Kalendář

MMS: ResisTerra - Vstříc zkoumání více než lidské resistence

Kdo se bouří a s kým je kdo solidární? Kdo, jak a proti komu se domáhá svobody a spravedlnosti? Jaká práva a povinnosti vyplývají z uznání schopnosti politicky působit? Tyto otázky byly dlouho považované za výlučně lidské. Nicméně v antropocénu, věku určujícího vlivu člověka na Zemi, se stále více ukazují jako více než lidské. Vyhlašují se války virům. Kultivují se spojenectví s bobrem při zadržování vody v krajině. Z "plevelů” či “škůdců” typu kůrovce se dělají hrdinští ochranáři, stejně jako nepřátelé republiky. Promýšlejí se tzv. “práva přírody”, stejně jako nová pojetí a zhodnocení práce ne-lidí či vlastnictví místem, případně Zemí. Jak rozumět obdobným situacím, v nichž se mimolidské bytosti, látky a zemské procesy stávají spíše spojenci či nepřáteli ve více než lidských konfliktech než potravou, zdrojem, pozadím či symbolem?

Po úvodním představení projektu ResisTerra a jeho konceptuálního terénu, začneme v druhé části přednášky hledat odpovědi na podobné otázky skrze historiografickou studii dolů, hornictva a uhlobaronů v severních Čechách přelomu 19. a 20. století. Hornictvo tvořilo nejradikálnější složku dělnické třídy a od poloviny 19. století se často stavělo do prvních linií sociálního konfliktu. Tuto radikalitu však není možné vysvětlit pouze pozicí hornictva v kapitalistické výrobě, nýbrž je potřeba zkoumat i každodenní environmentální rovinu jejich životů.Horníci trávili velkou část svého života pod zemí přímým stykem suhlím i skálou. Podle plánů důlních inženýrů formovali tvar podzemní krajiny, která na oplátku formovala jejich těla, životy, sdílenou kulturu i pravidla třídního konfliktu. Horníkům se na plicích usazoval uhelný prach, podzemí ovlivňovalo způsob jejich chůze, vybuchující plyny vstupovaly do snů jako noční můra, obava před smrtí se stala součástí každodenních rozhovorů u piva, motivem hornických písní básní i příběhů. Extrémní vyjádření tohoto vztahu představovala důlní katastrofa, která za sebou v nejhorších případech zanechávala stovky mrtvých horníků, vdov a sirotků. Každá důlní katastrofa proměňovala podobu sociálního konfliktu mezi hornictvem a uhlobarony a otevíral otázky, kdo je vinen za katastrofu: extenzivní kapitalistická těžba, neopatrní horníci, či nezkrotná příroda? Dějiny hornictva tak nejsou pouze dějinami třídního konfliktu, nýbrž také mezidruhového konfliktu, rezistence i spojenectví a vybízí tak k mezioborovému bádání a propojení tradičních dějin práce s environmentálními dějinami a více než lidskou antropologií.

Seminář se uskuteční 31. ledna od 10 hodin v místnosti 2.32. Přednáši Bob Kuřík a Michael Polák.

Plakát ke stažení