Bohumil Hrabal a jeho dílo či poetika Milana Kundery. Přednášky, které zaujaly Japonce, právě proběhly v Českém centru v Tokiu, a také na Tokijské univerzitě. Zájem o přednášky a následující seminář byl mimořádný – především mezi japonskými studenty, odborníky a příznivci české literatury. Akce zaznamenala mnoho ohlasů.

Japonským posluchačům přednášel o ikonách české literatury přední odborník na díla Bohumila Hrabala a Milana Kundery – doc. Jakub Češka, Ph.D. z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Do Tokia ho pozval významný bohemista, Kenichi Abe, překladatel české literatury a docent současné literatury na Tokijské univerzitě. Po přednáškách a semináři následovala živá diskuze. „Japonští posluchači jsou nároční, skvěle připravení a kladou direktivní otázky. Pokud nejsou spokojeni s odpovědí, nepustí vás a ptají se dál,“ vysvětluje Jakub Češka a doplňuje: „Mezi Japonci je daleko vážnější odborný zájem o Kunderovo dílo než u nás v Čechách.“

Kenichi Abe shrnuje přístup japonských obdivovatelů českých literátů: „Milan Kundera se ve svých románech soustředí na několik základních témat, jakými jsou dějiny, láska a bytí. Tímto kontemplativním, hlubokým a rozmanitým pohledem je atraktivní pro japonské čtenáře. Na rozdíl od Kundery, jehož díla byla přeložena už v devadesátých letech, představuje pro japonské čtenáře dílo Bohumila Hrabala nový fenomén. Hrabalův první překlad vyšel až roku 2007. Jeho román „Obsluhoval jsem anglického krále“ spolu s Menzelovým filmem sklidil velký úspěch u čtenářů a kritiků. Pábitelské vyprávění přineslo Japoncům nový čtenářský zážitek.“

Hrabal oficiální i „v likvidaci“

Během přednášky a semináře o Bohumilu Hrabalovi se Jakub Češka věnoval tomu, jak se autorova tvorba tříbila na konci čtyřicátých a na začátku padesátých let, aby vyústila k prvním oficiálně publikovaným dílům. Přednášející rovněž ukázal dvojí podobu „oficiálního“ spisovatele (jinou v šedesátých a jinou od druhé poloviny sedmdesátých let), plodné období autora „v likvidaci“ (v první polovině sedmdesátých let), a jeho pozdní podobu tzv. literární publicistiky.

Lyrické rozvaliny zrodily spisovatele

Druhou přednášku Jakub Češka věnoval raným východiskům tvorby Milana Kundery v padesátých a šedesátých letech, především jeho esejistice, ale i novinovým rozhovorům. Základní otázka zněla, odkdy můžeme datovat zrod Milana Kundery jako romanopisce. Cílem přednášky bylo poukázat na důležitost rané Kunderovy tvorby, která bývá neprávem přehlížena. Přednášející se rovněž soustředil na základní tvůrčí principy, které charakterizují Kunderovu tvorbu – lyrický, dramatický a románový. Celé Kunderovo dílo lze totiž popsat jako určitou souhru těchto zmíněných principů.