Absolventi o studiu

Co mi dalo studium na FHS UK?

Zeptali jsme se našich absolventů, co jim dalo studium na FHS UK. Tady jsou jejich odpovědi. Chcete také přispět svým názorem? Napište nám na .


Tereza Lišková, Studium humanitní vzdělanosti

Jana Římanová, Orální historie – Soudobé dějiny

Karolína Dohnalová, Studium humanitní vzdělanosti

Lukáš Jouza, Studium humanitní vzdělanosti, Orální historie - Soudobé dějiny


Tereza Lišková, Studium humanitní vzdělanosti

Tereza Lišková, absolventka oboru Studium humanitní vzdělanosti na FHS UK. Pracuje jako šéfredaktorka magazínu Material Times.
Tereza Lišková, absolventka oboru Studium humanitní vzdělanosti na FHS UK. Pracuje jako šéfredaktorka magazínu Material Times.
Studium na FHS UK mi poskytlo řadu příležitostí. Aula plná neznámých spolužáků a spolužaček mě na začátku semestru rozbrečela, informační systém mi připadal neproniknutelný. Po krátké době jsem zjistila, že mám kolem sebe okruh přátel a že IS, který jsme na FHS tehdy měli, má svůj řád i výhody. Chaotický zápis předmětů vyústil v konkrétní semináře a přednášky a zážitky všeho druhu.


Od používání moderního systému se pod tlakem univerzity upustilo, ale přátele mi zůstali dodnes. Někteří jsou dokonce stále podobní svým fotkám z ISu. Osobití pedagogové, jejich přednášky a knihy utvářeli můj pohled na svět a způsob, jak o něm mluvit. To, co se mi podařilo pochytit a vstřebat, podle možností kultivuju dál. Dnes mi přijde nejvýznamnější skutečnost, že cítím jakousi příslušnost k těžko definovatelné skupině lidí, kteří měli a mají s FHS co do činění. Tenhle pocit mě uklidňuje, zvlášť když potkávám známé tváře třeba na demonstracích před Hradem.

16. 3. 2017


Jana Římanová, Orální historie – Soudobé dějiny

Jana Římanová, absolventka studijního oboru Orální historie – Soudobé dějiny na FHS UK. Pracuje jako redaktorka na Radiu Wave.
Jana Římanová, absolventka studijního oboru Orální historie – Soudobé dějiny na FHS UK. Pracuje jako redaktorka na Radiu Wave.
Na FHS jsem studovala magisterský obor Orální historie – Soudobé dějiny. Trochu naivně jsem se na něj přihlásila pod vlivem svého tehdejšího snu – točit rozhlasové dokumenty. Měla jsem za sebou bakalářský obor Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě, který mě dodnes z větší části živí. Oproti spolužákům, kteří přišli z oborů zaměřených na historii, to znamenalo na začátku pořádně zabrat a spoustu věcí dostudovat. Stálo to za to. Velmi záhy jsem pochopila, že práce s rozhovorem jako historickým pramenem má k žurnalistice hodně daleko. Získala jsem ale solidní základ v oblasti dějin 20. století a především odpor k černobílému pohledu na svět. To je nakonec i pro mou žurnalistickou práci mnohem důležitější než technické rady, jak vést rozhovor. Srovnala jsem si svět kolem sebe do souvislostí. Přečetla jsem spoustu skvělých knih, objevila spoustu skvělých myslitelů a myslitelek a nastartovala své mozkové závity na plný výkon.


Studium na FHS mi dalo možnost věnovat se naplno své nejoblíbenější zábavě, totiž přemýšlení. Většinu lidí, které potkávám v běžném životě, to spíš otravuje. Moje romance s FHS prozatím doufám nekončí. V říjnu 2016 jsem nastoupila na doktorandské studium oboru Soudobé evropské dějiny. I když už ve škole trávím minimum času, jsem neskonale vděčná za doktorandské semináře a možnost se jednou týdně zastavit v hektickém běhu pracovního života a promýšet a diskutovat věci do hloubky, společně s lidmi, které to baví stejně jako mne. Neumím si představit, že bych už měla jen chodit do práce a přestala se ptát. Fakulto hledající smysl, díky za to!

1. 3. 2017


Karolína Dohnalová, Studium humanitní vzdělanosti

Karolína Dohnalová, absolventka oboru Studium humanitní vzdělanosti na FHS UK. Pracuje jako lektorka českého jazyka na Slezské univerzitě v Katovicích v Polsku
Karolína Dohnalová, absolventka oboru Studium humanitní vzdělanosti na FHS UK. Pracuje jako lektorka českého jazyka na Slezské univerzitě v Katovicích v Polsku
Čtyři roky strávené bakalářským studiem na FHS pro mě byly snad nejpodnětnějším časem mého dosavadního života. Svoboda, kterou tato škola dává, mi umožnila nahlédnout pod pokličku základních humanitních oborů a troufnu si tvrdit, že z toho čerpám dodnes. Naučila jsem se, že i velká sousta jako například státnice z historie se dají soustavnou prací zvládnout, že k informacím ze sebedůvěryhodnějších zdrojů je třeba přistupovat kriticky a že rychlost 10 stránek za hodinu je pro četbu odborného textu adekvátní. Studium na FHS to pro mě byli především vyučující, na které stále vzpomínám: profesor Sokol a jeho dovednost srozumitelně formulovat komplikované myšlenky, úžasní specialisté na psychologii zdraví, profesor Křivohlavý a Břicháček, a v neposlední řadě také doktorka Pivoňková, pod jejímž vedením jsem napsala bakalářskou práci z oblasti morfopsychologie. Až se jednou ve své současné specializaci začnu cítit vyhořelá, na FHS se vrátím, i kdyby to mělo být v rámci univerzity třetího věku :-)

1. 3. 2017


Lukáš Jouza, Studium humanitní vzdělanosti, Orální historie - Soudobé dějiny

Lukáš Jouza absolvent Studia humanitní vzdělanosti a magisterského oboru Orální historie - Soudobé dějiny. Pracuje jako specialista výzkumu v Seznam.cz.
Lukáš Jouza absolvent Studia humanitní vzdělanosti a magisterského oboru Orální historie - Soudobé dějiny. Pracuje jako specialista výzkumu v Seznam.cz.
K FHS jsem se dostal náhodně. Jako zhruba 80% mých vrstevníků jsem v tomhle věku naprosto netušil, čím bych se chtěl zabývat – byl jsem veden názorem často zaznívajícím z mého okolí – „hlavně mít VŠ“.


Bakaláře jsem absolvoval ve standardní době studia, tedy po 3 letech, a to s prací „Rozdíly v popisu prožitku koitálního debutu mezi muži a ženami“, což byla kvantitativně kvalitativní explorační studie. Velmi brzy jsem totiž poznal, že teoretická práce mě nic nenaučí, chtěl jsem umět analyzovat a interpretovat tvrdá, ale i měkká data či zkrotit SPSS statistics (na to ovšem kurz na FHS v té době nebyl, takže jsem kvůli tomu chodil na kurz na FSV). O začínajícího humanitního vědce je na trhu práce pramalý zájem, ale člověk, který umí analyzovat data, už se uchytí nezávisle na tom, co má za školu. V každém případě bylo bakalářské studium velmi problematické právě kvůli přílišnému záběru – dozvěděl jsem se všechno a nic. Magisterské studium bylo mnohem lepší. Úzká profilace zajistila, že jsem si – na rozdíl od bakaláře – ze studia i něco zapamatoval.


Po absolvování magistra jsem nastoupil do marketingové výzkumné agentury, kam mě vzali přesně pro to, co jsem avizoval výše – analýza, interpretace, tvrdá i měkká data, zkušenosti s výzkumem. Ve chvíli, kdy jsem odmítl akademickou sféru, bych bez těchto praktických zkušeností (a tedy také bez dobré angličtiny, ale tu jsem nezískal na FHS) hledal odbornou a odpovědnou práci velmi těžko, protože bych jednoduše nemohl jakožto potenciální zaměstnanec nabídnout žádnou „konkurenční výhodu“ před ostatními uchazeči.


Ve výběru současného zaměstnání vliv FHS 100% vidím – bez toho, co jsem se na fakultní půdě dozvěděl o výzkumu, bych teď nedělal to, co dělám, protože bych neměl žádné vstupní know-how na pohovory pro první práci. FHS mi poskytla zázemí pro realizaci – jak v rovině „člověka“ (tedy mluvit, psát, myslet), tak právě v rovině znalostí, které mi umožnily na trhu práce uspět.

1. 3. 2017


Poslední změna: 16. březen 2017 10:30 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice

Česká republika


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám