antropologického přemýšlení tým přidanou hodnotou, že je v něčem unikátní. Jsem vděčný, že mi ho studium dalo. Dana Bittnerová Leden 2026 PRG. AI je nezisková organizace, která se snaží propojovat různé aktéry v prostředí firem oslovuje i univerzitní instituce.