Přichází představení Jakuba Demla, jak ho neznáme

Výkyv z duchovního i politického světa básníka, spisovatele a kněze Jakuba Demla. Tomu se věnuje rozsáhlá publikace V SOKOLE A V TASOVĚ, VI. SVAZEK, která právě vychází. Kniha ukazuje – pro čtenáře, kteří Demla znají – jeho zřejmě nečekané angažmá v Sokole z let 1923-1925. Autorem je Martin C. Putna z Fakulty humanitních studií UK, na edici se podíleli Záviš Šuman a Jakub Vaníček.

Monografie, která má 720 stran, vychází v nakladatelství Academia a je výstupem z grantu GA ČR řešeným na FHS: „Tvorba Jakuba Demla v prvních letech republiky (1919-1927).“

- První část knihy – jíž je Sokolská čítanka (1923) shrnuje články pro sokolské časopisy, vzniklé často na základě promluv pro sokolské akce. Představuje tak světský, ale přitom nikdy tak docela neduchovní protějšek Demlových knih katolicky kazatelských.

- Část Sestrám (1924) shrnuje články podobného rázu, adresované ženám – Sokolkám, čtenářkám časopisu Sokolice a potenciálním čtenářkám Demlových knih.

- Česno (1924) shrnuje prózy ze stejné doby – formálně „nesokolské“, duchem však stejnorodé. Se sokolskými články je spojuje zejména téma „uzemnění“, zakotvení v konkrétním regionu (obec Tasov) a komunitě, i související téma ekologické.

- Šlépěje IX (1925) dokumentují Demlovy konkrétní lidské vztahy napříč sokolskou obcí, ale také počínající spory. Znejišťuje-li se Sokol – tím jistějším se jeví Tasov.

- Oddíl Epilegomena obsahuje zejména drobné sokolské články, nezahrnuté do příslušných knih. Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce ilustrací a obálek původních vydání.

Ztotožnění se sokolským světem

„Nečekané ztotožnění Jakuba Demla se sokolskou organizací i se sokolským myšlenkovým světem dává dobově smysl – vzhledem k Demlovu znechucení světem katolickým i k slovansky laděnému nacionalismu, jenž ho se Sokolem spojuje,“ vysvětluje autor Martin C. Putna a doplňuje: „Dočasné zakotvení v Sokole spadá vjedno s trvalým zakotvením v rodném Tasově; a souvislost není jen časová.“

O autorovi:

prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr. přednáší na FHS UK. Badatelsky se zabývá zejména vztahy mezi kulturou a náboženstvím. K jeho nejnovějším knihám patří komentovaný výbor z duchovních textů Ivana M. Jirouse Magorské modlitby či „průvodce“ Košíře mýtické a literární.

Kontakty:

• prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr.,

• Mgr. Filip Poštulka, mediální zástupce FHS UK, M: +420 724 104 295,

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává autorská práva Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.