Aktuality

Petra Ezzeddine společně se Zuzanou Uhde a Veronika Čapská přispěly do nové knihy z prestižní série vydavatelství Palgrave

V nové knize Women, Migration and the Exchange of Knowledge from the Sixteenth to the Twenty-first Century prestižní série Palgrave Studies in Gender and Migration vydavatelství Palgrave můžete najít dvě studie akademiček z FHS. Petra Ezzeddine a Zuzana Uhde přispěly kapitolou o přeshraniční péči českých pečovatelkách o německé seniory, Veronika Čapská se ve svém příspěvku věnuje přítomnosti, respektive absenci reprezentace připomínání migrantek ve veřejném prostoru.

Studie Jany Wohlmuth Markupové v knize Biography across the Digitized Globe

V nakladatelství Brill byla právě vydána kniha Biography across the Digitized Globe: Essays in Honour of Hans Renders, která je věnována zakladateli Biography Institute na University of Groningen v Nizozemsku a obsahuje také studii naší vyučující Jany Wohlmuth Markupové, která s tímto pracovištěm dlouhodobě spolupracuje.

Esej nese název Traces and Clues in a Fairytale: Research Based on a “Weird” Historical Source a zaměřuje se na možnosti a limity využití pohádky, kterou Hugo Vavrečka věnoval v březnu 1945 svému vnukovi Ivanu M. Havlovi, v historicko-biografickém výzkumu. Jedná se již o druhý text Jany Wohlmuth Markupové v publikacích z edice Biography Studies, v jejíž redakční radě také nově spolu s prof. Rendersem a dr. Davidem Veltmanem zasedá.

Aleš Novák: Bytí na způsob těla

Kniha naplňuje badatelské desideratum týkající se Heideggerovy údajně nedostatečné tematizace problematiky těla a tělesnosti, jež mu bývala vyčítána hned od vydání spisu Bytí a čas. Heidegger se tělem nezabýval, protože jeho zájem náležel otázce bytí, nikoli jakémukoli privilegovanému jsoucnu. Tělo pro něj není filozoficky hodným „předmětem“ zkoumání už jen proto, že ho lze pouze popisovat, nikoli vysvětlovat, což znemožňuje seriózní snahu o vypracování něčeho jako „nauka“ o těle. Požadovat tudíž od Heideggera cosi jako „fenomenologii těla“ je nepochopení jeho myslitelského záměru. Za základ předloženého pokusu o rekonstrukci domnělého Heideggerova pojetí těla a tělesnosti slouží jednak dvě nietzschovské přednášky ze třicátých let 20. století, jednak dva z tzv. Zollikonských seminářů z roku 1965, které Heidegger vedl společně se švýcarským psychologem Medardem Bossem. Tělesnost se v nich ukazuje jako způsob lidského bytí ve sdíleném světě mající význam „projevovat gesta tvářnosti“. Z hlediska existenciální analytiky z knihy Bytí a čas by tedy tělo spadlo pod rubriku existenciálu „rozpoložení“.

Pořídit Bytí na způsob těla můžete například se studentskou či zaměstnaneckou slevou v knihkupectví Karolinum.

František Hrouda: Sub homine

Člověk se rodí na tvrdém povrchu. Země vysychá a poušť se šíří. Ve vedru pevniny se mu dýchá těžce. Vědomý tvor slábne, chřadne jeho přirozená vůle k životu. Usychající mysl se obnoví jedině myšlením, v chladném prostoru pod. Ožije pod hladinou individua, v temnotě zoufalého nitra, ožije sub homine.

Kniha se snaží se vyjádřit povahu takového zakoušení, v reflexi zachytit jeho význam. Jako prostředník mezi tajemstvím rybníka a povrchností člověka vystoupí postava plavce. Plavec je živou představou umírající bytosti. Je subjektivním vědomím, vyslancem do tajů hladiny o dvou sférách.

Knihu napsal a svépomocí vydal student SHV, můžete si ji objednat na mailové adrese .