Kalendář

Konference: Blaise Pascal 400: pochybovat, tvrdit, odevzdat se. K 400. výročí narození Blaise Pascala

Fakulta humanitních studií zve na konferenci Blaise Pascal 400: Pochybovat, tvrdit, odevzdat se, která proběhne 26. a 27. září 2023 v budově fakulty v posluchárně 0.03. Své příspěvky odprezentují akademici a akademičky z Fakulty humanitních studií UK, Filozofické fakulty UJEP a MUNI nebo Slovenské akadémie vied a budou reflektovat Pascalův široký odkaz ve vztahu k jiným myslitelům jako například Friedrichu Nietzschemu a Sørenu Kierkegaardovi, Pascalově aktualizaci ve vztahu ke všudypřítomné praktice scrollování nebo jeho matematickému a logickému myšlení. Podrobný program je k dispozici níže.

Program ke stažení

Anotace akce

V roce 2023 si připomínáme 400. výročí narození francouzského matematika, fyzika, filosofa a hlavně křesťana Blaise Pascala (1623–1662). Titul plánované konference obsahuje tři základní fasety Pascalova života, myšlení a díla: filosofickou skepsi, geometrickou preciznost a evidenci, pokoru odevzdanosti Boží milosti a vůli, která vše ostatní překonává a drží pohromadě. Pascal je kritikem galileovsko-karteziánské racionalistické přírodní filosofie a vší metafysické onto-theologie, jež označoval jakožto „geometrického ducha“, proti kterému staví „jemného ducha“ odevzdanosti s její „logikou srdce“. Tento „krok zpět“ ze zpředmětňujícího představování dovoluje zaujmout myslitelskou pozici uvolněné všímavé pozornosti, se kterou Pascal bezmála „genealogickou“ metodou nietzscheovského střihu analyzuje a popisuje lidskou přirozenost jako i skryté, ale o to pak účinnější motivy lidského konání a dopouštění. Pascal drží filosofický primát v objevu základní lidské nálady „nudy“, kterou od něho přebírají a po něm rozpracovávají Schopenhauer, Kierkegaard a Heidegger. Kritika mravů, společnosti a zejména pokryteckého křesťanství inspirovala nejen Voltaira i Kierkegaarda, ale zejména Friedricha Nietzscheho, jenž je Pascalovi zavázán více, než se uznává. Později na jeho dílo odkazují také Léon Bloy, Tomáš Garrigue Masaryk a ve 20. století též zejména Max Scheler, Romano Guardini, Max Picard a Jan Sokol.