Kalendář

Konference: Blaise Pascal 400: pochybovat, tvrdit, odevzdat se. K 400. výročí narození Blaise Pascala

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy si vás dovoluje pozvat na konferenci „Blaise Pascal 400: pochybovat, tvrdit, odevzdat se. K 400. výročí narození Blaise Pascala“, která proběhne v sídle fakulty ve dnech 25.–27. září 2023.

PLAKÁT

Nyní je vyhlášen call for applications. Termín pro přijetí přihlášek je do 19. června 2023.

Anotace v rozsahu max. 800 slov zasílejte na adresu: .

Osobní údaje (jméno, titul, pracoviště) uveďte ve zvláštním souboru, nebo v průvodním mailu. Příspěvky by neměly překročit 25 min.

Anotace akce

V roce 2023 si připomínáme 400. výročí narození francouzského matematika, fyzika, filosofa a hlavně křesťana Blaise Pascala (1623–1662). Titul plánované konference obsahuje tři základní fasety Pascalova života, myšlení a díla: filosofickou skepsi, geometrickou preciznost a evidenci, pokoru odevzdanosti Boží milosti a vůli, která vše ostatní překonává a drží pohromadě. Pascal je kritikem galileovsko-karteziánské racionalistické přírodní filosofie a vší metafysické onto-theologie, jež označoval jakožto „geometrického ducha“, proti kterému staví „jemného ducha“ odevzdanosti s její „logikou srdce“. Tento „krok zpět“ ze zpředmětňujícího představování dovoluje zaujmout myslitelskou pozici uvolněné všímavé pozornosti, se kterou Pascal bezmála „genealogickou“ metodou nietzscheovského střihu analyzuje a popisuje lidskou přirozenost jako i skryté, ale o to pak účinnější motivy lidského konání a dopouštění. Pascal drží filosofický primát v objevu základní lidské nálady „nudy“, kterou od něho přebírají a po něm rozpracovávají Schopenhauer, Kierkegaard a Heidegger. Kritika mravů, společnosti a zejména pokryteckého křesťanství inspirovala nejen Voltaira i Kierkegaarda, ale zejména Friedricha Nietzscheho, jenž je Pascalovi zavázán více, než se uznává. Později na jeho dílo odkazují také Léon Bloy, Tomáš Garrigue Masaryk a ve 20. století též zejména Max Scheler, Romano Guardini, Max Picard a Jan Sokol.

Konference je otevřená všem obsahově relevantním tématům z Pascalova inspirativního, leč nedoceněného díla, jež by ale měla být vždy ukotvena filosoficky. Ideální jsou příspěvky nalézající spojnice s autory předcházející (antická skepse, stoa, Montaigne, Descartes) i následující filosofické tradice (od Leibnize po T. G. Masaryka a Jana Sokola); dále příspěvky tematizující Pascalův přínos k matematice, geometrii, přírodní filosofii; Pascalovu kritiku mravů, společnosti a upadlé formy křesťanství; Pascalovu obhajobu jansenismu a kritiku jezuitů; recepce a ozvuky Pascalova myšlení a díla ve filosofii, theologii a literatuře; recepce Pascala v českém a slovenském prostoru apod.