Katedra sociální a kulturní ekologie a její spolupráce se společností

Jak jsme vás již informovali, Fakulta humanitních studií UK dává svým studentům možnost zúčastnit se stáží, které jim mají pomoci seznámit se s institucemi, společnostmi a pracovišti, což jim může pomoci nejen při přípravě na jejich budoucí zaměstnání, ale také díky nim získají zkušenosti uplatnitelné při psaní diplomových či jiných prací. Na Katedře sociální a kulturní ekologie FHS UK jsou pak tyto stáže v různé podobě nedílnou součástí magisterského studia.

Katedra sociální a kulturní ekologie však svým studentům neposkytuje klasické stáže za účelem výzkumu. Spojení společnosti a ochrany přírody na katedře umožňuje studentům a absolventům působení v širokém spektru organizací. Katedra, která se tak zaměřuje specificky na ochranu krajiny v dobrém soužití s člověkem (mezivládní program UNESCO Člověk a biosféra), nejen na klasickou tzv. územní ochranu krajiny v nejcennějších územích, nachází pro své studenty a absolventy často uplatnění ve výkonu veřejné nebo státní správy, a to například na Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu pro místní rozvoj, v Radě vlády pro udržitelný rozvoj, při jejímž založení stála právě i samotná katedra a je spojována především s osobou vedoucího katedry PhDr. Ivana Ryndy, který v roce 2003 podal legislativní návrh na její zřízení, dále pak v Agentuře ochrany přírody a krajiny a v neposlední řadě ve správách velkoplošných zvláště chráněných území (VZCHÚ).

Právě ve spolupráci s VZCHÚ tak vzniká série diplomových prací nazvaných Střet dobra s dobrem. Jedná se o většinou výborně hodnocené práce, kde se do pomyslného „střetu zájmů“ dostává rekreace, turistika a sport s ochranou přírody. Předmětem zkoumání je například to, jaký dopad má horolezectví, cyklistika, běžecké a sjezdové lyžování nebo geocaching na životní prostředí a přírodu v daných oblastech.

Kvalitní diplomní práce, které na katedře vznikají, jsou také často výsledkem zahraničních stáží v rámci univerzit. Studium na univerzitě ve Vídni tak poskytlo inspiraci ke zkoumání sociální ekologie, Dánsko inspirovalo svým přístupem ke studiu urbanismu a Austrálie poskytla konceptuální podklad destinačního managementu překvapivě pro diplomní práce o Vysokých Tatrách nebo o Českém lese. Tyto výborně nebo velmi dobře hodnocené práce by nemohly vzniknout bez skvělé činnosti a ochoty zaměstnankyň zahraničního oddělení, kterým patří dík celé naší fakulty.

Katedra také ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí UK v rámci doktorandského studia environmentálních studií umožnila vznik disertační práce zkoumající problém ekosystémových služeb, tedy takových, které jsou nám poskytovány přírodou a jsou pro život na planetě i lidskou společnost klíčové. FHS se tak podařilo získat grant od technologické agentury TAČR, což je vzhledem k humanitnímu zaměření fakulty opravdu slušným úspěchem. Výsledná metodika posuzování ekosystémových služeb v chráněných oblastech byla dokonce uznána za oficiální metodiku Ministerstva kultury. To vše by nešlo bez spolupráce s klíčovými organizacemi ochrany přírody, jako byla v případě této Metodiky CHKO Třeboňsko a Krkonošský národní park.

Spolupráce studentů katedry se společensky prospěšnými institucemi a organizacemi je neodmyslitelná. Své poznatky a zkušenosti mohou studenti zúročit v tzv. Semináři aktivit, ve kterém mají možnost prezentovat výsledky práce v nevládních organizacích, v zemědělství anebo např. na odborech životního prostředí místních samospráv, což ostatním umožňuje seznámit se s těmito institucemi. Bohužel je kvůli čím dál většímu počtu pracovních aktivit studentů a náročnosti oboru tento seminář dnes již vypisován pouze nepravidelně.

Katedra sociální a kulturní ekologie je tak příkladem organické spolupráce mezi univerzitou a společností, v rámci níž neustále hledá a nachází kompromisy pro spokojený život ve „spokojené“ a trvale udržitelné krajině.

Sára Wienerová

21. 2. 2017