Sociální a kulturní ekologie se zabývá tím, jak se svět v posledních desetiletích od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů. Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem. Řešením nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života v souladu s principy udržitelného rozvoje respektující rozmanitost kultur i menšin.
Sociální a kulturní ekologie se výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech jejich vzniku; nezkouší studenty z podrobných znalostí živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je proto chránit, a které jsou „jenom“ krásné. Učí koncepty a metody vedoucí k porozumění i řešení globálních i místních problémů („Mysli globálně, jednej lokálně, změň se individuálně“).
|
Jsou Greenpeace moderní teroristé? |
|
Plasty se třídí nebo potají spalují? |
|
Jak řešit kůrovce, dálnice a projekt supermarketu v městském sadu? |
Všechno se dovíte při studiu sociální a kulturní ekologie!
Vystudoval didaktiku biologie a tělesné výchovy na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a krajinnou a aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Je zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK. Zabývá se metodickými aspekty tvorby a hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje.
Reprezentoval Českou republiku na olympiádě v lukostřelbě.
Získal cenu Ceny Josefa Vavrouška za zásluhy o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj za rok 2002.
Je spoluzakladatelem a členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj České republiky (2003–), a místopředsedou Výboru pro komunikaci (2003–2006).
Zajímá se o literární teorii a filmovou vědu.
Kromě antropologie internetu a etnografické teorie se věnuje zejména politickým a enviromentálním tématům – resistenci & protestu, moci, dekolonizaci, anarchistické antropologii, punku, riotům, post-člověku, plantážím, geologické antropologii, infrastrukturám či klimatické krizi. V poslední době ho zajímá zejména rozpracování antropologie více-než-lidské resistence.
botanik, narodil jsem se v Praze, ale žiji v Sudetech. Baví mě biologie a krajina periferií, zabývám se krajinou ve všech možných aspektech a měřítcích,a když mám střední Evropy plné zuby, nejradši mizím v mediteránním roští. V programu sociální a kulturní ekologie jsem jejím zeleným stínem, učím ekologii a krajinnou ekologii, biogeografii a vedu k lásce ke zdánlivě nehezkým, tmavým a zaprášeným částem přírody.
Na programu se věnuje organizaci studia a výuce environmentální estetiky.
Je odchovancem FHS a vystudovaným kulturním historikem.
Snaží se ukázat, že přírodu je zapotřebí vnímat všemi smysly a uvažovat o její neutilitární hodnotě.
Jeho hlavním výzkumným předmětem je krom přírody oblast náboženství.
Absolvent rozumí vztahu společnosti a životního prostředí v různých diskursech (služby ekosystémů, env. sociologie ad.). Se znalostí soudobých metod a praxe výzkumu v terénu formuluje výzkumný problém po testovatelné hypotézy, provádí ekonomické, právní, sociologické a přírodovědné analýzy pro rozhodovací procesy. Má komplexní předpoklady pro kvalifikovanou strategickou řídící práci v oboru sociální a kulturní ekologie a v ochraně životního prostředí a přírody. Přistupuje eticky a historicky k limitům prostředí i potřebám společnosti, předkládá návrhy řešení ve variantách a hledá optimální řešení. Je školen pro teorii (doktorské studium) i pro praxi (veřejná správa, neziskové organizace, média, komerční sféra) vč. Evropské unie.
|
Termín podávání přihlášek: 1.listopadu 2024 - 31.března 2025 |
Přijímací zkouška je jednokolová a spočívá v písemném testu, který obsahuje pět otázek - jedna otázka z každé knihy.
Požadovaná literatura:
1. MOLDAN, B.: Civilizace na planetě Zemi. Praha: Karolinum, 2018.
2. RYNDA, I.: Trvale udržitelný rozvoj a vzdělávání. In: Hledání odpovědí na výzvy současného světa. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, 2000.
3. ERIKSEN, T. H.: Syndrom velkého vlka. Brno: Doplněk, 2010.
4. FINE, G. A.: Jak se dělá příroda a ochočuje divočina: Problém „vysbírávání“ lesů v houbařské kultuře. Biograf, vol. 24 (2001).
5. HÁK, T. a kol.: Metabolismus společnosti – Materiály, energie, území. Praha: Karolinum, 2015. Kapitola 1 - Úvod do metabolismu antropogenních systémů.
Hodnotí se věcná správnost a obsahová přiměřenost vzhledem k předepsané literatuře.
Na vypracování přijímací zkoušky je vymezeno 60 minut. Elektronické pomůcky nejsou povoleny.
Z oborového písemného testu z požadované literatury lze získat maximálně 15 bodů.
Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkanka s přihlédnutím k počtu uchazečů a kapacitním možnostem fakulty.
|
Garant studijního programu: | |
|
Tajemník | |
Sociální sítě: Facebook SKE
|
Vstoupit na web studijního programu Sociální a kulturní ekologie |
Univerzita Karlova
Fakulta humanitních studií
Pátkova 2137/5
182 00 Praha 8 - Libeň
Identifikátor datové schránky: piyj9b4
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
