Sociální a kulturní ekologie

1. listopadu


otevření podávání přihlášek

31. března


deadline podání přihlášky

prezenční


forma studia


Proč studovat Sociální a kulturní ekologii?


Sociální a kulturní ekologie se zabývá tím, jak se svět v posledních desetiletích od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů. Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem. Návrat do chatrčí sami nechceme a rozvojovým zemím musíme pomoci.


​Řešením jistě nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života na ekonomických, sociálních a právních základech respektujících rozmanitost kultur i menšin. Je jím trvale udržitelný rozvoj.


Sociální a kulturní ekologie se tedy výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech vzniku techniky a technologií; nezkouší studenty z podrobných znalostí všech živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je tedy chránit, a které jsou „jenom“ krásné. Hledá porozumění světu přírody i člověka v jejich jednotě a strategie porozumění vedoucí k řešení globálních i místních problémů. „Mysli globálně, jednej lokálně, změň se individuálně.“​




Aktivity na programu

Sociální a kulturní ekologie


Terénní praxe


Pravidelné vícedenní výjezdy zpravidla do některých z národních parků nebo chráněných krajinných oblastí


Exkurzní semináře


V rámci Exkurzních seminářů chodíme navštěvovat technické provozy, ale také příklady kvalitní architektury v Praze a okolí.


Seminář odborníků životního prostředí


Zváni jsou přední čeští i zahraniční odborníci na danou problematiku.



21. března – Mezinárodní den lesů


Při této příležitosti vám přinášíme doporučení humanitně zaměřené četby k problematice lesů od Tomáše Maška, Ivana Ryndy a Jana Alberta Šturmy.






Tipy na knihy:

  • Robert Paul Holdstock: Les Mytág

  • Pavel Klvač (ed.): Člověk a les

  • Josef Kroutvor: Lesní eseje

  • Josef Kroutvor: Lesní glosy

  • Jiří Sádlo; Petr Pokorný; Pavel Hájek; Dagmar Dreslerová; Václav Cílek: Krajina a revoluce – významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí



Naše absolventka vítězkou soutěže CASA 2022


Česká asociace pro sociální antropologii každý rok vyhlašuje soutěž o nejlepší bakalářské a magisterské práce.


S radostí oznamujeme, že letos vyhrála kategorii magisterských prací naše absolventka Anna Vykoukalová s prací Hranice odpadu: etnografie sběrného dvora (vedoucí práce: Bob Kuřík)


Gratulujeme!



Den otevřených dveří 2023


Den otevřených dveří proběhl 18. ledna. Děkujeme za účast!




Úspěch absolventů SKE v soutěži o Cenu Josefa Vavrouška


V letošním 18. ročníku Ceny Josefa Vavrouška, kterou každoročně vyhlašuje děkan Fakulty sociálních věd, získali ocenění hned dva studenti z Katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK. V kategorii magisterských prací byli oceněni:


2. místo: Mgr. Kateřina Léblová za studii Sociální motivace k ochraně přírody v ČR do roku 1956: Analýza vybraných chráněných území (vedoucí PhDr. Ivan Rynda).


3. místo: Mgr. Jakub Hemala za studii Subjektivní blahobyt. Přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR (vedoucí Ing. Radek Trnka, PhD.).



​Tmavozelený svět: Radikálně ekologické aktivity v ČR po roce 1989


Kniha se snaží přispět ke zmapování a pochopení dynamiky radikálně ekologické aktivity v České republice v letech 1989 až 2010. Zabývá se radikální částí českého environmentálního hnutí a procesem jeho deradikalizace v průběhu 90. let. Oproti jiným pracím, které se zaměřují spíše na formální organizace, se kniha věnuje zejména volnějším aktivistickým sítím, lokálnímu aktivismu či krátkodobým mobilizacím.


Půjčit si knihu



Terénní praxe


Terénní praxe jsou vícedenní, zpravidla čtyř- nebo pětidenní terénní exkurze a výzkum volně související s předměty „Seminář odborníků životního prostředí I. až IV.“.


Koná se vždy v některém z národních parků, chráněných krajinných oblastí nebo biosférických rezervací České republiky. V celodenním terénním programu seznamuje studenty se stavem přírody a krajiny dané oblasti, s aktuálními environmentálními problémy vybrané lokality a s praxí ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Večerní program je věnován vybrané sociálně-ekologické oblasti, zpravidla v diskusi nebo panelové diskusi s představiteli několika zájmových oblastí (stakeholdery, názorovými vůdci): představitel Správy NP nebo CHKO, představitel místní samosprávy, podnikatelské sféry, sportovního oddílu, nevládní organizace.


Cílem je praktické seznámení s principy ochrany přírody a základy terénního výzkumu. Terénní praxe vede vedoucí katedry nebo jiný její pedagog.


Více o terénních praxích


Často kladené dotazy

• Jak probíhá výuka prezenční? Jak často v týdnu?


Pravidelná výuka probíhá vždy od pondělka do středy. Bloková výuka (LŠ, TP, ExSem, Scénáře aj.) je vyhlašována ad hoc.


• ​Vyžaduje se při studiu povinná praxe?


Ano, již Letní škola je první takovou povinností. V průběhu akademického roku organizujeme také minimálně 2 další terénní praxe. Jedná se o 5 denní výjezdní seminář do některého zvláště chráněného území (CHKO, Národní park), kde přes den chodíme v terénu s průvodci a večer pořádáme besedy a přednášky. Za celé studium je zapotřebí absolvovat minimálně 3 takové praxe (pozn.: Letní škola se počítá coby první splněná praxe). Navíc je povinná 4denní TP ke kursu Krajinná ekologie.


• Jaké může být uplatnění absolventů vašeho programu?


Absolventi se uplatní v neziskovém sektoru, ve všech stupních veřejné správy (MŽP aj. ministerstva, AOPK [Agentura ochrany přírody a krajiny] Správy VZCHÚ), ve vzdělávání a obecně v institucích, organizacích či asociacích, které se nějak věnují environmentálním otázkám a trvale udržitelnému rozvoji. Všude tam, kde je zapotřebí kombinovat znalosti z oblasti přírodních a společenských věd v souvislosti se vztahem člověka a životního prostředí.

​

• Kolik povinně volitelných předmětů se doporučuje zapsat v prvním semestru?


Doporučujeme zapsat maximálně 1-2 povinně volitelné předměty. V prvním semestru pokryjí povinný počet kreditů samotné povinné předměty.

​

• Je u vás výuka v cizím jazyce povinná? Jaká úroveň jazyka se vyžaduje?


Výuka v cizím jazyce u nás neprobíhá. Nicméně pokročilá úroveň anglického jazyka je pro studium samozřejmostí. Studující čtou texty v angličtině, součástí studia je povinný a individuálně konzultovaný překlad odborného textu.


• Odkaz na přehled povinných kurzů


Zde


Tváře programu

doc. PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D.

Garant programu a vyučující

Vystudoval didaktiku biologie a tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK. Zabývá se metodickými aspekty tvorby a hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje.


​Reprezentoval Českou republiku na olympiádě v lukostřelbě.

PhDr. Ivan Rynda

Zástupce garanta a vyučující

Získal cenu Ceny Josefa Vavrouška za zásluhy o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj za rok 2002.


Je spoluzakladatelem a členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj České republiky (2003–), a místopředsedou Výboru pro komunikaci (2003–2006).


Zajímá se o literární teorii a filmovou vědu.

Mgr. Bohuslav Kuřík, Ph.D.

Vyučující

Bob Kuřík je sociální antropolog. Studoval na Durham University v Anglii (2006), byl stipendistou Fulbrightovy komise na Kalifornské univerzitě - Los Angeles v USA (2013-2014). Kromě antropologie internetu a etnografické teorie se věnuje zejména politickým a enviromentálním tématům. V současnosti je hlavním řešitelem mezinárodního projektu ResisTerra zkoumající vícedruhovou politiku ve střední a východní Evropě.

Mgr. Jan Albert Šturma

Vyučující

Botanik, narodil jsem se v Praze, ale žiji v Sudetech. Baví mě biologie a krajina periferií, zabývám se krajinou ve všech možných aspektech a měřítcích,a když mám střední Evropy plné zuby, nejradši mizím v mediteránním roští. V programu sociální a kulturní ekologie jsem jejím zeleným stínem, učím ekologii a krajinnou ekologii, biogeografii a vedu k lásce ke zdánlivě nehezkým, tmavým a zaprášeným částem přírody.

Mgr. Tomáš Mašek

Vyučující

Na programu se věnuje výuce environmentální estetiky. Je odchovancem FHS a vystudovaným kulturním historikem.


Snaží se ukázat, že přírodu je zapotřebí vnímat všemi smysly a uvažovat o její neutilitární hodnotě.


Jeho hlavním výzkumným předmětem je krom přírody oblast náboženství.


Přijímací řízení

Přijímací zkouška je jednokolová a spočívá v písemném testu, který obsahuje pět otázek na povinnou četbu. Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické ani tištěné pomůcky nejsou povoleny. Hodnotí se věcná správnost a obsahová přiměřenost vzhledem k předepsané literatuře.


Detailní informace o přijímacím řízení včetně požadované literatury jsou k dispozici ve Studijním informačním systému, tamtéž můžete podat přihlášku ke studiu.


Kontakt

Garant studijního programu

doc. PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D.

E-mail:

Kancelář: 2.13


Tajemnice studijního programu

Mgr. Ing. Tereza Měšťáková

E-mail: