Ve čtvrtek 3. 10. 2024 se Fakultou humanitních studií v pražské Troji rozezněly Dozvuky FHSfestu. Festival volně navázal na předletní FHSfest, který se odehrál v Kampusu Hybernská, s podzimem a začátkem nového semestru se ale veškeré veselení mohlo přesunout přímo na domovskou scénu. Proslovem ho zahájila děkanka Věra Sokolová, která v něm mimo jiné kvitovala existenci, činnost a zvelebující funkci fakultních spolků, a také jejich širokospektré zaměření, což je v souladu především s bakalářským programem naší fakulty. Po paní děkance slovo přejaly organizátorky celého festivalu Lucie Kalabisová a Barbora Lišková, které daly posluchačstvu nakouknout pod pokličku příprav festivalu. Tím mimo jiné nastínily i jeden z dostupných workshopů – simulaci příprav majálesu ve druhém patře fakulty pod názvem Studenti všude: Majáles bude.

V prostoru atria se po oficiálním uvítání naskytla skvělá příležitost prohlédnout si vystavené obrazy z tvorby našeho studenstva. Při korzování mezi uměleckými díly jsem si u některých musela chvíli počkat, než jsem si je mohla blíže prohlédnout. Nebylo divu: okolo vystavovaného materiálu člověk neprošel jen tak bez povšimnutí, naopak ho přitáhl a donutil se na chvíli zastavit a zamyslet. Přiložené QR kódy odkazující na sociální sítě autorstva šikovně přenesly pozornost na jejich další tvorbu a bez pochyb tak rozšířily fanouškovskou základnu.

Již ne čistě vizuální, ale dokonce audiovizuální program probíhal v jedné z učeben ve druhém patře. V časové smyčce se zde promítala videa a animace studujících a kdo se nebál, mohl si nechat vyložit karty osudu. Trocha čarodějnictví v dnešní době už naštěstí nikoho nezabije. Promítání dokumentu Sůl Země si vzal na starost Filmový klub FHS UK. Ještě před zhasnutím, zatažením závěsů a stisknutím tlačítka přehrát proběhla přednáška fakultního fotografa a knihovníka Ondřeje Trojana, která „pojednávala o historii fotografie a o jejím místě ve světě, jak ji dnes vnímáme a jakým posunem prošla“. Promítání bylo english friendly, aby bylo přístupné pro všechny.

Epicenter vzájemnosti bylo více. Byla jím například i diskuze s pokročilým studentstvem bakalářského studia, ze které si (nejen) nově příchozí mohli do notýsku zapsat tzv. „protips“ jak studiem projít s co největším potěšením a ideálně bez šrámů na duši. Tři studentky třetího ročníku předávaly své zkušenosti, seznamovaly obecenstvo s tím, jak funguje fakultní život a jaké jsou rozdíly mezi specializacemi v antropologii, sociologii a psychologii. Po představení těchto oborů v rámci studia SHV se rozvinula i debata rozvedená doplňujícími dotazy.

Propojování různých vrstev našich studujících se objevovalo i v dalších bodech programu. Anglojazyčný workshop Intercultural dialogue: Beyond cultures si vzal za cíl vystavět most, po kterém by se ruku v ruce mohlo procházet zahraniční studenstvo s tím místním. Přednáška Cestování zadarmo aneb co ti dají krátké projekty s EU představila ne tolik známé aktivity Evropské unie, které umožňují studentstvu a omladině účastnit se plně hrazených výjezdů s různou tematikou. Přednášející Van Anh Tranová představila Youth Exchanges, které jsou jednotýdenními, nanejvýše dvoutýdenními cestami. Jako druhou možnost přiblížila Evropský sbor solidarity, který umožňuje delší pobyty v horizontu až jednoho roku. Podle jedné dotázané studentky byla „přednáška unikátní tím, že sama přednášející se těchto projektů účastnila a mohla tak zprostředkovat reálnou zkušenost o příležitostech Youth Exchange programů v rámci EU.“ Nové šance pro seznámení nabídl MeetMe club v rámci speed-friending, o něco méně stresující alternativy klasického speed-datingu.

Foto: Ondřej Trojan

Přesuny neprobíhaly jen mezi lidmi, ale také na šachovnici při turnaji, kterého se účastnilo deset osob a výherce si na svůj závěrečný šach mat mohl připít malým šampaňským, které obdržel jako odměnu. Podobně obohacující a osvěžující byla přednáška studentů magisterského programu Teoreticko-výzkumná psychologie na FHS UK Terezy Karousové a Ivana Volchkova o budování každodenních návyků pro podporu duševního i fyzického zdraví vycházejících z moderní neurovědy, které jsou v dnešní někdy až přemotivovaně zrychlené době v rámci tzv. „selfcare“ až nezbytnými rituály.

Do literární části festivalu spadalo čtení z Pravidel vkusu, knihy, na níž se ze tří čtvrtin podíleli vyučující naší fakulty. Michal Lehečka seznámil posluchačstvo se svou krátkou pasáží zabývající se gentrifikací. Zmiňoval například rozdíl mezi náplavkami v letech 2009/10 a v současnosti a jak se proměňovaly až do formy oficiálního prostranství, které je vyhledávané i mezi turisty. Poeticko-prozaická sekce započala čtením inspirativních materiálů na open-micu, pokračovala Novými zvuky autorského čtení, při kterých se představilo zatím zcela neokoukané autorstvo a celou triádu uzavřely Dozvuky autorského čtení na FHSFestu, kde byly k vidění již známé tváře, z nichž některé přispívají do fakultního časopisu HUMR, ale i dvě nové, které se přihlásili na last call a odvážně tak na poslední chvíli doplnily zející okna v programu. Do sklenice na stole v rohu učebny mohl každý vložit kompliment napsaný na papírku určený pro kohokoliv, kdo se čtení účastnil. Vedle ní byly položeny kartičky od PRAHO! projectu, v němž se angažuje i studentka Klára Hamsíková. Jeho posláním je poetickou cestou propojovat častokrát odcizené obyvatelstvo hlavního města.  Autorstvo čtených textů bylo odměněno pivenkou, kterou mohlo proměnit ve stánku za fakultou buď za alkoholický, či nealkoholický mok.

Festival také otevřel okénko pro představení zajímavých projektů vznikajících na fakultě. Podcast hledající smysl, fakultní časopis HUMR, o své činnosti pod hlavičkou No Strobo mluvil i student naší fakulty vystupující pod uměleckým jménem Azetaur, který pořádá rave akce (nejen) pro osoby s epilepsií.  Projekt nové fakultní kavárny představil další ze studentů jako „kavárnu, kterou od začátku nového roku povede studenstvo v prostorách nynějšího bufetu.“ Od druhé poloviny října bude možné vyplnit dotazník o současném provozu bufetu. Kavárna také dostane nové jméno - po budově fakulty se brzy objeví QR kódy s odkazem na hlasování a v provozu již je e-mail kavarna@fhs.cuni.cz, na kterou mohou psát zájemci o práci. O nové pracovní či jen strávnické příležitosti nebude nouze.

Celý festival byl zakončen s písní na rtech – v atriu hrála úctyhodnou hodinu písničkářka Johanela, okolo které se na bílých sedačkách rozesadilo posluchačstvo. Něžné tóny kytary a sladký zpěv někomu sloužily jako podkres pro konverzaci, dost možná o pocitech z předešlých festivalových hodin. V pozdější hodině si ke svému DJ pultu stoupl právě Azetaur, jehož mix mě a moje kamarády z bílé sedačky zvedl a přiměl k tanci – a nebyli jsme jediní. Simultánně s vnitřním hudebním programem se odehrávala i jeho venkovní alternativa v Džungli, kterou zvelebuje včelařský spolek Pučmeloud. U táboráku se hrálo na rozličné hudební nástroje (od klasické kytary přes flétnu až po housle), zpívaly se písně české i zahraniční a dobrá nálada se šířila za zvuku praskajícího ohně, nad kterým byla možnost si opéct masovou či vegetariánskou alternativu donesené pochutiny.

A tak s desátou hodinou večerní utichly Dozvuky FHSFestu a kdo chtěl, do Clubu Cross na afterparty šel. Festival to byl na program bohatý a skvěle zorganizovaný, atmosféra se nesla v přátelsky zvídavém duchu a myslím, že studenstvo i učitelstvo na něj bude ještě dlouho s úsměvem vzpomínat. Jediné, co si zbývá kromě studijních úspěchů přát, je více takovýchto fakultních akcí.

Hedvika Pártlová