Vietnamské vzpomínky. FHS pořádala interkulturní večer

V pasáži paláce Archa vládl druhý listopadový čtvrtek večerní chlad pozdního podzimu. V patře kavárny kulturního prostoru Archa + ale panovala téměř tropická teplota. Svým dechem ji vytvořilo početné publikum mezikulturního večera Vietnamsko-české příběhy, které jste (ne)slyšeli a (ne)viděli. Připravila ho Fakulta humanitních studií společně s projektem Roots of the Future, který motivuje mladé Čechy a Češky vietnamského původu k zájmu o vlastní kořeny a osobní historie svých rodičů. Právě na FHS a oboru Orální historie – soudobé dějiny tento projekt začal. Tři položky programu, tři různé formáty, mnoho sdílených zkušeností třetí nejpočetnější etnické menšiny v Česku.

Vietnamsko-české příběhy se zařadily mezi další události univerzitního festivalu Měsíc pro alumni konající se k příležitosti desetiletého výročí Klubu Alumni. FHS tímto programem ukázala část svého širokého záběru – od dějin každodennosti, zkoumání „malých“ příběhů a lidských životů, zájem o menšinovou zkušenost nebo uměleckou tvorbu a reflexi. Historie, antropologie, etnografie, gender studies, teorie umění, to vše na fakultě koexistuje a vzájemně se obohacuje. Ve své krátké uvítací řeči to připomněla i proděkanka pro vnitřní vztahy Dana Bittnerová.

Večer zahájila Denisa Tomková prezentací, která vycházela z její chystané knihy Empowering Aesthetics. Zabývá se v ní uměním zástupců a zástupkyň marginalizovaných skupin obyvatelstva v prostoru bývalého sovětského bloku. Taková tvorba v sobě nese osten kritiky a naléhavosti, ale také náhled někoho, jehož život se méně i radikálně liší od většinové společnosti. K průvodkyni po tomto poli se následně přidaly umělkyně Kvet Nguyen a Quynh Trang Tran, aby sdílely svůj pohled na zkušenost slovensko-, respektive českovietnamských tvůrkyň. Ve fotografiích i keramických objektech ožívají vzpomínky jejich rodin, které jsou ale vždy něčím deformovány podobně jako náhled okolí na jejich identitu. „Češi mě nevnímají jako úplnou Češku, rodina ve Vietnamu zase jako pravou Vietnamku,“ přiblížila Quynh Trang Tran.

Foto: Alena Ivanova

Následovala debata s Roots of the Future nazvaná Spojeni sametem, která představila jinak všeobecně známý a srozumitelný příběh sametové revoluce a následné transformace z ještě ne zcela probádaného úhlu – z pohledu vietnamské menšiny. V té době už zde studovala, pracovala i zakládala rodiny. S prvními Vietnamci se nicméně v tehdejším Československu počítalo hlavně jako s dočasnou pracovní silou v rámci spolupráce socialistických zemí. Lze tak usuzovat například z archivu fotografií ČTK a zejména z jejich popisků, jak zaznělo také během debaty moderované absolventem OHSD Martinem Zelinkou. Kromě něj diskutovali studentka PedF UK a členka Roots Nikol Nguyenová, sociální pracovnice Barbara Tranová, která přepisovala samizdaty a také v devadesátých letech s vietnamskými kamarádkami založili Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Kromě nich o svých zážitcích a zkušenostech mluvili také bývalý disident a spisovatel Jáchym Topol, autor reportáže pro časopis Respekt z vietnamské ubytovny, kterou napadli rasističtí skinheadi, a podnikatel a zástupce českého vietnamského obyvatelstva v Radě vlády pro národnostní menšiny Pham Huu Uyen. Hosté diskuse i s dotazy posluchačstva stihli probrat minulost i současnost společného soužití.

Závěr večera patřil filmu – horní prostor kavárny se proměnil na improvizované kino, které promítlo krátkometrážní snímek Automat vyprávějící o neštěstí jednoho vietnamského podnikatele usilujícího o svůj český americký sen. Listopad přeje dle vietnamské tradice štěstěně a neony hracího automatu blikají tak lákavě…

Někdy se může zdát, že i o nedávných dějinách bylo řečeno vše, že slýcháme stále to stejné. Večerní program Vietnamsko-českých příběhů, které jste (ne)slyšeli a (ne)viděli ukázal, že stojí za to nastavit uši a oči i jiným než běžně očekávaným směrem.