• Aktuality

Aktuality

17. června 2020

Výzva k dodání příspěvků

Monotematické číslo Biografu (73)

Pečování


Editoři speciálního čísla: Monika Bosá (Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích FHS UK), Dana Hradcová (Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích FHS UK), Michal Synek (Centrum pro teoretická studia UK)


Joan Tronto a Berenice Fisher charakterizují péči jako „aktivitu druhu […] zahrnující vše, co děláme pro udržování, pokračování a opravování ‚našeho světa‘, aby se nám v něm co nejlépe žilo. Tento svět zahrnuje naše těla, naše já a naše prostředí, jež se všechny snažíme propojit v komplexní život-udržující síti.“ Po dlouhém čase zanedbávání pro její zdánlivou samozřejmost či opomíjení coby soukromé, a především ženské záležitosti je od 80. let minulého století péče popisována, zkoumána, prožívána a zjednávána jako teorie, praxe, hodnota, práce, emoce a vědění v mnoha oblastech. Stává se důležitým tématem ve filozofii, v sociálních vědách a v dalších oborech, včetně práva, geografie, ekologie atd. Jak říká Joan Tronto, pečující vztahy a vzájemná závislost jsou tím, co nás charakterizuje coby lidské bytosti. Péče je tak nejen sociální praxí, ale i součástí lidské identity a způsobem naší existence.


V posledních měsících nás pandemie onemocnění covid-19 postavila před řadu výzev, jimž musíme čelit jakožto jednotlivci a členové nejrůznějších lidských a nejen-lidských kolektivů. Naléhavá potřeba péče o zdraví, bezpečí, hospodářskou prosperitu a nejrůznější vztahy neformální i formální nás nutí zaměřit pozornost na každodenní praxi starání se. Okusili jsme také s novou naléhavostí nezbytnost vztahů – s „našimi blízkými“ i se „širším prostředím“. Ukázalo se, že péče, vzájemnost a spolupráce představují důležité souřadnice politického života, na nichž se formulují jak občanské pozice jednotlivců, tak politiky institucí, včetně státu. Mnohem hlasitěji než jindy zaznívalo volání po spravedlnosti, rovném zacházení a inkluzi, neboť distribuce odpovědnosti za péči – o stát, o veřejné zdraví, o dodržování zákonů a lidských práv, o demokracii a demokratické instituce, o zranitelné osoby, o kritickou zónu, o zaměstnání, o psychickou pohodu, o sebe – se ukázala jako nesamozřejmá. Ocitli jsme se v situaci, kdy péče přestala být samozřejmou součástí našich životů a stala se oblastí, která sama vyžaduje péči.


Prostřednictvím speciálního čísla časopisu Biograf bychom společně s přispěvatelkami a čtenáři rádi prozkoumali, co to dělá s různými činnostmi – jako jsou třeba sociální služby, zdravotnictví, zacházení s vodou a půdou či práce pro akademii – když se začnou ontologicky, deskriptivně a/nebo normativně rámovat pečováním, tedy společným, vztahově utvářeným staráním se o lepší žití a umírání či vznikání a zanikání.


Uvítáme příspěvky (odborné stati a eseje, kratší reflexe a zamyšlení, jakož i recenze a zprávy z konferencí) týkající se (nejen) následujících témat a otázek:


  • (feministická) etika péče jakožto filosofie, jako alternativa/výzva (k) neoliberalismu; její aplikace v různých sférách: marginalizace, státní správa, sociální práce, ekologie, politika atd.; vztah etiky péče a jiných přístupů k etice a morální filosofii;

  • uchopení tématu starání se a pečování ve vědních studiích (STS): spekulativní a empirická etika; propojení etiky péče a tradice pragmatické filosofie s etnografickým zájmem o pečování;

  • (ne)normativita etiky péče a její setkávání s etnografickým výzkumem pečování;

  • starostlivost jako deskriptivní model a/nebo jako norma: co si počít s pečováním o nešťastné (infelicitous) ‚objekty‘?;

  • objektivita vědění založeného na pečování o konkrétní zájmy (zájmy konkrétních lidí, institucí atd.); následování aktérů a/vs teorie stanoviska; partikulární a mnohočetné starostlivosti;

  • studia péče a studia postižení; vztahy (vzájemné) závislosti; ne/závislost a zajištění přístupu k adekvátní péči; péče a zmocňování (empowerment);

  • péče o sebe – snaha vydobýt si pro sebe „já“, o které lze pečovat: co znamená pečovat o sebe a o někoho/něco jiného (a o sebe tím, že pečuji o někoho/něco jiného);

  • důvěra a odpovědnost jako předpoklady a důsledky starostlivosti odvíjející se ve vztazích vzájemné závislosti.


Cílem monotematického čísla Biografu je především představit studium pečování/starostlivosti jako jeden z možných pohledů na situaci dnešního světa, jako jednu z možností, jak hledat odpověď na otázku, o co bychom se měli – jakožto lidé a badatelé – starat především, pro koho a s kým.


Návrhy příspěvků v rozsahu 250-300 slov zašlete do 30. 9. 2020 na email: .

Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8 - Libeň


Identifikátor datové schránky: piyj9b4

IČ: 00216208

DIČ: CZ00216208

Podatelna

Všechny kontakty


Jak k nám