Kalendář

Štěpán Janoušek: Coral

Coral je volný cyklus krátkých skladeb pro sólový trombon, z něhož zazní první a druhá část. Je částečně inspirován chorální hudbou a zkoumá flexibilitu trombónových multiphonics.

Štěpán Janoušek je trombonista, zpěvák, improvizátor a skladatel. Narodil se v roce 1989 v Klatovech. V letech 2005-2011 studoval jazzový trombón na Konzervatoři Jaroslava Ježka.

Krátce také studoval na Akademii im. Karla Szimanowskiego v Katowicích (Polsko) a poté vystudoval zpěv na Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka. Získal několik ocenění, z nichž nejdůležitější je první místo na mezinárodní soutěži jazzových trombonistů - J. J. Johnson Competition pořádané ITA v roce 2014 v rámci Mezinárodního trombónového festivalu ve Valencii.

Od roku 2013 do roku 2023 vyučoval trombón a improvizaci na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Vystupoval v řadě států celého světa (Austrálie, USA, Tchaiwan, Turecko a celá řada evropských států). V poslední době se často věnuje improvizované a experimentální hudbě.

V současné době je členem těchto uskupení: Janoušek-Wróblewski quartet (čtyřčlenná kapela hrající autorskou tvorbu a improvizovanou hudbu), MarZ (pětičlenná formace hrající tvorbu písničkářky Markéty Zdeňkové), Jazz Dock Orchestra (unikátní rezidenční big band pražského klubu Jazz Dock), Skety (šestičlenná a-cappella formace), Concept Art Orchestra (big band hrající autorskou tvorbu), Orchestr BERG (komorní orchestr hrající soudobou vážnou hudbu). Ve většině těchto projektů je také aktivní jakožto aranžér/skladatel.

Složil hudbu k představením Commander a Český hrdina známého mezinárodního pohybového divadla Farma v jeskyni. V prosinci 2023 uvedl orchestr BERG jeho skladbu „The Unconsoled“. Je též vyhledávaným studiovým hráčem, který se podílel na desítkách alb od jazzu a alternativní hudby až k popu a rocku. Aktuálně je studentem katedry skladby na HAMU.

Tobiáš Horváth: 61251334

Tobiáš Horváth pochází z Tábora a zabývá se propojením zvuku a barvy v hudbě, malbě, grafickém designu a filmu. Jeho tvorba se pohybuje na pomezí ambientu a spektralismu. V současnosti studuje magisterský studium pod vedením Luboše Mrkvičky a zároveň se věnuje dramaturgii ansámblu současné hudby Ensemble Terrible.

Benjamin Kotík: Konvo

Konvo je skladba ovlivněná čtyřtaktovým motivem. Můj pokus o využití elektroniky spočívá v manipulaci s dozvuky jednotlivých frází hraných akustickými nástroji; vytváří jakýsi rozhovor. Konvo je první skladba, kterou jsem zkomponoval na základě analýzy předběžně napsaného hudebního motivu.

Benjamin A. Kotík (2001, Ostrava) pochází z hudební rodiny. Na housle začal hrát v necelých čtyřech letech. S rodiči žil střídavě v Ostravě a New Yorku. Po prvním ročníku víceletého gymnázia na 1st International School of Ostrava přesídlil ve svých 13 letech do New Yorku natrvalo. Díky hře na housle hrál v Ostravě v dětském folklórním souboru, v New Yorku se také věnoval hře na basovou kytaru v Brooklyn Music Factory, kde hrával a natáčel v dětských rockových kapelách. Ve hře na basovou kytaru pokračoval privátními hodinami u Cheltona Greye. Na housle hrál také v InterSchools Orchestras, se kterými koncertoval v Carnegie Hall nebo Jazz at Lincoln Center. Střední školu absolvoval na Fiorello H. Laguardia High School of Music & Art and Performing Arts na Manhattanu, kde se věnoval dál hře na housle (navštěvoval také privátní lekce) a hrál ve školních symfonických orchestrech. Hudební teorii si doplňoval privátními hodinami na Columbia Univerzity u skladatele a dirigenta Carla Bettendorfa. Po absolutoriu střední školy v roce 2019 nastoupil ke studiu na CUNY Brooklyn College se zaměřením na kompozici. Své kompoziční snažení konzultoval při návštěvách Prahy se skladatelem Michalem Ratajem. Během bakalářského studia si v Brooklynu založil své nahrávací studio, a kromě vlastní tvorby rapu (klubové koncerty i aktuální album Kant Stop The Motion II) se věnuje také produkci hudby jiných autorů. Po absolutoriu Brooklyn College byl v roce 2023 přijat do bakalářského studia na obor kompozice, pražská HAMU. Hlavní obor studuje u Michala Rataje. Benjamin komponuje jak hudbu pro klasické nástroje, tak se pohybuje v žánru elektronické a populární hudby: rap, R&B. Oba světy se ve své tvorbě snaží propojovat.

Juraj Gažmerčík: Zugzwang

Zugzwang je pojmenování situace v šachu, kdy je jeden z hráčů donucený zahrát nevýhodný tah. Pro skladbu se tato situace stala metaforou bezvýchodnosti, zacyklenosti se záměrem vytvořit ohraničený hudební prostor, z něhož není úniku. Jako prostředek jsem si k tomu zvolil repetitivnost, nepřetržité shlukování nových motivů a omezený tónový materiál. Kontrast je docílený rozezněním tónového negativu po určité časové době. Zpravidla se tak děje zdůrazňováním jednoho nového tónu mimo rámec původně zvoleného tónového výběru, čímž ve výsledku vzniká velmi jednoduchá třídílná forma.

Juraj Gažmerčík studuje skladbu ve třídě Luboše Mrkvičky. Absolvoval hru na bicích (Peter Solárik, István Szabó) a kompozici (Katarína Koreňová) na Konzervatoři J. L. Bellu v Banské Bystrici. V roce 2017 absolvoval hudební vědu na Filozofické fakultě UK v Bratislavě. Těžištěm jeho skladatelského zájmu je především snaha o zachycení / vytvoření svébytné hudební rétoriky s důrazem na akustickou instrumentální hudbu a také propojení vyjadřovacích prostředků staré (zejména předklasické) hudby se současným uměleckým jazykem. Příležitostně vystupuje jako hráč na bicí nástroje v oblasti soudobé hudby, alternativního popu a rocku.

John Franek: De Motu Cogitationis

De Motu Cogitationis neboli O pohybu myšlenky je skladba založená na přenesení pojmově abstraktního pohybu našich myšlenek do fyzického prostoru. Hudební myšlenka nebo nápad může být v díle konstituována jako jediný tón, jednotlivé gesto, celá fráze nebo cokoli mezi nimi. Tento „myšlenkový obsah“ pak zpracovává „myšlenkový systém“ složený ze čtyř instrumentalistů a čtyř mluvčích.

V našem vlastním „myšlenkovém systému“ mohou být myšlenky a pocity vědomým i podvědomým zpracováním zkresleny, přetvořeny a transformovány. Systém přítomný v De Motu Cogitationis se neliší, protože hudební myšlenky mohou při svém zpracování nebo vyvolání zažít jakoukoli úroveň transformace. Při vnímání této skladby zkusme prozkoumat své vlastní zpracování a vzpomínky na zvukové zážitky a zamyslet se nad tím, proč mohou určité momenty a emoce ve vaší paměti vyniknout.

John Franek je skladatel a performer, jehož skladby „evokují epický narativ“ (Sonograma Magazine). John uvedl premiéry svých skladeb po celé Severní a Jižní Americe, Evropě a Asii. Jeho skladby provedly Sofijská filharmonie, Janáčkova filharmonie, Moravská filharmonie, Saint Petersburg Improvisers Orchestra, KLK Contemporary Ensemble, Brightwork Ensemble, Lontano Ensemble, Trio Immersio, Syntax Ensemble, Hub New Music, Unassisted Fold, .abeceda a TACETi ensemble. Jeho hudba zazněla na Mezinárodním festivalu soudobé hudby v Petrohradě, Grachtenfestivalu v Amsterdamu i na koncertech v takových místech, jako jsou Muziekgebouw aan 't IJ, Kimmel Center Philadelphia, Cankarjev dom Ljubljana a Bangkok Art & Culture Center. Jeho kompozice byly také vysílány v Polském rozhlase, Concertzenderu a WPRB Princeton. Johnova alba vyšla na hudebních nosičích Navona Records, Wandelweiser Recordings, Da Vinci Classics a Donemus Composer's Voice, jeho díla vydává nizozemské hudební nakladatelství Donemus.

Patrik Herman: Dial-up

Dial-up je skladba inspirovaná známou nahrávkou handshake (propojení) dvou dial-up modemů. Situace je ale trochu jiná: na rozdíl od dvou zařízeních se na pódiu nachází ansámbl snažící se komunikovat s vnějším, paralelním světem. Podaří se mu nakonec použít správný kód na odemknutí pravdy?

Skladby Patrika Hermana zkoumají možnosti vytváření imerzních zvukových světů a textur na základě spájení jednotlivých alikvotních tónů. Jeho tvorba obsahuje prvky spektralizmu a elektroakustické hudby a své předchozí zkušenosti s programováním využívá k rozvíjení harmonie a dalších hudebních aspektů. Kromě koncertní hudby se věnuje sound designu a filmové hudbě. V současné době studuje skladbu na HAMU.