Tisková zpráva, Praha – 22. září 2020

Letošním laureátem mezinárodní literární Ceny Franze Kafky je Milan Kundera

Prestižní mezinárodní literární Cenu Franze Kafky, jejímž zřizovatelem je Společnost Franze Kafky v Praze, pro letošní rok získal na základě rozhodnutí mezinárodní poroty český spisovatel Milan Kundera. Členem poroty byl i vedoucí studijního programu Elektronická kultura a sémiotika a literární teoretik Jakub Češka.

Na oznámení o udělení Ceny Franze Kafky odpověděl Milan Kundera telefonicky z Paříže, že se Cenou, kterou radostně přijímá, cítí poctěn zvláště tím, že jde o cenu „Kafkovu“, cenu „od kolegy spisovatele", spisovatele jemu nad jiné blízkého. Milan Kundera (1929), brněnský rodák, žije od poloviny sedmdesátých let v Paříži, kde ke svému dosavadnímu dílu (jehož milníkem se stal román Žert (1967) připojil další romány, postupně psané francouzsky. Mezinárodní porota, složená z porotců ze šesti zemí, která rozhodovala mezi třemi nominovanými kandidáty, ocenila Kunderovu celoživotní tvorbu, která dnes představuje nejen mimořádný přínos české kultuře, z jejíhož ducha přiznaně vyšla, ale i nepřehlédnutelný ohlas v kultuře evropské a světové, do kterých se dosud zapsala překlady ve více než čtyřiceti jazycích.

Milan Kundera, dnes jistě nejvýraznější česká spisovatelská osobnost, se tak přiřadil k řadě významných nositelů Ceny Franze Kafky, jakými se v minulých letech stali například Philip Roth, Amos Oz, Haruki Murakami, Margaret Atwood, Claudio Magris ale také Harold Pinter, Elfriede Jelinek či Peter Handke, kteří Cenu Franze Kafky získali dříve než Nobelovu cenu za literaturu.

Cenou Franze Kafky, udělenou z Prahy, se Milan Kundera natrvalo vrací českému prostředí, ze kterého byl kdysi tak nešetrně vypuzen. Od roku 1991 je u nás ovšem opět přítomen díky editorské a vydavatelské péči o Kunderovo dílo v brněnském nakladatelství Atlantis. Na sedmnáct dosud vydaných svazků právě před měsícem navázal první český překlad Kunderova francouzsky psaného románu Slavnost bezvýznamnosti v překladu Anny Kareninové. Ve stejné době dostává konkrétní podobu rozhodnutí manželů Kunderových darovat Moravské zemské knihovně rozsáhlou rodinnou knihovnu, obsahující mimo jiné všechna česká i zahraniční vydání Kunderových prací a také rozsáhlý autorský archiv. Tyto knižní i archivní dokumenty budou pro veřejnost zpřístupněny elektronicky.

Ocenění Milana Kundery v letošním jubilejním, dvacátém ročníku Ceny Franze Kafky a zároveň třicátém výročí založení Společnosti Franze Kafky v roce 1990 je svým způsobem symbolické. Byl to právě Milan Kundera, který ve svých esejích z 80. let vrátil naše končiny, v té době ještě za železnou oponou, na evropskou kulturní mapu; vymezil tu specifické hranice střední Evropy, v níž Kafkova Praha v sobě dodnes nese paměť křižujících osobitých, vzájemně se ovlivňujících a prorůstajících podnětů, českých, německých a židovských, napříč dramatickými dějinami středoevropského regionu. O tom, jak to odráží přímo Kafkovo dílo jako popis nejednoduchého místa lidské existence, píše Milan Kundera na mnoha místech svého mnohovrstevného díla.

Literární Cenu Franze Kafky uděluje Společnost Franze Kafky v Praze na základě rozhodnutí své mezinárodní poroty za partnerské podpory Hlavního města Prahy a pod záštitou primátora Hlavního města Prahy a rovněž po záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky.

O společnosti Franze Kafky: Organizace je zřizovatelem Ceny Franze Kafky. Je jednou z nejstarších polistopadových kulturních neziskových organizací. Podporuje vzdělávací, kulturní a badatelskou činnost, ve svém Nakladatelství Franze Kafky, kromě desítek dalších knih, vydala také první souborné vydání děl Franze Kafky v češtině. Společnost Franze Kafky rovněž umístila, ve spolupráci s městskou částí Praha 1, do středu hlavního města pomník Franze Kafky. Zmenšený originální odlitek této sochy obdrží vždy s Cenou Franze Kafky každý její laureát. Společnost Franze Kafky, která v letošním roce mezinárodní porotě Milana Kunderu nominovala jako svého kandidáta na Cenu Franze Kafky, se rozhodla připojit se k četným dosavadním iniciativám světových kulturních institucí a osobností a podat také svojí nominaci Milana Kundery, „našeho středoevropského, evropského i světového spisovatele“, na Nobelovu cenu za literaturu.

O studijním programu Elektronická kultura a sémiotika: Zaměření pracoviště vyrůstá z tradice humanitní vzdělanosti - fenoménům současnosti totiž nelze rozumět bez porozumění tradičním pojetím. Tím se zároveň program liší od podobných magisterských programů. Studijní program je postaven na komplementárním přístupu k analýze mediálního sdělení (a komunikace), který je zakotven na jedné straně v tradičním uchopení komunikace (v rétorice, poetice, se znalostí a pochopením role literárního kánonu), na straně druhé v moderních přístupech k reflexi nových médií a mediálního sdělení (ať již jde o její ikonickou, obrazovou nebo literární podobu).

Kontakty:

• Doc. Jakub Češka – člen poroty pro udělení Ceny Franze Kafky, Vedoucí studijního programu Elektronická kultura a sémiotika,

• Mgr. Filip Poštulka – mediální zástupce FHS UK, M: 724 104 295,

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává autorská práva Fakulta humanitních studií UK., je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.